NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

DUHA

5. července 2009 v 17:03 | Miky |  WICCANSKÁ MYSTERIA
Kousek za naším městem je malé vojenské cvičiště se spoustou tůněk ,tůní a rybníčků. Je to ráj žab ,čolků ,užovek a spousty druhů ptáků. Dnes už se tam nedostanu tak často ,ale bývaly doby ,kdy jsem se tam s dalekohledem na krku a síťkou v ruce vydával cca. 2x do měsíce.
Jednou jsem si přivstal a když jsem vylezl na malý kopeček ,na místo kde tankodrom začíná ,vycházející slunce svítilo akorát do mých zad. Nad cvičištěm byla trochu mlha a v ní se rýsovala krásná duha. Až do té doby jsem vždycky pozorovalduhu ,jako úkaz zjevující se daleko na horizontu ,ale tady se najednou zdála být menší a blíž. Dobře jsem viděl jak jeden její konec vyrůstá z křoví na planině rozprostírající se přede mnou. Vzpomněl jsem si na staré pověsti o tom ,že na konci duhy je zakopaný poklad a jen tak z hecu jsem se vydal tím sněrem. Sotva jsem ušel pár kroků zjistil jsem ,že se pohnula i duha. Její konec už nevycházel z křoví ,ale z travnaté plochy za ním. Zkusil jsem přidat do kroku ,ale duha se pohybovala o to rychleji. Pochopil jsem ,že ať se octnu kdekoli ,vzdálenost mezi mnou a duhou bude stále stejná. Chvíli jsem stál a díval se na duhu ,která byla tak blízko ,a přece tak daleko a pak jsem si řekl : "A teď bacha duho ,uvidíš něco co jsi ještě neviděla ,podběhnu pod tvým obloukem!" a rozeběhl jsem se. Věděl jsem ,že nemám šanci,ale bylo to skvělé. Duha přede mnou utíkala a já se smál jako blázen a běžel až do vyčerpání. Pak jsem si sedl na zem a chvilku ještě sledoval ,jak se duha pomalu vytrácí.
Zenoví mistři rádi dávají svým žákům složité otázky. Jednou z klasických zenových otázek je také tato : "Je duha skutečná?" Když se nad tím zamyslíme ,není to tak hloupá otázka ,jak by se na první pohled zdálo.Duha je zvláštní úkaz ,který vzniká tak ,že se sluneční světlo láme ,odráží a rozkládá v dešťových či mlžných kapkách. Abychom mohli duhu spatřit musí být tedy ve vzduchu dostatečné množství vody ,do této vody musí pod určitým úhlem svítit slunce a my musíme být zároveň na vhodném pozorovacím místě místě. Stačí nedodržení jediné z těchto podmínek a duha není. Její existence je tedy velmi křehká a zpravidla také krátká. Proto také většina z nás ,vědoma si této vzácné příležitosti ,nádhernou duhu tak ráda pozoruje. Duha je velké mystérium. Učí nás ,že vedle nás mohou existovat věci (někdy i neskutečně krásné) o kterých nemusíme vůbec vědět a které lze spatřit jen za určitých specifických podmínek. Učí nás také ,že ne všechno je takové ,jaké se zdá být. Sluneční světlo vnímáme obyčejně jako bezbarvé či bílé a náhle nám dešťové kapky zjeví celé spektrum nádherných barev ,které se v něm skrývá. Duha nás učí nechávat si ve svém srdci prostor pro tajemství ,úžas a krásu.


Nemám bohužel dobrou fotografii duhy a cizí si půjčovat nechci a tak vkládám do článku alespoň jeden ze svých obrázků ,kde jsem duhu namaloval.

Dodatečně vkládám fotku duhy ,kterou jsem fotil včera 26.7.2009
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | E-mail | 5. července 2009 v 20:00 | Reagovat

Zajímavé čtení, nikdy mě nenapadlo, že by duha přede mnou utíkala. Představuji si tě Miky jak uháníš za duhou a musím se smát. Naní to stejný s fatamorgánou?  :-?  :-D

2 Lucka Lucka | Web | 5. července 2009 v 22:04 | Reagovat

S tím pokladem na konci duhy jsi na to kápnul. Honzík se tam chce při každé duze okamžitě vypravit (naposledy na Šumavě, to byla duha vysoko nad kopci). Tak jsem s napětím čekala, jestli jsi tam něco vykopal a ono zase nic... :-(
A taky jsem se pokoušela podjet duhu dřív než zmizí, ale na koni. Nějak jsem věřila, že ji uvidím z druhé strany. :-D Tak jsme to vzali tryskem, ale ztratila se nám... :-|  :-D

3 Miky Miky | Web | 7. července 2009 v 15:19 | Reagovat

[2]: To s tím koněm mě pobavilo. Jsem rád ,že nejsem jedinej blázen ,co se o něco takového pokoušel. ;-)  :-D

4 liongold liongold | 6. prosince 2014 v 10:22 | Reagovat

Máš krásný blog Miky. Tento článek se ti moc povedl. Pamatuji si na den kdy jsem chtěla kopat poklad pod naším autem, kterým duha procházela ;-) ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama