NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

CESTA PO DÁNSKU (8.díl)

26. dubna 2011 v 10:53 | Miky |  DÁNSKÝ DENÍK
Pondělí 9.6.2008

Setkání s Hanou Hinu


Thylejren


Ráno padlo definitivní rozhodnutí. Zůstaneme v táboře Thylejren ještě další den a noc a zítra vyrazíme směr Aalborg. Je to asi 60km ,ale do pátku ,kdy odsud odjíždí autobus Eurolines do Čech ,to určitě stihneme. Napsal jsem to Marušce v esemesce a s hrůzou zjistil ,že baterka telefonu má už jenom tři čárky. Udělalo se mi z toho úplně špatně. Takhle s baterkou až do našeho odjezdu určitě nevydržím. Kdybych si já blbec vzal sebou z domova nabíječku ,mohl jsem teď klidně baterku dobít. Ve společenské místnosti je zástrčka na elektriku. Budu muset Marušce napsat ,že omezím posílání zpráv pouze na jednu denně ,večer.



Thylejren

Uvařili jsme si Pu-erh na plynovém vařiči a pak jsme s cigárkem a nacpanou dýmkou vyrazili na obhlídku campu ,kterou jsme včera nestihli. Obešli jsme ho celý kol dokola a já se snažil fotit ,co se dalo. Postupovali jsme loukou a objevovali stále nová a nová zákoutí. Na jednom místě kdosi choval koně a ovce a kus dál někdo bydlel ve starém vagónu. O kus dál jsme potkali malý domek ve kterém žila mladá rodina s dítětem. Maminka měla zářivě modré vlasy a tatínek dredy přes celá záda.

Thylejren



Thylejren



Thylejren

V lese mezi stromy jsme objevili i několik prázdných polorozpadlých chat. Do jedné z nich ,ve tvaru pyramidy ,jsme vlezli. Uvnitř jsme našli desítky starých plesnivých knih ,lampičku a skoro celé vybavení. Někdo chatu před dlouhou dobou opustil a nechal v ní všechno svému osudu. Podlaha i strop se teď pomalu propadá a všechno uvnitř podléhá zkáze ,bez povšimnutí ostatních členů komunity - zvláštní.

Thylejren



Thylejren

Nakonec jsme zašli ke svému přístřešku ,vzali si hrnečky a šli znovu do společenské místnosti ,kde jsme si včera všimli rychlovarné konvice. Vešli jsme dovnitř a poprosili jednoho člověka o trochu vody. Ochotně nás zavedl k jedné z venkovních zdí a ukázal nám kohoutek s pitnou vodou ,který z ní trčel. Naplnili jsme konvici a udělali si do našich plecháčků kafe a Pu-erh. Seděli jsme pak uvnitř místnosti u menšího stolku ,pili své nápoje a klábosili o Dánech a o buddhismu. Společenská místnost sousedila ještě s jednou ,mnohem větší místností ,ve které nyní dvě starší ženy vyčesávali na dřevěném bubnu obitém hřeby ovčí vlnu. Když jsem vyšel ven ,abych si vymyl svůj hrnek od lógru z kafe ,všiml jsem si ,že nádvoříčko mezi společenským domem a modrým domem s mírákem se pomalu naplňuje lidmi. Zjistil jsem ,že v modrém domě je místní obchůdek s potravinami. Řekl jsem to Mílovi a oba jsme se šli do obchůdku podívat. Koupili jsme tu chleba ,sýr a pohlednice s motivem Thylejren. Když jsme vyšli ven ,seznámili jsme se s nějakým Irem s dlouhými šedivými vlasy. Míla na zjištění reagoval slovy : "Saint Patrick!" Ir na to : "Fuck saint Patrick!" nelíbil se mu ani můj křížek na krku a fakoval všechna náboženství. Míla to zkoušel se svým buddhou ,ale Ir na to ,že buddha hnusnej tlusťoch a že ježíš ,buddha a všichni svatí jsou samí zasranci ,a že on věří jenom v lidi a v sebe sama a to ,co vidí a slyší. Pak jsem mu ukazoval svůj zápisník a Míla ukázal na obrázek Ginsberga a řekl ,že je to jeho guru. Ir byl ale pravý anarchista ,co se řídí heslem : "Ani pán ,ani bůh!" a okamžitě zas reagoval ,že Michal má být gnuem Michala a Míla Míly a on že žádné guru neuznává. Líbili se mu ale fotky z televizního dokumentu o alternativní kultuře a samozřejmě zvláště ty z komuny Thylejren. U snímku s tváří obyvatelky komuny ,která v titulcích říká : "Jsme anarchisti ,součást hippies." radostně zvolal : "Hana Hinu!" Hned jsem využil příležitosti a ptám se ho jestli tu Hana ještě žije. Ráno jsme totiž s Mílou zkoušeli najít její dům ,ale nenašli jsme ho. Ir horlivě přikyvuje. Ptám se ho ,kde Hana je a on se rozhlíží a říká ,že ještě před chvílí byla tady ,přímo před obchodem. Nakonec nám pokyne ,abychom ho následovali a vede nás na louku ,pravděpodobně za Hanou. Mám děsnou radost. Setkat se s tou ženou ,kterou znám z dokumentu ,natočeného před jedenácti lety a vyfotit se s ní ,jsem si moc přál.
Po cestě Ir kouří trávu a nabízí nám také. My stejně jako včera s díky odmítáme. Ir říká ,že tvrdý drogy jsou shit ,ale tráva ,že je v pohodě ,ale nenutí nás. Za chvíli už stojíme před domem Hany Hinu. Zastavili jsme se před vrátky do zahrady. Všude vlají tibetské modlitební praporky. Hana sedí v trávě na zahradě v lotosovém sedu a medituje. Kromě slaměného klobouku s květem slunečnice a jakési bederní roušky je úplně nahá. Ir na ní od vrátek zavolá a vysvětluje jí situaci. Hana nás okamžitě zve dál a Ir odchází. Zdravíme se s ní a sedáme vedle ní na zem. Hana si se zájmem prohlíží fotky v mém zápisníku a když jí ukazuji snímek ,kde je vyfocena a ona čte titulek pod ním o anarchistech a hippies ,tak dodává : "A buddhistka ,ještě jsem buddhistka."

Hana
Hana v roce 1997.


Hana
Hana v roce 2008

Vzpomíná si na natáčení dokumentu pro Českou televizi i na Josefa Rauvolfa ,který jí tenkrát zpovídal. Když vidím ten její slamák ,uvědomuji si ,že jsme ji opravdu před chvílí před obchodem viděli. Vůbec jsme ji ale nepoznali a popravdě řečeno ani teď ,když se jí dívám přímo do očí ,tak jí moc nepoznávám. Vypadá v reálu úplně jinak. Jediné ,co bezpečně poznávám ,je její zasněný styl řeči. Možná to dělá ta marihuana co kouří a co nám teď nabízí. Tentokrát jsme potáhnutí z jointa ze slušnosti neodmítli. Hana podala brčko nejdříve Mílovi a ten potom mě. Voní a chutná dobře. Hana stále mluví a my opět narážíme na jazykovou bariéru. Nerozumíme skoro nic. Když jí v mém zápisníku zaujaly jí propagační buddhistické materiály ,které jsem nabral v tibetském domě v Christianii ,tak jsme se trochu chytli. Míla se jí zeptal jestli praktikuje tibetský buddhismus a ona přisvědčila. Míla řekl ,že on je zenový buddhista ,načeš hana řekla na adresu zenu zřejmě nějaký vtípek a zasmála se mu ,ale my zase nerozuměli ani slovo. Bylo mi hloupé žádat ji o společný snímek ,když tam seděla nahá ,tak jsem se alespoň zeptal jestli si můžu vyfotit její dům. Hana s úsměvem přikývla a myslím ,že by bývala neodmítla ani tu společnou fotku. Bylo nám teď jasné ,proč jsme nemohli ráno její domek najít. Stojí teď totiž na úplně jiném místě ,než před jedenácti lety. Tenkrát stál osamocený na pláni ,dnes je nalepený na větší budovu a ukrytý za živým plotem v zahradě. Další rozhovor z naší strany dost vázl a tak jsme se raději rozloučili a vrátili jsme se na naše tábořiště ,které jsme podle Mílova plyšáka zavěšeného na stromě nazvali Camp u medvídka Pú.
Míla si ustlal na zemi na své bundě a usnul a já si přišil odtržený knoflík u kraťasů a pustil se do zapisování svého cestovního deníku.

Dům Hany
Dům Hany v roce 1997


Dům Hany
Dům Hany v roce 2008

Když se Míla probudil začali jsme se bavit o tom ,jak je to tu fajn a jak by se tu určitě líbilo našim kamarádům a blízkým a pak Míla zahlásil po vzoru Homolky : "Hele ,já ti něco řeknu - já bych je sem nahnal všechny. A do jednoho!"
Camp u medvídka Pú

Camp u medvídka Pú
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 26. dubna 2011 v 13:14 | Reagovat

Škoda, že jste se namohli s Hanou vyfotit, zajímalo by mě, jak se změnila a jestli bych našla nějakou pudobu mezi snímkem minulým a současným. :-) Její domeček zůstal úplně stejný, (včetně toho bince okolo), i když už nestojí sólo. ;-)

2 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 26. dubna 2011 v 18:05 | Reagovat

Jsou to lidičky naprosto svobodní,jen nevím, z čeho žijí. ;-)

3 Miky Miky | E-mail | Web | 26. dubna 2011 v 20:06 | Reagovat

[2]: Někteří jezdí za prací ,jiní žijí z důchodů apod. Obecně jsou to ale lidi skromní a moc toho k životu nepotřebují. Pokud se nepletu ,tak nájem neplatí ,jenom se skládají na vodu a elektriku. :-)

4 Mirabelka Mirabelka | 27. dubna 2011 v 12:24 | Reagovat

Velmi zajímavé vyprávění! Něco se mi velmi líbí a přála bych si to zažít, ale popravdě - dost věcí je pro mě už v mém věku nestravitelných 8-), ale u mě je to i samotářskou povahou. Jen při slově "spolubydlení" a "komunita" mi naskakují pupence ;-) Ale ráda bych zkoukla ten zmiňovaný dokument - proto bych se chtěla zeptat, jak se to přesně jmenuje a jestli bych to našla podle toho v archivu ČT.
Díky za odpověď. Už se těším na pokračování.

5 Miky Miky | E-mail | Web | 28. dubna 2011 v 7:39 | Reagovat

[4]: Mirabelko ,myslím že by se ti tam líbilo. Samotářů je tam spousta. Nejde o spolubydlení ,každý si bydlí ve svém domku a podle svého. Jsou tam nejrůznější tipy lidí s nejrůznějšími zájmy. Jen se občas všichni sejdou a rozhodnou nějakou věc společně formou sněmu.
Dokument už dávali v ČT několikrát. Natočil ho P.Slavík ,jmenuje se Alternativní kultura a má mnoho dílů. Část s Christianií a Thylejren se jmenovala Komuny a komunity. Skvělé byly ale i ty ostatní díly ,které se věnovali např.alternativnímu divadlu ,undergroudovým básníkům apod. ;-)  :-)

6 Ladík Ladík | E-mail | 6. května 2011 v 13:08 | Reagovat
7 Wu Wu | E-mail | Web | 17. května 2011 v 2:00 | Reagovat

Ahoj, úžasné vyprávění, opravdu si užívám každý díl. U tohohle se ale někam vytratily fotky - mohl by ses na to podívat?

8 Miky Miky | E-mail | Web | 17. května 2011 v 16:02 | Reagovat

[7]: Chyba byla na straně správců blogu.cz. Už je to zaplaťpánbůh v pořádku.
Jinak moc děkuju za pochvalu. Cesta to byla parádní ,rád na to vzpomínám ,ale nerad to přepisuju. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama