NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

DUCHOVÉ A STEREOGRAMY

13. října 2011 v 15:37 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Počátkem devadesátých let, když se v našem městě začaly objevovat první soukromé galerie, jsme s rodiči a známými navštívili výstavu velkoplošných trojrozměrných obrazů, neboli stereogramů. Dnes jsou tyto obrázky všeobecně známé, prodávají se jako pohlednice, tisknou se v mnoha časopisech a můžete si nechat dokonce vyrobit svůj vlastní stereogram za pár korun na zakázku. Tenkrát to ale byla velká novinka a dodnes si pamatuji užaslé reakce návštěvníků i nás samých, když nám z plakátů pokrytých barevnými fleky začaly před očima najednou vystupovat plastické figury a geometrické tvary. Běhali jsme od jednoho obrazu ke druhému a vzájemně jsme se ujišťovali, že na konkrétním plakátu vidíme skutečně všichni to samé. Každému z nás tenkrát samozřejmě chvíli trvalo, než jsme se na obrázky naučili dívat tím správným způsobem. Vzpomínám si jak jsem byl netrpělivý, když první lidé začali komentovat, co na obraze před sebou vidí a já tam měl pořád ještě pouze plochý papír pokrytý nepřehlednou změtí barev a tvarů. Záhadolog Ivan Mackerle říká, že přesně takhle to funguje v případech, kdy lidé vidí nějaké věci ve změněném stavu vědomí. Ten, kdo se umí do tohoto změněného stavu dostat, je podoben tomu, kdo dokáže rozostřit své vidění před stereogramem a zahlédnout v něm obrazy. Osoba v běžném stavu vědomí naopak neuvidí na tomtéž místě nic a nepomůže jí ani to, když si všechno vyfotografuje nebo natočí. Jediný způsob jak si můžeme pravdivost tvrzení, že "tam něco je" ověřit, je vstoupit do změněného stavu vědomí také. Na stereogramech skutečně ty trojrozměrné obrazy jsou, ale pokud se nenaučím dobře techniku nazírání, neuvidím prostě nic. Kolega, který mi bude tvrdit, že vidí hrocha mi bude připadat jako pošuk a z rovnováhy mě vyvede pravděpodobně až to, když přijde jiná osoba a nezávisle na kolegovi hrocha uvidí také. Pak mě možná napadne poslední spásná myšlenka, že je to skupinová halucinace.
Moc se mi tenhle příklad se stereogramy líbí. Často totiž přemýšlím o tom, jak si vysvětlit svoje vlastní občasné vize, o kterých už jsem na blogu několikrát psal. Jsou to zrakové klamy, nebo skutečnost? Děje se to pouze v mé hlavě, nebo je to objektivní realita? Čím dál více jsem přesvědčen, že je to zvláštní realita, kterou občas dokážu vidět, díky chvilce změněného stavu vnímání. Nemám techniku přechodu do tohoto stavu zcela zvládnutou. Někdy pomůže chřestění, nebo bubnování, někdy stačí když je analytická část mého mozku v útlumu, třeba po noční směně, někdy však nebubnuji a cítím se fit a přesto něco zahlédnu. Pokud jde pouze o vizuální vněmy, nijak mě to obvykle už nevyvádí z míry, pouze to vzbudí mou zvědavost. Někdy je ale zrakový vjem doprovázen i zvukem a to mě pokaždé trochu rozhodí. Neděje se to však často. Naposledy se mi to stalo při jednom venkovním rituálu, když jsem kromě vidění "ducha", slyšel i šustění trávy, jakoby se v ní něco pohybovalo.
Když tyto zážitky líčím své ženě, vždycky říká, že mi závidí a že je to úžasné, mě ale mrzí, že absolutně nevím co s tím. Jak to využít? Jak navázat kontakt? Několikrát jsem se pokoušel k těm bytostem promluvit, ale nikdy se nic nestalo. Mám pocit, že si mě prohlížejí stejně zvědavě jako já je, že reagují na to co dělám, ale nekomunikují, nebo jim prostě nerozumím. Neumím je vlastně ani přivolat, objeví se a zmizí, kdy chtějí. Ach, jak závidím těm, kteří mají v těchto věcech zkušeného učitele.
Ale abych nekončil svůj článek povzdechem vkládám do něj i dva stereogramy, aby každý z vás mohl vyzkoušet "jiné vidění." Přiznám se, že mi to jde z papírového obrázku "vykoukat" lépe než z monitoru, ale jde to. Nejlepší způsob je dívat se jakoby skrze obrázek do dálky za něj. Můžete mi třeba pak do komentářů napsat jestli se povedlo a co vidíte. Přeju příjemnou zábavu.







 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 13. října 2011 v 16:08 | Reagovat

Mě se na tyto obrázky kouká dobře i na monitoru. První je hroch s otevřenou hubou a na druhém, je krásný motýlek. ;-)

2 Miky Miky | E-mail | Web | 13. října 2011 v 16:39 | Reagovat

[1]: Jarko, máš za jedna, je to přesně tak! ;-)

3 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 13. října 2011 v 17:03 | Reagovat

Hrocha jsem viděla, ale že to druhé byl motýl to jsem nepoznala, i když se mi to otevřelo hned, jen jsem na to marně zírala, co to může být. Možná je to tím,monitorem. Já mám knihu těchto obrázků. Já používám "techniku" zašilhání a jde to natošup. ;-) Stejně se dívám,když chci vidět energii okolo lidí,věci ap. :-)

4 kojot-jaroslav kojot-jaroslav | E-mail | Web | 13. října 2011 v 22:59 | Reagovat

Ta hypotéza se mi líbí, už dávno mě napadlo něco podobného poté, co jsem pod vlivem lysohlávek viděl ve skalách tváře. Ale stereogramy mě naplňují pocity bezmoci - ať na ně koukám, jak na ně koukám, s brýlemi i bez, z různých vzdáleností, ať rozostřuju jak chci (a zkouším to různě), prostě nic. jen pálící oči a frustrace. Rád bych někdy zažil to "vyloupnutí se" obrázku... :-(

5 kojot-jaroslav kojot-jaroslav | E-mail | Web | 13. října 2011 v 23:01 | Reagovat

Jo, přednastavilo mi to tady jméno "kojot-jaroslav", přemýšlím, s jakým serverem je teď blog.cz propojený.

6 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 13. října 2011 v 23:20 | Reagovat

Teď mě teda napadlo, co to občas vidím?  Myslím tím v reálu, ne na obrázku (duchy, postavy z jiných světů?):o) asi budu muset vstoupit do změněného stavu vědomí, protože mě se ty obrázky hýbou ... je to docela nepříjemné :o) ale tvary nevystupují ... chtělo by to zjistit jestli tyhle obrázky vidí lidé s kombinací těchto očních vad tupozrakost + astigmatismus + krátkozrakost a občas šilhavost (strabismus) :o) ...  s tím šilháním jsem to zkusila :o) to nebyl problém, ale jediné co z toho vylezlo jsou hýbající se obrázky a bolavé oči ... tedy spíš oko ... to druhé mám stejně jen pro parádu :o) Zřejmě to budu muset zkusit s těmi papírovými obrázky 8-) zkoušela jsem to bez brejlí i s brejlemi a stále se to hýbe ... jako kdyby se to vlnilo nebo dýchalo nebo různě se natahovalo a viděla jsem tam samé zrůdy, dokonce i tváře, ale hroch ani motýl za nic na světě :o)))

7 Miky Miky | E-mail | Web | 14. října 2011 v 8:25 | Reagovat

[6]: Roveno, jsi na dobré cestě. Nejdřív se to hýbe a vlní, pak máš pocit jako bys hleděla do lesklé plochy zrcadla a pak obrázek vystoupí. Mě to taky chvilku trvá, jakmile to ale chytneš, je to už snadné. Důležité je nedívat se na obrázek, ale před něj, nebo skrze něj.
Je to opravdu podobné tomu, jako když vidím duchy. Také se nedívám přímo na ně. Vídám je buď periférně, anebo za bodem na který mám zaostřeno. Když jsem trpělivý a nepohlédnu na ně přímo, začnou se mi jejich těla vyostřovat, vidím podrobnosti, barvy apod. Když pohlédnu přímo na ně, tak rychle zmizí. Rozdíl je pouze v tom, že duchové se obvykle hýbou, zatímco postavy na stereogramech jsou statické.
Když čtu tvůj a Kojotův komentář vidím, že to přirovnání ke změněným stavům vědomí doopravdy sedí. Jsme těm věcem tak blízko a přitom tak daleko, je to tak snadné a přitom tak obtížné.

8 Miky Miky | E-mail | Web | 14. října 2011 v 9:00 | Reagovat

[3]: Zdenko, včera mi to šlo bezvadně, dneska na to zírám a ne a ne to chytit. 8-O  :-D

9 Frostík Frostík | 14. října 2011 v 11:07 | Reagovat

Uf, ten hroch mi dal zabrat. Motýl už šel snadno, tvůj návod funguje. :-)

10 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 14. října 2011 v 16:25 | Reagovat

:-D zašilhej chvíli to podrž a uvidíš,jak rychle to půjde :-D

11 kojot-jaroslav kojot-jaroslav | E-mail | Web | 14. října 2011 v 23:32 | Reagovat

Furt nic, jen mě pálí oči. Neexistuje nějaký "kurz" pro začátečníky, který by začínal s něčím snadněji zvládnutelným, pokud tedy něco jako snadné a těžk stereogramy existuje?

12 Coreyemma Coreyemma | Web | 14. října 2011 v 23:47 | Reagovat

hm, tak koukám, že od propíchnutí další ušní dírky se mi nejen neotáčí balerína, ale i obrázky mi přestaly vystupovat. zkusím na téma také vyplodit nějakou filosofii, vidím to řekla bych jinak :)

13 Miky Miky | E-mail | Web | 15. října 2011 v 6:28 | Reagovat

[11]: Kojote, zkus to s papírovým obrázkem, s tím mi to jde lépe.

[12]: Coreyemmo, těším se na tvou teorii.

14 Ozzro Ozzro | E-mail | Web | 15. října 2011 v 8:11 | Reagovat

Tyhle obrázky mám rád. Jednou jsem měl knížku plnou těchto obrázku. Už nevím kde je, ale člověk se naučí dívat. Chce to soustřeďenost a otevřenost.

15 Jarka Jarka | Web | 15. října 2011 v 11:22 | Reagovat

[11]: Na papírové obrázky jakýs takýs, návod je. Doporučuje se, dát si obrázek velmi blízko očí a pak pomalu papír od očí odtahovat. V určitém bodě, se ten obraz vyjeví. Je opravdu potřeba nedívat se na obraz, ale za něj - skrz něj. Nebát se, že se nám puntíky rozmazávají, však oni se sami zaostří. :-D  ;-)

16 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 15. října 2011 v 13:45 | Reagovat

[7]: zase nic :D musím pohledat ty papírové, v nějakéjm časopisu jsem je viděla

[12]: hmm zajímavé ... třeba sis propíchla nějaké vedení (dráhu)

[11]: aspoň v tom nejseš sám :D  ;-) já taky vidím velké kulové ... ani to kulové nevidím, jen ty zrůdy :D

17 Liliana Liliana | Web | 17. října 2011 v 2:30 | Reagovat

Konečně se mi vylouply :-) Pomohlo mi udržovat rozostřený pohled (chce to trochu soustředení, protože oči - aspoň u mě - mají tendenci přeskakovat na zaostřený pohled) a dívat se "skrz" nebo jakoby do obrázku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama