NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

ZNOVU U CHLÍSTOVSKÝCH MENHIRŮ

26. července 2011 v 20:36 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA

Máme teď s Maruškou dovolenou, takže se tu nejspíš objeví pár nových článků v rubrice Posvátná místa. Dneska jsme společně navštívili menhiry u Chlístova o kterých jsem na blogu psal už před rokem. Tehdy jsem u nich byl sám a několika lidem, kteří potom shlédli fotografie a video, které jsem na tomto místě pořídil, se udělalo fyzicky špatně, nebo pocítili neklid. Rozebral jsem to v článku O místech, která chtějí patřit sama sobě. Mezi lidi, kteří tenkrát na fotky nepříznivě reagovali patřila i Maruška a tak mi dalo trochu práce ji k navštívení menhirů přimět. Byl jsem rád, že nakonec souhlasila, protože v těchto věcech hodně dám na její názor a byl jsem zvědavý, co řekne přímo na místě. Když jsme tedy dorazili s napětím jsem očekával co řekne. Maruška nejdříve dlouho stála na místě a kameny si prohlížela a pak šla blíž a každého se pomalu dotýkala. Nakonec řekla, že kameny jsou dobré a jestli je tu něco negativního, pak to nepochází z nich ale spíše z lidí, kteří sem chodí a necítí se tu úplně dobře. Tísnivé pocity totiž vyvolává okolní tmavý a vlhký les, který sem nepustí příliš mnoho slunečního světla. Temnou atmosféru dnes navíc zhušťoval všudypřítomný zápach z hadovek smrdutých, které v okolí menhirů hojně rostou. Kromě hadovek se to tu hemží vraním okem, takže je to místo v pravdě čarodějnické. Fantazii návštěvníků mohou také rozehrát podivně pokroucené kmeny kolem rostoucích buků. Naše Anička například viděla v jednom tvaru do kmene zarostlé malé dítě, kterému zůstala ven trčet pouze záda a zadeček. Přesto jsme se tu cítili dobře a v kamenných stráních nad menhiry jsme se i dost nasmáli, asi nás zfetovaly ty hadovky. Můj postoj k místním menhirům se tedy od loňska nezměnil. Je to velice silné místo, které ovšem po lidské přítomnosti moc neprahne. Pokud ho i přesto navštívíme, mělo by se tak dít s postojem úcty a pokory.

Menhiry v celé své kráse.

Vraní oka.

Hadovka smrdutá.

Dítě zarostlé do kmene stromu.

.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 26. července 2011 v 21:10 | Reagovat

Na to, jak bylo dnes podmračené počasí, ten les až tak tmavý nevypadá.
Moc se mi líbí snímky vraního oka i hadovky smrduté, mám takový dojem, že obojí znám jen z atlasů. :-P Ovšem na dítě zarostlé do kmenu, nemám dostatek fantazie. ???  :-)

2 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 27. července 2011 v 0:07 | Reagovat

Vraní oko je super :-) docela by mě to lákalo, abych si ho utrhla ... do své sbírky samozřejmě ... ale to dítě zarostlé do kmene mi docela nahání hrůzu ... jako z nějakého hororu o stromech, které pohlcují děti ??? No asi se na horory už nebudu dívat, protože pak mám přebujelou fantazii 8-O  ???

3 Pavel Pavel | 27. července 2011 v 9:51 | Reagovat

Ahoj Miky,
souhlasím s Maruškou - místo i kameny jsou dobré. - kdysi na takováto místa chodili pouze druidové, pro ostatní to bylo tabu - neznali, nevěděli a neměli žádné kompetence. Dnes přijde kdokoliv a myslí si, že může všechno. Vždy platilo, že neznalost neomlouvá! I druid je opatrný, když jde na místo které nezná a podle toho se chová. Kdo přichází s nějakým ne úplně košer úmyslem musí zde, stejně jako na jiných místech počítat s možností, že jsou zde astrální bytosti, které mají místo na starosti a ony velice dobře předem vědí s čím přicházíme. Výsledek? Místo nás třeba něčím odpuzuje...
Koho by zajímalo více ať se podívá na stránky:
http://archet.org/

4 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 27. července 2011 v 13:04 | Reagovat

Vzpomínám si na tato místa,mně připadal pochmurný les okolo a každý menhir mi něco přípomínal,ale to mně vždycky,mám bujnou fantazii :-D A na stromě já vidím celá záda s krásně prohloubenou páteří,záď a jednu nohu,hlava bude zabořena do stromu a pravá ruka chybí,je tam jen ramenní koub. ;-) :-)

5 Jarka Jarka | Web | 27. července 2011 v 19:01 | Reagovat

[4]:Aha, Zdeni díky za popis, teď už to vidím i já. ;-)

6 Frostík Frostík | 27. července 2011 v 22:05 | Reagovat

Pokud naštívíte toto místo v slunném parném dni, oceníte atmosféru tohoto místa. Chlístovské menhiry jsou opravdu citlivé na lidskou auru a snadno se přeladí podle vás. Na takováto místa musíte přicházet pozvolna a s úpně prázdnou hlavou. Nejdříve si místo prohlédněte zdálky, klidně ho obejděte dokola a čekejte jak vás osloví. Pak už může dojít k přímému kontaktu, jak zrakem tak hmatem. Pokud je obydleno můžete navázat komunikaci s duchem/duchy místa.Já to dělám pomocí kyvadla. ;-)  A nehažte na buky, :-Dže žerou děti, jsou to skvělý vysávači nemocí. ;-) Tahle anomálie vznikla těžkým poraněním v raném věku stromu. Ale to dítě tam vidím. :-D

7 Miky Miky | E-mail | Web | 28. července 2011 v 7:54 | Reagovat

[1]: [2]: [4]: To dítě zarostlé do stromu je možná ještě lépe patrné při pohledu z větší dálky. Měl jsem to na fotce, ale nepovedla se. ;-)

8 Miky Miky | E-mail | Web | 28. července 2011 v 8:00 | Reagovat

[3]: [6]: Pavle a Frostíku, dělám to přesně tak, jak to říkáte. Je to někdy ale docela vnitřní boj. Celé mé já křičí dychtivostí, už už si to všechno "ohmatat". Nechvátat se ale vždycky vyplatí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama