NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

Květen 2010

MÍSTA ,KTERÁ MĚ LÁKAJÍ č.3

30. května 2010 v 20:01 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Přicházím dnes se třetím a závěrečným pokračováním seriálu o místech která mě lákají. Při psaní všech tří dílů jsem si znovu a znovu uvědomoval jak je ta naše česká země nesmírně krásná a na místa síly velice bohatá. Ve všech třech částech jsem se snažil vybírat místa známější ,která mají nějakou souvislost s našimi pohanskými předky. Pravda je ale taková ,že mnohá skutečně silná a magická přírodní místa stojí mimo hlavní turistické trasy a jsou známá velice málo. O jejich existenci ví většinou jen pár vnímavých lidí žijících v jejich blízkosti. Tato místa možná nemají žádnou spojitost se starými pohanskými kulty ,ale sama příroda je předurčila k tomu ,aby se stala mocnými magickými zdroji léčivé energie a místy setkávání s rozmanitými duchy. Kolem takových míst je možno projít bez povšimnutí ,ale většina z vás by je jistě poznala. Současní pohané s překvapením dávají za pravdu svým předkům ,kteří se podle zpráv starých kronikářů klaněli kamenům ,stromům a vodním pramenům. Zkušenost nám potvrzuje ,že Síla je skutečně přítomna právě na takovýchto místech. Prameny ,studánky ,vodní jezírka ,staré stromy ,balvany ,skály a také vrcholky hor a kopců ,právě tam se s posvátnými silami setkáme nejčastěji. Nechte se tedy prosím pozvat k prohlídce poslední desítky míst ,která mě lákají a která jsou známá ,ale až přestanete číst a půjdete se projit někam do lesů a volné krajiny tam u vás ,pozorně se dívejte. Posvátná místa jsou všude kolem nás.


1/ OBŘÍ HRAD - Mohutné valy na vysokém kopci nedaleko Kašperských Hor jsou podle některých indicií pozůstatkem významné keltské svatyně. Na tomto místě jsem už dvakrát byl ,bylo to ale v době kdy jsem se ještě pohanskými záležitostmi nezabýval a tak jsem kopec jen profrčel a pokračoval dál v cestě ,aniž bych si místo pořádně prohlédl.


Skalní brána na Obřím hradě



2/ LÉČIVÝ PRAMEN VODOLENKA - Pramen u Sušice v lese s názvem Svatobor. Tímto názvem označovali staří Slované své posvátné háje. Léčivý pramen vytryskl podle pověsti z mohyly dávné pohanské kněžky Vodolenky.


Pramen Vodolenka



3/ ZDISLAVIN PRAMEN - Pramen vyvěrající ze stráně poblíž Lamberka. Léčivá voda ,kterou používala při svém zázračném uzdravování svatá Zdislava a kterou doporučoval i jeden z našich nejschopnějších léčitelů minulého století farář František Ferda. Poblíž pramene se nachází i jeskyně s tzv.mrtvou vodou. Místo je tedy archetypem posvátného území s živou a mrtvou vodou.


Zdislavin pramen



4/ LÉČIVÝ PRAMEN KLOUBOVKA - Věhlasný pramen léčivé vody u obce Kotouň na Horažďovicku. Není bez zajímavosti ,že název obce Kotouň spojují někteří badatelé se jménem keltské bohyně Kotys ,která byla u nás uctívána také v oblasti Zlatého koně u Koněprus.


Pramen Kloubovka



5/ MENHIR U VILIC - Nádherný menhir ,který jsem objevil na stránkách http://menhiry.mysteria.cz Je to od nás docela blízko ,určitě to místo někdy navštívím.


Menhir Vilín



6/ TISÍCELETÝ TIS V KROMPACHU - Nejstarší tis u nás. Traduje se ,že je mu už 1000 let. Přestože botanický ústav ČSAV toto stáří nepotvrdil a odhaduje ho na "pouhých" 400 let je třeba vědět ,že tradiční metody určování stáří stromů u tisu selhávají. Přední britský odborník na tisy Allen Meredith odhadl stáří Krompašského tisu na minimálně 800 let. Více o tajemných tisech zde.


Tis v Krompachu



7/ LECHŮV KÁMEN - Pověstmi opředený kámen nedaleko Kouřimi. Tvrdí se ,že právě zde zapálil Lech ,bratr praotce Čecha velký oheň ,jehož kouř byl vidět až na horu Říp. Podle jiných pověstí je kámen starým pohanským obětištěm ,nebo místem ,kde byly v minulosti upalovány čarodějnice.


Lechův kámen



8/ VEJVODOVA LÍPA - Lípa s největším obvodem kmene v ČR (1252 m.). Nachází se v Pastvinách u Klášterce nad Ohří.


Vejvodova lípa



9/ POHANSKÉ KAMENY - Skála se dvěma vztyčenými kameny spojovaná se starými pohanskými kulty. Místo se nachází Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory.


Pohanské kameny



10/ DUB SVATÉHO DONÁTA - Strom rostoucí nedaleko městyse Škvorec nepatří ani mezi nejstarší ,ani mezi nemohutnější duby u nás. Zvláštnost mu však dodává ,že byl vysvěcen sibiřským šamanem Očur - Oolovičem a stal se místem obřadů a setkávání lidí se zájmem přírodní magii.


Dub sv.Donáta





Zdroje obrázků :
Vejvodova lípa = www.leopoldo.estranky.cz
Tis v Krompachu = Wikipedie
Obří hrad = www.druidstvi.cz
Pohanské kameny = www.boiohaeum.cz
Menhir Vilice = www.menhiry.mysteria.cz
Dub sv.Donáta = www.samanskajurta.cz

MARUŠČINO ČAROVÁNÍ SE SMRKOVÝMI VÝHONKY

26. května 2010 v 15:05 | Maruška |  KNIHA STÍNŮ
SMRKOVÉ VÝHONKY

S Maruščiným svolením uveřejňuji záznam z jejího soukromého deníku:

23.5.2010 jsme šli s Mikym a Honzíkem na na tankáč. Vzala jsem si s sebou košík a papírové sáčky na smrkové výhonky a jitrocel kopinatý. Vzhledem k tomu ,že věřím v sílu a moc přírody - Matky Země i Velkého Tajemství (Vesmíru) ,poprosila jsem každý strom o dovolení ,než jsem výhonky utrhla. Každý výhonek jsem pak poprosila ,aby nám vydal sílu ,kterou v sobě má. Nakonec jsem vzdala díky výhonkům i stromům. Doma jsem pak s výhonky postupovala podle receptu. Při každé činnosti jsem jim znovu děkovala a prosila je o jejich sílu a léčivé účinky. Při samotném vaření výhonků jsem kromě prosby připomínala sobě i výhonkům z čeho čerpaly sílu :
PŘES KOŘENY ZÍSKÁVALY SÍLU OD MATKY ZEMĚ
OD SLUNCE ZÍSKÁVALY SÍLU OHNĚ A VELKÉHO TAJEMSTVÍ
OD VĚTRU SÍLU VZDUCHU
OD DEŠTĚ SÍLU VODY
Měla jsem při tom zavřené oči a vzpomínala na místa a stromy ze kterých jsem výhonky trhala. Když jsem je otevřela ,cítila jsem ,jak jsem přímo vtáhnutá do jejich Nemetonu. Vnímala jsem celým svým tělem jejich sílu. Když jsem med míchala začal se k mému překvapení proměňovat můj hluboký prožitek v lehkost a veselost jara. Med přímo bujel jarní energií ,byla v něm síla mladosti a touhy po růstu. Když jsem přestala míchat ,v bublání medu byl zcela zřetelně slyšet bzukot včel.
JE TO MED SE SÍLOU SLUNCE A JARA.

SMRKOVÝ MED

1 litr mladých smrkových výhonků
1 litr teplé vody
1,5 kg. cukru

Smrkové výhonky opláchneme ,zalijeme vodou a necháme 24 hodin louhovat. Poté 5 minut povaříme ,přecedíme a s cukrem zvolna vaříme do zlatova.

Ceridwen


Obrázek Ceridwen : http://greenwoodabbey.org/images/Ceridwen.jpg

ORLÍ SKÁLA

25. května 2010 v 7:56 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
orlí skála

V neděli jsme s Maruškou a Honzíkem vyrazili zase na tankáč. Bylo tam krásně jako vždycky. Viděli jsme spoustu žab ,nádherného pavoučka maloočku smaragdovou ,velikého potápníka vroubeného a moc hezkou užovku. Maruška tu s naší pomocí nasbírala smrkové výhonky na med a jitrocelové listy na sirup.
Ještě jsem vám nikdy neprozradil ,že tankáč je na jižní straně zakončen zalesněným svahem ,který sbíhá k řece Lužnici. Stráně nad řekou jsou doslova poseté nádhernými balvany a jedna ze skal ,která z jednoho úhlu vypadá jak orlí hlava je obzvláště krásná. Došli jsme se společně po dlouhé době na "Orlí skálu" podívat. Skála stojí na těžko přístupném místě v zarostlé stráni plné klacků. Než jsme se k ní dostali pořádně jsme se zapotili. Je to ale krásné místo posuďte sami. Různých skalek a balvanů je však v okolí mnohem víc a určitě by stálo zato někdy se tu pořádně porozhlédnout.

Nejdříve tři obrázky z tankáče.
Maloočka smaragdová



Potápník



Užovka


Balvany posetá stráň nad Lužnicí.
kameny ve stráni nad Lužnicí


Orlí skála.
orlí skála



orlí skála



orlí skála



orlí skála



orlí skála
.

ČAROVÁNÍ S RUNAMI - nové zkušenosti

24. května 2010 v 12:45 | Miky |  KNIHA STÍNŮ
Runy mám nějak čím dál raději ,a to i přesto ,že mě už několikrát vypekly. Nedávno jsem se zde zmiňoval ,že kartu runy ,kterou studuji o které aktuálně medituji ,dávám potom i na několik dní na oltář. Dělám to proto ,abych měl runu na očích a mohl jí několikrát za den věnovat krátkou myšlenku. Přestože u toho nikdy nebylo mým úmyslem nějak čarovat ,začal jsem si postupně uvědomovat ,že runa ,která je na oltáři nějak pracuje a ovlivňuje můj život. Nedávno jsme to pocítili docela bolestně ,to když ležela na oltáři runa Nyd ,která znamená nedostatek a nouzi. To byla poslední kapka ,která mě přiměla říci . "A dost!" Zpětně mi došlo ,že jestliže nejdříve nad runovou kartou půl hodiny sedím a medituji nad jejím významem a pak ji položím na oltář do těsné blízkosti křemenného krystalu ,který působí jako zesilovač ,je vlastně runa nabita a začíná konat.
Od té chvíle už pokládám každou kartu na svůj oltář pouze se zřetelným záměrem ,aby si runa "nemohla dělat ,co chce." I přes tuto né zrovna příjemnou zkušenost mě práce s runami těší. Nějak jsme si spolu padli do oka. Runová magie mi jde prostě dobře a to dokonce i tehdy ,když o to zrovna dvakrát nestojím.


Runa Jera na oltáři
.

O cestě starých rituálů (Tela Starhawk)

23. května 2010 v 17:25 | Tela Starhawk |  CITÁTY A MYŠLENKY
Neříkám ,že by bílí lidé měli napodobovat indiánské náboženství ,ale měli by se znovu učit svým vlastním starým rituálům pohanského náboženství a keltské (druidské) kultury.


Tela Starhawk














/Tela Starhawk ,šamanka kmene Yuroků/

MÍSTA ,KTERÁ MĚ LÁKAJÍ č.2.

22. května 2010 v 22:01 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Při naší nedávné exkurzi na místa,která mě lákají jsem vám představil 10 zajímavých míst v České republice ,která se nějak vztahují k naší pohanské současnosti ,či minulosti a která plánuji někdy v budoucnu navštívit.
Ihned po zveřejnění článku mi ale začalo docházet kolik dalších krásných a silných míst jsem vynechal a bylo mi to docela líto. Dobře vím ,že ani tímto článkem téma zcela nevyčerpám ,přesto jsem se rozhodl sestavit a ukázat vám desítku posvátných míst číslo dvě.

1/ ZELENÁ HORA. Poutní kostel sv.Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je překrásnou a v mnohém směru pozoruhodnou stavbou. Architekt kostela Jan Blažej Santini ,velký znalec posvátné geometrie ,vepsal do půdorysu kostela jedno z nejposvátnějších čarodějnických znamení ,totiž pěticípou hvězdu. Soukromě proto říkám kostelu "Chrám Pentagramu" a už mnoho let toužím po tom spatřit ho na vlastní oči.

Zelená hora
Zelená hora


2/ CHLÍSTOVSKÉ MENHIRY. Krásné lesní místo s několika menhiry. O stáří a původu kamenů mi není nic známo. Chlístovské menhiry nejsou příliš daleko od mého bydliště ,přesto se mi je zatím nepodařilo navštívit.

Chlístovské menhiry


3/ LIBUŠINO JEZÍRKO. Součást posvátného okrsku v areálu Starého slovanského hradiště u Kouřimi. Mnohé indicie naznačují ,že u jezírka byly v minulosti vykonávány pohanské obřady. Jezírko je bohužel v současnosti vyschlé ,ale po dlouhotrvajících deštích se ještě i dnes zaskví ve své staré kráse.

Libušino jezírko


4/ KROMLECH VOLARY. Údajně pravé menhiry pocházející ze zaniklé lokality v Krušných horách. Před poničením při stavbě silnice zachránil kameny ing.Pavel Polák z Prahy. 28.4.2007 byly menhiry znovu vztyčeny nad městem Volary. Vypadají ,jakoby sem patřili odjakživa.

Kromlech Volary


5/ FABIÁNOVO LOŽE. Skalní útvar na hoře Baba ,který je podle pověstí domovem ducha a vládce brdských hor Babího Jana (Fabiána). Před několika lety jsme navštívili Fabiánovu zahrádku na Plešivci ,Fabiánovo lože na hoře Baba na nás ještě čeká.

Fabiánovo lože


6/ KRUHY - HORNÍ METELSKO. V lese s názvem Sněm nedaleko Horního Metelska na Domažlicku se nachází pozoruhodné kruhové prostory o velikosti cca 100 metrů ,vyznačené mělkým příkopem a nevelikým vnitřním valem. Podle starých map bývaly kruhy tři ,jeden byl bohužel zničen zemědělskou činností ,dva se však dochovaly dodnes. Vzhledem k těsné blízkosti několika mohylových pohřebišť lze předpokládat ,že se jedná o pravěké kruhové svatyně.

Kruhy
Kruhy


7/ VELÍZ. Posvátná hora nedaleko Kublova na Křivoklátsku. Místo bylo v minulosti zasvěceno slovanskému rohatému bohu stád Velesovi. Velesovo jméno je dodnes zachováno v místním názvu. Na vrcholu hory kdysi stával posvátný dub. Dnes zde stojí kostel sv.Jana Křtitele ve kterém se prý část kmene svatého dubu dlouho uchovávala.

Velíz


8/ HOSTÝN. Hora na které se rozkládalo významné keltské oppidum. V pozdně Laténské době byl Hostýn také důležitým keltským kultovním centrem. Pod vrcholem se nachází posvátný léčivý pramen ,dnes zasvěcený Panně Marii.

Hostýn


9/ OBROVY HROBY. Typická keltská čtvercová svatyně o rozměrech 70x70m. ,nacházející se 2 km. Severně od obce Kučeř. Svatyně je částečně zarostlá stromy a keři ,ale i tak je velmi dobře patrná. Vyvýšenina čtvercové akropole je od okolí oddělena dnes vysychajícím mokřadem.

Obrovy hroby


10/ BÝČÍ SKÁLA. Jeskyně opředená řadou pověstí. Uvnitř byly nalezeny pozůstatky asi čtyřiceti lidských koster a velké množství bronzových ,zlatých ,jantarových a skleněných předmětů. Dodnes není zcela jasné co se v jeskyni kdysi přesně událo. Není však pochyb ,že se jedná o pravěké místo značného rituálního významu.

Býčí skála


Fotografie jsem si opět drze vypůjčil z cizích internetových stránek. Všechny si nepamatuji odkud ,ale alespoň uvedu to co vím : Chlístovské menhiry = www.druidovamysteria.cz ,Kruhy v Horním Metelsku = www.kpufo.cz ,Menhiry ve Volarech = http://volary.eu ,Velíz = Wikipedie.cz ,Obří hroby = www.putujici.cz ,Býčí skála = www.outdoring.cz.

MORA - MŮRA

21. května 2010 v 14:41 | Miky |  BOHOVÉ A BÁJNÉ BYTOSTI
JMÉNO : MORA - MŮRA
KATEGORIE : NIŽŠÍ DÉMON
OBLAST : SLOVANÉ ,GERMÁNI.

Když mi bylo asi 17.let měl jsem jednoho večera velmi nepříjemný zážitek. Usínal jsem ve své posteli a v hlavě si přitom probíral události přoběhlého dne. Najednou jsem měl divný pocit jakési tíhy na hrudi a začalo mi hučet v uších ,chtěl jsem se posadit ,ale s hrůzou jsem zjistil ,že nepohnu ani palcem u nohy. Chtěl jsem přivolat rodiče ,kteří se dívali ve vedlejší místnosti na televizi ,ale z úst mi vyšlo jenom tiché "eee…" Zachvátil mě pocit děsu ,myslel jsem ,že umírám. Napnul jsem veškeré své síly a ještě jednou se pokusil z hrůzného stavu vyprostit. Tíha najednou povolila ,hučení v uších přestalo a já se zprudka posadil. Srdce mi bilo na poplach a chvíli mi trvalo ,než jsem se uklidnil a odvážil se znovu si lehnout.
Během svého života jsem se pak setkal ještě s několika lidmi ,kteří mi vyprávěli něco podobného. Jeden můj spolužák z učiliště měl při podobném zážitku dokonce pocit jakoby ze sebe něco skopl a když otevřel oči viděl ještě ,jak se přibouchlo pootevřené okno do jeho pokoje. Jiní lidé přísahali ,že zřetelně cítili jak se jich někdo dotýká ,nebo z nich stahuje deku.
Co se nám to ,ale vlastně při těchto zážitcích děje? Těžko říct. Stále věřím ,že tyto zkušenosti mají nějaké racionální ,fyziologické vysvětlení. Naši slovanští předkové by pro nás ,ale měli pouze jediné zdůvodnění - Mora.
Mora ,nebo též Můra je podle lidové démonologie přízrak ,který usedá usínajícímu člověku na prsa a dusí jej. Je to jakási obdoba upíra ,pouze s tím rozdílem ,že upír je přízrakem mrtvého člověka ,zatímco Mora přízrakem člověka živého. Morou se člověk narodí ,nebo se jí určitou chybou v jednání stává v průběhu života. Lidé dřív také věřili ,že některé čarodějnice se stávají Morou pomocí rituálu schválně ,aby mohly druhým škodit. Duše člověka ,který je Morou opouští ve spánku danou osobu ,aby se pak toulala ,mořila jiné a sála z nich energii. Moru nezastaví ani zavřená okna a dveře ,neboť se dokáže protáhnout v podobě stébla trávy každou skulinou i klíčovou dírkou. Ti ,které Mora pravidelně navštěvuje a moří postupně chřadnou ,blednou a mohou dokonce zemřít. Staré vesnické vědmy znaly celou řadu způsobů jak se proti řádění Můry chránit. Mezi oblíbené ochranné metody patřilo malování pentagramu (tzv.muří nohy) na dveře a na postel. Vkládání zrcadla do lůžka ,neboť když můra v zrcadle spatří svůj odraz lekne se a uprchne ,nebo sypání jablečných ,či slunečnicových jader pod polštář. Známá jsou také kouzelná zaříkadla proti Můrám např. : "Můro, můro muří, nepřistupuj k mému loži, pokud nespočítáš písek v moři, hvězdy na nebi, cesty na zemi." Moru lze také pomocí magických praktik polapit a nepustit do rozednění zpátky do těla původce. V tom případě ,ale člověk ,který je Můrou umírá ,což je docela drastické ,protože často ani sám o svém proměňování neví.
To všechno co bylo řečeno ,patří do tradic pověrečné lidové magie a má možná se skutečností společného jen málo ,jisté ale je ,že výše popsané zážitky jsou poměrně časté a naprosto reálné. Moc by mě zajímalo jestli se fenoménem noční můry už někdo vážně zabýval a existují-li na toto téma nějaké studie.


Na závěr ještě přidám tři strašidelné obrázky ,ztvárňující Moru.


Noční můra 1.



Nejznámější obraz noční můry od Henriho Fuseliho.


Noční můra 3.



Noční můra od S.Stanhlberga.


Noční můra 2.



Noční můra na obrázku mě neznámého autora.


K napsání článku mě inspirovala Lumennina odpověď pro Jaju ,kterou najdete zde.

KELTSKÁ WICCA

21. května 2010 v 8:26 | Miky |  POHANSKÉ SMĚRY A TRADICE
Název Keltská Wicca bývá užíván v souvislosti s několika současnými pohanskými tradicemi ,které kombinují tradiční systém Gardnerovské Wiccy s prvky keltského pohanství. Základní struktura Keltské Wiccy a její teologie a rituály jsou podobné jako u Gardnerovců a jiných wiccanských tradic. Narozdíl od ostatních se ale Keltská Wicca snaží vycházet pouze z keltské mytologie a pracuje výhradně s božstvy keltského panteonu. Kromě kola roku s osmi tradičními wiccanskými svátky pracuje Keltská Wicca také s keltským lunárním kalendářem ,který je postaven na třinácti měsících z nichž každý nese název podle nějaké rostliny či stromu.
Základní filosofií Keltské Wiccy je ,že magie není oddělena od všedního života ,nýbrž prostupuje vším a je přítomna v každém našem konání. Keltský Wiccan provádí magii nejen v kruhu před oltářem ,ale také když vaří ,když se obléká a provádí jakoukoli běžnou denní činnost. Během těchto činností uplatňuje Keltský Wiccan používání tzv.mocných čísel ,kterými jsou 3, 5, 7, 9 a 13. Tato čísla používá při vytváření šperků ,při vaření ,malování ,psaní poezie ,prostě při všem co dělá.
Stoupenci Keltské Wiccy říkají ,že jejich tradice není učením na jeden rok ,ale je to celoživotní cesta při níž se čerpá z moudrosti přírody a bezedné studnice keltských lidových tradic.


Wicca


Zdroje :
Wikipedie a http://www.askrosearidne.com/editorials/celtic-wicca-a-unique-path.html

ŠAMANSTVÍ (NEOŠAMANISMUS)

19. května 2010 v 18:16 | Miky |  POHANSKÉ SMĚRY A TRADICE
šaman
Šamanství je nejstarším známým spirituálně-praktickým systémem ,který předcházel všechna organizovaná náboženství. Používám raději pojem šamanství ,než šamanismus ,protože přípona "ismus" ve mně příliš evokuje rozličné ideologie ,mezi které mi šamanský způsob života nějak nezapadá. Šamanství je mnohem více spirituální praxí a souborem speciálních technik ,než nějakou ideologií. Šaman sice vychází z určitých předpokladů ,např. ,že všechno je živé a že kromě našeho světa existují ještě jiné ,neviditelné světy ,ale tyto předpoklady se velmi pružně přizpůsobují jakémukoli náboženskému systému. Z toho důvodu můžeme nalézt šamany a šamanky ,nejen u přírodních kmenových společenstev ,ale také všude tam ,kde nejsou přímo pronásledováni.
Od šedesátých let minulého století získávájí šamanství a šamanské praktiky znovu své místo i v tzv.západní civilizované společnosti. U počátků vlny tzv. neošamanismu stáli lidé ,jako Carlos Castaneda ,Michael Harner a M.Eliade ,kteří spojili antropologické a etnografické výzkumy šamanských kultur s praktickým experimentováním. Mnoho lidí v Evropě a Americe se dnes obrací k šamanství ve snaze nalézt své ztracené kořeny a zakusit posvátno nezprostředkovaně ,bez pomoci církví a institucí přímou zkušeností. Lidé ovlivnění pracemi M.Harnera apod. podnikají dnes za pomoci bubnování a chřestění své vlastní duchovní cesty. Ve změněném stavu vědomí ,navštěvují spirituální říše odkud si přinášejí ponaučení a inspiraci k dalšímu životu. Za pomocí starých technik provádějí věštby a léčí sebe i jiné. Šamanství kterému se věnují jednotlivci i celé skupiny se tak stalo svébytným neopohanským směrem.
Jelikož je ,ale šamanství opravdu samotným jádrem přírodní magie ,můžeme zároveň říct ,že zřejmě neexistuje pohanská ,nebo čarodějská tradice ,která by nebyla šamanstvím tak ,či onak ovlivněna. Osobně mám k šamanství velmi blízko. Považuji ho za původní čistou cestu ,nezatíženou balastem složitých teologií a překombinovaných magických nauk. Neošamanismus je podle mého mínění velmi dobrou cestou k navázání posvátného vztahu člověka s prostředím ve kterém žije.


Neošamanka
.

NOVÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV V GALERII

19. května 2010 v 10:49 | Miky |  O BLOGU
Rád bych čtenáře blogu upozornil ,že jsem do galerie fotografií ze židovských hřbitovů zařadil další složku - tentokrát z Myslkovic. Nechci psát o každém židovském hřbitově samostatný článek ,protože cítím ,že toto téma tak trochu z pohanského zaměření tohoto blogu vybočuje. I když né tak docela. Když jsem včera seděl na myslkovickém hřbitově a opřený o dub pororoval řady kamenných náhrobků pokrytých židovským písmem ,uvědomil jsem si zřejmou podobnost ze severskými runovými kameny.Myslkovice rozhodně stály zato a myslím ,že fotky se docela podařily ,kdo má zájem se mrknout může kliknout sem. Ostatní složky s dalšími židovskými hřbitovy zde.

Myslkovice
.

MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚ - Skalice,Rybova Lhota

19. května 2010 v 0:39 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Mohyly

Mám to štěstí ,že žiju v Jižních Čechách ,které krom toho ,že jsou krajem rybníků ,jsou také krajem mohyl. V okolí našeho bydliště se nachází řada mohylových pohřebišť ,která jsou pro mě jako pro pohana samozřejmně velikým lákadlem. Ten z vás kdo však někdy zkoušel mohyly najít ,by mi jistě potvrdil ,že to není žádná legrace. Zapomeňte na Irskou New Grange a podobné homole. Naše mohylky bývají o poznání skromější a rozlišit běžnou terenní vlnu od skutečné mohyly je někdy velmi složité. Rovnou se přiznám ,že jsem v minulosti mnohem častěji hledal ,než doopravdy nacházel. Velmi jsem proto uvítal že k mohylovému pohřebišti nedaleko obce Skalice přímo vede turistická značka. I tak musím říct ,že jsem se musel na místě chvíli rozkoukávat ,než jsem začal mohyly skutečně vidět. Ze začátku to bylo nic moc ,ale po chvilce se mi jakoby otevřely oči a jednotlivé mohyly a také skupiny mohyl (tzv.mohylníky) jsem rozpoznával myslím velmi dobře.
Pohřebiště ve Skalici je velmi staré. Nejstarší mohyly pochází z šestého století před naším letopočtem. Jsou zde hroby z doby Halštatské ,Laténské i Hradištní. Během archeologického průzkumu ze začátku minulého století se zde našlo velké množství bronzových předmětů. Přestože nám bylo s Maruškou na pohřebišti velmi dobře a oba jsme se ve svých meditacích napojili na ducha místa a duše předků ,atmosféru trochu narušovalo necitlivé okolní lesní hospodaření. Lesní cesty tu jsou ošklivě rozježděné těžkou technikou ,hned vedle pohřebiště jsou holoseče a pořezané větvě leží na zemi bez ladu a skladu. Mnoho větví jsme museli s Maruškou odtahat trochu stranou ,aby byly některé mohyly vůbec vidět. Přesto jsme si zde tu svojí hodinku prožili dobře a návštěva pohřebiště nás rozhodně povzbudila k naplánování dalších cest na podobné místa.

Mohyla


Mohyly


Mohyly


Mohyly

Rozhodl jsem se čtenářům blogu trochu pomoct a na druhé z nasledujících dvojic fotografií vyznačuji obrysy mohyl kresbou.
Skupina mohyl 1.


Skupina mohyl 2

Tahle mohyla byla největší. Pravděpodobně to bylo několik mohyl nalepených na sebe ,tzv. mohylník.
Největší mohyla 1


Největší mohyla 2.

Místním duchům jsme vzdali čest zapálenými tyčinkami.
Úcta duchům místa
.

MÍSTA ,KTERÁ MĚ LÁKAJÍ

17. května 2010 v 8:18 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
V České republice existuje ještě celá řada posvátných pohanských míst ,která bych rád navštívil. Na některá z nich mám zálusk už dlouho ,ale vzhledem k jejich poloze a vzdálenosti od mého bydliště a také vzhledem k tomu ,že nemáme auto a jsme závislí na vlacích a autobusech ,ne a ne se tam dostat. Kdybych tu měl všechna ta místa vyjmenovat ,byl by to článek neúnosně dlouhý .Rozhodl jsem se alespoň udělat a představit vám seznam s deseti místy ,co mě lákají nejvíce. Pevně věřím ,že je všechna jednou uvidím v reálu.

1/ Hora Říp - Magický kopec ,všeobecně známý z pověsti o praotci Čechovi. Hora nese keltské jméno a jako výrazná dominanta kraje byla bezesporu svatým místem už od pravěku. Bez zajímavosti není ani zvláštní magnetismus kopce ,který mate střelku kompasu. Několikrát jsem Říp z povzdálí viděl ,bohužel však dosud nenavštívil.

Říp

2/ Hora Bacín - Nejvyšší bod Českého krasu ,místo posvátným jezírkem a puklinou ve skále kam se přinášeli oběti od pravěku. V puklině byli nalezeny zvířecí i lidské kosti a zbytky keramiky. Nejstarší nálezy pochází z doby kamenné ,ale obětovalo se tu i v době bronzové ,železné a v 8-9.století a možná ještě dále ve středověku. Bacín je místo mimořádného kultovního významu s neobvykle dlouhou tradicí. Navíc je hora jen kousek od Litně ,odkud pochází moji rytířští předkové - další důvod proč místo navštívit.

Bacín

3/ Mohyla Krliš na Turském poli - Velká mohyla s průměrem více než dvacet metrů. Podle Starých pověstí českých proběhla na Turském poli velká bitva ,tzv. Lucká válka a v mohyle odpočívá vůdce čechů Tyr. Je to ale celé nějaké zamotané ,neboť mohyla je evidentně keltská a jméno Tyr je germánské. Krliš patří každopádně mezi největší české mohyly a pověsti s místem spojené jen dosvědčují jeho pradávný význam.

Krliš

4/ Mohyla Chotouň - Další výrazná ,dosud neprozkoumaná mohyla ,nacházející se nedaleko Českého Brodu. Na vrcholku mohyly stojí zděná Boží muka ,což podtrhuje posvátnost místa ,kterou tímto způsobem uznalo i křesťanské náboženství.

Mohyla Chotouň

5/ Libomyšl - Homolovitý kopec Hrádek za vsí byl roky pokládán za starou mohylu. Poslední výzkumy však potvrzují ,že kopec je přírodního původu. Přesto je to útvar unikátní a naprosto fascinující a osobně nemám pochyb o jeho posvátnosti.

Libomyšl a kopec Hrádek

6/ Menhir Kamenný pastýř poblíž obce Klobouky - Nejznámější český menhir

Menhir Klobouky

7/ Menhir u Slavětína - Tento menhir nesl kdysi kovový kříž ,který do něj byl zasazen. Nyní má zase svou původní prostou krásu.

Menhir Slavětín

8/ Menhir Zakletý mnich u obce Drahomyšl.

Menhir - Drahomyšl

9/ Kromlech u Holášovic - Největší megalitická záležitost u nás. Nepochází z dávnověku ,je to výtvor člověka ,který žije v obci a vznikl přede dvěma roky. Podle snímků je to naprostá bomba!

Holášovice

10/ Svatý kámen - Megalit opředený řadou pověstí o tajemných světlech a Matce Boží ,který je stále uctíván ,nyní jako součást interiéru kostela Panny Marie Sněžné. Kostel se nachází kousek od Rakouských hranic ,nedaleko Rychnova nad Malší.

Svatý kámen


Všechny fotografie ,kromě Řípu ,který jsem fotil z okýnka autobusu ,pocházejí z jiných internetových stránek. Obrázek menhiru ze Slavětína pochází z nádherných stránek Eldara ,fotografie homolovitého kopce u Libomyšle jsem si vypůjčil z neméně krásných stránek středověk.com. Ostatním autorům obrázků se omlouvám ,že neuvádím zdroje ,ale dnes už nejsem schopen je dohledat. Těším se až místa osobně navštívím a pořídím si vlastní snímky.

O vědění a úctě (Carol Schaefer)

14. května 2010 v 15:58 | Carol Schaefer |  CITÁTY A MYŠLENKY
Ekosystémy jsou příliš složité na to ,aby je kdokoli ,třeba ten sebevzdělanější člověk ,mohl zcela pochopit a naučit se je řídit. Proto je zapotřebí namísto znalostí pěstovat úctu a vážit si tajemství ,které nás skutečně dovede dál v porozumění svému vlastnímu i kolektivnímu poslání na Zemi. Takového poznání nemůže věda nikdy dosáhnout. Civilizace se ke svému zdroji dostává skrze pokorné pozorování svého místa uprostřed Stvoření.

/Citát z knihy C.Schaeferové - Pro příštích sedm generací/


Gaia

FERI

12. května 2010 v 21:20 | Miky |  POHANSKÉ SMĚRY A TRADICE
Tradice Feri je ústní, iniciační tradice moderního novopohanského čarodějnictví vycházející z
Victor a Cora Andersonovi
učení Cory a Victora Andersenových. Název tradice Feri sovisí s anglickým slovem faery (víla). Victor Anderson totiž odvozoval původ čarodějnického učení od tzv. Malého národa ,který vstoupil do pohádek a legend Keltů a dalších národů v podobě elfů a víl. V tradici Feri je kladen velký důraz na osobní smyslové zkušenosti a různé formy extáze, jakožto na způsoby přímé komunikace s božstvím. Toto pojetí má hodně blízko k šamanismu ,voo-doo a santérii. Ústředním božstvem Feri je tzv. Hvězná Bohyně ,která je zdrojem z něhož vzešli všechna ostatní božstva. Oproti tradiční wicce ,ale pracuje Feri s daleko větším množstvím bohů a bohyní a není tolik vázána na tradiční božský heterosexuálních model Bůh a Bohyně. Božstva Feri mají často neurčité pohlaví, někdy mužské, někdy ženské, jindy hermafrodit a někdy i kombinace všech uvedených. V tradici Feri je sex ctěn jako dar bohů a heterosexualita, homosexualita, bisexualita, polysexualita, transgenderová sexualita ,nebo ve zkratce všechny druhy sexuality jsou vnímány jako svaté tajemství.
Tradice Feri se nedá naučit z knih. Výuka probíhá ústní formou učitel-žák a cesta k plnohodnotnému zasvěcení trvá často pět a více let. V tradici Feri se dbá na to ,aby výuka a zasvěcení probíhalo individuálně a bylo šito na míru konkrétnímu jednotlivci.
Pro tradici Feri je charakteristické učení o trojité duši. Podle tohoto učení má každý člověk tři samostatné ,ale vzájemně propojené duše ,neboli "já". Tzv. mluvící já je ta část naše část která se zabývá jazykem, racionálním myšlením a
Ferishromažďováním a šířením znalostí. Mladší já je spojeno s emocemi , instinkty a smysly jako je hmat ,chuť ,čich…Mladší já shromažďuje energie a udržuje fyzické tělo. Poslední částí lidské duše je tzv. božské já ,které je naším základem a spojuje nás s Bohyní. Stoupenci Feri usilují ve svém životě o rovnováhu mezi těmito třemi částmi lidské bytosti a vyladění se na vlastní božské já ,jakožto na nejosobnější možné spojení s Bohyní.
Klasickým prvkem využívaným při duchovních cvičeních jsou v tradici Feri meditační metody nazývané Železný a Perlový pentagram. Metoda železného pentagramu má za úkol vést adepta k hlubšímu sebe-porozumění. Metoda perlového pentagramu rozšiřuje toto porozumění z mikrokosmu na makrokosmos a prohlubuje vztah adepta s jeho okolím.
A co vztah mezi Feri a Wiccou? Feri je předgardnerovskou americkou tradicí. Victor Anderson začíná se svým vlastním výcvikem už ve čtyřicátých letech minulého století a své první následovníky zasvěcuje v roce 1950. Přes všechny styčné body a podobnosti s klasickou Wiccou je tu i řada rozdílů. Feri se například nehlásí k wiccanskému rede a tak jí nelze mezi wiccanské tradice jednoznačně zařadit. Pravda je ,že o to Feri ,která si cení své jedinečnosti ani nijak zvlášť nestojí.

Zdroje :

http://www.witchvox.com/trads/trad_feri.html
http://www.cog.org/wicca/trads/faery.html :
a další.

RUNA HAGAL

11. května 2010 v 23:45 | Miky |  SYMBOLY
Hagal

Hagal bývá nazývána matkou run. Původní podoba této runy pocházející ze staršího futharku má totiž geometrický tvar z něhož lze odvodit všechny ostatní runy. Rozšíříme-li runu Hagal do stran vzniká šesterečná mřížka ,která je v přírodě základní strukturou mnoha věcí. Tvar této runy je možno najít v krystalech ledu a křemene ,v povrchových prasklinách mnoha materiálů ,v buněčných strukturách rostlin i ve včelích plástvích. Runa Hagal je tradičně spojena s ledem a kroupami a jejich proměnou ve vodu. Ve věštebných výkladech je Hagal symbolem destrukce a proměny ,je jakýmsi základem ,počátkem i koncem všeho. Severská tradice spojuje runu Hagal s bohyní Hel ,hrozivou vládkyní říše mrtvých. Novější tvar runy Hagal připomínající trochu naše písmeno en prý představuje duhový most ,který podle germánské mytologie spojuje náš a onen svět.
Starý tvar runy Hagal byl znám a hojně používán také slovanskými národy. Pro Slovany představoval tento tvar sluneční symbol ,přinášející štěstí. Zdobili jím mnohé předměty denní potřeby a často také štíty a stropy svých domů ,neboť věřili ,že toto znamení ochraňuje před bouří a bleskem.
V magii se runa Hagal s úspěchem využívá k odstranění překážek a zbavení se zlozvyků ,ale také k destruktivním a negativním kouzlům a kletbám.

Šesterečná mřížka

Šesterečná mřížka Hagal ,do které lze zakreslit jakoukoli runu.

Hagal
Hagal
Různé varianty runy Hagal.

Slovanské slunce

Slovanský sluneční symbol ,ochranné znamení proti bleskům.

POHANSKÁ KNIHA MRTVÝCH (Starhawk ,M.Macha Nightmare a kol.)

10. května 2010 v 17:52 | Miky |  KNIHOVNIČKA
Pohanská kniha mrtvých


Pohanská kniha mrtvých je dílem pohanské kněžky Starhawk ,Machy Nightmare a kolektivu dalších osmatřiceti čarodějnic náležejících převážně k tradicím Reclaiming a Feri. V anglickém originálu se kniha jmenuje (The Pagan Book of Living and Dying) ,tedy něco jako Pohanská kniha
smrt
života a smrti a tento název vypovídá o obsahu knihy mnohem více ,než nepřesný název pod ,kterým vyšla v češtině. Kniha se sice od začátku do konce skutečně zabývá smrtí a umíráním ,ale z pohanského hlediska je smrt neoddělitelnou součástí životního cyklu ,a umírání pouze přechodem z jednoho stavu do druhého. Jinými slovy ,není smrti bez života a nebylo by života bez smrti. Starhawk to v knize popisuje takto:
Jděte do lesa ,na louku nebo do zahrady - kamkoliv ,kde rostou a umírají květiny ,ptáci či zvířata. V přírodě je smrt neustále přítomna. Listy padají k zemi ;květiny odumírají. Motýl zamává křídly a padne. Za keřem leží mrtvý králík.
V každém okamžiku něco umírá. Neznámý šestý smysl či vzdálené instinktivní tušení smrti vyvolává vzrušení u všech tvorů ,kteří jsou ze smrti živi ,od mikroskopických bakterií přes brouky a mravence až po kojoty. Země vdechuje smrt tisícerými ústy ,každé tělo nechá rozpadnout na základní prvky a na oplátku sytí a vyživuje kořeny obřích stromů a posílá dravcům jejich okřídlenou kořist. Každý dobrý zahradník ví ,že proces zkázy hnojí zemi ,zúrodňuje půdu. Všechen růst pochází ze smrti.
Cyklus rození ,smrti ,růstu ,skonu a obrody je základem životodárných procesů na této planetě. Od doby ,kdy se na zemi objevily lidské bytosti jako myslící ,vědomá stvoření ,lidé ,kteří žili obklopeni přírodou a byli v ní zakořeněni ,tyto procesy sledovali ,uvědomovali si svou závislost na nich a považovali je za posvátné. Chápali smrt jako integrální součást cyklu a věděli ,ne pomocí víry či vědomého uvažování ,ale z přímého pozorování světa ,že smrt je matrice ,z níž se rodí nový život.
Pro mnoho z nás je smrt nepříjemným tématem ,které se snažíme vytěsnit ze svého života. Lidé rádi žijí tak jakoby se jich smrt netýkala ,ale je nad slunce jasné ,že dříve nebo později nás starosti spojené se smrtí a umíráním ,ať už naším vlastním ,nebo s umíráním našich blízkých ,dostihnou. Pohanská kniha mrtvých se nevyhýbá žádnému tématu. Zamýšlí se nad umíráním ,nad pomocí kterou lze umírajícímu poskytnout ,nad náhlou či násilnou smrtí ,nad smrtí dítěte ,nad sebevraždou ,asistovanou sebevraždou ,nad pohřbem i nad fází truchlení. Kniha obsahuje řadu rituálů modliteb a duchovních cvičení ,které nám mohou pomoci těmito obtížnými životními etapami projít. Velmi silné jsou i osobní zkušenosti se ztrátou blízkého člověka ,umíráním a truchlením ,které poskytli mnozí spoluautoři knihy a kterými je kniha prolnuta. Kniha se zamýšlí i nad tím ,co se vlastně s člověkem v okamžiku smrti a po smrti děje. Představuje nám některé z pohanských představ o duši člověka ,o říši mrtvých a reinkarnaci ,nepředkládá nám ale žádná dogmata a připouští řadu výkladů a pohledů na věc.
Celkově hodnotím knihu velice dobře. Rozhodně nijak téma neodbývá a není to žádná idealistická náboženská publikace. Je to poctivé zamyšlení nad mnoha aspekty smrti a umírání a nevyhýbá se ani tématům sporným či nepříjemným. Přečtení této knihy mě vedlo k mnoha zamyšlením a bylo pro mne bezesporu přínosem.


smrt

TANKÁČ PO PĚTAŠEDESÁTÉ

7. května 2010 v 18:57 | Miky |  JINÉ

tankáč

Včera jsem měl vzácný volný den mezi mnoha směnami a tak jsem řešil ,jestli být doma a využít volno k odpočinku ,anebo vyrazit na tankáč a trochu se unavit chůzí. Nakonec to vyhrál tankáč. Jaro je krátké a na spoustu věcí ,co je tam k vidění teď ,bych musel čekat zase celý dlouhý rok. Přestože se mi nakonec nesplnil můj hlavní cíl (nafotit listonoha) a musel jsem se kvůli dešti přiodít pláštěnkou ,stála moje cesta zato. Na listonohy jsem tentokrát štěstí neměl ,ale viděl jsem spoustu jiných věcí.
Nedaleko od dubu ,na který jsme v zimě věšeli krmení pro ptáčky jsem například v trávě našel mladé lysohlavky české. Posvátné místo a posvátná houba ,to jde myslím docela dobře k sobě.

Lysohlávky

Na jiném místě jsem zase přistihl v jedné tůňce dva potápníky při páření. Alespoň myslím ,že to bylo páření ,není mi jasný ten podivně stočený list naplněný bílou hmotou.

Potápníci


Potápníci

Z jiné tůně jsem vytáhl topícího se motýlka.

Motýl

Z další tůňky jsem vylovil krásného samečka čolka obecného. Kromě čolků obecných lze na tankodromu narazit ještě na vzácnějšího čolka velkého ,ale tentokrát jsem si vystačil s tímhle krasavcem.

Čolek obecný


Čolek obecný

Nakonec jsem málem zašlápl další rosničku. Nevěděl jsem jestli má cenu jí ještě fotit ,máme jich nafocených už dost ,ale nakonec jsem spoušť stiskl a myslím ,že se mi povedl docela luxusní snímek.

Rosnička

No a toho listonoha snad někdy příště.

ČAROVÁNÍ S RUNAMI

6. května 2010 v 17:11 | Miky |  KNIHA STÍNŮ
Posledních pár týdnů se snažím porozumět runám. Při svých rituálech si pokaždé vyberu jeden runový znak ,přečtu si o něm vše co mám po ruce a pak nad ním chvíli medituju a snažím se vrýt jeho podobu i význam do paměti. Jako pomůcku používám runové karty namalované Nigelem Jacksonem. Karta s runou nad kterou jsem meditoval pak zdobí náš domácí oltář až do chvíle ,kdy si udělám čas na další rituál a nahradí ji jiná.
Zkouším také s runami čarovat a zatím jsem z výsledků nadšen! Postupuji při tom následovně. Nejprve si ujasním svůj záměr a poté vyberu tři runové znaky ,které se hodí pro danou situaci. Například : V práci teď prožíváme těžké období. Vedení na nás dost šlape ,stále nás kontroluje a za každou maličkost peskuje. Všichni jsou už z toho dost unavení a podráždění a dělá se špatně. Když jsem měl jít nedávno na denní službu (od 8.00 - 20.00h.) ,rozhodl jsem se pro runové kouzlo. Mým záměrem bylo ,aby práce šla dobře (vybral jsem runu FEOH ) ,aby nebyl žádný průšvih (vybral jsem runu ALGIZ ) a abychom si šli se spolupracovníky na ruku a byli k sobě přátelští (vybral jsem runu MAN ).
Poté vezmu papír a tužku ,jež jsem předtím očistil v šalvějovém kouři a soustředím se na první cíl a první vybranou runu ,tedy "Aby šla práce dobře - FEOH !" Opakuji si svůj záměr tak dlouho dokud neucítím ,že síla dostoupila vrcholu a pak rázně nakreslím runu na papír. Cítím při tom jak se síla mého přání vlévá do malovaného znaku. Stejně postupuji i s druhým a třetím cílem ,až mám na papírku vedle sebe namalované všechny tři runy. Energie kouzla je zachycena v runovém nápisu a začíná působit. Je to vlastně podobné jako když zachytíme sílu kouzla do uzlíků při práci se šňůrami. Papírek s runami nechám potom ležet do večera druhého dne na oltáři. Součástí mého záměru je ,aby toto kouzlo působilo jen v ten jeden požadovaný den. Po jeho uplynutí síla vyprchá a papírek se může zničit.
Kouzlo je lepé provádět v magickém kruhu. Není to sice úplně nezbytné ,ale přítomnost v posvátném prostoru zvyšuje naší schopnost koncentrace.
Zatím jsem použil podobné kouzlo s runami pouze několikrát ,ale vždy zafungovalo perfektně. Nedávno jsem na svoji ochranu použil místo runy ALGIZ sílu runy Thorn a pak jsem se skoro bál ,aby mi někdo nechtěl ublížit ,protože runová báseň o THORNU říká : "Trn je velmi ostrý ,a se zlou se potáže ,kdo se za něj chytí ,a ještě hůře dopadne ten ,kdo do trní spadne." ,čili THORN vrací zlo tomu ,kdo ho vysílá a já vlastně ve skutečnosti nikomu ublížit nechtěl. Všechno dobře dopadlo ,ale je to poučení pro příště. Jak nedávno psala Lady Rovena v jednom svém článku ,při čarování je vždycky zapotřebí dobře si rozmyslet ,co vlastně chceme.


Runy

EUROINDIÁNI

3. května 2010 v 9:54 | Miky |  POHANSKÉ SMĚRY A TRADICE
Euroindiáni


Přestože se euroindiáni mezi novopohanské skupiny dají započítat jen stěží ,nedá mi to ,abych je v této rubrice nezmínil. Čeští indiánští hobbysté ,neboli euroindiáni mají své kořeny zejména v trampském hnutí a Setonovském Woodcraftu. Někdy v 70.letech minulého století se z tohoto prostředí vykrystalizovaly první "indiánské" skupiny. Na rozdíl od běžné trampské populace se tito lidé zaměřili ve své činnosti výhradně na táboření ve stylu severoamerických indiánů. Snaha všech těchto skupin ,které dnes většinou působí jako kmeny Ligy Lesní moudrosti ,nebo kmeny sdružené v organizaci Indian Corral ,byla a je co nejvíce se přiblížit životu skutečných indiánů. Čeští euroindiáni jsou známí svým precizním přístupem ,všechny své oděvy a předměty denní potřeby vyrábějí starými technikami podle původních vzorů a ti z nich ,kteří se někdy zůčastnili v Americe domorodých setkání Pow-wow působili většinou indiánštěji ,než samy současní indiáni. Na svých indiánských táborech vaří naši hobbysté indiánská jídla indiánským způsobem ,provádějí indiánské obřady apod. Euroindiánství je daleko více než pouhý koníček ,euroindiánství mění člověku pohled na život. Naši "indiáni" mají podobně jako novopohané hluboký vztah k Matce Zemi a cítí se spřízněni se všemi svými příbuznými v přírodě. Přestože dnes nemá Indian Corral praktikování indiánské spirituality zakotveno ve svém programu ,nelze si nevšimnout ,že pro mnohé z euroindiánů je indiánská duchovní cesta naprostým základem jejich životů. Mnoho euroindiánů prožívá své spojení s kulturou původních Američanů natolik silně ,že věří ,že v minulém životě byli skutečnými indiány ,učí se indiánské jazyky apod.
Všichni euroindiáni se kterými jsem se doposud setkal byli velice sympatičtí a zajímaví lidé s odvahou k alternativním formám žití ,musím však říct ,že to co mě od nich vždycky odrazovalo byl jejich konzervatismus. Euroindiánem můžete být prostě buď naplno ,anebo vůbec. Vzpomínám jak se kamárádi chtěli ze zvědavosti podívat na jeden z euroindiánských táborů a nebyli vpuštěni ,protože neměli dobové kostýmy. Mezi českými euroindiány musí být prostě všechno "košer" a to mi nesedí. Máme u skautů v klubovně knihu ,kde jsou nafoceny hroty šípů ,které australští domorodci vyrobili po příchodu bílých lidí z lahve od piva a keramického izolátoru ze stožáru vysokého napětí. To je pro mě ukázka života přírodního národa - využít v daných podmínkách všechno co jde. U euroindiánů bych ,ale s keramickým izolátorem asi dost narazil. Jeden euroindián se na mě také mračil ,když jsem mu vyprávěl ,že jsme si s klukama (skautama) na táboře vyrobili indiánskou saunu a temně dodal ,že s tím by si nezahrával. Chápu ,že potní chýše je pro indiány mocný spirituální nástroj a ne hra ,na druhou stranu to naše skautské saunění určitě indiánskou kulturu nikterak neuráželo. Prostě tento dogmatický přístup není nic pro mě. Přesto bych nerad tento článek končil nějak negativně. Euroindiánů a jejich cesty si opravdu vážím. Američtí indiáni a jejich kultura je i pro mě trvalou inspirací a určitě obdivuji každého kdo vzal "indiánství" vážně a proměnil po jeho vzoru svůj život.


Na závěr dvě fotky euroindiánů ,kteří drží v náručí naší Aničku ,když byla ještě malá.
Euroindiáni


Euroindiáni


Fotografie nad článkem z http://www.woodcraft.cz

RITUÁL BELTINE U MENHIRU NEDALEKO MILEVSKA

1. května 2010 v 7:19 | Miky |  KOLO ROKU
Beltine

Moje přání uskutečnit u Milevského menhiru rituál se splnilo. Včera v den velkého svátku Beltine jsme s Maruškou tohle místo navštívili a oslavili zde společně příchod keltského léta. Cestou jsem ve dvoře starého premonstrátského kláštera natrhal pampelišky a sedmikrásky a Maruška z nich upletla velký věnec ,kterým jsme se rozhodli kámen ozdobit. Pro Marušku byla cesta k menhiru dost obtížná ,protože už třetí den trpěla silnou alergií ,ale když jsme se přiblížili k lesu a dýchl na nás chladnější vzduch ze stromů znatelně se jí ulevilo. Dokonce se jí uvolnil nos a cítila vůni kopřiv a rozkvetlých trnek. U menhiru už bylo úplně nádherně. Buky ,které byly ještě před týdnem holé se teď zelenaly krásnými mladými listy.
Když jsme sundaly batohy a posadili se na chladivé kameny vyndal jsem snítku šalvěje ,zapálil ji a oba jsme se očistili v jejím kouři. Obešel jsem s dýmající šalvějí i menhir a okolí se naplnilo posvátnou vůní. Pak jsem znovu obešel kruh kolem kamene a říkal přitom slova vzývající živly ve čtyřech posvátných směrech a Bohyni ,která jsem se nedávno naučil od čarodějek tradice Reclaiming. Když jsem stál čelem k západní straně a říkal zrovna : "…při vodě ,která je jejím živoucím lůnem…" uvědomil jsem si ,že jsou tímto směrem na dohled od menhiru dvě lesní tůňky. Nakonec jsem nalil víno do keramického poháru s hadem ,který jsem kdysi dostal od jednoho dobrého křesťanského kazatele a oslovil jsem duchy tohoto místa a duchy předků a vykonal úlitbu přímo na menhir. Přivítal jsem se zdviženým pohárem posvátný čas Beltinu a pak jsme zbytek vína společně s Maruškou dopili.
Strávili jsme na tomto místě ještě zhruba půl hodiny a Maruška mi poradila ,abych pořídil krátký videozáznam ,který zaznamená vítr ,zpěv ptáků a vystihne krásnou atmosféru místa ještě lépe než fotografie. Udělal jsem to a stálo to zato ,sami se můžete podívat.



Beltine


Beltine

Beltine


Další obrázky menhiru z této i předchozí návštěvy zde.