NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

Únor 2010

LOGO A BANER BLOGU

28. února 2010 v 11:12 | Miky |  O BLOGU


Včera večer jsem pracně přemýšlel jak dostat nové logo svého blogu do sloupečku menu ,až jsem na to asi po hodině přišel. Asi se chechtáte ,ale já jsem na práci s počítačem opravdu docela pako. Dneska ráno mě popadla ještě smělá myšlenka vytvořit z loga klikací baner ,ale ani s podrobným návodem Ľudky Gregusové jsem neměl šanci. Jako "Husákovo dítě" mě počítače ve škole nějak minuly a stejně mě vždycky brala víc příroda ,než technika. No ,nerozbrečím se z toho.

Motiv loga je docela starý. Hádám ,že jsem ho vytvořil někdy v devětadevadesátém roce v časech ,kdy jsem se začínal s wiccou seznamovat. V té době jsem ještě dost skautoval a tak mě napadlo utvořit si wiccanský znak ,který bych nosil na rukávu zelené bundy při skautských výpravách a svých vlastních cestách do přírody.

Základem loga je KRUH. Kruh je odpradávna symbolem nekonečna ,Velkého Ducha(Tajemství) ,a stále se opakujících přírodních cyklů. Oproti pyramidovému tvaru je také symbolem rovnosti všech bytostí.

Kruh tohoto loga je pomyslně rozdělen na horní a dolní polovinu. HORNÍ ČÁST zastupuje BOHA a MUŽSKÝ PRINCIP. DOLNÍ POLOVINA náleží BOHYNI a ŽENSKÉMU PRINCIPU. Je to stará známá symbolika : nebe a země ,otec a matka. Jak říkal už Černý jelen : "Není snad obloha otcem a země matkou a nejsou všechny živé bytosti s nohama ,s křídly či s kořeny jejich dětmi ?"
V horní polovině se nachází DUBOVÉ LISTY. Dub byl v mnoha kulturách vnímán jako symbol síly ,tvrdosi a plodnosti a byl zasvěcen mužským božstvům jako je například Zeus ,Thor ,Perun ,nebo Cernunnos.
Kromě dubových listů se v horní části loga nachází také magická DÝKA ATHAME ,kterou čarodějové používají ke směřování energie. Dýka je falickým symbolem ,je spojena s živly vzduchu a ohně a v čarodějnictví se považuje za jeden ze základních symbolů mužství.

V dolní části obrázku se nachází KOTLÍK. Kotle ,poháry a misky představují ženský symbol. Jsou symbolickým zpodobněním dělohy a podobně jako se z dělohy rodí nový život i čarodějný kotlík představuje tajemný prostor v němž se utváří a transformují nové věci. Nejznámějším předobrazem čarodějnických kotlíků je mýtický kotel vědění a moudrosti keltské bohyně Cerridwen.
Pod kotlíkem můžete na obrázku vidět ještě PŮLMĚSÍC ,další symbol spojený s ženstvím a bohyní. Devětadvacetidenní cyklus Měsíce od novu k novu ,nebo od úplňku k úplňku se shoduje s ženským menstruačním cyklem a spojuje tak ženy s Měsíčními bohyněmi jako je např. Artemis ,Diana ,Selena ,Hekaté apod.

Nejposvátnější věcí ve vesmíru je pro čarodějnice právě spojení mužského a ženského principu ,ze kterého se rodí veškerý život. Gardnerovská a Alexandrovská wicca zná tzv. VELKÝ RITUÁL při němž je toto spojení demonstrováno skutečným stykem kněze a kněžky. Většina wiccanů dnes ,ale při Velkém rituálu vystačí se sybolickým spojením prováděným pomocí dýky a kotle.

Na závěr přikládám ještě obrázek jedné z výšivek ,které mi nechala kdysy udělat moje žena. Je to původní podoba symbolu ,která měla sloužit jako znak na rukáv. Na rukávu se nakonec nikdy neocitla ,ale jeden ze znaků nosím už léta na svojí manžestrové tašce přes rameno. Podivný nápis pod symbolem je wiccanske rede : "Dělej co chceš ,ale neubližuj." napsané v runách.

Díky Lady Roveně se z mého loga nakonec stal i ten baner ,takže pokud by měl někdo zájem ,kód je v komentáři pod článkem.

ZÁZVOR ,aneb recept křesťanské čarodějnice

25. února 2010 v 9:27 | Miky |  MAGICKÝ HERBÁŘ
Latinský název : Zingiber officinale
Vládnoucí planeta : Mars

Zázvor je tropická rostlina ,ale schopní zahradníci ho dokáží vypěstovat v pařeništi ,či skleníku i u nás. Oddenek zázvoru má hřejivé a vysušující vlastnosti a je vynikajícím prostředkem při nachlazení a katarech horních cest dýchacích. Podporuje také trávení a činnost žaludku a střev.
Kromě toho ovlivňuje užívání zázvoru i naše emoce. Pití zázvorového čaje dodává energii a povzbuzuje takže je účinnou pomocí při rituálech na podporu odvahy a sebevědomí. Až budete poprvé strouhat zázvorový kořen ,budete překvapeni jeho nádhernou vůní a potom ještě více překvapeni jeho žhavou pepřovitou chutí.
Se zázvorem mě seznámila jedna křesťanská čarodějnice ,která je klientkou domova důchodců ,kde pracuju. Paní vykládá s neuvěřitelnou přesností karty ,všem sestřičkám ,které šly na mateřskou předem řekla jestli se jim narodí holka ,nebo kluk ,pracuje s energiemi kamenů a s bylinkami.
Jednou jsem jí vezl na vozíčku do nemocnice k jistému chirurgickému zákroku. Paní byla domluvená s konkrétním doktorem na konkrétní čas ,ale doktor měl zřejmě jinou práci a tak jsme čekali a čekali. Paní se na vozíku špatně sedělo a čas jsme si krátili povídáním. Když už jsme čekali opravdu dlouho tak mi řekla : "Já pořád kecám a měla bych se spíš soustředit. Víte ,já umím přivolávat lidi." Pak zavřela oči a dvakrát zašeptala : "Přijď ,přijď!" Položil jsem jí v úžasu ruku na rameno a říkám : "Už jde!" A opravdu. Pan doktor se objevil v hale jen několik vteřin po jejím soustředění a blížil se k nám. Přiznám se ,že mě z toho až trochu zamrazilo.
Jinak je paní ale katolička ,miluje biskupa Malého a silně prožívala nedávné hledání ostatků svaté Anežky. Mohl bych o ní napsat ještě dost zajímavého ,ale tenhle článek je o zázvoru.
Takže ,paní o které tu mluvím je hodně nemocná. Kromě jiného má i diabetes a asi před čtvrt rokem se jí velmi zhoršily nohy. Velmi jí natekly ,zfialověly a na kůži se objevily praskliny. Lékaři to viděli na amputaci. Paní mě poprosila ,abych jí nastrouhal zázvorový kořen ,přidal k němu trochu sádla a celé to omotal gázou. Smotkem gázy jsem jí pak měl potírat její bolavé nohy. Když jsem to udělal nevěřil jsem vlastním očím. Kůže pod dotykem gázy se zázvorovou mastí měnila okamžitě barvu z fialové na přirozenou a po asi pěti minutách potírání dokonce viditelně trochu polevil otok. Natírali jsme pak nohy 2x denně ,den co den a dnes jsou nohy zase jako dřív. Poznal jsem ,že zázvor je kořen obrovské síly a hluboce ho respektuju.



O posvátné energii života (Emma Restall Orr)

23. února 2010 v 19:21 | Emma Restall Orr |  CITÁTY A MYŠLENKY
Pro pohany je posvátná celá příroda. Není možné říci ,že jedna věc je více nebo méně posvátná než jiná ,ať již mluvíme o čistých řekách nebo močálech ,švábech nebo motýlech. Můžeme zacházet s jednou věcí jako s posvátnou a na jinou zapomenout ,protože trvá mnoho let ,než získáme schopnost žít posvátným způsobem ,ale je to odraz naší lidské omezenosti ,a nikoli světa kolem nás. Energie života ,která prochází kameny starými dva miliony let ,která proudí v jepicích ,v krátkých životech třepotajících se ve větru ,je stále život ,ryzí energie ,která je nanejvýš udivující. Právě pocit údivu ,vyvolaný ryzí magií životní energie ,působí ,že ji označujeme za posvátnou ,a že se tak dostáváme ke slovu duch.










Další citáty Emmy Restall Orr :


MĚSÍČNÍ BOHYNĚ ,JAKO SYMBOL LUNÁRNÍCH SIL

20. února 2010 v 20:38 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Včera večer se mě moje žena Maruška zeptala : "A jak ty to máš s tím Měsícem?" Chvíli jsem nechápavě koukal a pak jsem řekl : "Na co se mě vlastně ptáš?"
"No ,bereš Měsíc jako Měsíc ,nebo jako bohyni?"
"Jako Měsíc."
"A když si děláš ten svůj rituál o úplňku vztahuješ se k němu jako k Měsíci ,nebo oslovuješ nějakou bohyni?"
"Obojí. Bohyni ,ale beru jenom jako symbol těch sil ,které za Měsícem stojí."
"To nechápu ,jak můžeš brát bohyni jako symbol? Symbol je třeba přívěšek ,který nosím na krku ,ale bohyně?"
Je to těžké vysvětlit ,ale řekl jsem Marušce něco v tom smyslu ,že Měsíc je pro mě prostě těleso ,řekněme planetka o které dneska už víme ledacos. Víme jaký má průměr ,z čeho je složená ,jak daleko je od Země apod. Víme také ,že gravitace Měsíce způsobuje na zemi příliv a odliv a předpokládáme ,že podobným způsobem ovlivňuje i tělesné tekutiny a mízu ve stromech. Víme také ,že Luna působí na lidskou psychiku. Mnoho lidí při úplňku špatně spí ,někteří jsou předráždění a bolí je hlava. Nikdy nezapomenu na měsícem prozářené noci ,které jsem prožil na lesních cestách a mýtinách v době svého trampování. Pohled na kotouč úplňku ,přes který plují závoje mraků a les kolem ozářený tím zvláštním přízračným světlem se mě vždycky hluboce dotýkal.
Řekl jsem Marušce že nevěřím tomu ,že bohyně Artemis běhá za nocí po lesích se zvěří a svým lukem ,to je jenom mýtus. Ale krásný mýtus ,který mi pomáhá dát těm tajemným silám Luny hmatatelnější podobu. Artemis ,Selena ,Hekaté - všechny tyto bohyně jsou spojené s Měsícem. Každá z nich reprezentuje jednu z měsíčních fází a každá z nich představuje jiný aspekt měsíční energie. Porozumění těmto bohyním mi pomáhá porozumět podstatě těchto sil. Ano ,mluvím při svých rituálech k těmto bohyním ,ale jejich podoba ,kterou znám z mýtů a obrázků je pro mě jen přibližný symbolický popis. Artemis ,Selena a Hekaté a další měsíční bohyně jsou pro mě jen zlidštělými podobami různých aspektů měsíčních sil. Věřím v ty bohyně a přece nevěřím ,je to těžké vysvětlit. Vím ,že někteří pohané to mají jinak a chápou tyto bohyně jako skutečné bytosti ,to ale není můj případ. I když ,kdo ví jak to vlastně je?
Existuje teorie o tzv.egregorech. Podle této teorie je egregor jakási astrální bytost vytvořená představami, idejemi a pocity ,která vzniká uvnitř náboženských ,politických a dalších skupin. Členové těchto skupin udržují egregora při životě svojí vírou a energií ,kterou do něj vkládají a egregor naopak může dodávat energii a motivaci jednotlivým členům těchto skupin. Podle této teorie by tedy výše jmenované bohyně mohly být klidně chápány jako skutečné.
Pro mě jsou ale skutečné především ty měsíční energie a nemám zapotřebí jim dávat personifikovanou podobu. Mýty ,obrazy a invokace těchto bohyní a modlitby k těmto bohyním používám prostě jako pomůcky ,jak se na tyto posvátné energie napojit.

P.S. Ještě než jsem tenhle článek zveřejnil ,dal jsem ho přečíst Marušce. Snažila se mi dokázat ,že v ty bohyně ve skutečnosti věřím a možná má i pravdu. Nakonec jsme se dostali až k heroům (skutečným lidem ,kteří byli časem zbožštěni) a křesťanským svatým. To už je ale trošku mimo téma tohoto článku.


Související odkazy :

MAGIE KRYSTALŮ

19. února 2010 v 21:00 | Miky |  KNIHA STÍNŮ

Křemenné krystaly byly odnepaměti v mnoha kulturách a u mnoha národů ctěny a užívány jako mocný magický nástroj. Krystaly ,které vznikly hluboko v temnotě země se na denním světle třpytí průzračným jasem. Připomínají vodu ,nebo zkamenělý led. Šamani a čarodějky vědí ,že krystaly dobře uchovávají informace a zesilují a směřují energie. Je zajímavé ,že podobné vlastnosti u krystalů využívají i moderní technologie. Krystaly se užívají jako přenašeče radiového signálu ,jsou součástí silikonových čipů a bez jejich existence bychom neměly mikropočítače a spoustu dalších vymožeností techniky.

Vraťme se ale ke krystalům a jejich využití v magii. Mnoho čarodějek nabíjí své krystaly pro účely očišťování ,ochrany ,léčení ,nebo posílení své intuice. Krystaly na přání ,která do nich vkládáme obvykle dobře reagují "pamatují si je" a skutečně pomáhají.
Dříve než přikročíme k programování krystalu musíme ho nejprve očistit. Pokud jsme si krystal právě koupili ,dostali ho ,nebo ho našli ,bude nám jeho očišťování trvat poněkud déle. Nejlepším způsobem jak krystal očistit a zbavit ho vibrací ,které na něm ulpěly ,jak šel z ruky do ruky ,je naložit ho na několik hodin až několik dní do vody s rozpuštěnou solí.
Pokud krystal vlastníme již déle a nabíjíme ho opakovaně stejným přáním stačí krystal krátce očistit v proudu tekoucí vody.
Je-li krystal očištěn uchopíme ho do levé ruky tak ,aby jeho vrchol směřoval z dlaně vzhůru. Pravou ruku vložíme jako stříšku nad jeho vrchol a skrze soustředěnou myšlenku a pravou ruku vložíme do krystalu své přání. Vštípíme-li takto krystalu například myšlenku ochrany ,bude nás potom chránit. Děje-li se toto nabíjení v magickém kruhu jako součást většího rituálu ,může to věci jen prospět.


Popraskanost ,nebo zakalenost krystalu mu na jeho vlastnostech nic neubírá ,důležité je ,aby nebyl poškozen vrchol ,který je vodičem energie.
K magickým účelům můžeme použít i takzvané drůzy ,tj. shluky krystalů rostoucích těsně vedle sebe. Drůzy jsou ideální jako zářiče energií ovlivňující prostory místností. Seskupení krystalů se může stát nejen krásným estetickým doplňkem interiéru ,ale také magickým předmětem ,který ochraňuje ,čistí atmosféru apod.


Vlastníme-li krystalů více ,pak můžeme ten největší a nejsilnější používat jako generátor ,který předává svou energii a posiluje ostatní.


Krystaly zasluhují naší úctu ,jsou to živé bytosti a často byly lidmi vyneseny z nitra matky země bezohledným způsobem během nešetrné důlní těžby. Jejich pravidelné očišťování vodou ,solí ,šalvějovým kouřem a jejich uchovávání v měkké látce na zvláštním místě v čase ,kdy je nevyužíváme ,je tím nejmenším ,co pro ně můžeme udělat.

ČARODĚJSTVÍ ,CESTA ŽENY ?

17. února 2010 v 22:16 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Občas se setkávám s tím ,že některé čarodějky mluví o svém řemesle jako o cestě vyhrazené pouze ženám. Některé z nich vidí jako základní model : Žena - čarodějnice a Muž - magik. Má to určitě svojí logiku - čarodějství ,které je hodně živelné ,je založeno na intuici a pracuje se silou emocí je jistě bližší ženské mentalitě ,zatímco systematičnost a takřka matematická logika hermetismu a vysokých magických věd odpovídá spíše mužskému naturelu. Nebudu asi daleko od pravdy ,když si typnu ,že uvnitř čarodějnické komunity bychom našli větší počet žen ,než mužů ,zatímco v komunitě magiků více mužů ,než žen. Nepochybuji ,ale zároveň o tom ,že mezi čarodějkami se najde dost schopných čarodějů a mezi magiky ,dost schopných magiček. Uznávám ,že ženy to mají nějak v sobě a většina z nich dokáže určité věci vytušit daleko lépe a dříve než průměrný muž. Neměli bychom ,ale zapomínat na to obrovské množství šamanů - mužů ,rozesetých v domorodých kulturách po celém světě. Muž možná nemá tak pronikavou intuici ,má ale ve své povaze zakořeněného lovce a bojovníka ,který dokáže stopovat ,vyčkávat i zaútočit v pravý čas a to jsou pro čarodějství neméně potřebné vlastnosti. Někdy je prostě dobré naslouchat svým pocitům ,jindy je lepší zachovat chladnou hlavu.
Jedna z věcí ,kterou oceňuji na tradičním wiccanském čarodějnictví je vyváženost ženského a mužského prvku. Wiccani uznávají důležitost obou těchto aspektů ,váží si mužských i ženských specifických energií a spojení těchto energií je pro ně posvátné. Valná většina wiccanů oslavuje základní vesmírnou Sílu v její ženské i mužské podobě. Je samozřejmě možné tuto Sílu nazývat Bohyní a přitom si uvědomovat i její mužskou stránku ,stejně jako je možné ji nazývat Bohem při vědomí její ženské stránky. Uctívat však pouze Bohyni a vyloučit z čarodějného řemesla všechny muže by bylo dle mého názoru nešťastné a starej dobrej Merlin by se z toho musel v hrobě obracet.



O druidství (Emma Restall Orr)

15. února 2010 v 8:01 | Emma Restall Orr |  CITÁTY A MYŠLENKY
Druidství znamená být celý život v učení u čmeláka ,který se naklání hluboko do kalichu náprstníku ,u kosa ,který zpívá svou nadčasovou píseň kráse soumraku ,u potůčku ,který se zurčením skáče přes pohyblivé kameny a odpovídá na volání moře ,u slunečního svitu ,odrážejícího se zlatě od oken ,u oblázku ,který ohlazuje jedna vlna za druhou ,u tiché důstojnosti jezevce ,který si to kráčí domů ,u měkkého masa malé houbičky ,jež umí odhrnout stranou větve , u měsíce ,vznášejícího se v tichosti nad vodou. Zní to magicky a neobyčejně. Ale je to prostě příroda.












Další citáty od Emmy Restall Orr zde

MODLITBA SVATÉHO FRANTIŠKA

13. února 2010 v 18:10 | Miky |  JINÉ
František z Assisi je jedním z křesťanských světců ,který má moje sympatie. Byl to jeden z těch svatých bláznů ,které v Rusku nazývají jurodivými. Totální šílenec ,který se rozhodl opustit svět hmotného bohatství a prázdných titulů a zvolil život v chudobě a nepohodlí.
Za svého patrona si ho zvolili ekologové ,skautská vlčata a vůbec všichni křesťani ,kteří mají rádi přírodu. Traduje se ,že když Františka nikdo neposlouchal kázal o Boží lásce zvířatům a ptákům. Možná je to jenom legenda ,ale možná je to pravda. Ve své nejznámější modlitbě totiž František nazývá pěkně po pohansku svými bratry a sestrami Slunce ,Měsíc ,vodu ,vzduch ,oheň i zemi.
Duch svatého Františka žije částečně i v dnešních řeholních řádech ,které se hlásí k jeho odkazu. Je pro ně prý charakteristická uvolněná atmosféra a zvláštní druh humoru. Sestry u ohýnku v lese ,jejichž fotografii jsem stáhnul z http://frantiskanky.sweb.cz to docela dobře dokládají.


A nyní už zmíněná Františkova modlitba :
1.) Nejvyšší, všemohoucí, dobrý Pane, tobě patří chvála, sláva, čest a každé dobrořečení. Náleží jen tobě, Nejvyšší, a žádný člověk není hodný vyslovit tvé jméno.
2.) Buď pochválen, můj Pane, spolu se vším svým stvořením, především s panem bratrem Sluncem, jenž je dnem a skrze něhož nám dáváš světlo. A on je krásný a září velikým jasem; tvým, Nejvyšší, je obrazem.
3.) Buď pochválen, můj Pane, za sestru Lunu a za hvězdy, na nebi, které jsi stvořil jasné, vzácné a krásné.
4.) Buď pochválen, můj Pane, za bratra vítr, za vzduch a oblaka, za jasnou oblohu a každé počasí, jímž dáváš svým tvorům obživu.
5.) Buď pochválen, můj Pane, za sestru vodu, která je moc užitečná, pokorná, vzácná a čistá.
6.) Buď pochválen, můj Pane, za bratra oheň, kterým osvětluješ noc, a on je krásný, veselý, silný a mocný.
7.) Buď pochválen, můj Pane, za naši sestru - matku Zemi, která nás živí a stará se o nás a vydává rozličné plody s pestrými květy a bylinami.
8.) Buď pochválen, můj Pane, za ty, kdo odpouštějí pro tvou lásku a snášejí křehkost a trápení.
9.) Blaze těm, kdo to snášejí pokojně, neboť tebou, Nejvyšší, budou korunováni.
10.) Buď pochválen, můj Pane, za sestru smrt těla, které žádný živý člověk nemůže uniknout. Běda těm, kdo zemřou ve smrtelných hříších; blaze těm, které nalezne ve shodě s tvou nejsvětější vůlí, protože druhá smrt jim neublíží. Chvalte Pána a dobrořečte mu, děkujte mu a služte mu s velikou pokorou! Amen.

TRIQUERTA

13. února 2010 v 10:57 | Miky |  SYMBOLY
Triquerta je vlastně grafické znázornění čísla tři a trojnosti obecně. Existuje celá řada variant
tohoto symbolu ,tři propletené ryby ,tři propletené rohy ,tři půlměsíce ,tři trojúhelníky (Valknut) ,apod. Nejznámější variantou triquerty je spletenec ve tvaru tří kopinatých listů pocházející z keltského prostředí. Pro Kelty byla trojka a její násobky posvátnými čísly. Zvláštní úctě se těšila devítka jež se skládá ze tří trojek. Edain McCoyová říká : "Devítka se také v mnoha kulturách spojovala s tajemstvími Měsíce ,neboť číslo devět se vrací k sobě stejně jako Měsíc ,ať se s ním jakkoli manipuluje. Vyzkoušejte si to sami. Násobte jakékoli číslo devíti ,sečtěte jednotlivé číslice výsledku a dostanete opět devět. Nikdy to neselže. Například 9x5. Výsledný součin je 45. Oddělte číslice 4 a 5 ,sečtěte je dohromady a získáte zase 9."
Triquerta je oblíbeným symbolem i mezi wiccany a současnými keltskými pohany. Pro někoho je symbolem trojné bohyně ,pro jiného symbolizuje zemi, oblohu a moře ,další ho vnímá jako znamení šamanského horního středního a dolního světa ,atd. Obecně je triquerta chápána jako symbol rovnováhy a štěstí.


WAKHÁN THÁNKA - VELKÉ TAJEMSTVÍ

9. února 2010 v 16:49 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Ti ,kteří čtou častěji články na tomto blogu asi ví ,že mluvím-li o tom ,co je obecně známé jako Bůh používám často pojmenování Velké Tajemství (Wakhán Thánka) ,které jsem si vypůjčil od Lakotských indiánů. Jméno Velké Tajemství dobře vystihuje můj respekt k základní božské síle ,kterou vnímám jako příliš velkou a složitou na to ,aby se dala lidskými smysly zcela poznat a pochopit. Nedávno ,když jsem pročítal doslov Jana Ullricha ke knize MLUVÍ ČERNÝ JELEN ,narazil jsem na hezký výklad toho ,jak Sílu zvanou Wakhán Thánka vnímali sami Lakotové.
"Lakotové nerozlišovali mezi přirozeným a nadpřirozeným ,ale spíše mezi běžným a tím ,co je neobvyklé či nepochopitelné. Jejich svět nemohl být zcela poznán a pochopen a nemohl být zcela ovládnut. Tuto nepochopitelnost či nedosažitelnost označovali Lakotové slovem wakhán. Vše ,co bylo těžko pochopitelné , neobvyklé ,mocné ,zvláštní nebo děsivé ,bylo wakhán. To,co bylo nepochopitelné a děsivé ,bylo zároveň posvátné ,takže wakhán lze přeložit slovem "posvátný". Když lakotové v osmnáctém století poprvé spatřili koně ,nazvali ho šúnka wakhán - "neobvyklý pes" ,protože byl pro ně nepochopitelný , zvláštní , mocný , děsivý ,ale také posvátný ,neboť jim přinesl lepší život. A protože nepochopitelný byl ve své podstatě celý svět ,vše bylo wakhán. Wakhán bylo silou dávající světu život a duši ,vytvářelo jednotu všeho stvoření ,celého univerza. Jednota byla posvátná ,byla wakhán. Souhrn všeho ,co bylo wakhán ,se nazýval Wakhán Thánka - "Velký Wakhán". Žádný překlad tohoto pojmu , "Velký Duch" , "Velké Tajemství" či "Velké Neznámo" ,nemůže plně vyjádřit jeho skutečný obsah. Wakhán Thánka stvořilo svět ,ale zároveň ho obsahovalo. Wakhán Thánka bylo mnohé ,a přesto jen jedno ,souhrn všeho ,co existovalo. Wakhán Thánka bylo nejen nepochopitelné ,ale také neviditelné. Projevovalo se však v mnoha viditelných formách ,nazývaných Táku Wakhán (táku = něco ,věc ,bytost) ,jako slunce ,měsíc ,obloha ,Hromovládný pták ,vítr ,země ,kamení ,čtyři světové strany a mnoho dalších…"
/Doslov Jana Ullricha , MLUVÍ ČERNÝ JELEN ,John G. Neihardt ,Hynek 1998/


ROK BLOGOVÁNÍ

7. února 2010 v 20:22 | Miky |  O BLOGU



Vzhledem k tomu ,že to už brzy bude rok ,co jsem na svém blogu uveřejnil svůj první článek ,je asi na čase ohlédnout se zpět a trochu to své blokování zhodnotit.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO ?

IMBOLK A PRVNÍ SNĚŽENKY

7. února 2010 v 6:29 | Miky |  KOLO ROKU
Jedním ze symbolů svátku Imbolk jsou sněženky. Křehká rostlinka deroucí se skrze sníh na teplo slunečních paprsků představuje první známky přicházejícího jara. Ačkoli se to může zdát vzhledem k letošní zimě ,která je bohatá na sněhovou nadílku neuvěřitelné ,bývá to opravdu často právě únor ,kdy se se sněženkami poprvé setkáváme. Vedu si o prvních spatřených sněženkách záznamy už od roku 1996 ,vynechal jsem pouze v roce 2007 ,kdy jsem "sněženkovou" dobu promarodil. Za těch 13 let co si první spatřené sněženky zapisuji jsem je viděl sedmkrát v únoru a šestkrát v březnu ,vychází to tedy tak půl na půl podle toho ,jaká je ten rok zima. Letos to vidím na březen ,každopádně nezoufejte jaro je tady! Den se prodloužil ,ptáci zpívají a pupeny na stromech jen ,jen puknout.

ROK
PRVNÍ SNĚŽENKY
1996
17.3.
1997
5.3.
1998
9.2.
1999
3.3.
2000
13.2.
2001
14.2.
2002
10.2.
2003
22.2.
2004
14.3.
2005
23.3.
2006
28.2.
2008
10.2.
2009
1.3.

CERNUNNOS

4. února 2010 v 18:30 | Miky |  BOHOVÉ A BÁJNÉ BYTOSTI
JMÉNO : CERNUNNOS
KATEGORIE :BŮH
OBLAST : KELTOVÉ

Parohatý Cernunnos patří mezi nejstarší a také nejtajemnější keltské bohy. Jeho vyobrazení z
Gunderstrupského kotle ,vyzdviženého z Dánských bažin je natolik známé ,že se stalo jedním z prvních symbolů ,které si vybavíme řekne-li se slovo Kelt. Co ,ale vlastně o Cernnunovi víme? Popravdě řečeno ,moc toho není. Žádné staré mýty spojené s Cernunnem se nedochovaly a ty ,které známe ,jako např. ,že je chotěm a synem Velké Matky nepocházejí z dávnověku ,ale jsou produkty novopohanství.
Vzhledem k tomu ,že Cernunnos bývá zobrazován ve společnosti zvířat a že je znám také pod jménem lovec Herne ,předpokládá se ,že je bohem ,který vládne lesům a zvěři. Cernunnos jistě představoval také boha plodivé síly přírody ,neboť takto byli vnímáni rohatí ,či parohatí bohové snad v každé kultuře. Tajemná postava lesního ducha s parožím na hlavě ,který se rád zjevuje i přímo v jelení podobě se tu a tam vynořuje ve starých pohádkách a místních pověstech. Legenda o jelením vládci lesů se promítla i do historek o svatém Eustachovi a svatém Hubertovi. V příbězích těchto světců se objevuje jelen se zářícím křížem mezi parožím ,který ochraňuje zvěř před bezuzdnými lovci. Zvláštní je ,že také náš český Krakonoš je na nejstarší rytině vyobrazen jako vzpřímeně chodící jelen. Kdybych nevěděl ,že jméno Krakonoš je poměrně novodobé a dříve se duchovi našich nejvyšších hor říkalo Rýbrcoul ,Obr ,nebo Jan z hor ,určitě by mě zaujala i zvuková podobnost jmen Cer-nu-nnos a Kra-ko-noš.
Ti z vás kteří ,kdysi sledovali britský seriál Robin of Sherwood ,který u nás běžel pod prostým názvem Robin Hood si jistě vzpomenou na tajemnou postavu lovce Herna ,který se v seriálu občas vynořil ,aby nějak zajímavě zamíchal dějem. Hned v prvním díle seriálu se například vynořil z lesní mlhy ,aby vyjevil Robinovi jeho budoucí úlohu ochránce utiskovaných a svěřil mu kouzelný meč. Lovec Hern mě už tenkrát fascinoval. Kdykoli se objevila jeho postava s parohy na hlavě připomínající neolitického šamana ,kladl jsem si otázku ; je to člověk ,zvíře ,duch? Lovec Hern ,potažmo Cernunnos je pro mne dnes vlastně tím vším v jedné osobě. Je to pro mě tajemná ,pradávná bytost z bájných časů. Je v něm všechna divokost přírody ,ale také hlubina tajemství. Cernunnos patří rozhodně mezi mé nejoblíbenější bohy.







ŽIVÁ TRADICE DRUIDŮ - Emma Restall Orr

1. února 2010 v 11:56 | Miky |  KNIHOVNIČKA
Živá tradice druidů je první knihou ,kterou jsem letos přečetl a přesto jsem si už teď jistý ,že
bude horkým favoritem při mém soukromém hlasování na knihu roku 2010. Jen s málokterou knihou ,kterou jsem dosud četl jsem tak vnitřně souzněl. Jedním slovem - nádhera!
Emma Restall Orr je jednou z nejznámějších představitelek Britského řádu druidů ,ale pokud bychom v jejím pojetí druidství hledali historickou souvislost s druidy ,které známe ze zpráv starověkých autorů ,byli bychom asi zklamáni. To ,co je nám v knize předkládáno by bylo možná přesnější nazvat "bytostným" ,nebo snad "hlubinným" pohanstvím ,než druidstvím. Se starým keltským druidstvím má praxe ,kterou Emma popisuje společného pravděpodobně pouze několik názvů ,jako např. NEMETON , AWEN apod. Emma Restall Orr ale říká ,že historické druidství zahrnující např.obětování zvířat by jen stěží odpovídalo na potřeby současného člověka a vnímá druidství jako živou ,neustále se vyvíjející a proměňující tradici(od tud také název knihy). Kromě zmíněných názvů je tu ještě jedna věc ,která historické a současné druidství spojuje a tou je oblast ,kde obě tradice vznikly. Může se to zdát málo ,ale možná bychom neměli vliv krajiny na spiritualitu podceňovat. Jinak budou posvátno vnímat lidé žijící v deštném pralese ,jinak lidé žijící v poušti a zase jinak ti ,kteří žijí v zemědělské krajině ,nebo na mořském pobřeží. Přijmeme-li tedy teorii ,že je to právě krajina ,co do značné míry ovlivňuje naší spiritualitu a přičteme-li některé tradiční keltské termíny ,které Restall Orr používá ,snad by se zde přeci jen dalo o druidství hovořit . Spiritualita ,kterou nám Restall Orr v knize představuje je ale skutečně v pravém smyslu hlubinná a jde daleko za vnější formy rituálů ,pojmů a slov až k samému jádru individuality praktikujícího. Individualita ,svoboda , a volba jsou hodnoty ,které patří podle Emmy v druidské tradici k těm nejdůležitějším a úloha druida ,jako kněze spočívá hlavně v pomoci druhým kráčet po jejich vlastní cestě s důvěrou a úctou. Pokud to tak opravdu je ,pak je mi moderní druidství velmi sympatické.
Autorka nás v knize neučí žádným konkrétním rituálům ,dává nám spíše nahlédnout do niterného světa svého vlastního vnímání přírody a v ní obsaženého posvátna. Způsob jakým je kniha napsaná mi silně připomíná styl ,jakým obvykle hovoří šamani a stařešinové přírodních národů. V knize nenarazíte na žádné termíny vycházející ze středověké židokřesťanské magie a nesetkáte se v ní ani s pojmy ,jako je karma ,nebo aura. Když už musí použije Emma nějakého keltského ekvivalentu k těmto termínům ,což působí příjemně autenticky. Všechno o čem Emma píše nás vede přímo k základním zdrojům síly ,kterými jsou skály ,řeky ,slunce ,stromy apod. Autorka se zabývá i silami působícími v lidském nitru ,jakými jsou např. žádostivost , hněv , strach , smích , smutek ,apod. a nazývá je bohy lidské přirozenosti. Jediný bůh ,kterého Emma příliš nezkoumá je Bůh s velkým b ,tedy Stvořitel ,nebo ten kterému my wiccani říkáme Duch ,Síla ,či Jeden a kterého já osobně nazývám Velkým tajemstvím. Druidi jsou důslední polyteisté a Emma Restall Orr to ve své knize vysvětluje tím ,že jedna síla by byla příliš velká na to ,aby pro lidské vědomí znamenala něco víc ,než pouze abstraktní pojem ,a extatický vztah nemůžeme budovat s nějakým abstraktnem. Myslím ,že rozumím tomu o čem zde Restall Orr mluví. Právě to abstraktno je důvodem ,proč tuto Sílu nazývám Velkým Tajemstvím a právě ta neuchopitelnost je také jedním z důvodů proč tuto Sílu ,jako wiccani rozdělujeme na uchopitelnější bohyni a boha. Také druidi samozřejmě vnímají všeprostupující životní energii ,tato energie však nemá v druidské teologii žádný účel ,žádný záměr a žádné vědomí. Vibruje ve vesmíru ,a přesto jej neřídí ani neovládá. Osobně nemám nejmenší ponětí o tom do jaké míry je tato Síla obdařena ,nebo neobdařena vědomím a do jaké míry tento svět řídí či neřídí. Je to pro mne Velké Tajemství a velká písmena na počátcím slov ,kterými Sílu označuji mi nepřekáží. Druidskému pojetí ale dobře rozumím a není mi výrazně proti mysli.
Kniha Živá tradice druidů pro mě byla bezesporu velkým objevem. Je to jedna z těch knih o kterých Lady Rovena vždycky píše ,že je nestačí jednou přečíst ,ale je třeba je pořád studovat. Až do jejího přečtení jsem neměl o moderním druidství valné mínění. Obrázky ze Stonehenge ,kde stojí bíle zahalení starší muži vypadající spíše jako úředníci a suchaři ,než jako čarodějové ve mě moc důvěry nevzbuzovaly. Druidství o kterém ale píše Restall Orr je nádherně divoké ,nespoutané a přírodní ,takže se tímto všem druidům za svoje předsudky hluboce omlouvám.

IMBOLK 2010

1. února 2010 v 8:56 | Miky |  KOLO ROKU

Imbolk (Hromnice) ,který se slaví 1.února ,je svátkem světel. Je to oslava chvíle ,kdy se první sněženka prodere skrze sníh; má spojitost s čistotou ,nevinností a novými výhonky objevujícími se navzdory chladu. Je to napůl cesty mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Na tento den bývaly požehnány svíčky a rozdávány ženám ve farnosti. Na slavnosti v Nottinghamshire byla svíčka postavena na kolébku blízko oltáře a poslední dítě pokřtěné ve farnosti bylo v ní knězem houpáno. Byl to čistě pohanský rituál při narození převzatý církví. Připomíná tradici Nevěstiny postele ,kdy paní domu a její služebné oblékaly ovesné snopy ,aby připomínaly ženu. Ta byla položena do velkého proutěného koše s kyjem vedle sebe. Ženy potom křičely : "Nevěsta přichází! Nevěsta je vítána!" Dělalo se to v noci předtím ,než šli všichni spát. Ráno ženy hledaly stopy v popelu ohniště ,aby se přesvědčily ,že nevěsta přišla. Tento zvyk se praktikoval na skotské Vysočině a v Cornwallu ,v zemi Keltů. Nevěsta neboli Brigit byla zvlášť silně uctívána v Irsku; byl to čistě ženský kult, z kterého byli muži vyloučeni pod trestem smrti. Středisko tohoto kultu bylo v Kildare ,kde hořel věčný oheň. Brigitin den byl Imbolk.

/Elisabeth Brooke - Kniha stínů ,Oldag 1998/