NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

SKÁLA RYTÍŘ

25. ledna 2012 v 18:28 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Skálu nad rybníkem Jordán, které se říká Rytíř, každý rodilý Táborák dobře zná. Jako kluci jsme z ní skákali do vody, která je podle zdejší pověsti v těchto místech hluboká na výšku táborské kostelní věže. Ve skutečnosti pod Rytířem moc velká hloubka není a ti, kteří tu skáčou šipku si musejí dávat dobrý pozor, aby si neodřeli obličej o dno (něco o tom vím).Mrkající
Ke skalce se váže řada zajímavých pověstí. Zuří-li bouřka, není prý radno se tu zdržovat. V hromobití tu prý bývá slyšet dusot a ržání koní na kterých se přízrační jezdci řítí ke skále. V jejich čele na bělouši bez hlavy jede rytíř s taseným mečem a za ním houf jeho služebníků na koních, kteří potí krev. Celá jízda skončí ve vodě pod skalou a toho, kdo by se jim připletl do cesty, vezmou sebou. V této legendě lze spatřit jistou podobu s takzvanou "divokou honbou", která se vyskytuje v mnoha pověstech z celých Čech, ale i Německa a dalších zemí. Pro divokou honbu by mluvila i další místní pověst, která tvrdí, že se ze skály kdysi zřítil rytíř, který na koni v těchto místech pronásledoval jelena. Jiná pověst ale praví, že se zde utopil i se svým koněm švédský důstojník za doby Třicetileté války.
Mě se samozřejmě líbí nejvíc ta varianta s divokou honbou, protože podle některých etnologů má divoká štvanice kořeny v germánských legendách a vede ji sám bůh Wótan (Odin). Ať už je to ale jakkoli, má toto místo něco do sebe. V létě je tu občas mumraj a děti se zde věnují vodním radovánkám. Když jsme tu byli ale s Maruškou dnes, byl tu nádherný klid, slunce prosvěcovalo zasněžené větve dubového hájku nad skalou a bylo zde krásně.








Pohled shora. Odtud se řítí přízračný rytířský průvod do vod Jordánu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fíba Fíba | E-mail | 25. ledna 2012 v 18:40 | Reagovat

S tou Wotanovo divokou honbou souhlasím, vidím to stejně. Celkově pěkný článek a pěkné fotky.

2 Myslič Myslič | Web | 25. ledna 2012 v 20:45 | Reagovat

Miky: Pěkný fotky. Tady u nás sníh nejni [:tired:] Já jednou zažil "divokou honbu" v Chorvatsku. Říkaj tomu "Bóra". Prý při takové přímořské bouři vystupují z moře utopenci....

3 Moraea Moraea | E-mail | Web | 26. ledna 2012 v 9:51 | Reagovat

Moc krásný výlet, článek a samozřejmě i fotky, kterým zasněžená krajina přidává na nostalgii, nicméně ona legenda je vcelku strašidelná :o)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 26. ledna 2012 v 10:09 | Reagovat

[3]: Moreo, ona to byla spíš procházka, než výlet. Rybník Jordán přiléhá z jedné strany přímo k našemu městu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama