NOVINKY :
.
Seriál, ve kterém budu zveřejňovat fotografie obřadních míst současných českých pohanů, stále pokračuje. Pokud by se chtěl někdo z vás o radost ze svého kultovního místa prostřednictvím fotografií podělit, ozvěte se mi
prosím na můj e-mail miky71@centrum.cz Přesná poloha obětišť zůstane samozřejmě utajena.
Všem účastníkům předem děkuji.Usmívající se


Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 21. října 2011 v 21:23 | Reagovat

No to byl nervák a bez konce, bez vysvětlení! Bylo dobře, že se neprobudily děti, zbytečně by se polekaly a asi by se jim špatně spalo. Mě teda jo! Ale mě by nikdo, pod širák nedostal, takový dobrodruh nejsem a nikdy jsem nebyla. 8-O  :-D Teď mě napadá, jestli to nebyl přece jen někdo z těch bezdomovců. Říkáš, že o vás věděli, tak se třeba přišli podívat, jestli tan jste a zase odešli. ;-)

2 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 22. října 2011 v 17:29 | Reagovat

Tedy,dosti dobrodružný výlet :-D No a Marušce se vůbec nedivím,že se jí to zbla nelíbilo,ale stejně je odvaha,že do toho šla. :-)  ;-)

3 Miky Miky | E-mail | Web | 22. října 2011 v 19:39 | Reagovat

[1]: Jarko, většina nocí pod širákem je docela fajn, některé jsou holt "dobrodružnější". :-P
Jinak jak říkám, řešení té záhady už se asi nikdy nedozvíme. Možná je to tak, jak říkáš a možná že ne, fakt nevím, ale bylo to divné.

4 Miky Miky | E-mail | Web | 22. října 2011 v 19:41 | Reagovat

[2]: Zdenko, Maruška je zlatá žena, nezabila mě a ani se se mnou nerozvedla. :-)

5 Marie Marie | Web | 23. října 2011 v 15:09 | Reagovat

Na tenhle zážitek s tebou asi nikdy nezapomenu. Do dneška si pamatuji, jak se mi klepaly kolena, když jsme šli podél trati a já viděla tu uzoučkou cestičku ze které podle mě nebylo kam uskočit. Po levé ruce čtvery koleje po kterých každou chvíli projel vlak, po pravé ruce prostě nebylo kam uskočit. Nahlas jsem popoháněla děti, aby šly co nejrychleji jim to jde a v duchu se modlila ke všem svatým, aby jsme měli štěstí a žádný vlak nejel. K mé hrůze jsme museli ještě ke všemu přeskákat všechny koleje a vyškrábat se do strmé stráně. Hrůzou už jsem nemohla ani mluvit. Až na hoře ve stráni se můj strach proměnil ve vztek, vážně jsem se zlobila natolik, že jsem myslela, že se s tebou rozvedu....Zloba mě postupně opouštěla, já se uklidnila, uložili jsme děti ke spánku a pak se ozvaly ty záhadné kroky...Bylo slyšet jak někdo přichází štolou, na konci se kroky zastavily a jako by se někdo naším směrem díval. Během chvilky všechno utichlo, nebylo slyšet, že by někdo odcházel pryč. Seděli jsme ve spacácích a ty jsi se rozhodl jít se ke vchodu podívat. Tolik jsem se o tebe v tu chvíli bála, co kdyby tam někdo byl a neměl zrovna čisté úmysly?! Nikdo tam nestál. Nedokážu si ty kroky vysvětlit, není možné, aby se někdo přes štolu vrátil naprosto neslyšně. Ještě dneska když si na tuhle noc vzpomenu, je mi špatně od žaludku. Měla jsem tenkrát takový strach, jako ještě nikdy....Ale stejně bych se s tebou nerozvedla a ty to moc dobře víš, viď? I když, jestli mě vezmeš na Javor ještě jednou, tak nevím, nevím....!!! ;-)  :-D

6 Jája Jája | Web | 2. listopadu 2011 v 23:18 | Reagovat

[5]: Maruško, máš svatozář! Opravdu! Miky, tebe bych utloukla už na těch kolejích :)))))) ...a ten horor s příchozím, no tak to bych opravdu nerozdejchala :))). I takhle po letech a v teple domova se to čte se zatajeným dechem, ale bejt tam, pane jo, to byl zážitek :))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.