NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

REINKARNACE V POHANSTVÍ

13. února 2011 v 19:24 | Miky |  ZAMYŠLENÍ

Víra v reinkarnaci ,tedy v to ,že se lidé po své smrti rodí znovu v jiných tělesných formách ,je široce akceptována v mnoha esoterických duchovních tradicích. Koncept reinkarnace dnes pravděpodobně přijímá i většina lidí ,hlásících se k současným pohanským směrům. A je to vlastně logické. Pohanská náboženství jsou těsně spjata s přírodou a jejími cykly rození ,růstu ,umírání ,smrti a nového rození ,a odtud je ke koncepci reinkarnace opravdu už jen krůček. Zastáncům reinkarnační teorie z řad novopohanů připadá někdy tento koncept natolik přirozený ,že možná s až příliš velkou lehkostí prohlašují ,že víra v přerozování byla pevnou součástí i duchovních nauk našich předků z řad Řeků ,Keltů ,Slovanů ,Germánů a dalších starověkých evropských národů. Je tomu ale skutečně tak? Zdá se ,že odpověď na tuto otázku není zdaleka tak jednoznačná ,jak bychom si možná přáli. Ačkoli nebyl motiv opětovného narození našim předkům úplně cizí ,myslím že převažující představa o tom ,co se děje s lidskou duší po smrti to rozhodně nebyla. Mýty většiny evropských národů hovoří spíše o putování mrtvých do zásvětních říší ,odkud se šlo vrátit zpravidla jen obtížně. Vzpomeňme třeba jen na řecké podsvětí ,jehož bránu hlídal trojhlavý pes Kerberos ,který vás snadno vpustil dovnitř ,nikoli však ven. Ačkoli víme ,že někteří řečtí filosofové (konkrétně Pythagoras ,Empedoklés a Platón) myšlenku reinkarnace rozvíjeli ,nejde určitě hovořit o tom ,že by byla tato koncepce starými Řeky všeobecně přijímaná.
U Keltů to vypadá zdánlivě nadějněji. Často se cituje Ceasar ,který se v Zápiscích o válce galské zmiňuje o druidském učení že : "Duše neumírá ,ale vstupuje po smrti do jiného těla." Ceasar si tímto učením vysvětloval ,neobyčejnou odvahu Keltů ,kteří v boji neprojevovali ze smrti žádný
.
strach . Ve skutečnosti však lze z této Ceasarovi zmínky jen těžko určit ,jestli je tím žitím duše v novém těle opravdu míněna reinkarnace ,anebo prostě jen žití v jiném těle na onom světě. Jisté je ,že o víře Keltů ve svět mrtvých ,který se do značné míry podobá světu nás živých ,máme celou řadu mytologických dokladů ,zatímco o jejich víře v reinkarnaci musíme spíše spekulovat. Na podporu teorie o keltské víře v reinkarnaci se také uvádí výňatek ze Strabónovi básně ,kde Říman Lukanus říká Keltům : " Podle vašich učitelů duše ve smrti neumírají. Budou dýchat tentýž dech na jiném místě. Věří, že smrt stojí uprostřed cesty dlouhého života." To zní sice velmi přesvědčivě ,ale jak je tedy možné ,že z rozsáhlé dochované keltské mytologie reinkarnační koncepci nepodporuje takřka nic? Nebo snad ano? Někdy se uvažuje o příbězích Edain z rodu Tuatha De Danann a básníka Taliesina. Tyto mytologické příběhy prý víru Keltů v reinkarnaci dokazují. Pojďme se tedy na tyto legendy podívat. První příběh vypráví o tom ,jak byla Edain unesena králem Midhirem. Zachráněna byla nakonec tak ,že ji v podobě motýla ,který spadl do piva vypila Etar ,která Edain pak znovu porodila v lidské podobě. Druhý příběh o Taliesinovi je podobný. Toho zase v podobě zrnka pšenice sezobla Ceridwen proměněná ve slepici ,aby ho opět v lidské podobě o devět měsíců později porodila. Řekněte sami ,připadají vám tyto příběhy jako ukázka klasické reinkarnace? Mě teda ne.
Vysvětlením rozporu mezi zprávami antických autorů a vlastní keltskou mytologií je možná samotná podstata keltského náboženství. Většina dnešních badatelů se domnívá ,že keltské náboženství nikdy nebylo zcela jednotné. Říká se ,že prakticky každý keltský kmen uctíval své vlastní bohy a náboženské představy o posmrtném životě se v různých obdobích a na různých místech pravděpodobně také dost odlišovaly. Je tedy docela možné ,že zatímco někde Keltové věřili spíše v posmrtný život v zásvětí ,jinde počítali spíš s reinkarnací.
Podívejme se nyní ,jak to bylo s vírou v reinkarnaci u Germánů. Při čtení básnické Eddy narazíme v její druhé části (Hrdinské písně) na příběh hrdiny Helgiho a jeho lásky valkýry Sigrůn. Obě tyto postavy v Eddických básních opravdu několikrát reinkarnovali. V Druhé písni o Helgim dokonce nalezneme tato slova : "Za starých dob panovala víra ,že se lidé znovu rodí ,ale tomu se teď říká babská pověra." I zde by se tedy zdálo ,že je všechno vyřešeno ,ale je tomu skutečně tak? Nahlédneme-li v Eddách do mytologických příběhů vypadá všechno rázem úplně jinak. Valhala a především Niflhel se jeví jako typické zásvětní říše z nichž není úniku. Vzpomeňme jen na obrovskou a vlastně marnou snahu bohů dostat z říše smrti boha Baldra. Jak to tedy je?
Nejsem odborník na historii ,ani religionistiku ,ale z toho ,co se mi zatím podařilo zjistit ,jsem si sám pro sebe učinil tento závěr : U pohanských evropských národů převažovala představa posmrtného života v zásvětních říších. Předkové sice mohli své živé příbuzné ochraňovat a občas i navštěvovat (např. o Samhainu) ,ale dělo se tak obvykle v netělesných formách. Pokud přeci jen došlo k reinkarnaci ,dělo se tak ve zcela výjimečných případech. V časech nouze se mohl např. znovu narodit nějaký velký hrdina ,slavný král ,nebo duchovní vůdce ,aby pomohl svému lidu. Důvodem k reinkarnaci mohla být podle všeho také nenaplněná láska dvou lidí ,tak jako se to dělo v příbězích o Helgim a jeho milované valkýře. Helgi totiž ve všech příbězích umírá na bojišti záhy po tom ,kdy se se svou milenkou ožení. Pohané tedy asi skutečně věřili ,že je za určitých podmínek reinkarnace možná ,ale o tom ,že by to byl podle jejich víry běžný úděl každého člověka pochybuji. V žádném případě už nelze hovořit o nějakém propracovaném karmickém konceptu a představě putování duše k čím dál větší dokonalosti až ke konečnému osvícení ,tak jak tomu věří většina lidí dnes. Toto pojetí má své kořeny spíše v hinduismu a buddhismu ,než ve víře našich vlastních předků. Znamená to tedy ,že by dnešní pohané neměli v reinkarnaci věřit? Ani v nejmenším. Víra v reinkarnaci a zákon karmy má svoji hlubokou logiku a nevidím jediný důvod proč by se jí měl novopohan zříkat. Byl by ovšem omyl tuto víru vydávat za čistě pohanskou a nebrat v úvahu a nerespektovat i jiné posmrtné koncepce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 14. února 2011 v 13:46 | Reagovat

Myslím,že sis odpověděl poznámkou o budhismu,kde je reinkarnace tisíce let akceptována,a konečná je v nirváně,kam dospěl jak víme Budha. Já osobně jsem o reinkarnaci přesvědčená,určitě tu nejsem poprvé a ani naposled a moje přesvědčení nesouvisí s žádným náboženstvím. :-)  ;-)

2 Miky Miky | E-mail | Web | 14. února 2011 v 16:44 | Reagovat

[1]: Zdenko ,popravdě řečeno ,já to moc neřešim. V článku jsem si kladl spíše otázku do jaké míry věřili v reinkarnaci staří evropští pohané ,než jestli nějaká reinkarnace existuje. Pro mě je nejdůležitější ten život tady a teď ,tím co příjde ,nebo nepřijde potom ,se nechám překvapit. ;-)  :-)

3 lada lada | 15. února 2011 v 5:02 | Reagovat

O_O Zajímavé.Určitě k další osobní úvaze ???

4 Jarka Jarka | Web | 16. února 2011 v 9:33 | Reagovat

Není nad křesťanskou víru. A nejen v oblasti posmrtného života. Máme to mnohem mnohem, jednodušší. ;-)  :-)

5 Miky Miky | E-mail | Web | 16. února 2011 v 9:56 | Reagovat

[4]: Tak to není. Kdybych přijal automaticky víru v reinkarnaci měl bych to přece také jednoduché ,já ale o jednoduchá řešení nestojím (to vždycky trochu zavání sektářstvím) a raději přemýšlím. ;-) Navíc ,není nic jednoduššího ,než se v otázkách posmrtného života nechat překvapit. :-D

6 Liliana Liliana | 17. února 2011 v 18:57 | Reagovat

Zajímavě to vyřešil Pratchett v Mortovi ("podle tvé víry se ti staň"), tahle myšlenka se mi docela líbí.

7 Miky Miky | E-mail | Web | 17. února 2011 v 19:18 | Reagovat

[6]: To mi připomělo vtip ,který jsme si vyprávěli jako protestanti (v mých křesťanských časech) na adresu katolíků.
Přijde protestant do nebe a svatý Petr mu ukazuje jak je to tam všechno krásné a když dojdou k dodaleka se táhnoucí zdi ,tak se Petr zeptá : "Tak ,jak se ti tady líbí?" Protestant se rozhlédne kolem dokola a odpoví : "Petře je tady opravdu krásně ,přesně takhle jsem si to představoval ,ale jedno mi pořád vrtá hlavou ,na co je vlastně v nebi takováhle obrovská zeď?" Petr si dá polekaně ukazovák před ústa a zašeptá : "Pssst ,za tou zdí jsou katolíci ,oni si myslí ,že jsou tady sami." ;-)  :-D

8 Jája Jája | Web | 23. února 2011 v 23:55 | Reagovat

[7]: Čtu správně že *vtip*? :-D Miky, nevyprávěli jste si to tenkrát spíš smutné smutné příběhy ze života? :-) Mám zkušenosti z jejich zdí v tomhle pozemským žití... no však asi většina nás tady :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama