NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

HORA BLANÍK

20. dubna 2009 v 15:12 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA



Hle ,Blaník hora v hávu tmavého lesa ,jenž splývá jí od temene po všech bocích. Vážně až zachmuřeně shlíží na krajinu od světa odlehlou ,na její chlumy a pláně málo úrodné. Široko daleko je patrno jeho témě a okolí k němu pátravě vzhlížejí. Věštíc chmurami zahalené zlé povětří ,promodrává-li se jasně ,slibuje jistý tvrdý čas.
Na temeni Blaníka zříš ve stínu buků ,jedlí a smrků pradávné kamenné hradby ,většinou sesuté. Mechem a křovím zarůstají , po dřevěném hradě ,jehož chránily ,není dnes ani památky.
Ale pod hradbami v hoře samé dřímají ozbrojení rytíři "svatováclavské vojsko" ,dřímají a čekají ,až nastane den ,kdy bude potřeba jejich pomoci ,až budou do boje povoláni.

(A.Jirásek - Staré pověsti české)

Hora Velký Blaník je nejznámější ,zdaleka ne však jedinou horou u nás ,ve které podle pověsti spí bájné vojsko. S podobnými horami se setkáváme ve světě všude tam ,kde dříve žili Keltové.
Podle badatelů jsou spící vojska vlastně Aes Sídhe nadpřirozený lid z keltské mytologie ,který obývá podzemí. Za jasných měsíčních nocích občas vyplouvají jejich přízraky z hor a my je můžeme spatřit ,nebo třeba jen slyšet ržání jejich koní ,řinčení zbroje a troubení jejich trub. Nejčastěji se to prý stává o svátku Samhain ,kdy je závoj mezi světy nejtenčí. Mockrát jsem si říkal ,že si jednou o Samhainu udělám čas a přenocuji na Blaníku pod širákem. Zatím jsem navštívil Blaník vždy pouze ve dne a v létě ,ale i tak to pokaždé stálo za to. Na Blaníku můžeme také vidět skálu ,které se říká Veřejová. Tato skála se prý občas otevírá a náhodný poutník může skrze ni vstoupit do podzemí hory. Legendy o záhadných zjeveních na Blaníku jsou známé už od Středověku. Z roku 1405 se nám dochoval spis De sanguine Christi (O Kristově krvi) v němž mistr Jan Hus ostře odsuzuje pohanské zvyky podblanického lidu ,který věří ,že v hoře spí svatí a přináší jim na vrchol kameny ke stavbě jakéhosi chrámu.
Při stoupání na vrchol Blaníku narazíte na zbytky valu hradiště z doby ranně Laténské - souvislost s Kelty je tedy jasná. Také samotný název Blaník je zřejmě keltského původu. V západní Evropě najdeme řadu keltských sídel podobného jména - například Blaniak (dnes Blagny u Dijonu),jiný Blaniak se nacházel východně od Paříže poblíž obce Aube (dnes se nazývá Bligny), další Blaniak najdeme u městečka Alzey ve středním Porýní (dnešní Planig).
Možná ještě větším dojmem než Velký Blaník ,zapůsobil na mne a na mojí manželku sousední menší kopec nesoucí název (jak jinak) Malý Blaník. Na jeho vrcholu je polozřícená kaple sv.Máří Magdalény z 18.století. Od západu je vrchol chráněn polokruhovým valem o průměru 225m ,takže i zde kdysi pravděpobobně stávalo nějaké hradiště ,nebo kultovní objekt. Kaple nemá střechu a tak z okolními stromy tvoří nádhernou přírodní svatyni. Velký i Malý Blaník jsou stará pohanská posvátná místa a výprava na ně rozhodně potěší srdce každé dnešní čarodějnice či čaroděje.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama