NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

ZÁZRAČNÝ PRAMEN NA KŘEMEŠNÍKU

30. ledna 2012 v 15:25 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA


Křemešník (765m n. m.) je jedním z nejvýraznějších kopců Českomoravské vrchoviny. Ve 13. a 14. století se zde těžilo stříbro. V hoře se dodnes skrývá řada důlních štol. Do jedné z nich se prý v roce 1555 propadl pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský. Zoufalý Matouš slíbil Bohu, že pokud se z jámy dostane, vystaví na vrcholu hory kapli ke cti Nejsvětější Trojice. Matouš Chejstovský svůj slib splnil a tak v 16. století vyrostla na Křemešníku první dřevěná kaple, která byla později několikrát přestavěna. Více než samotná kaple však Křemešník proslavila léčivá studánka, která se nachází ve svahu kousek níž pod vrcholem. Pověst o zázračné uzdravující síle pramene způsobila, že malá kaple poutníkům brzy nestačila a tak zde v polovině 18. století vyrostl veliký poutní kostel s ambity. Lidé přinášeli k prameni obětiny v podobě malých kovových rukou, nohou, srdcí a očí, prostě těch částí těla, jež potřebovali uzdravit a zázraky se tu opravdu děly.* V kapli u studánky prý kdysi přechovávali berle, které zde uzdravení odkládali. Kovové obětiny můžete vidět vystavené v kostele ještě dnes. Je zaznamenáno, že v roce 1832 dorazilo při pouti na Křemešník 60.000 lidí! Pramen je zajímavý tím, že vodu v něm naleznete pouze zhruba od Vánoc do konce května. Údajně je spojen se systémem stříbrných štol, do kterých voda cca. půl roku natéká a půl roku z nich vyvěrá. Proto jsme v sobotu využili příležitosti, že jsme byli zrovna nedaleko a vyrazili jsme se na posvátný pramen podívat.



Kostel Nejsvětější Trojice na Křemešníku.


Ačkoli je celé místo spjato s katolickou tradicí i pohan si zde přijde na své. Všichni přece víme, že úcta k vodním pramenům je mnohem starší, než křesťanství. Kostel na vrcholu hory je zasvěcen Nejsvětější Trojici a je celý koncipován tak, aby oslavil posvátnou trojku, kterou měli v úctě už staří Keltové a Germáni. Svatyně kostela je trojlodní a i oltář je netradičně uspořádán jako trojboký baldachýn. Vedle kostela směrem k prameni je pozoruhodná skalka, která mě ihned zaujala. Dříve než byl kostel postaven, byla dominantou vrcholu Křemešníku ona. O skalce se říká, že dívka, která na ni bez cizí pomoci vyleze a pomodlí se tu, se určitě do roka vdá. Nevím jak vy, ale já v tom cítím ozvěnu dávných pohanských praktik. Je známo, že u mnoha skal, balvanů a menhirů se naše prabáby modlili za ženicha, či otěhotnění. Dnes je zasazen do vrcholu skalky kříž. Nevidím v tom ani tak snahu církve zpacifikovat pohanské místo, jako spíše to, že křesťané sílu té skály cítí také a tak ji přirozeně "ozdobily" svým svatým symbolem.



Křemešnická skalka.



Studánku jsem si bohům žel, moc neužil. Byla krásná a voda z ní tryskala o sto šest, ale mě zrovna dostihl na našem výletě telefonát z práce, že se jedna kolegyně nedostavila a já za ni musím vzít směnu. Nedokázal jsem se soustředit a místo abych nasával atmosféru okolí, myslel jsem na práci. Maruška ale studánku pěkně nafotila a tak jsem si pak zpětně, po vzoru japonských turistů, užíval doma z fotografií. Voda z křemešnické studánky je prý opravdu zdravá a vydrží dlouho čerstvá. Je totiž slabě radioaktivní. Toto záření člověku neublíží, ale dobře údajně likviduje škodlivé bakterie. Za kaplí u studánky je starý vchod do jedné ze stříbrných štol. V této jeskyňce našlo v minulosti svůj příbytek postupně několik poustevníků. Ostatky nejznámějšího z nich, bývalého pelhřimovského rychtáře Jiřího Mrňávka, si můžete prohlédnout na vrchu hory v tzv. kapli mrtvých. Poustevna to je vlhká a nevábná, ale chápu potřebu mnichů přebývat poblíž svatého pramene. Hora pokrytá sněhem měla jistě své kouzlo, rád bych ale místo navštívil ještě někdy, až se to kolem zazelená.


Zázračná studánka.



Štola, která sloužila jako poustevna.

* Obětování napodobenin nemocných údů je mimochodem velice starý pohanský zvyk, který známe od Egypťanů, Řeků, Keltů atd. Codex Palatinus z 8. století, který je uložený ve Vatikánské knihovně v Římě, obsahuje seznam třiceti, církví zakázaných, pohanských zvyků. Pod číslem 29 je tu zakázáno obětovat dřevěné ruce a nohy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ansuz ansuz | 30. ledna 2012 v 18:46 | Reagovat

Hezký web, Miky, díky za mnohou inspiraci.
Křemešník je opravdu dost mimořádné místo - docela vhodné ke ztišení a naslouchání. Kdysi jsem tam pár dnů strávila, jsem za ně vděčná. Díky za milé připomenutí.

2 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 31. ledna 2012 v 17:12 | Reagovat

Pěkný kostel i kaple. Určitě je to silné energetické místo,jen těch poutníků co tudy prošlo.

3 Miky Miky | E-mail | Web | 31. ledna 2012 v 19:14 | Reagovat

[1]: Ansuz, vítej. Jsem rád že se ti blog líbí. :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 31. ledna 2012 v 19:16 | Reagovat

[2]: Ta skalka na vrcholu mě přitahovala, cítil jsem její sílu, pramen jsem bohům žel moc nevnímal.

5 Vít Škoda Vít Škoda | E-mail | Web | 12. září 2013 v 1:15 | Reagovat

Pokud byste se chtěli podívat i do kostela na webu http://www.pelhrimov.farnost.cz/krem_prohlidky.php je aktuální rozpis komentovaných prohlídek v kostele Nejsv. Trojice.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama