NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

BURKOVÁK

19. května 2009 v 16:37 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA

Burkovák je kopec ,který se vypíná nad obcí Nemějice na Písecku. Jde údajně o tutéž horu ,kterou husité pojmenovali Tábor a na které se ve velkém počtu (cca 40 000lidí) shromáždili v roce 1419 ze širokého okolí.
O pětset let později tedy v roce 1919 zde proběhl archeologický průzkum ,který si kladl za cíl objevit po tomto husitském shromáždění nějaké stopy. Husitského se nenašlo nic ,zato však byl na vrcholku hory učiněn objev významného kultovního místa z doby Halštatské. Na prostoru zhruba dvaceti metrů čtverečních se našlo několik tisíc malých keramických předmětů různých tvarů (figurky ,korálky ,ozubená kolečka ,apod.) upravených k zavěšení. Předměty sloužily pravděpodobně jako obětiny zavěšované na posvátný strom.

Následující průzkum z roku 1947 odhalil část původního prostoru svatyně vydlážděného kameny s jamkami po kůlech. Na kůlech byl upevněn buď přístřešek chránící svatyni ,anebo sloužily jako podstavce pro podoby bohů. V této souvislosti je zajímavé zmínit i název přilehlé obce ,tedy Nemějice. Badatel Jiří Svoboda upozorňuje na skutečnost ,že mnohé názvy míst nesoucí v sobě slovní kořen neme ,bebo name (Neumětely ,Nemějice ,Náměšť ,atd.) jsou úzce spojeny s keltskými památkami a odkazuje na slovo Nemeton znamenající svatyni. Na severozápadní straně Burkováku je mohylové pohřebiště z téhož období ,jako svatyně a další mohylové pohřebiště leží asi 1,5km severně odtud na dalším kopci tyčícím se nad Nemějicemi ,kterému se dříve říkalo Hůrka. V jedné ze zdejších mohyl se našel bronzový kruh opisující rovnoramenný kříž ,který se zavěšoval ve vodorovné poloze na řetízcích. Uprostřed kříže je mistička ze které pijí čtyři ptáci ,další čtyři ptáci sedí po obvodu kruhu.
O svatyni na Burkováku vím už několik let ,ale teprve včera se mi podařilo jej navštívit. Vyrazili jsme ráno s manželkou a naší pejsčí holčičkou Ťapinkou z Tábora vlakem do Bechyně. Z Bechyně jsme se vydali po zelené značce na 12km dlouhou trasu do Nemějic. Cesta byla po dešti blátivá ,ale jinak krásná. Vedla hlubokými lesy a rozkvetlými loukami ,svítilo slunce a všude to krásně vonělo. Po cestě jsme si prohlédli několik slovanských mohyl. Pravda je ,že nevědět o tom ,že tu mají být těžko bychom je našli. Nevysoké pahorky porostlé stromy lze snadno považovat za přirozenou terénní nerovnost. Zajímavé bylo ,že právě na mohylách a jejich těsném okolí rostly houby ,zatímco ve vzdálenějším okolí nic.
Pak jsme vylezli z lesa a brzy se nám odkryl pohled na cíl naší cesty posvátnou horu Burkovák ,dnes v mapách označovanou jako Tábor. Hora je pěkná ,ale viděl jsem v okolí několik kopců ,které vypadaly na pohled zajímavěji a tak mi vrtalo hlavou proč si naši pohanští předkové vybrali pro svatyni právě tuto. Došlo mi to až v okamžiku kdy jsme pozvolným svahem vystoupali až na samotný vrchol. Vrcholek hory tvoří neširoká vyvýšená plošina ,která tvoří jakousi přirozenou akropoli. Stával-li zde kdysi prastarý posvátný strom ,muselo být místo velmi působivé. I dnes je tu moc hezky a klidnou atmosféru místa příliš neruší ani lavičky a ohniště ,které zde mají Nemějičtí pro různé akce. Na rozdíl třeba od Plešivce ,který je rovněž krásný ,ale místy trošku strašidelný vnímal jsem na Burkováku přímo "nebeský" klid. Posvátnost místa vnímají zřejmě i křesťané ,kteří zde umístili křížek a jednou ročně se tu scházejí k ekumenické bohoslužbě. Ti si ,ale horu spojují spíše s její husitskou historií. Na nejvyšším místě akropole kousek za starou lípou jsem objevil z kamenů vyskládaný malý šamanský kruh - důkaz přítomnosti nějakého současného pohana. Obsypal jsem kruh tabákem a šalvějí a uctil tak duchy tohoto místa. Když jsem kruh čistil od spadaného suchého listí objevil jsem v jeho středu malý kousek křišťálu. Vrátil jsem ho na jeho místo a pak na lavičce u ohniště ztrávil s Maruškou a Ťapkou ještě asi půlhodinku. Vnímali jsme ptačí zpěv ,šumění větru ve větvích a také křik čtyř káňat vznášejících se vysoko nad našimi hlavami. Nakonec jsme ,ale museli vyrazit ,abychom stihli
autobus ,který nás měl ze sedum kilometrů vzdálených Bernartic dovézt domů.



Louka cestou na Burkovák.







Slovanská mohyla.




Burkovák na obzoru.




Na vrcholu.
















.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stan stan | E-mail | 19. října 2013 v 0:30 | Reagovat

Burkovák je vyjímečné místo,a pokud mohu,tak se tam vracím,a s přáteli.Dodnes jsou tam síly,které jsou činné.Před časem jsme tam v noci u ohně vyfotografovali bytost,jak vylézá z nějakých dveří v prostoru...není to vtip,ale pravda.je to krásné a magické místo. stan

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama