NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

Leden 2010

ÚCTA K DUCHŮM PŘÍRODY

26. ledna 2010 v 7:15 | Miky |  WICCANSKÁ MYSTERIA
Jedním ze základních rysů wiccanské víry je úcta k přírodě. Tato úcta má mnohem blíže ke ctění ,nebo respektování ,než k uctívání ve stylu padání na kolena a plazení se v prachu.
Pravda je ,že někdy přinášíme přírodním duchům (stromům,pramenům ,skalám apod.) drobné dárky ,jako oběti. Duchové to ,ale od nás nevyžadují a podobně jako u jiných rituálních činností působíme prostřednictvím obřadu oběti především na sebe a svojí psychiku. Řeka se bez květin ,které s modlitbou pustíme po jejím proudu ,klidně obejde ,ale pro nás samotné může být tato oběť činem při němž vnitřně uznáme její důležitost a připomeneme si ,že jsme součástí a nikoli vládci okolního světa.
Plazit se před řekou na kolenou ,snažit se zalíbit se jí ,nebo s ní smlouvat je zbytečné. Řeka o to nedbá a nedáme-li si při záplavách pozor ,stejně se v ní utopíme. Bude-li náš vztah s řekou ,ale založen na respektu a porozumění jejím silám ,můžeme tyto energie dobře využít pro náš život. Očistný obřad v říční vodě ,nebo tichá meditace při sledování jejího proudu je pouze zlomek toho ,co nám může řeka dát. Skály ,řeky ,stromy ,zvířata apod. ,to nejsou modly ,jsou to naši příbuzní ,kteří si podobně jako lidé zaslouží náš respekt. Někteří naši příbuzní ,jako např. sopka ,nebo vodopád jsou velmi mocnými duchy a na našem respektu k nim záleží často naše přežití. Respekt o kterém tu mluvím znamená schopnost jim naslouchat ,všímat si jejich znamení a umění žít s nimi v souladu. Wiccanské čarodějství je cesta na které se tomuto respektu učíme. Je to cesta ,která proměňuje náš život v obřad ,ve kterém vzdáváme dík za přírodní energie a vědomě jim vytváříme prostor uvnitř sama sebe.


ROSS NICHOLS - Druid Nuinn

23. ledna 2010 v 20:32 | Miky |  GALERIE OSOBNOSTÍ
Ross Nichols (1902 - 1975), známý též jako Druid "Nuinn", byl jednou z klíčových postav moderní
spirituality založené na přírodě. Ross Nichols ,který se odjakživa zajímal o mytologii, psychologii, magii a náboženství, vystudoval historii na universitě v Cambridge. Po odchodu z Cambridge, Nichols pracoval jako novinář a soukromý učitel. Jeho poezie a jiné spisy byly zveřejněny v mnoha předních časopisech a novinách.
Nichols byl členem anglikánské církve a několik let byl aktivním skautem. Byl mu blízký socialismus a pacifismus. Byl také vegetariánem a naturistou. V roce 1930 se připojil k jednomu z prvních britských nudistických společenství. Přes svůj naturismus se Ross seznámil i s otcem moderní Wiccy Geraldem Gardnerem, který vlastnil jednu nudistickou kolonii. Oba muži se spřátelili ,neboť je kromě naturismu spojoval ještě zájem o pohanskou mystiku a magii. A byl to právě Nichols ,kdo později revidoval a editoval první Gardnerovi práce o čarodějství.
V roce 1954 vstoupil Nichols do Druidského Řádu (ADO). Ross ,jakožto vynikající pedagog ,spisovatel ,básník a výtvarník se stal v řádu brzy známým a oblíbeným a později se stal i jeho předsedou. Z pozice této funkce hodně cestoval a přednášel o Druidství po celé zemi.
V roce 1964 zemřel Rossův přítel Gerald Gardner i jeho učitel a zároveň vůdce řádu ADO Robert MacGregor Reid. Po Reidově smrti nastal v řádu rozkol a ten se rozpadl do dvou nezávislých skupin. Hlavou jedné z těchto skupin se stal Ross Nichols. Pod jeho vedením byl řád radikálně rekonstruován. Nicholsnovo druidstvi obrací svou pozornost od universalismu zpět ke Keltským zdrojům. Ross Nichols zavedl do řádu historicky podložené třístupňové kněžství (Bard,Ovat ,Druid) a k tradičním keltským svátkům Imbolk ,Beltane ,Lughnasadh a Samhain přidal podobně ,jako je tomu i ve Wicce i slavení slunovratů a rovnodenností.
Nicholsnuv řád je podle třístupňového kněžství nazván OBOD (Řád Bardů ,Ovatů a Druidů). Učení Bardů je zaměřené na sílu slova a naslouchání. Bardi se učí pracovat s jazykem a slovy ,vyprávějí příběhy skládají písně a píšou poezii. Učení Ovatů je zaměřeno na zrak a to jak na ten fyzický ,tak i na zrak vnitřní ,nazývaný též "druhý". Ovat pracuje s věštbou ,učí se vidět nemoci a léčit. Druid v sobě spojuje umění Bardů i Ovatů a je ještě hlouběji zaměřen na duchovní záležitosti a rituál.
Ross Nichols zemřel na srdeční infarkt v roce 1975 během svého pobytu u přátel v Londýně. Teprve 13 let po jeho smrti ho v jeho úřadu vedoucího řádu nahradil jeden z jeho raných studentů Philip Carr-Gomm. Philip Carr-Gomm nalezl a v roce 1990 posmrtně publikoval původní rukopis Nicholsnovi knihy s názvem Druidství. Pod jeho vedením se stal OBOD největším a nejznámějším druidským řádem na světě s mezinárodní reputací.


Čerpáno z : http://www.bardwood.com , http://druidry.org ,wikipedie ,controversial.com a dalších zdrojů.

IMBOLK A BRIGHITIN KŘÍŽ

21. ledna 2010 v 13:13 | Miky |  KOLO ROKU
Vánoce (zimní slunovrat ) jsou už za námi a s nimi postupně mizí z našich domovů i vánoční
výzdoba. Vím ,že to mnoho lidí prožívá podobně jako moje žena ,tak trochu se smutkem v duši. To ,na co jsme se tak dlouho těšili a připravovali je najednou pryč. Pohanské kolo roku s osmi hlavními svátky nám ,ale dává možnost pořád se na něco těšit a připravovat. My už se teď například doma těšíme na svátek Imbolk ,který se slaví na začátku února a který u nás známe jako Hromnice. Lidová pranostika "Na Hromnice o hodinu více" napovídá ,že důvodem této oslavy je postupný návrat slunečního světla a přibližující se čas jara. Ve starém Římě se v této době konal svátek světel ,oslavovaný procesím s pochodněmi a zapálenými svícemi. Dodnes jsou Hromnice se svícemi spojeny tím ,že se v jejich čase v kostele světí svíčky. Lidé jim říkají hromničky a někdy jim připisují moc ,ochraňující domácnost před blesky. Výroba a svěcení svíček k různým magickým účelům je o svátku Imbolk součástí i wiccanského čarodějství. Doufáme s Maruškou ,že nám do Hromnic přijde zásilka parafínu ,kterou jsme si nedávno objednali a těšíme se ,že taky nějakou tu svíčku vyrobíme.
V keltských zemích byl tento svátek zasvěcen bohyni Brighit ,patronce kovářů ,plodnosti ,domácího krbu ,ženských řemesel ,ohně ,pramenů a léčení. V Irsku dodnes o svátku Imbolk vyrábějí ze slámi ,či vrbových proutků tzv. Brighitin kříž. Brighitin kříž je sluneční symbol ,který přináší do domácností štěstí a ochranu bohyně a není vůbec těžké ho vyrobit. My už jsme si letos nějaké křížky připravili. Vyražte na proutky a zkuste to taky!
Postup je následující :

1/ Nejdříve vezmeme dva proutky a přeložíme je přes sebe. Vznikne tak jednoduchý kříž ,který ničím nesvazujeme.


2/ Potom vezmeme další proutek a přeložíme ho od středu do tvaru písmene U podél jednoho ramene základního kříže.


3/ Dále postupujeme stejným způsobem u dalších ramen kříže po směru hodinových ručiček.



3/ Větvičky překládáme tak dlouho dokud nevytvoříme požadovanou velikost střední části.


4/ Nakonec svážeme jednotlivá ramena kříže proutkem ,lýkem ,nebo provázkem a zasřihneme konce.


5/ Brighitin kříž je hotov.


Zkuste přestat tesknit po vánocích a připravte si nějaké ty svíčky a Brighitin kříž na oslavu Imbolku. Svátek bohyně Brighit přichází už 1.února!

DOTAZNÍK

20. ledna 2010 v 12:02 | Miky |  JINÉ
Připojuji se k Lúmenn a Lady Roveně a zveřejním zde vyplněný magický dotazník ,jehož autorem je podivná bytůstka ,která si říká Lord Lukáš ,nebo Supervisor Lukáš. Přiznám se ,že Lukášovi nerozumím a smysl jeho utkvělé představy ,že založí jakousi celosvětovou organizaci studentů magie mi uniká. Test ,který zveřejnil na svém blogu má zřejmně sloužit ,jako jakési síto podle něhož určuje ,kdo by se pro jeho organizaci hodil a kdo ne. Nemám v úmyslu nikam vstupovat (ostatně jsem si skoro jist ,že Lord Lukáš by mě stejně nepřijal) ,ale test se mi líbil jako pomůcka k utřídění vlastních myšlenek. To ,co do dotazníku napsala Lúmenn a Rovena bylo pro mě zajímavým čtením a tak jsem se rozhodl ,že se přidám a svoje odpovědi zveřejním také.

SNĚHOVÁ MEDITACE

17. ledna 2010 v 20:45 | Miky |  WICCANSKÁ MYSTERIA
Tímto článkem se ještě jednou vrátím k naší nedávné cestě na zasaněžený tankodrom. Anebo spíše k jedné mojí velmi dávné cestě na tankodrom. Bylo to někdy brzo po tom ,co jsme se s Maruškou vzali. Bydleli jsme tehdy u mých prarodičů a na tankáč jsme to měli ,jak se říká "co by kamenem dohodil". Chodil jsem tam tenkrát dost často a žádná roční doba ,ani počasí mě nemohli odradit. Jednou jsem měl to štěstí ,že jsem zde zažil i napadnutí prvního sněhu. Toulal jsem se bezůtěšnými pláněni suchých trav a keřů bez listí a snažil se s dalekohledem na krku zahlédnout nějaký ten ptačí život. Kromě několika polních vrabců ,kvíčal a tiše pískajících sýkor jsem ale nezahlédl ,ani nezaslechl nic. Pak ,ale náhle utichly i ty sýkorky a z oblohy se začal sypat sníh. Sprvu jen drobně ,ale po chvíli to byla opravdová chumelenice. Byl to zvláštní ,skoro mystický zážitek. Sám ,v rozlehlé divoké krajině ,která se pozvolna proměňovala. Tam ,kde byla ještě před chvílí smutná šeď ,začala se tvořit vrstvička bílého sněhu. Ticho ,sníh a krása všude kolem mě.
Ten obraz mi zůstal ve vzpomínkách a později ve chvílích ,kdy jsme s Maruškou prožívali těžkou dobu plnou nejistoty okolo bydlení jsem si ho občas úmyslně přivolával a uklidňoval se jím. Všechny své starosti jsem si představil jako ty šedočerné smutné zimní pláně tankáče a pak jsem je nechal ve své mysli pomalu zapadat sněhem. A jak v mé představě sněhu přibývalo ,vrátilo se mi něco z té úžasné atmosféry a mě bylo lépe. Starosti sice nezmizely ,ale byly přikryté bílým ,chladivým sněhem a už tak nekřičely a nebolely.
Tuhle meditační techniku jsem nikde nevyčetl a možná právě díky tomu ,že byla spojena s prožitou zkušeností ,byla pro mě skutečně učinná. Važme si každé krásná chvíle ,kterou prožijeme ,neboť se nám může stát posilou v okamžicích ,kdy se snámi život zrovna nemazlí.


KŘESŤANSKÁ WICCA ?

14. ledna 2010 v 18:25 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Dneska dopoledne jsem brouzdal po internetu a snažil se na různých webových stránkách pochopit ,co stojí za termínem Křesťanská wicca. Přiznám se ,že mi tento pojem zní podobně neuvěřitelně ,jako kdyby se řeklo třeba "Křesťanský islám". Nicméně se zdá ,že na západě je čím dál ,tím víc lidí ,kterým spojení křesťanství a wiccy smysl dává.
Vnitřní svět každého z nás je tvořen směsí nejrůznějších vlivů a má-li někdo potřebu deklarovat
svou víru jako Křesťanskou wiccu ,pak bychom to možná neměli vnímat jako naprostý nesmysl ,ale jako nejupřímnější možné vyjádření toho ,co dotyčná osoba cítí jako svoji duchovní cestu. Spojení wiccy a křesťanství se mi zdá sice šílené ,ale budu-li upřímný ,tak moje spojení wiccy ,jakožto náboženství a anarchismu ,jehož heslem je : "Ani pán ,ani bůh!" je neméně pozoruhodné. A to už nemluvím o Kojotovi ,který dokázal propojit satanismus ,atheismus a slovanské pohanství. V dnešním globalizovaném světě se holt asi různým synkretismům neubrání nikdo z nás. Proč mě tedy Křesťanská wicca tak udivuje? No ,asi především proto ,že mám křesťanství zafixováno jako náboženství ,které je k jiným duchovním směrům maximálně netolerantní. A tady nemluvíme o duchovním směru jen tak ledajakém ,ale o čarodějství ,které křesťané po staletí přímo pronásledovali.
Křesťanští wiccani to tak nevidí. Podobně jako"tradiční" wiccani věří v jediného Boha ,který má svojí mužskou i ženskou stránku. Ženským aspektem v Bohu je podle nich Duch svatý a Panna Marie s Ježíšem jsou lidskými nositeli ženského a mužského principu božství. Modlitba je podle Křesťanských wiccanů v podstatě totéž ,co čarování a starozákonní zákazy čarodějnictví se prý vztahují pouze na nebezpečné praktiky jako je černá (negativní) magie a vyvolávání duchů mrtvých. Orientace na přírodu a oslavování sezónních svátků je podle nich naprosto v pořádku. Křesťanští wiccani přijímají wiccanské rede a věří v zákon příčiny a následku. Podobně jako ostatní křesťané ,ale také věří v Ježíšovu zástupnou oběť ,která otevřela lidem cestu do Božího království.
Co říci na závěr? Ačkoli mám za sebou křesťanskou minulost a některé prvky křesťanské víry mi nejsou cizí ,tohle je pro mě docela silné kafe. Následovníci křesťanského wiccanství si rozhodně nevybrali snadnou cestu a budou se muset smířit s nepochopením a námitkami ze strany tradičních křesťanů i wiccanů.

NĚCO MÁLO O TAROTU

14. ledna 2010 v 9:54 | Miky |  JINÉ
Nikdo přesně neví ,kde a kdy tarot vznikl. První fragmenty těchto karetních symbolů a první zmínky o nich pochází ze čtrnáctého a patnáctého století. Jak dlouho před tím už byl ale tarot znám a kdo je vlastně jeho autorem ,to nevíme. Legendy o jeho původu ve starém Egyptě ,nebo dokonce v bájné Atlantidě znějí sice tajemně a mysticky ,ale neexistuje žádný doklad ,který by tyto hypotézy potvrzoval.
78 tarotových karet je rozděleno na takzvanou velkou a malou arkánu. Velká arkána obsahuje 22 karet opatřených symbolickými obrazy. Malá arkána je rozdělena do čtyř barev (hole,mince,meče ,poháry) z nichž každá zastupuje jeden z živlů.
Tarot byl dlouhou dobu předmětem zájmu pouze u malé skupiny zasvěcenců ,zabývajících se magií a tajnými naukami. Od roku 1910 ,kdy spatřil světlo světa Rider Waite tarot ,který vytvořila Pamela Colman-Smithová ,pod vedením Artura Edwarda Waitea ,začal tarot postupně získávat přízeň i u "obyčejných" lidí a dnes je pravděpodobně nejoblíbenějším a nejvíce rozšířeným věšteckým nástrojem na světě.
Přiznávám ,že si získal i mne a přestože se nejraději řídím svým vlastním rozumem a svou intuicí ,občas po tarotu rád sáhnu. Tarotové karty jsou neocenitelným pomocníkem ,zvláště ve chvílích ,kdy se před námi otevírá několik cest a my nevíme kterou z nich se vydat. Pevně věřím tomu ,že odpovědi na všechny své otázky si každý z nás nese sám v sobě. Symbolická řeč tarotových karet nám pomáhá tyto odpovědi najít a vynést z našeho podvědomí na denní světlo.
Chceme-li vykládat tarot je samozřejmě nutné nejprve se naučit znát symboliku a tradiční význam jednotlivých karet. V opravdovém umění výkladu nesmí ,ale chybět práce s naší intuicí. Tatáž karta může při každém našem výkladu promluvit poněkud odlišným hlasem. Karta ,která na vás obvykle působí vlídně a pozitivně se může v některých výkladech jevit hrozivě a nebezpečně a naopak. Marion Weinstein nám v knize pozitivní magie radí : "Všímejte si co postavy na kartě dělají ,co si myslí nebo cítí? Jakým působí karta dojmem ,jaký je charakter postavy na ní zobrazené? Co asi představuje jejich symbolika? Dívejte se a uvidíte ,že některý detail jakoby vystupoval mezi ostatními; uveďte této detail ,popiště jej ,vytvářejte asociace. Připomíná vám některý z obrázků ještě něco jiného? Zdá se ,jakoby se něco na kartě pohybovalo nebo měnilo? Řekněte cokoliv ,co vám přijde na mysl - jakákoliv myšlenka ,analogie ,anekdota atd."
Dnes je na našem trhu obrovské množství rozličných tarotových sad ,vytvořených různými umělci. Všichni moderní tvůrci tarotů vycházejí z původních symbolických významů karet ,ale každý z nich do své sady vkládá i kus sama sebe ,svého umění ,svých zkušeností a prostředí z něhož pochází. Každý z nás má tak možnost vybrat si takovou sadu ,která mu bude nejvíce vyhovovat. Na závěr bych se rád se čtenáři tohoto blogu podělil s tím ,které sady používám já.
Mojí nejoblíbenější sadou kterou používám už od roku 1999 je TAROT OF THE OLD PATH (Tarot staré cesty). Tuto sadu vymalovala Sylvia Gainsford s pomocí a konzultací osmi dalších wiccanských čarodějnic mezi kterými byla i Margot Adlerová a Janet a Stewart Farrarovi. Nádherné ilustrace jsou plné čarodějnické symboliky.


Druhou krásnou sadou ,kterou používá především moje žena je TAROT MAGIE DRUIDŮ. Tuto sadu ,inspirovanou tradicí druidů a wiccanů namaloval Will Worthington pod vedenim Philips a Stephanie Carr-Gomm. Součástí této sady je i neméně pěkná doprovodná kniha.


Poslední sadou kterou doma máme je TAROT V BÁSNÍCH. Karty namalovala pastelkami kouzelná malířka Marie Brožová "MAB" podle anglických básní Wilieho Watsona. Součástí této sady je knížka obsahující Watsonovi "tarotové" básně v češtině i původním jazyce.


SAMOSTATNÉ ČARODĚJNICE - SOLITARY WITCH

10. ledna 2010 v 14:23 | Miky |  POHANSKÉ SMĚRY A TRADICE

Vedle čarodějnic a čarodějů ,kteří pracují v rámci covenů (tj.čarodějnických sborů) existuje také řada čarodějek ,které praktikují samostatně. Jsou to jedinci ,kteří z nějakého důvodu nemohou ,nebo nechtějí do žádných společenství vstoupit. V angličtině se jim říká solitéři ,což lze přeložit ,jako samotáři ,nebo samostatně praktikující. U nás v ČR jsme solitéry skoro všichni ,kdo wiccu praktikujeme ,neboť dlouhodobě fungující coveny zatím schází.
Mluvíme-li o solitérech , pak nehovoříme ani tak o tradici jako spíše o konceptu. O solitérech se někdy také hovoří jako o zelených čarodějnicích ,protože rostou živelně jako plané rostliny a nepodřizují se žádným oficiálním tradicím a dogmatům, ale řídí se převážně svojí intuicí. Zelené čarodějnice bývají osamělé od přírody. Ačkoliv neexistuje žádný standardní soubor pouček ,nebo formální způsob zasvěcení ,je obecně přijímáno, že samostatná čarodějnice, která studuje rok a den se stává kněžkou. Ačkoli toto své kněžství bude sotva moci někdy uplatnit v jiných, více strukturovaných tradicích. Samotář si vybírá z mnoha tradic to, co je pro něj nejlepší a studuje a praktikuje sám. Solitéři mohou někdy spolupracovat s ostatními na dosažení společného cíle, ale nikdy se nestávájí součástí hierarchických struktur covenů.



SNĚHOVÉ PLÁNĚ TANKODROMU

9. ledna 2010 v 21:26 | Miky |  JINÉ

Dnes jsme byli s Maruškou a dětma ve výcvikovém vojenském prostoru za Táborem. Dříve jsme na toto místo chodili velmi často ,dnes už se sem dostaneme jenom asi tak dvakrát ,třikrát do roka ,ale vždycky to stojí za to. Je to nádherná divočina ,která patří čolkům ,žábám a vodním ptákům. Je tu hezky za každého počasí. Těšili jsme se na bíle zasněžené pláně a ticho ve kterém je slyšet i sněhové vločky dopadající do větví stromů. A přesně to nás na "tankáči" také čekalo.

Maruška vyčetla na blogu Domácí čajovny návod jak obalit šišky semeny naloženými v sádle a vytvořit tak krásná ptačí krmítka.

Rozvěsili jsme je na různých místech podél naší cesty a já přitom poprvé vyzkoušel i svůj nový čarodějnický plášť ,který jsem dostal k vánocům. Provoněl jsem ho chladným lednovým vzduchem a sněhovými vločkami - součást zasvěcení



Byli jsme všichni po tříapůlhodinové vycházce promrzlí a promočení ale byla to nádhera.


BOHYNĚ

8. ledna 2010 v 19:26 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Takzvanou Věstonickou venuši z "dílny" moravských lovců mamutů zná u nás asi každý. Méně lidí už ale ví ,že podobných ženských figurek z období paleolitu bylo na rozsáhlém území Evropy a Asie nalezeno více než sto a stále se objevují další. Naposledy se tak stalo v Německém Hohle Fels ,kde byla nalezena patrně zatím nejstarší figurka ženy vyřezávaná z mamutího klu pocházející z doby před 32 000 lety.
Je velmi nepravděpodobné ,že by dávný člověk vyráběl tyto figurky pouze pro zábavu. Poznatky etnografů zkoumajících život současných přírodních národů dokazují ,že lidé na úrovni lovecko-sběračských společností přisuzují duchovní význam prakticky každé své činnosti ,umění nevyjímaje. Vzory na oděvech ,nádobách a nástrojích ,tetování a malování těl ,to vše je prodchnuto spiritualitou a má svůj magický význam.Vědci se většinou shodují v názoru ,že figurky tzv.Venuší jsou projevem pravěkého kultu plodnosti a představují pravděpodobně bohyni ,dárkyni veškerého života.
Představa bohyně matky ,ztotožňované často se zemí se stala pevnou součástí lidské kultury. Bohyně prošla staletími ,měnila podobu i jména a našla nakonec své výsadní místo ve wiccanském náboženství. Naše uctívání bohyně matky se neděje stejným způsobem ,jakým ji ctili pravěcí lovci. Liší se zřejmě i od způsobů ,kterými ji uctívali keltští ,slovanští a germánští pohané ,přesto si ale můžeme být jisti ,že se v něm obracíme na stejný archetyp ženského božství ,jako naši předkové a stáváme se tak součástí spirituálního světa našich dědů.
Velká Matko
Ty která nás rodíš ,chráníš a živíš
Z Tebe povstáváme a do Tebe se zas vracíme
Ve Tvých hlubinách je ukryta moudrost a kosti našich předků
To díky Tobě si uvědomujeme svou příbuznost s rostlinami ,zvířaty ,skalami a řekami
Velká Matko
Konejšíš nás svou náručí a dáváš nám pocit sounáležitosti s Tebou i celým vesmírem
To z Tebe čerpáme sílu pro svůj život a svojí magii
Přijmi naší vděčnost
Přijmi i naše radostné oběti ,které Ti přinášíme v rituálech ,kterými slavíme proměny roku
A tak se staň !




Obrázky venuší z knihy LOVCI MAMUTŮ ,Petr Šíba a kolektiv ,OTTOVO NAKLADATELSTVÍ ,2007

O posvátnosti přírody (S.Cunningham ,E.Restall Orr)

7. ledna 2010 v 16:53 | S.Cunningham ,E.Restall Orr |  CITÁTY A MYŠLENKY



Jádrem víry Wicca je radostné spojení s přírodou. Země je projevem božské energie. Chrámy Wiccy se stávají louky poseté květy ,lesy ,pláže a pouště. Když je stoupenec Wiccy venku ,on či ona je vlastně obklopen posvátností ,podobně jako je křesťan ,když ,když vstoupí do kostela nebo katedrály.

/Scott Cunningham/







Hlavním principem moderního druidství je osobní ,živá zkušenost každého člověka s přírodou jako s něčím posvátným a doslova božským. To byla také dávná snaha všech lidí ,kteří hledali smysl života ,význam slov "kdo ,odkud a kam". Pod pojmem příroda ovšem nemyslím jen vnější ,ale především její vnitřní ,duchovní aspekt.

/Emma Restall Orr/






Další citát o druidství od Emmy Restall Orr zde.
Citát Scotta Cunnighama - O čarodějově životě zde.
Citát Scotta Cunninghama - O stromech zde.

POZICE BOHA A BOHYNĚ

4. ledna 2010 v 17:25 | Miky |  KNIHA STÍNŮ
Ve wiccanském rituálu Čerpání síly z Měsíce (též Přitahování Měsíce ,Vzývání Luny,apod.) zaujímá velekněžka nejprve postoj známý jako Pozice boha a poté se postupně otevírá do Pozice bohyně ,ve které přijímá magickou sílu a požehnání Luny. V tomto okamžiku se stává ztělesněním bohyně. Pozice bohyně a boha jsou základní rituální postoje používané během wiccanských obřadů. Obě tyto pozice disponují hlubokou symbolikou a představují důležitý nástroj pro spojení s mužskými a ženskými energiemi Vesmíru.

V pozici boha stojíme zpříma s nohama u sebe. Ruce máme překřížené na prsou a dotýkáme se takřka ramen. Ramena a vrchol hlavy tvoří trojúhelník směřující vzhůru - dávný symbol mužství. V postoji s rukama překříženýma na prsou býval zobrazován egyptský bůh Osiris. Osiris vládl podsvětí ,smrti a vzkříšení. V jeho pozici byla pohřbívána i některá mumifikovaná těla. Osirisuv postoj se zkříženýma rukama na prsou lze také na oltáři obrazně vyjádřit jiným dávným symbolem smrti - lebkou se zkříženými hnáty. Stažený vzpřímený postoj v pozici boha představuje vertikální mužskou (falickou) přímku a osu světa.

V pozici Bohyně stojíme rozkročeni ,s rukama od těla a naše dlaně směřují vzhůru. Tvarem těla kopírujeme pentagram. Hvězda představuje dávný symbol vzkříšení ,znovuzrození a naděje. Vzhledem k dráze planety Venuše je pentagram odedávna spojován s bohyní. Stáhneme-li nohy trochu k sobě a zároveň pozvedneme roztažené ruce nad hlavu vytvoříme tak další symbolický postoj spojený s bohyní představující pohár ,nebo kalich. Otevřený postoj tvaru pentagramu a poháru je vhodný pro invokace a usnadňuje přijímání přírodních sil.


WICCANSKÉ REDE

4. ledna 2010 v 7:44 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Wiccanské rede říká : "Dělej co chceš ,ale neubližuj!" Tohle pravidlo nám neurčuje co se smí a co se nesmí ,ale nutí nás přemýšlet nad důsledky svých činů a převzít za své jednání zodpovědnost. "Neubližovat" ,to je samozřejmě ideál ,který nemůžeme nikdy zcela naplnit. Často ubližujeme nevědomky a často prostě děláme chyby. Tím bychom se neměli nechat zdeptat. Řídit se wiccanským rede neznamená ,že přestaneme chybovat ,znamená to jen ,že se budeme podle svých nejlepších možností snažit žít s okolním světem v harmonii.
Wiccanské rede podle mě také neznamená ,že musíme vždy po křesťansku nastavit druhou tvář a že se nesmíme bránit a odporovat zlu. Osobně se v této otázce řídím Dalajlamovou radou : "Ať jsou reakce druhých přátelské ,či nepřátelské ,vy sami musíte nejprve vytvořit pro přátelství prostor. Pokud se k vám ale druzí budou nadále chovat nepřátelsky ,pak máte právo podle toho jednat."
To ,čeho si na wiccanském rede vážím nejvíce je možnost svobodné volby a nutnost nad věcmi přemýšlet. V čarodějství neexistuje žádná autorita ,která by nás vedla za ruku a říkala nám co je a co není správné. Život je velmi složitý a žádný guru ,ani žádný zákon nás nemůže připravit na všechny situace. My sami si vždy musíme klást otazku : "Jak toto moje jednání ovliní mé okolí?" a sami si na to musíme odpovědět. Do našeho rozhodování musíme zapojit svůj rozum i cit. Obojí je potřeba. Psané zákony jsou většinou vedené rozumem ,ale schází jim cit a vhled do dané situace.
Čarodějové věří ,že všechno na světě je propojeno sítí vzájemných vztahů. Všechno co děláme má vliv nejen na naše lidské sousedy ,ale také na zvířata ,rostliny a celou naší planetu. To co děláme zde ,může ovlivnit věci i na opačné straně zeměkoule. Čarodějnice Starhawk proto doporučuje ,abychom si při našem jednání kladli i tyto otázky :




JAK MOJE DUCHOVNÍ PRAXE A KAŽDODENNÍ ŽIVOT SLOUŽÍ ZEMI ?
JAK MOJE DUCHOVNÍ PRAXE A KAŽDODENNÍ ŽIVOT OVLIVŇUJE NEJCHUDŠÍ TŘETINU LIDSTVA ?
JAK MOJE DUCHOVNÍ PRAXE A KAŽDODENNÍ ŽIVOT OVLIVŇUJE GENERACE NAŠICH POTOMKŮ V BUDOUCNU ?

MODERNÍ ČARODĚJNICTVÍ - Gerald B.Gardner

1. ledna 2010 v 15:31 | Miky |  KNIHOVNIČKA
Kniha MODERNÍ ČARODĚJNICTVÍ (Witchcraft today) vyšla poprvé již před šestapadesáti lety ,krátce po tom ,co byly v Anglii zrušeny poslední zákony proti čarodějství z roku 1735. Amaterský antropolog a nadšený sběratel zkušeností i předmětů z oblasti magie a okultismu Gerald B.Gardner v této knize podpořil teorii britské historičky Dr.Margaret Murrayové ,která tvrdila ,že středověký hon na čarodějnice byl pokusem o likvidaci posledních zbytků původního předkřesťanského náboženství. Gardner prohlásil ,že se v roce 1939 setkal s jedním z posledních anglických čarodějných bratrstev vedeným Dorothy Clutterbuckovou a byl do něj zasvěcen.
V knize Moderní čarodějnictví představuje Gardner v hrubých nárysech podobu přežívajícího čarodějnického kultu veřejnosti a rozvíjí v ní své teorie historických kořenů a vlivů ,které tento kult formovaly. Hlavní kořen vidí podobně jako Murrayová již v prehistorickém náboženství z doby kamenné. Dalšími vlivy ,které Wicca (jak toto náboženství nazývá) v průběhu dějin nasála vidí Gardner v Egyptě ,starém Římě a Řecku i předkeltské rase tzv.Malých lidí. Při čtení se neubráníte dojmu ,že spíše než o seriózní historii se tady jedná o záhadologickou teorii ve stylu našich autorů Aleše Česala ,nebo Otomara Dvořáka. Abychom byli spravedliví je nutné říct ,že Gardner nemá tendenci předkládat nám své názory jako dogma ,ale na několika místech v knize poctivě přiznává ,že jde pouze o jeho domněnky.
I přes svojí historickou rozporuplnost se ,ale Gardnerova kniha stala jedním ze zásadních impulzů ,které zažehly zájem lidí o téma čarodějství a dá se v pravdě říct ,že stála u samých počátků dnešního mohutně se rozvíjejícího novopohanského náboženství wicca. Gerald Gardner se díky této knize a jistě i svému vedení muzea čarodějnictví na ostrově Man dostal do povědomí široké veřejnosti a během posledních let svého života vycvičil a zasvětil do čarodějného cechu řasu následovníků.
Dodnes se vedou spory o tom ,zda si Gardner celou wiccu vymyslel sém ,nebo opravdu navázal na již existující čarodějnickou tradici. V doslovu Ronalda Huttona se dozvíme ,že neexistují žádné nezávislé důkazy o tom ,že by se Gardner skutečně setkal s covenen Dorothy Clutterbuckové ,ani o tom ,že by tento coven vůbec kdy existoval. V tomtéž doslovu se dovídáme také to ,že měl Gardner sklony fabulovat a nabádal např. čarodějnice ,které sám zasvětil ,aby před cizinci tvrdili ,že pocházejí z prastarých čarodějnických rodin.
Přiznám se ,že toto se mi jakožto člověku odkojenému skauty (a skaut je pravdomluvný) příliš nelíbí. Na druhou stranu chápu ,že Gardneruv eklektický výtvor by v době svého vzniku ,bez aury tajemného původu ,sahajícímu stovky ,možná tisíce let do minulosti ,asi neměl valnou šanci na to ,někoho zaujmout a rozvinout se do dnešní podoby. A to by bylo rozhodně škoda.
Dnešní podoba wiccy je vskutku rozmanitá. Jak říká v dalším doslovu čarodějka Wren Wolkerová - spisy a učení G.Gardnera stály u zrodu mnoha jeho spirituálních dětí ,daly vzniknout i slušnému počtu vnoučat ,pravnoučat a možná i několika vzdáleným bratrancům. Mnoho z nás ,dnešních wiccanů ,se už nestydí přiznat ,že si svou tradici dotváříme sami ,dle své libovůle a že je naše náboženství prastaré spíše v základních principech ,než fakticky.
Dínen na stránkách pohanského fóra Bohyně říká ,že kniha Moderní čarodějnictví je prostě jen dvacet let starou propagandou wiccy v době, kdy se snažila prorazit. Je to dobré pro získání vhledu a pochopení začátků - ale hodnota historická je asi jako u Kosmovy kroniky.(=všichni se o tom ve škole učili, znají jméno a zhruba stručný obsah, ale bez přečtení může klidně a spokojeně přežít). Dínen má určitě pravdu ,ale to "získání vhledu" má určitě svou hodnotu a seznámení se s tímto stěžejním dílkem starého Geralda Gardnera není vůbec špatné. Konec konců ,nevím do jaké míry můžeme považovat historii středověkých čarodějnických procesů za svou ,ale Gerald Gardner do té naší historie rozhodně patří.