NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

U TÉ BÍLÉ LINKY ,STÁLE BLÍŽ A BLÍŽ...

13. března 2011 v 16:16 | Miky |  JINÉ
Ve svém povolání (pečovatel v DD) se dost často setkávám se smrtí a umíráním. V minulém týdnu u nás zemřela jedna stařenka ,kterou jsem měl moc rád. Když jsem před třemi lety do této práce nastoupil byla paní už několik let úplně slepá ,ale ráda chodila s doprovodem po chodbách a tak jsme měli příležitost hodně si povídat. Vyprávěla mi své sny ,ve kterých stále viděla ,vzpomínala na své mládí apod. Jednou jsem jí večer na pokoji četl své oblíbené Seifertovy básně ze sbírky Maminka a ona mi na oplátku recitovala všechny básničky ,které se kdysi učila ve škole a které si stále pamatovala.
Posledních několik měsíců už stařenka pouze ležela a chřadla. Přestala skoro mluvit a když už něco říkala ,opakovala dokola stále dvě věci. Říkala buď : "Už nemůžu ,už to nejde..." ,anebo : "Už jsem u té bílé linky ,stále blíž a blíž..." Co tím myslela nevím ,ale z úst umírající staré ženy to znělo zvláštně.
Minulé úterý ,když jsem jí dokrmil ,jsem se nad ní nahnul a povídám jí do ucha : "Víte ,že je dneska MDŽ ? Venku už rostou sněženky ,přichází jaro." Paní se celá rozzářila a řekla : "To je úžasný ,jak ten čas letí." Minimálně dva poslední měsíce jsem od ní neslyšel nic tak smysluplného. Když jsem přišel za dva dny nato do práce ,byla už mrtvá...



.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 13. března 2011 v 18:12 | Reagovat

Jejda Miky, to bylo krásné i když tak moc smutné. Až mi vyhrkly slzy do očí.
Myslím, že seš na svém místě, cítím z tvého psaní spoustu soucitu a lásky.

2 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 13. března 2011 v 19:06 | Reagovat

Miky,určitě jsi člověk na správném místě se silnou empatií,což není v dnešním uspěchaném světě až tak obvyklé. :-) Paní jsi přinesl zprávu,ze které se těšila,určitě odešla smířená. :-)

3 Thorgal Thorgal | 13. března 2011 v 23:16 | Reagovat

Přesně tak by lidé měli odcházet, když už musí. Šťastně a smíření se smrtí.

4 Miky Miky | E-mail | 14. března 2011 v 17:23 | Reagovat

Tahle paní by odešla smířená i beze mne ,byla to taková hodná dušička. :-)

5 Jája Jája | Web | 27. března 2011 v 21:24 | Reagovat

Ti smíření se vyprovázejí - bude to znít asi blbě - tak dobře a snadno... ale většina je nesmířených, rozzlobených, smutných, rezignovaných... to je tak těžké... v DD a LDN by bylo potřeba mnoho a mnoho takových, jako jsi ty a Maruška... ale ani personál nemůže nahradit rodinu... a ta obecně není zdravá... a tak se tam většinou jen čeká na smrt... Miky, to je tak obtížné téma v dnešní době... a bolestivé... a neřešené...

6 Miky Miky | E-mail | 28. března 2011 v 7:51 | Reagovat

[5]: Dost by mě zajímalo ,jak takové vyprovázení duší v praxi vypadá ,takže až se ti bude zase někdy chtít psát mail... ;-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama