NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

BELTINE - dodatky

18. března 2009 v 10:50 | Miky |  KOLO ROKU
Začnu tak trochu ,jak se říká od lesa a ocituju část článku z časopisu Koktejl 1/97. Článek nesl název Za hlasem krve Tarahumarů a popisuje autorčinu cestu k aztéckému kmeni Tarahumara, kde se pak zůčastnila velkého kmenového svátku Aliwashi. Nyní tedy už k samotnému autorčinu zážitku z oslav:


Okolo půlnoci jsme se vydaly za zvukem bubnů k velkému ohni na malém návrší. Zakopla jsem o indiána ,ležícího přes cestu. Bylo tam takových víc ,roztroušených kolem a netečných k činnosti ostatních. U ohně jsem se sotva stačila napít tesquina a ucítila jsem cosi mezi nohama. Vesele se šklebící Raramuri ,který stál za mnou ,mi nadzdvihoval sukni dlouhou holí. Utekla jsem ke kulaté ,žoviálně vypadající dámě ,známé mi ze skupinky zpracovávající vlnu. Její španělština byla pramálo srozumitelná. Jak se ke mně naklonila ,začala hravě hladit a laskat moje ňadra. V ničem nebyla znát žádná násilnost ,všechno se odehrávalo uvolněně.Ocitla jsem se uprostřed opilých orgií "á la Tarahumara".Každou chvíli se stupňovaly. Na druhé straně převládala relativní diskrétnost ,nebyl tu se mnou žádný kmen nahých indiánů ,o jakých jsem slýchala vyprávět, spíš to mělo všechno jakýsi humorný nádech. Často to byly ženy ,na čí straně byla iniciativa k zahájení námluv. Našla jsem si velký balvan ,na němž jsem se cítila ze všech stran bezpečná a odkud mě vyhnal až houslista fidlající úděsně falešně ,zralý na to ,aby se přidal ke svým bezvládným kamarádům ,kteří se váleli u našich nohou. Někdo mi podal další naběračku s tesquinem.
Našla jsem Andreu v kroužku přátel ,ďábelsky vykuřujících jednu cigaretu za druhou a popíjejících kaktusový likér "mezcal" ,schovaný pro tuto příležitost. Hihňali se a bavili pozorováním okolí - démony tančícími kolem ohně nebo démony mizícími s partnerkami v temnu za ohněm. "Za devět měsíců přijde vždycky vlna novorozeňat ,dětí svátku Aliwashi," poskytla mi komentář Andrea."
Podobné scény byly kdysi jistě běžnou součástí i při oslavách našeho evropského svátku Beltine. Ještě dnes mohou podobnou atmosféru prožít návštěvníci ohňového festivalu Beltane konajícího se každoročně ve skotském Edinburgu.
Není vlastně divu ,že svátek jehož součástí byl divoký tanec ,pití a sex ,církev po celá staletí potačovala ,nebo alespoň umravňovala. To co však pro křesťanskou církev představovalo prostopášnost a hřích ,bylo pro pohany oslavou plodivé síly vesmíru ,bez které by nebylo na zemi života.
Dnešní wiccanské májové oslavy neprobíhají zdaleka tak živelně ,jako svátek Aliwashi u Tarahumarů ,ale sexuální symbolika je tu dosud zjevná. A jak by také ne ,vždy´t v tomto čase dochází podle tradice ke spojení mezi Bohyní a Bohem.
Tanec kolem májky je vlastně jakýmsi velkým divadlem ,které toto spojení znázorňuje. Májka je falickým symbolem Boha a kruhový tanec kolem ní představuje víření v děloze Velké Matky. Také proplétání barevných stuh ,které drží tanečníci v rukou znázorňuje spojení Bohyně a Boha a také všech zůčastněných navzájem. K proplétání dochází tak ,že tanečníci utvoří jakési dva kruhy postupující při tanci proti sobě. Tanečníci držící stuhu se obcházejí střídavě zprava a zleva.
Tanec kolem májky se zaplétáním stuh je jednou z věcí ,kterou musí samostatně pracující wiccan ,jako jsem já oželet. Jednou z možností ,kterým se dá u pohana samotáře tento zvyk nahradit je výroba malé májky ,kterou pak na celý květen zapíchneme do květináče s hlínou nebo rašící jarní trávou.

K výrobě malé májky použijeme větev ,nebo dřevěnou tyčku na jejíž vrchol připevníme proti sobě dvě stuhy.Bohyni může představovat stuha barvy bílé ,Boha zase stuha žlutá. Dolní konec hůlky zapíchneme do nějaké škvíry aby nám držela rovně a dáme se do zaplétání. Důležité je křížit stuhy na každé straně hůlky obráceně - jednou jde vrchem bílá ,jednou zase žlutá. V okamžiku kdy se nám jeví májka dostatečně obmotána svážeme stuhy osmičkovým uzlem (symbol nekonečna). Měl by nám zbýt dostatečně dlouhý neobmotaný kus ,kterým přijde májka do země. Vrcholek naší malé májky můžeme ozdobit zavěšeným věnečkem obmotaným barevnými pentlemi a květy.
Dalším častým zvykem se sexuálním podtextem ,který se o svátku Beltine provozuje je skákání přes koště. I tady představuje rukojeť koštěte falus a jeho přeskočení akt spojení. V některých krajích se se dříve o ženách ,kterým se narodilo nemanželské dítě říkávalo ,že "skočili přes koště." Velmi pěkný článek na téma Beltine naleznete také na stránkách http://knihastinu.pise.cz


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 prodigal prodigal | Web | 17. června 2015 v 18:50 | Reagovat

no a ano!!! [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama