NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

MENHIR - MILEVSKO

23. dubna 2010 v 18:40 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Menhir Milevsko

Dnes ráno jsem vyrazil do Milevska. Měl jsem důležitý úkol doručit na zdejší střední školu tzv. zápisový lístek ,naše Anička byla totiž včera přijata na obor Sociální služby. Řekl jsem si ,že když už budu jednou v Milevsku ,pořádně si to městečko prohlédnu. Obzvláště jsem měl spadeno na premonstrátský klášter ,který zde stál už v roce 1187 a je tak nejstarším klášterem v Jižních Čechách a pak na zdejší židovský hřbitov.
Klášter mě ohromil svojí rozlehlostí. Dvanácté století na mě dýchalo ze všech koutů a to nemluvím o nádherných památných lípách ,které jsou součástí areálu. Určitě sem příště vezmu celou rodinku a navštívíme i muzem ,které v objektu kláštera sídlí.
Také židovský hřbitov ,který je na samotě u lesa asi půldruhého kilometru za klášterem mě dostal. Ale tady jsem to docela předpokládal ,židovské hřbitovy mají prostě svojí jedinečnou atmosféru pro kterou je stojí zato navštěvovat. Zarostlé kamenné náhrobky s hebrejským písmem skryté v polostínu stromů ,odlehlost ,ticho ,samota…prostě krása. Kdo chce může hřbitov navštívit alespoň virtuálně zde.
Abych ten hřbitov vůbec našel koupil jsem si v Milevsku fungl novou turistickou mapu. A jak tak sedím na zídce židovského hřbitova a koukám právě do té mapy ,najednou to ve mně hrkne. Jenom malý kousek od hřbitova vidím v mapě nápis menhir. Dokonce se mi zdá ,že jsem už o Milevském menhiru něco slyšel. Sbalil jsem tedy mapu rozloučil se se hřbitovem a pustil se do pátrání po menhiru. Brzy jsem ale zjistil ,že značka ,která k menhiru vede ve skutečnosti neexistuje. Chtěl jsem se pokusit kámen najit i bez značky ,ale moje naděje dost pohasly. Bohové mě ale asi mají rádi ,potkal jsem na lesní cestě staršího pána a paní ,oba členy Klubu českých turistů ,kteří mi cestu k menhiru popsali. Než jsme se rozloučili tak ještě pán stačil dodat ,že je to stejně podvod a žádná prehistorie ,protože kámen prý vztyčil někdo docela nedávno. Mě to ale bylo šumák ,protože menhiry ,ať už postavené lidmi ,nebo přírodního původu ,ať pravěké ,nebo novodobé jsou v první řadě kameny a kameny jsou pro mě svaté. Novodobý menhir je pro mě stejně dobrý ,jako novodobý pohan. Vzpřímeně stojící kameny jsou navíc něco jako antény vyzařující energii a když je obejmeme ,cítíme z nich sílu podobně jako ze stromů. I přes staříkův popis jsem trošku bloudil ,ale nakonec jsem to našel. Slova mi na popis toho místa nestačí ,snad pomohou fotografie. Řeknu jen tolik ,že hezčí menhir jsem dosud neviděl. Atmosféru místa dokreslovaly i kolem rostoucí buky a další balvany ležící okolo na zemi. Jedním slovem ,svatyně! Kdybych měl nějaké květiny ,tak snad upletu věnec a kámen ozdobím ,takhle jsem alespoň sebral ze země malý průsvitný křemen a usadil ho na vrchol menhiru. Na tomto místě bych rozhodně rád v budoucnu provedl nějaký svůj rituál ,doufám ,že se mi to podaří. Děkuji těm ,kdo kámen v potu a krvi vztyčily.

menhir milevsko


Menhir milevsko


menhir milevsko


menhir milevsko


menhir milevsko



Zbytek fotografií ZDE
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 23. dubna 2010 v 20:05 | Reagovat

Gratuluji Aničce k přijetí na školu, myslím, že si ke své povaze vybrala dobrý obor. ;-)
Miky, to hledání kamene bylo docela dobrodružství a zadařilo se. Nezdá se mi, že ten kámen někdo postavil nedávno, vidím u jeho paty mech, ten by tam takle za malou chvilku nevyrostl.
Jo, a ještě by mě zajímalo kdo tě u kamene vyfotil? Usuzuji, žes byl sám, když se toužíš ke kameni vrátit s rodinou. :-D

2 Marie Marie | Web | 23. dubna 2010 v 21:24 | Reagovat

Miky, ani nevíš jak mě mrzí, že jsem dneska na tomto posvátném místě nemohla být s Tebou. :-(  :-) Tak snad příště. ;-)

3 Miky Miky | E-mail | Web | 24. dubna 2010 v 21:08 | Reagovat

[1]: To "nedávno" znamená před několika lety ,pravěký ten menhir určitě není.
Fotila mě samospoušť ,v galerii mám i fotku místa ,které mi sloužilo jako stativ. ;-)  :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 24. dubna 2010 v 21:10 | Reagovat

[2]: Rozhodně! Určitě tam příště půjdeme společně. :-)

5 Gerti Gerti | Web | 28. dubna 2010 v 8:38 | Reagovat

Krásné místo... Znáš lidi kolem Pogačnika? Ti na různých místech, kde je to potřeba, vztyčujou menhiry, aby léčily Zemi.

6 Miky Miky | E-mail | Web | 28. dubna 2010 v 21:35 | Reagovat

[5]: Neznám ,moc o Pogačnikovi nevím ,ale něčím mě intuitivně odrazuje. Možná až o něm budu vědět víc ,tak změním názor. ;-)

7 Jája Jája | Web | 29. dubna 2010 v 20:25 | Reagovat

Miky, je nádhernej... a představa, až za nějakou chvilku chytnou buky svou jarní mystickou zelěň, jak to v tom bude zasazený... úžasný... Nafotil jsi to pro nás převelice krásně... dík :) A Aničce gratulace :)

8 Torp Torp | E-mail | 7. září 2010 v 19:08 | Reagovat

Zdraviím!
Jsedm rád, že na Vás Milevský menhir zapůsobil :)
Vztyčil ho nedávno (asi před 8 lety) pan Kozák, který mě sice svým učením nezaujal, nicméně o kameny se stará pěkně - ale dle jeho měření (intuice) zde ten kámen kdysi dávno stál - byl někým postaven.
Okolí menhiru není krásné jen na jaře, ale podzim (obzvláště pro mne) má obrovské kouzlo - bučina mezi jehličnany...
Myslím, že vloni jsme postavili kousek od menhiru kamennou mandalu, kterou někdo rozbil - možná z ní byl onen křemen.
Zajímavé je také místo "úhlopříčně" přes cestu od menhiru - jakoby to byl protipól okolí menhiru - je tam prázdný kruhový plac - zase mezi bučinou.
Až se stavíte s rodinou, doporučuji i tento "protipól" navštívit.
PS: Kousek od kláštera je také morový hřbitov

9 Miky Miky | E-mail | Web | 7. září 2010 v 19:31 | Reagovat

[8]: Zjistil jsem ,že menhir kdysi opravdu stál V knize "Vývoj Milevska a okolí" z roku 1939 je prý zmíněn ještě jako stojící. Spadl tedy pravděpodobně během ,nebo po druhé světové válce.
Jinak moc děkuji za komentář a typy pro příště. O svátku Beltine jsme měli u kamene s manželkou rituál a doufám ,že ho brzy zase navštívíme. :-)

10 Pavel Pavel | E-mail | 6. března 2011 v 22:43 | Reagovat

Ahoj Miky,
Zjistil jsi to dobře. Menhir v roce 1939 asi ještě stál a znovu stojí od léta 1999,
kdy jsme ho postavili. Pavel Kozák u toho stavění ale nebyl!
Ani já nedůvěřuji Pogačnikovi...
Jo, a tykej mi klidně!
Pavel

11 Miky Miky | E-mail | 7. března 2011 v 6:42 | Reagovat

[10]: Ahoj Pavle,
možná by tě zajímalo ,že ten chlápek od turistů ,co mi ukázal cestu mi říkal ,že v poli u Milevska stál kdysi ještě jeden menhir. Dokonce mi ukazoval v mapě kde ,ale to místo jsem už zapomněl. Říkal ,že byl opravdu velký ,odhadoval něco přes tři metry a stál prý na svém užším konci. Zlikvidovali ho prý jezeďáci v padesátých letech během melioračních prací.

12 Pavel Pavel | E-mail | 7. března 2011 v 20:45 | Reagovat

[11]:Ahoj, jasně, zajímalo by mne to. Kdyby sis vzpoměl kde to mělo být, udělalo by mi to radost, i když tam ten kámen jistě dávno není...

13 Vladimír Ondruška Vladimír Ondruška | E-mail | 29. dubna 2013 v 15:25 | Reagovat

Bohužel jsem ten člen Klubu českých turistů se kterým se setkal autor výše uvedeného článku a je mi velmi trapně, když z něčí snahy být zajímavý dělají historii. I paměť bývá poněkud špatná u těch mladší - oba uvedené tzv. vztyčené kameny byly postaveny - ten v poli někdy v době první republiky či začátku protektorátu a odvalen byl v rámci půdních náhrad za Temelín tj. v roce 1981 (to ještě stál) až 1983 to už tam nebyl. Důvod jeho postavení byl prostý - méně překážel při pastvě. Ten na fotografii byl postaven nejdříve v roce 2010, ale před tím v roce 1999 tam někdo dovezl extra kámen na "kšeft" dole zabetonovaný, který propagoval jako zvláštní materiál, který se v okolí nikdy nevyskytoval. Netuším kdo je pan Bártl, ale v žádné literatuře ani v písemnostech KČT ve kterých je něco o mohylách, kamenech není žádná reálná zmínka - prosím pošlete mi nějaký odkaz či kopii této zmínky rád se poučím - zatím Vás mohu jen považovat za hlupáky, kteří naletěli díky za vstřícnost   S pozdravem  Ing.Vladimír Ondruška

14 Miky Miky | E-mail | Web | 2. května 2013 v 10:20 | Reagovat

[13]: Pane Vondruško, děkuji za vaše doplňující údaje. Zvláště ty o kameni, který stával v poli. Před chvílí jsem poslal Pavlovi Bartlovi e-mail s prosbou, jestli by se k vašemu komentáři nevyjádřil. On u toho vztyčování byl, takže nám jistě může říci, co je pravdy na tom betonu a kameni dovezeným odjinud.
Nevím vlastně ale, na co konkrétně jsme měli podle vás naletět. Já přeci v článku nikde netvrdím, že menhir postavili Keltové, nebo něco podobného. Pokud jde o mě, bývám dost opatrný a rozhodně hned o každém kameni neprohlašuji, že byl uměle vztyčen v pravěku. Jak už jsem ale uvedl v článku, vlastně mi moc nezáleží na tom, jestli ten nebo onen kámen postavila příroda, druid, nebo nějaký soudobý nadšenec. Pokud je ten kámen krásný, zapadá do okolní scenérie a “něco” z něj cítím, stává se pro mě svatým místem.

15 Miky Miky | E-mail | Web | 2. května 2013 v 18:03 | Reagovat

[14]: Omlouvám se, ne (Vondruško), nýbrž Ondruško.

16 Vladimír Ondruška Vladimír Ondruška | E-mail | 3. května 2013 v 16:53 | Reagovat

Ten kámen, který jsem měl na mysli byl o cca 50 blíže k židovskému hřbitovu, byl podstatně menší spíše připomínající válec s trochu zašpičatělým horním koncem a byl evidentně z jiného materiálu a na jeho spodní části po odhrnutí zeminy byl zcela patrný beton, který ho jistil v zemi - na tento kámen bylo několik odkazů na internetu právě s tím, že jeho největší zvláštnost je v tom, že se tam objevil zcela odlišný materiál, který se normálně v okolí nikde nevyskytuje - ohledně lesního rady pana Růžičky máme spoustu zajímavé korespondence týkající se prosazování jeho zvláštních názorů na historii- např."Hradu Skalice u Sepekova - s dalšími archeology např.panem Dubským a jeho texty nelze brát za solidní podklad. Za hlupáky beru lidi, kteří uvádějí tento kámen jako zcela jasný a historicky doložený a takto o tom píšou. Vážím si lidí, kteří z jakýchkoliv důvodů něco v přírodě uklidí či vztyčí či jinak zvelebí a přiznají se k tomu a nedělají z toho vědeckou práci - celý prostor Židovny jsem detailně mapoval v roce 1977 a tehdy v tomto prostoru nebyl žádný vztyčený kámen, vše nevyčnívalo nad 0,6 m většinou tedy kameny ležely. Okolí Židovny bylo několikrát propátráno v rámci archeologického sběru a nenašel se žádný doklad o možném vztahu ke Keltům - o tom co se kde našlo jinde nemluvím neboť znám následující rabuňky zvláště z Německé strany. Jsem ochoten vést o tomto diskusi v malém kruhu, ale ne rozhodně na internetu, případně i Vás seznámit s dalšími zajímavými místy se spoustou velkých a jinak zajímavých kamenů, ale rád bych měl záruku, že toto nebude zneužíváno k situaci, že Milevsko se stane něčím jako anglickým "Piltdownem"

17 Miky Miky | E-mail | Web | 4. května 2013 v 6:46 | Reagovat

[16]: Tak jsem rád, že se to nakonec vysvělilo. :-) Z vašeho prvního komentáře nebylo zcela jasné, že mluvíte o jiném kameni. O tom zabetonovaném jsem nevěděl ani já, ani pan Bartl.
Okolí Milevska je krásné a chápu vás, že se obáváte těch, jak říkáte "rabuňků". Navštěvuji často jihočeská mohylová pohřebiště a vždycky je mi velmi smutno, když vidím, jak se někteří "hledači pokladů" k těmto místům chovají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama