NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

O germánském vnímání bohů (Publius Cornelius Tacitus)

2. února 2012 v 12:39 | Publius Cornelius Tacitus |  CITÁTY A MYŠLENKY
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frostík Frostík | 3. února 2012 v 10:28 | Reagovat

Proto už netesám bohy, ale stavím kameny. ;-)

2 Miky Miky | E-mail | Web | 3. února 2012 v 16:07 | Reagovat

[1]: Mě se líbí to neuzavírání bohů mezi čtyři stěny a vnímání jejich přítomnosti v posvátných hájích. Jak píše Kosmas, naši předkové ctili stromy a háje, kameny, hory a návrší, vodní prameny apod. Přesně tak to cítím i já. :-)

3 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 3. února 2012 v 22:04 | Reagovat

Také si myslím, že Bohové jsou příliš velcí (rozsáhlí) na to, aby šli vtěsnat mezi čtyři stěny nebo do nějaké konkrétní podoby.Řekla bych, že většině pohanů bude tohle pojetí blízké.

4 Dorian Eos Dorian Eos | 3. února 2012 v 22:55 | Reagovat

Ahoj Miky, velice tě obdivuju a chtěl bych se tě zeptat, jestly neznáš tuhle metlitbu..je pohanská, ale nevím k čemu slouží :Nechť jsou má slova tišší než voda, vyšší než hora, težší než zlato. Nechť jsou jim země a nebe klíčem a vodou. Nechť jsou má slova pevnější než klíčem k podzemí, Nechť světu vládne láska.

5 Myslič Myslič | Web | 3. února 2012 v 23:09 | Reagovat

[4]:Tohle je smyšlená modlitba z ruského filmu "Vlkodav z kmene Šedých psů". Je to takový ruský Conan :-D

6 Myslič Myslič | Web | 3. února 2012 v 23:11 | Reagovat

[3]: Tak Řekové tohle viděli trochu jinak...  Neměli žádný problém uctívat bohy na nijak nezastavěném Olympu a zároven' jim dokázali budovat nádherné chrámy. Obojí je dobré.

7 Dorian Eos Dorian Eos | 3. února 2012 v 23:57 | Reagovat

Vím odkud to je. Ale ta motlitba má nějaký význam, tedy alespon pro mě. A sylšel jsem ji už dříve než sem tenhle film viděl

[5]:

8 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 4. února 2012 v 0:41 | Reagovat

[6]:: Řekové nebo třeba i Egypťané to měli tak nějak vyrovnané, jejich Bohové sídlili v chrámech i divoké přírodě. I to zobrazování Bohů má své kouzlo. Jde zkrátka o to je nevidět příliš omezeně a nesnažit se je za každou cenu definovat. Tak nějak jsem tu myšlenku pochopila.

[4]: Ta modlitba se mi líbí :-) Určitě se pro ni dá najít využití. Možná pro moudrost v komunikaci.

9 Miky Miky | E-mail | Web | 4. února 2012 v 5:29 | Reagovat

[4]: Doriane, na mě ta slova působí jako zaříkadlo, kterým chci docílit toho, abych říkal to, co si myslím a dělal to, co říkám - tedy aby moje slova měla váhu a já si uchoval svou čest. :-)

10 Miky Miky | E-mail | Web | 4. února 2012 v 5:37 | Reagovat

[6]: V posledním období před likvidací pohanství měli své svatyně se čtyřmi stěnami už i Germáni a Slované. Zřejmě tuto praxi odkoukali od Římanů a Řeků. Také to nevidím jako něco vyloženě zlého, cítím v tom ale už takový náznak snahy bohy spoutat a přizpůsobit si je obrazu svému.

11 Myslič Myslič | Web | 4. února 2012 v 10:53 | Reagovat

[7]:Tak jsem vyhledal, že tuhle věc použil a nejspíš vynalezl režisér Andrej Končalovskij pro úplně jiný film a nakonec to nepoužil a ta spisovatelka Maria Semenovová, co se podle její knihy natočil "Vlkodav" si to od režiséra filmů "Tango a Chasch" a legendárního "Odyssea" nějak vypůjčila a režisér Nikojaj Lebedev to do svého filmu zakomponoval. Takže ta modlitba není sice vůbec původní, ale když se tí líbí a vidíš v ní nějaký smysl, tak nevidim důvod, proč to nevyužít....

12 Dorian Eos Dorian Eos | 4. února 2012 v 12:57 | Reagovat

JJ děkuju vám všem. Co se týče těch chrámů, pro mě je uplně zbytečné stavět pro bohy nesmyslně velké chrámy plné zlata a mramoru, které by se měly vyrovnat jejich zbožnoti. A co se týče te podoby, podle mě si každý boha může představit jak chce, někdo jako energii, někdo jako osobu. Já osobně si velkou matku představuji jako základní energii ve všem na tomhle světě :) ale je t jen můj názor :)

13 Miky Miky | E-mail | Web | 4. února 2012 v 14:05 | Reagovat

[12]: Základní energii ve všem, já nazývám Velké Tajemství. Velké Tajemství nemá tvar a podobu. Bohové a bohyně pohanských panteonů oproti tomu mohou mít mnoho různých a často proměnlivých podob. ;-)

14 Dorian Eos Dorian Eos | 4. února 2012 v 22:28 | Reagovat

JJ to mají, a někdy i velice zvláštní podoby, a pokud to samým bohům nevadí, tak komu ANO? Každý máme svoji představivost, která se může i nemusí lišit.

15 Satja Satja | 5. února 2012 v 15:52 | Reagovat

Stavění chrámů a kostelů je jen začátek duchovní cesty. Také je to jen pro veřejnost. Každý uvnitř však ví, že si bohové vlastně ani nepotrpí na nějaké okázalé budovy, chrámy a kostely. Ani nejsou zapotřebí nějaké obrazy, sochy, modly atd. Uvnitř bohů proudí energie, která rozlévá po celém vesmíru a pochází z jednoho prapůvodního zdroje. Tuto energii, ale mají v sobě všechny živé bytosti. A nezáleží na názvu ani tvrau, které jim přiřkl člověk, který se narodil v hmotném prostředí.

16 Miky Miky | E-mail | Web | 5. února 2012 v 16:32 | Reagovat

[15]: Jo, takhle to v podstatě vidím taky. Chrámy a obrazy nejsou špatné, pokud člověk dokáže dohlédnout za ně a je si vědom jejich omezenosti.

17 Barča Barča | 6. února 2012 v 9:38 | Reagovat

Řečtí a Římští bohové byli skutečně obrazem lidí. Měli lidské vlastnosti a vrtochy. Řekla bych, že Řecká a Římská mytologie ani tak neoslavovala přímo božství a bohy, ale jako spíše lidství a lidské počínání. Je to hezky znázorněno ve filmu souboj Titánů. Zeus v tom filmu si hraje s lidmi jako s figurkami, přenáší je tam a sem. Někomu více nadržuje - dává kouzelné dary, jinému ubližuje - mění v bahenní příšeru. Uražená Héra boří chrám a ničí město. A není v tom žádná spravedlnost, naopak lze v tom spatřit lidské vlastnosti a počínání a archetypy.
(16)Miky pěkně vyjádřeno. Chrámy a obrazy představují především symboliku.

18 Barča Barča | 6. února 2012 v 9:54 | Reagovat

Řecká a Římská mytologie je z mého pohledu vyvážená a působí přirozeně. Jsou zde zastoupeny polarity. Ženy i muži. Archetypy jednotlivých bohů jsou v rovnováze, jsou zde zastoupeny i všechny možné živly. Antická mytologie je propracována do detailu, v podstatě na každou  filosofickou otázku ze života člověka lze najít odpověď v antickém příběhu z  mytologie. Proto je i dnes antická mytologie nadčasová a používá se v psychologii, v astronomii.
Pokud se podíváme na křesťanskou mytologii, je oproti antické mytologii plochá. Převažuje mužský princip (otec, dyn, duch svatý) není tak propracovaná a proto působí méně přirozeně. I ta hierarchie je jiná. Každý den v roce má svátek jeden svatý, ale opěvována je především svatá trojice. Je kladen důraz spíše na mučednictví, posmrtný život a zázraky nčž na běžný lidský život.

19 Miky Miky | E-mail | Web | 6. února 2012 v 11:51 | Reagovat

[18]: Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů byla o poznání chaotičtější, než u Římanů a Řeků. Nic nebylo jisté, bohové často měnili podoby i jména, mnoho svátků nemělo pevná data, ale slavilo se podle aktuálních dějů v přírodě. Bylo to divočejší, nespoutanější, přírodnější a barbarštější, prostě super. ;-)  :-P

20 Barča Barča | 6. února 2012 v 12:05 | Reagovat

Jen pro představu mě napadly Saturnálie.
:-)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Saturn%C3%A1lie

21 Vlčice Vlčice | E-mail | 6. února 2012 v 15:07 | Reagovat

To je krásné :-) Vadilo by ti, kdybych si to půjčila na facebook? (Zní to hrozně, že? :-D )

22 Myslič Myslič | Web | 6. února 2012 v 15:21 | Reagovat

[18]: Já se antickému pohanství ted' dost věnuju na stránkách Pohanského Kruhu....  Ač se stále počítám za vyznavače Cesty Asgardu, tak mě svět Olympanů fascinuje čím dál více....  Absolutní bourák ze věch řeckých bohů je pro mě Dionýsos :D

23 Miky Miky | E-mail | Web | 6. února 2012 v 15:53 | Reagovat

[20]: Barčo, dostalas mě. :-D

[21]: Vlčice, nevadilo. :-)

[22]: Mysliči, musím si přečíst tvůj článek o něm. Teď už to ale nestihnu, chystám se do práce. :-)

24 Myslič Myslič | Web | 6. února 2012 v 16:05 | Reagovat

[23]: Tak si to přečti, dokud to überkatolík vonnrammstein nezaspamuje :-P . On už se nám tam totiž nastěhoval. Za noc nebyl línej tam dvanáckrát plkat :-!

25 Barča Barča | 6. února 2012 v 22:51 | Reagovat

[22]: Zajímavé stránky, díky za odkaz. :-)

26 Satja Satja | 7. února 2012 v 15:05 | Reagovat

Mně zase spíše přitahuje Cesta Asgardská, Keltská, ale i Slovanská a Germánská. Moc Římanům nevěřím. Připadali mi spíše jako uzurpátoři, dobyvatelé a násilníci, kteří zotročovali ostatní malé národy. Jejich duchovní panteon moc propracovaný není působí spíše ploše, jako ten křesťanský, až nepřirozeně. To Řecká mytologie je mnohem více propracovaná a kdybych byl Řek, měl bych být na co pyšný. Moc filozofie se u nich asi také nedá najít. Většina je spíše převzatá. To řečtí filozofové mají lepší vzdělanost a rozhled. Jejich vnímání světa se mi líbilo už v dětství. Jejich kosmologie je trochu podobná Indické, i když s přimhouřením jednoho oka.

27 Miky Miky | E-mail | Web | 7. února 2012 v 18:07 | Reagovat

[24]: Mysliči, já jsem ve své podstatě velmi mírumilovný člověk, ale když čtu komentáře toho fanatika, tak naprosto chápu ty pohany, kteří kdysi ve svém posvátném háji probodli svatého Vojtěcha. Oni prostě nemohli jinak. :-P

28 Miky Miky | E-mail | Web | 7. února 2012 v 18:09 | Reagovat

[26]: Satjo, přesně to cítím u těch Římanů i já. Propracovaná, strojově dokonalá mašinerie, která převálcuje všechno, co se nepoddá a stojí ji v cestě.

29 Myslič Myslič | Web | 7. února 2012 v 21:45 | Reagovat

[28]: No, mě ten Římský model vyhovuje.... Oni v podstatě každého nechali uctívat koho chtěl. Problémy ovšem byli s křest'any, kteří odmítali obětovat za Impérium. Jistě, Římané prostě od Řeků celou mytologii převzali. Ale taky ji dopln'ovali, viz třeba Vergiliova "Aineida". Já Řím obdivuju, nemyslím si, že náš kontinent dal světu skvělejší věc, než Impérium. Vem si třeba Alexandrijskou knihovnu, ta byla chloubou Impéria. Maják vědy, umění a filozofie..... A to všechno křest'ané zničili. [:tired:]

30 Barča Barča | 7. února 2012 v 22:05 | Reagovat

No, kdybych si měla vybrat v té době jestli žít na území Římského impéria, nebo za Hadriánovým valem. Tak volím jednoznačně Řím. Za Hadriánovým valem bylo dost nebezpečno, nevyzpytatelno. :-)

31 Miky Miky | E-mail | Web | 8. února 2012 v 6:28 | Reagovat

A myslíte, že se těm Germánům a Keltům před Římskou okupací, nebo těm za Hadriánovým valem, vedlo špatně? Já myslím, že to je pohled tzv. "civilizovaného" člověka, ti kteří se narodili do "divokých" podmínek před Římany, byli v pohodě. Byla to podobná situace jako v Americe v 19.století. Poslední divoké indiánské kmeny (jaká hrůza!) museli být zachráněny a zcivilizovány vládou Spojených států.

32 Satja Satja | 8. února 2012 v 10:26 | Reagovat

No, nevím já bych řekl, že Alexandrijská knihovna vznikla dávno před Římským umperiem. Založili velcí filozofové a myslitelé z celého světa nepodbni těm řeckým. Někteří je v mnohém dokonce i předčili. Rozhodně řečtí filozofové měli na co navazovat, když došlo k jejímu zničení. Než-li žít v podrúčí Říma, to bych si raději zvolil svobodný život v lesích.

33 Myslič Myslič | Web | 8. února 2012 v 15:13 | Reagovat

[32]: Alexandrijskou knihovnu založili Ptolemaiovci právě pro řecké učence. Ptolemais tak chtěl přetáhnout do Alexandrie učence z Athén, protože Athény spadaly pod vládu jiného z diadochů (nástupců Alexandra Velikého). Římané v tom pokračovali, protože jim vyhovovalo mít "mozky" na jednom místě. Z vyloženě egyptských učenců toho po helenizaci mnoho nezbylo. Přednášeli tam i nějací Chaldejci a Peršané. Ovšem Židé tam přestali být tolerování po rebelii, kterou potlačil císař Vespasianus. Mezi Židy se tehdy přirozeně počítali i křest'ané.

Miky, Když byli za Limes Romanus ti barbaři tak moc spokojení, proč se tedy pořád tlačili do Impéria? :-D Asi bylo v tom Impériu něco, co strašně chtěli mít...  Vzpoměl jsem si na knihu Roberta Lowa : "Velrybí cesta". V doslovu (je to špičkový román o Vikinzích a Slovanech) tam o "temných stoletích" po pádu Impéria píše:...
"Někteří to chápou tak, že se z dlouhého, temného tunelu barbarství, v němž se usoužené duše choulily oblečeny do kůží kolem ohně, kde naříkaly nad ztrátou dobrých římských lázní a čekaly zoufale na někoho, kdo znovu objeví podlahové vytápění, náhle vynořila civilizace."
Proč se tolik evropských barbarů hrnulo do Pomocných sborů? Proč všichni ti britští náčelníci Trinovantů, Icenů a dalších kmenů do Británie Claudia vlastně pozvali? Oni moc dobře věděli, že římské zboží, jednotné zákony a v neposlední řadě bezpečnost, jsou dobré i pro ně a jejich kmeny.  Já strašně moc třeba obdivuju Pikty, kteří se nikdy Římu nepoddali, ale naprosto chápu kmeny, které už nechtěli žít v hliněných chajdách ve strachu, kdy je nějaký sousední kmen vyhladí kvůli ukradené krávě... Zákon, který platí stejně pro všechny římské občany a provinciály, je to, co tyto kmeny chtěly a taky to dostaly. Jistě, jedny kmeny rebelovaly a byly poraženy. Jiné však přežily pod křídly Jupiterova orla docela spokojeně. Když se Řím stáhl z Británie, Britové se nijak netoužili vrátit k barbarství a díky tvrdé disciplíně, kterou si odnesli z Legií, dokázali v bitvě u Mons Badon na čas zastavit sasskou invazi.

34 Miky Miky | E-mail | Web | 8. února 2012 v 15:39 | Reagovat

[33]: To je jasná věc, Imperium nabízelo vládcům barbarských kmenů luxus dosud nevídaný a bojovníkům dobrý žold v řadách římského vojska. Mělo to samozřejmě i jiné výhody. Mě to ale opravdu hodně připomíná dnešní USA a jejich vývoz pokroku a demokracie do chudých zemí, kde si kupují za Coca-colu, elektrické zubní kartáčky a další nesmysly místní obyvatele a jejich přírodní bohatství.

35 Myslič Myslič | Web | 8. února 2012 v 16:46 | Reagovat

[34]: Já tu vidím jinou pararelu s úpadkem Impéria, který způsobilo křest'anství: Připomíná mi to multikulturalismus, který dnes ničí Evropu...

36 Miky Miky | E-mail | Web | 8. února 2012 v 17:02 | Reagovat

[35]: Jak se do těch našich náhledů pořád pěkně promítají naše rozdílné politické světonázory, viď? ;-)  :-D

37 Myslič Myslič | Web | 8. února 2012 v 17:12 | Reagovat

[36]:No, to teda jo :D

38 Barča Barča | 8. února 2012 v 20:46 | Reagovat

[31]: Miky: „A myslíte, že se těm Germánům a Keltům před Římskou okupací, nebo těm za Hadriánovým valem, vedlo špatně?“

Já jsem si představila tu divočinu. Něco jako kmenové války v Africe. Ale samozřejmě je to jak píšeš - jde o  zkreslený pohled civilizovaného  člověka.

39 Satja Satja | 9. února 2012 v 14:33 | Reagovat

Mysliči, nezlob se, ale trochu mi to připomíná pozlátko, které se nabízelo indiánům, v již zmíněných stétech USA, když je za zrcátka a hřebeny okrádali o jejich zemi. Vše, co nebylo římské, bylo barbarské, alespoň podle jejich vlastních slov. Ale Egypt a Řecko byly také v podstatě barbaři, z pohledu Říma. Proč tedy tolik Římané usilovali o Egypt a Řeky? Jistě ne pro jejich divokou povahu.Podle mého názoru se tam hrnuli kvůli ochraně. Také se domnívám, že se jim zase tak moc špatně nevedlo. Členství v Říši římské mělo i své stinné stránky. Například odvádění daní a tributů atd.

40 Myslič Myslič | Web | 9. února 2012 v 15:09 | Reagovat

[39]:5ímané za barbary Řeky rozhodně nepovažovali!!!!  Považovali je naopak za své učitele. Řekové v Masílii,Syrakusách, Neapoli, Kýmách a dalších jihoitalských městech dostali občanství už za Republiky a zbytek Řeků za Nera. To bylo velké privilegium! Ostatní obyvatelé Impéria se ho dočkali až za Caracali....
Je obrovský rozdíl nutit Evropskou civilizaci Indiánům a rozsvěcet světlo Antiky mezi ostatníma avropskýma (rasově totožnýma) národa. A že se platí daně? To je přece normální věc! Kmenový náčelník taky vybíral daně. Jenže Impérium poskytovalo mnohem větší bezpečnost a funkční zákony.
Jak jsem psal výše: Obdivuju třeba Pikty, že si obhájili nezávislost. Ale nevím proč bych měl mít za hlupáky třeba obyvatele Londinia, když zvolili věřnost Římu. To nebyla "kolaborace", to bylo rozumné a dlouhodobě správné řešení. Pokud se Evrobské národy spojovaliy s Impériem, není to ani náhodou totožné s tím, jak Evropané "kolonizovali" Nový svět. Pokud se děje sjednocování pod SPQR v rámci rasově a kulturně spřízněných národů, je to uplně něco jiného, než nutit své rasové a kulturní "hodnoty" někomu, kdo k tve rase nepatří...

41 Frostík Frostík | 9. února 2012 v 19:24 | Reagovat

[40]: Většinově máš pravdu, bylo to, ale složitější. A ty hromady mrtvol... to tam neleželi římani.

42 Frostík Frostík | 9. února 2012 v 21:59 | Reagovat

[24]:A není VonnRammstein - SKM? Styl a duchapráznost tomu odpovídá.

43 Miky Miky | E-mail | Web | 9. února 2012 v 22:21 | Reagovat

[40]: Nemám dostatečné historické znalosti, ale mám za to, že zpočátku o Římany nestál skoro nikdo. Později, když Řím zřetelně vítězil, tak některým barbarským náčelníkům došlo, že je pro ně výhodnější se podrobit, než vzdorovat. Řím jim za to ponechal některé pravomoce a aby si jejich loajalitu pojistil, odváděl jejich syny jako rukojmí na převýchovu do hlavního města Imperia. Náčelníci věděli, že pokud budou sekat latinu (jak trefné :-P), bude o jejich syny v Římě dobře postaráno.
Jak šel čas lidé si logicky na římskou nadvládu i některé civilizační výdobytky zvykaly. Pořád to ale byla okupace. Ona i ta náboženská svoboda měla své hranice. Staří bohové se museli přizpůsobit římskému vzoru, každý dostal svou úhlednou imperiální škatulku. Druidové byli systematicky likvidováni. Královna Boudica byla pro jistotu zbičována a její dcery znásilněny apod. Já si prostě nedělám iluze o tom, že cílem Říma bylo šířit nějaké světlo Antiky, šlo mu prostě o území, o vliv a moc. Ale o tom bychom se asi mohli bavit donekonečna, každý máme prostě svůj úhel pohledu a jak už to bývá, pravda je zřejmě někde uprostřed. :-)

44 Myslič Myslič | 10. února 2012 v 6:10 | Reagovat

[43]:Od národního syndikalisty nemůžeš chtít , aby kritizoval římské Impérium :-D

45 Frostík Frostík | 10. února 2012 v 9:51 | Reagovat

[44]:Stačí, když budeš objektivní. Řím se budoval a stál na krvi porobených národů. Teprve když se za x genarací stali občany Imperia, mohli si užít přínosu Antiky. Když skončila expanze, šlo to s Římem z kopce. :-?

46 Myslič Myslič | Web | 10. února 2012 v 16:59 | Reagovat

[45]:Tak já myslím, že v tomto objektivní jsem.....  Jinak bych se nepočítal k vyznavačům Cesty Asgardu, ale rovnou bych velebil mě nesimmpatického Marta-Área. :-P Oni ti "porobení" nepotřebovali rovnou Římské občanství. Ono leckdy stačilo být provinciálem nebo jakýmkoliv dan'ovým poplatníkem. Zákony o ochraně v tomto nebyly moc odlišné. Občanství se nechalo získat službou v Pomocných sborech a spousta Evropanů toho využila.  A za nezanedbatelnou výhodu pro "porobené" národy považuju to, že když se v jedné provincii Impéria neurodilo, Řím tomu dokázal čelit velmi rozumnou hospodářskou (vysoce centralizovanou) politikou, kdy bud' zdarma nebo za rozumné a státem garantované ceny, distribuoval obilné zásoby do postižené provincie. Nebo jiný příklad: Když byly načas ztraceny za Marca Aurelia provincie Noricum,Raetie, Horní a Dolní Panonie, tak se tento císř dokázal velmi dobře postarat o evakuované provinciály. Po znovudobytí těchto provincií jejich "neplnoprávným" obyvatelům distribuoval zdarma nejen obylí, ale také pro ně vytvořil zvláštní fond, ze kterého mohli čerpat jakési dotace, z kterých se znovu budovala města a zemědělské usedlosti. Také z něj čerpaly obchodní komory a řemeslnické cechy. A je třeba podotknout, že provinciálové z těchto oblastí byli na několik let zproštěni od platby daní! A šlo nejen o Italiky, ale i o Germány, Kelty a Ilyry! Jaképak tedy "porobené" národy? Tyto národy se po jedné jedinné generaci cítili součástí "lidu Římského". Mír pod Orly Říma jim zaručoval to, co se jim jejich "divocí" příbuzní snažili vzít: Bezpečnost a majetek. Krom toho, nijak netoužili přežívat zimu v zemljance, když měli cihlové domky s podpodlažním vytápěním...  Křest'anská a komunistická propaganda o "krvavém" Římu je dávno obehraná. Historie se nedá překrucovat věčně. Naštěstí už dnes mohou vycházet knihy, které soudruzi necenzorují a tak je dobře, že si fakta může každý ověřit. Případů potravinové pomoci jedné provincie druhé, se dá najít spousta.

47 Satja Satja | 10. února 2012 v 17:41 | Reagovat

Frostík má pravdu, Řím byl vybudován na utrpení a prolití spousty nevinné krve. Bylo vyhlazeno mnoho národů a kultur o jejichž možná ani nevíme. Ale tak je to pokaždé, když se v historii objeví nějaká velmoc, vždy je její existence založena na síle a násilí. Aby porobení moc nevyváděli, tak se jim sem tam občas něco povolí nebo něco přihraje. Nebo poskytne "pomoc". Aby byl zajištěn klid v říši. Ve filmu Gladiátor je pěkně popsán "hrdinný" boj Římanů proti barbarům. Také se nemyslím, že by ostatní národové žili v zemljamkách, nebo dokonce v lesích jako nějací primitivové. Řím se nerozšiřoval po celém světě z pohnutek aby přinášel kulturu a civilizaci barbarským národům, ale aby si je podrobil, případně vyhladil. Jsem stále toho názoru, že tady toho moc k obdivu není. Já osobně obdivuji například kulturu egyptskou, indickou, keltskou atd.

48 Myslič Myslič | Web | 10. února 2012 v 18:03 | Reagovat

[47]:Tak zrovna "Gladiátor" je jeden z nejvíce historicky nevěrehodných filmů o Římu, co v Holivůdu natočili. Na svůj názor máš samozřejmě právo, to ti nikdo nebere. Zrovna Indická kultura, pokud teda vezmem vyhlazení Dásů Árji, teda "jemností" moc nevynikala....  A Egypt'ané a jejich vyhlazení lybijských kmenů taky asi ne...  A Keltové? Zběr hlav a upalování zajatců ve Wickermanech? No nevím, o kolik jsou tyhle příklady hodny více obdivu, než Řím... Konkrétně třeba ti Árjové, ti dokonale zholokaustovali poulaci Mohendžodara a dalších Dásských měst... A vydrancování Delf Kelty? Oč jsou tyto kultury tedy obdivuhodnější, než Řím? Neidealizuješ si je trochu? Dnešní Evropská civilizace je přímé dědictví Říma. Říma, který zakazoval lidské oběti. Kdybychom dnes pokračovali v tradici Árjů, dodnes možná máme to nechutné obřadní upalování vdov. Každá Říše obětuje jednotlivce ve prospěch většiny.

49 Miky Miky | E-mail | Web | 10. února 2012 v 18:07 | Reagovat

[46]: Asi si o té říši Římské přečtu nějakou pořádnou knihu, docela jsi mě nalákal. ;-)

50 Myslič Myslič | Web | 10. února 2012 v 18:29 | Reagovat

[49]:Je dobré začít něčím lehčím. V nakladatelství BBArt vychází románová série od Simona Scarrowa o Římské invazi do Británie. Už vyšly tyhle knihy : Na křídlech orla (druhé vydání jako Pod křídly orlal), Vítězství orla, Orel na lovu a Orel mezi vlky. Jeto ale palba, vždycky tak za 250 korun....  Pokud bys zvolil antikvariátní variantu (podstatně levnější) tak si vygoogluj historické romány od Františka Novotného: Nezlom císařů měč a Tvář bohyně války. Vyšlo to před lety ve Vyšehradu a dá se to sehnat za pár kaček. Je to o Marku Aureliovi a toho si já, vedle Octaviána Augusta, Vespesiána a Juliana Apostaty, vážím nejvíc... :-)

51 Miky Miky | E-mail | Web | 10. února 2012 v 18:42 | Reagovat

[50]: Já bych raději možná zkusil něco nerománového, nějakou populárně vědeckou práci.

52 Myslič Myslič | Web | 10. února 2012 v 18:59 | Reagovat

[51]: tak to doporučuju:

Paul Wilkinson : Pompeje.Poslední den. Euromedia group a.s.Knižní klub 2004

Etruskové a Římané (autoři neuvedeni) , Eromedia group a.s. Knižní klub, 2001

Kolektiv autorů: V dobách starověkého Řecka. Svojtka a Vašut 1997. (tohle je hlavně o Řecku, ale i o římské Republice)

Jane McIntosh a Clint Twist: Civilizace. Ottovo nakladatelství 2002. (tohle je o starověku komplexně, je tu i ta Indie, Egypt, Persie,....)

Tak, ale připrav si prasátko, protože to jsou takové ty megaknihy na křídovém papíře se spoustou fotek. Ted' už budou asi levnější, přeci jen je mám už dlouho. Ale nelituju prachů! Ta Civilizace Ti asi řekne nejvíc.

53 Miky Miky | E-mail | Web | 11. února 2012 v 4:46 | Reagovat

[52]: Zkusím to nejdříve přes knihovnu. :-)

54 Frostík Frostík | 11. února 2012 v 14:15 | Reagovat

[46]:Neuvádíš všechny souvislosti,provincie Noricum,Raetie, Horní a Dolní Panonie, byli obsazeni bez boje, proto tenhll postup. Ale při mém objektivním pohledu, bych v té době žil radši  uvnitř limitu, než vně. A ještě, kdyby byl život po Římem tak skvělý, proč propukala v prvních  generacích tak častá povstání?

55 Barča Barča | 11. února 2012 v 14:39 | Reagovat

Jen co se týče té filmové tvorby. Vzpomněla jsem si na výborný seriál BBC z 80.let - Já, Claudius. Před pár lety běžel v Tv seriál Řím, ten se mi také líbil.

56 Barča Barča | 11. února 2012 v 14:43 | Reagovat

A ještě jsem si vzpomněla na film právě o upadajícím římském impériu, o Alexandrijské knihovně. o nástupu křesťanství - Agora. Shlédla jsem ho 3x. Moc se mi líbil.

57 Myslič Myslič | Web | 11. února 2012 v 15:00 | Reagovat

[54]: Tak zrovna Noricum a Panonie byly obsazeny po těžkých bojích za Maria (válka s Cimbry) a jejich znovudobytí za Marca Aurelia a Comoda taky nebylo beze ztrát... Rebelie prostě byly, to tak bývá v každém státním útvaru, zvlášt' když je rozdmíchávají nepřátelští emisaři. Například povstání Dáků rozbejkovali Peršané, protože potřebovali na asijské frontě oddech od Legií.  Další věc, která se dá dobře dohledat, je ta, že povstání iniciovaly zejména bývalé elity, například kmenová šlechta, která se cítila odstavena od moci. Nemohla už totiž své bývalé poddané znevoln'ovat, jako dříve. Nicméně naprosto chápu, co vedlo například Vercingetorixe k povstání. Je ovšem třeba objektivně přihlédnout k tomu, že zdaleka ne všechny Galské kmeny se obrátily proti Římu. Také Ligury žijící v okolí Massílie ani nenapadlo, aby Vercingetorixovi poslali jediného bojovníka. Naopak, spolu s massilskými Řeky postavili dobrovolnický kontingnt, který bojoval pod Caesarem. Těch příkladů se dá najít mnohem více. Po eliminaci reakční aristokratické a otrokářské vrstvy, byli právě Galové nejloajálnějšími provinciály. To samé platí o Ilyrech, Thrácích a Iberech.

58 Myslič Myslič | Web | 11. února 2012 v 15:06 | Reagovat

[56]: Já, Kludius je klasika. Doporučuji i knihu :-D
Agora je dobrá v tom, že je tam dobře vidět křest'anská nesnášenlivost, která fakticky rozložila Impérium. Ovšem Hypatie byla v době svého linčování už stará bába :-P a Židé dávno nesměli studovat v Alexandrijské knihovně. Ovšem biskup Kiril byl přesně takové hovado, jak je popisován. Soukmenovec Aurelius Nordenstern o to m píše ve svém článku na pokračování "Křest'anství-falešná historie falešného náboženství" na stránkách Pohanského kruhu.

59 Miky Miky | E-mail | Web | 11. února 2012 v 15:41 | Reagovat

[56]: Na tu Agoru se určitě někdy podívám, viděl jsem ukázky a téma mě hodně zajímá.

60 Barča Barča | 11. února 2012 v 15:57 | Reagovat

Mě ta Agora dostala absolutně vším. Tématem, kde se rozvíjí několik dějových rovin a vnímáš právě tu různorodost těch náboženství. Které se různě překrývají, a vznikají konflikty. Dále je tam výborná kamera, neznámí herci, dobré dialogy. Jediná osobnost je tam Reichel Weisz - coby Hypatia a ta tam ztělesňuje vědu, která je nad tím vším. Je jí jedno jaké je náboženství a politika, chce zůstat objektivní. Opravdu se mi to moc líbilo. Viděla jsem to 3x a pokaždé jsem si to o to hlouběji vychutnala - veškeré dialogy, myšlenky, které jsou v tom filmu obsažené a taky tu kameru. Zajímavý film.

61 Satja Satja | 11. února 2012 v 16:02 | Reagovat

48. Mám samozřejmě na mysli védskou filozofii a jógu, která nikdy násilí nepropagovala. Každý kdo se chtěl vydat na duchovní cestu, se musel stát vegetariánem, to by měl být základ i pro dnešek. Mými duchovními vzory současnosti jsou například Gándí, Buddha, Dalajláma, Bhaktivedant Prabhupád atd. Z každém kultury a tradice si vybírám to nejpozitivnější, ostatní odsunu stranou. Když hovořím o Keltech mám samozřejmě na mysli druidy. Protože se to celé prolnulo dohromady. Z Řecka se mi líbí filozofové, jako například Pythagoros, Platón, Aristoteles atd. Z jiných kultur je to např. Konfucius atd.

62 Satja Satja | 11. února 2012 v 16:15 | Reagovat

V pradávných dobách byla celá Indie vegetariánská. Tedď mluvím o době, kdy vznikla Bhagavadgíta a jiné duchovní texty, tedy někdy před 5 000 lety. Vlivem tohoto nešťastného věku, zvaného Kali, jak jsem popsal již dříve, se všechno změnilo. A ani Indie už není to, co kdysi. Kšatrijové byli samozřejmě válečníci, ale měli za úkol ochraňovat bráhmany a ostatní živé bytosti před vetřelci zvenčí. Byla to společnost, která byla založena na duchovních hodnotách. Byla to společnost v níž se ochraňoval každý život, i kráva. Protože kráva dává mléko a jiné lahodné výrobky a produkty. Tehdy ji lidé považovali za svoji matku a žádná jatka nebyla. V dnešní době, kdy jsou jatka, jsou i války, násilí a hladommor. Je to spojená nádoba, uzavřený kruh, ze kterého není úniku. Násilí vyvolává zase jenom násilí, ať je v jakékoliv formě či podobě.

63 Frostík Frostík | 11. února 2012 v 19:38 | Reagovat

Mysliči,tohle zrovna vím a tak si o tom něco přečti z lepšího zdroje, ale donutil jsi mě se přesvedčit, že si to ještě pamatuju dobře.    Noricum se po dlouhou dobu těšilo nezávislosti pod vládou vlastních králů. Koncem 1. století př. n. l. ale Norikové napadli společně s Panony Histrii, přičemž byli odraženi prokonzulem Illyrica Publiem Siliem. Po smrti krále Voccia bylo Noricum v roce 15 př. n. l. ustaveno klientským královstvím Říma. Římané ho nazývali provincií, třebaže si i nadále uchovávalo určitou omezenou svébytnost. Skutečnou římskou provincií pod správou císařského prokurátora se Noricum stalo teprve někdy po roce 40 n. l. za vlády Claudia. V následujících staletích bylo Noricum jako pohraniční území říše protkáno hustou sítí silnic, o čemž svědčí četné nálezy milníků a jiné archeologické objevy. To spolu s budováním kolonií napomohlo postupné romanizaci zdejších Keltů.         Panonie byla opravdu dobita, ale ne způsobem jako Hispánie. A s Máriem a Cimry neměla nic společného.

64 Miky Miky | E-mail | Web | 11. února 2012 v 19:40 | Reagovat

[62]: Satjo, zase jsme u toho, znovu cítím z tvých komentářů tu snahu o dualitu. Na jedné straně ti čistí a svatí a na druhé straně ti nečistí a hříšní. Naši předkové, které Myslič, já a další pohané ctíme, nikdy vegetariány nebyli, měli ale zvířata v úctě. Zvířata pro ně nebyla pouhými věcmi, nebo masem, byli to bytosti rovnocenné s člověkem. Ve starých pohanských mýtech se lidé i bohové ve zvířata často proměňovali a nebylo to pro ně nic ponižujícího. Vegetariánství je osobní rozhodnutí každého a já vegetariány chápu, ostatně sám jsem jím asi 2 roky byl, rozhodně to ale nevnímám jako podmínku jediného správného způsobu duchovního života. Vegetariánství může být docela dobře i základ duchovní pýchy (nejím maso, jsem lepší, než ti ostatní).

65 Frostík Frostík | 11. února 2012 v 23:38 | Reagovat

[64]:Dík Miky, aspoň to nemusím psát já.

[61]:A Satjo, druidy si moc neidealazuj, pokuď to považovali za správné, upalovali lidi, věšeli je, podřezávali, nebo je topili. Baštili maso, pili alkoholické nápoje a někteří přímo bojovali 8-) Já nemusím jíst maso týden, ale pak kouknu na naší bulinu Ajdu a vidím její krásně svalnaté nohy. To pak vezmu nůž,                uříznu           kus masa             nejlépe vepřového a dáme si s Ajdou do nosu. :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

66 Myslič Myslič | Web | 12. února 2012 v 10:03 | Reagovat

[63]: Jo, tak jsem to dohledal a s tím Noricem máš pravdu. Jsem si to spletl s Helvétským kmenovým svazem, který napadli Cimbrové a Helvéti si tam pozvali Maria. Ale vídíš, ti Noricové vlastně napadli Řím. Tak se potom nemohli divit, že dostali držkovou :-D Ten král Norica měl titul "rex datus", čili "král daný (Římem)". Tedy měl i titul "přítel lidu Římského". Já si pořád myslím, že Řím byl to nejskvělejší, co tento kontinent dal světu. Jenže přišel ten Jed z Judeje a celé to zničil...

67 M M | Web | 12. února 2012 v 10:10 | Reagovat

[61]: No jasně, ale právě Árjové, tvůrci Véd, měli na svědomí holokaust Mohendžodara. Původní Indie, tedy Árjavartha, byla zemí skutečného Apartheidu, kde byli Dásové a negroidé odsunuti do role Šúdrů. Ještě Alexandrovi vojáci při svém tažení do Pandžábu byli zděšeni při pohledu na krvavé zvířecí oběti, které viděli v Takšašile.

68 Frostík Frostík | 12. února 2012 v 10:50 | Reagovat

[66]:No, nejskvělejší nevím, ale nejhodnotnější určitě. Na úroveň starého Říma jsme se dostali až na začátku novověku a v některých oborech až v industriální době.    Co se týče, toho starosemitského boha ohně, tak víra v něj opravdu zabrzdila pokrok. :-

69 Frostík Frostík | 12. února 2012 v 11:18 | Reagovat

[67]:Podle mých znalostí,když vpadli předkové těch, co si utírají zadek prsty, byla  už Harappská kultura fakticky mrtvá. Proto neměli útočníci problém povraždit část zbytku původního obyvatelstva. Budu si muset sehnat další informace k tomuto zajímavému tématu. 8-)

70 Satja Satja | 13. února 2012 v 19:35 | Reagovat

Podle mého názoru se na duchovní cestu může vydat každý, bez rozdílu pohlaví, kultury či rasy. I pojídač masa, chcete-li, záleží na tom jakou cestou se vydá. Duchovní cesta, která propaguje násilí, není duchovní cesta v pravém slova smyslu. Je to jen předstírání, komedie pro obyčejné lidi. Skutečná Cesta vede k harmonii s přírodními a duchovními zákony. Protože jsme součástí přírody a duchovního světa. Ten přísný režim, o kterém stále hovořím, promiňte, platí samozřejmě pro zasvěcené. Cestou přísného odříkání se vydávají mniši v klášteře. Člověk, který dosáhne skutečného zasvěcení, je pojídáním masa natolik znechucen, že ho nechce ani vidět. Obyčejní lidé by se tím však neměli znepokojovat. To je jen takoví můj bláznivý sen, ideál, kterého přirozeně v současné době už asi není možné dosáhnout. Myslím si totiž, také, že kdo chce přispět k míru na světě, měl by začít především sám v sobě. Vegetariánství je jen začátek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama