NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

KNIHA LESŮ, VOD A STRÁNÍ - S.K.Neumann

17. února 2012 v 17:56 | Miky |  KNIHOVNIČKA


Možná jste překvapeni tím, jakou knihu jsem dnes do této rubriky zařadil. Není to tentokrát nic druidského, či wiccanského, ale je to básnická sbírka, kterou jsme měli ve škole za minulého režimu jako povinnou četbu. Autorem této knihy je navíc člověk, který u nás kdysi zakládal Komunistickou stranu. Někteří z vás asi v tento okamžik znechuceně překliknou na něco zajímavějšího, ale ten kdo dočte tento článek až do konce možná zjistí, že dílo S.K.Neumanna může být i pro nekomunistu a pohana velice zajímavé.




S.K.Neumann byl totiž především člověk, který nesmírně miloval přírodu a když čtu některé jeho básně o toulání po lesích a luzích, cítím v nich niterné, neváhám říct pohanské prožitky. Jakožto anarchokomunista byl Neumann přirozeně odpůrcem církve a tradičních náboženství, v přírodě však prožíval napojení na jakousi pradávnou přirozenou spiritualitu a byl si toho dobře vědom. V závěru básně nazvané V modřínech se ke svému překvapení například dozvíme, že Neumann instinktivně došel k tomu, co se dnes mezi pohany a esoteriky učí, jako Meditace stromu:

V květnovou zeleň modřínů,
ve smaragdovou lázeň
hodil jsem srdce únavu
a mozku střízlivou kázeň.

Dostal jsem ukrutnou, divou chuť
celý se ponořit do ní;
ne jako člověk, jako strom se chvět
pod cvalem větrných koní.

Tak zatraceně býti nah!
Tak moudrý, pevný, svěží!
Tak samozřejmě přijímat
mlčenlivý život, jež běží!

Celý jsem vtiskl se do stráně,
jí sestoupil až ke dnu,
čekal, až zapustím kořeny
a větve zelené zvednu.

Modřínů vlající chocholy
nad hlavou šuměly mi,
les v nitro vcházel mi pomalu
a všemi smysly mými.





No řekněte, není to krásná bardská poezie?
Jak už název napovídá, pojal Neumann sbírku KNIHA LESŮ, VOD A STRÁNÍ jako velkolepou oslavu přírody a poděkování za to, co se mu od ní za ta léta, kdy ji dychtivě a nadšeně na vlastní kůži poznával, dostalo. V prologu knihy stojí :

Nesmrtelnou hymnu slíbil jsem kdys lesům.
Snadno přísahy se činí v líbánkách.
Slíbil jsem ji stromům, zvěři, hmyzu, vřesům.
Milovali jsme se v rozkošnických snách…


Úvodní báseň sbírky je dokonce pojata jako modlitba. Je to vlastně jakási parafráze otčenáše avšak místo Bohu Otci je určena Matce Zemi. Místo "Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého", zde čteme "Ve jménu života i radosti i krásy." a dále například : "Buď vůle tvá nám vším, jak ptáku je a hmyzu, pokorné bylině i zpívající vodě." V básni Jarní zvěstování nalezneme zase parafrázovaný "zdrávas" : "Zdrávas, země, plná milosti, požehnaná jsi mezi světy. Země, požehnaný plod života tvého, člověk!"


Sbírka je plná krásných básní, které mi mnohdy evokovaly mé vlastní zážitky z toulání. Jeho slova z básně Improvisace mi například připomněla, jak jsem prolézal zalesněné prudké stráně nad Lužnicí, abych zde obdivoval krásné stromy a kameny :

… A borem ruce mi voní.
Po stráni dolů běžel jsem bořinou,
Kmenů se chytal, těchž jak loni,
Sklouzal jsem, klopýtal za srnčí rodinou.
Opilý lesy, divoký, nevinný
Stanul jsem nad domky dědiny….

S.K.Neumann samozřejmě nebyl novopohanem, ale jakousi sympatii ke světu přírodních antických bohů bezesporu cítil. V následujícím úryvku z básně Listopad mezi buky popisuje básník okamžik, kdy se při procházce po krásné bučině začal náhle cítit ve svém městském oděvu jaksi nepatřičně. Neumann říká, že jako divoký, nahý pohanský bůh faun, by do té nádhery zapadl mnohem lépe :

…Stojím v klíně kopců; harmonií stesků
sladce dýše píseň listopadová.
A mne mrzí jedno: v černém haveloku
že tu stojím jako skvrna surová.

Raději byl bych faunem chlupatým a hnědým,
v hnědých proudech listí sotva zřejmý bod:
na bukový pařez s píšťalkou bych used
listům padajícím hráti doprovod.

Ještě více se Neumannova spřízněnost s antickými bohy projevuje v jiné jeho básni, která ovšem do naší sbírky nepatří, přesto zde úryvek odcituji :

Na zeleném předhoří sídlo vystavím si
z čedičových balvanů, z napuštěných dřev,
ukřižuji révoví na prohnuté římsy,
aby neslo do oken modrých hroznů krev.

V starém parku pustnoucím v stíny plné vůně
starých bohů necudných sochy postavím,
Venuše a Pomony a vášní v snědém lůně,
Bacchy, Fauny chlupaté, pány let i zim.

V houští však, jež na podzim plno rudých plodů,
Priapovu postavím sošku topornou,
kamennému k oltáři povede tré schodů
mechem vlhkým zarostlých, zahalených tmou….

/ Ze sbírky Horký van a jiné básně /




A na závěr si vás dovolím otravovat ještě jednou básní z Knihy lesů, vod a strání. Jmenuje se Zimní noc a je přímo magicky krásná :

To není země, to je sen,
jejž bledý měsíc vykouzlil
pod zastíněnou oblohou
na vlnách sametových chvil.

To není země, to je div,
nesmírná hudba bílých cest,
jež pro své tiché jiskření
do hlubin strhly světlo hvězd.

To není země, to je zjev,
jenž vyplul z nekonečnosti.
Já, blázen, bloud a cizinec,
jdu směšný mraznou věčností.




Černobílé fotografie S.K.Neumanna jsou z knihy Zpěvy hněvu i lásky /Nakladatelství Československý spisovatel 1962.
Obrázek Josefa Čapka pochází přímo z Neumannovy sbírky Kniha lesů, vod a strání.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 17. února 2012 v 18:13 | Reagovat

Díky za tip, jsem přesvědčená, že ji máme doma v knihovně.

2 Frostík Frostík | 17. února 2012 v 19:57 | Reagovat

Některé básně se mi vybavují. A jak víš, že to třeba nebyl tajný pohan? ;-) Ona myšlenka komunismu je krásná, ale nejde uskutečnit s takovým materiálem jako jsou lidi. :-D

3 Miky Miky | E-mail | Web | 17. února 2012 v 20:09 | Reagovat

[1]: Liliano, zkus to, třeba se ti to bude líbit jako mě. :-)

[2]: No, on zemřel v roce 1947, tenkrát se asi o nějakém novopohanství neměl ani páru, ale tak nějak intuitivně pohanem asi byl. :-)

4 Fíba Fíba | E-mail | 17. února 2012 v 20:16 | Reagovat

Osobně se tak nějak pořád chystám na toho Záviše Kalandru a jeho České pohanství, ale zatím mi to pořád nějak nevyšlo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vi%C5%A1_Kalandra

5 Miky Miky | E-mail | Web | 17. února 2012 v 20:34 | Reagovat

[4]: Slyšel jsem o tom, ale také jsem to nečetl.

6 Tomas Tomas | 18. února 2012 v 7:12 | Reagovat

A já bych jen doporučil návštěvu v Bílovicích u Brna kde Neuman asi 10 let žil a kde tato sbírka vznikala, zdejší příroda je skutečně inspirativní.

7 Myslič Myslič | Web | 18. února 2012 v 20:04 | Reagovat

[2]: Neuman a třeba Alexej Pludek jsou důkazem, že i někteří komunisté nebyli všichni idioti. Bohůmžel mě zrovna další nenapadají.... [:tired:]

8 vjs vjs | Web | 18. února 2012 v 21:17 | Reagovat

Krásné :-))) moc, děkuji, vjs

9 Satja Das Satja Das | 19. února 2012 v 15:28 | Reagovat

Podivuhodně inspirující verše. Sám jsem zažíval podobné stavy při toulkách Přírodou. Spočinutí ...

10 Tomislav Tomislav | 22. února 2012 v 15:57 | Reagovat

Po XY rokoch si asi znova prečítam jeho verše, niektoré sú skutočne inšpirujúce.
Čo sa komunizmu týka, z istého pohľadu sa môže javiť ako symbolické, možno až pohanské náboženstvo. Jedna taká idea je ponúknutá aj v tomto článku:
http://kubisa.blog.sme.sk/c/214368/Duchovno-v-komunistickej-ideologii.html

11 gurr gurr | Web | 20. června 2015 v 5:57 | Reagovat

krátkodobá půjčka 8000 měsíční splátky :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama