NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

KDYŽ DVA DĚLAJÍ TOTÉŽ, NENÍ TO VŽDYCKY TOTÉŽ

21. března 2012 v 9:01 | Miky |  ZAMYŠLENÍ



Tímto článkem bych se chtěl ještě jednou vrátit k Burkováku a naší oslavě rovnodennosti v místním kamenném kruhu. Jak již jsem se zmínil, zdejší kromlech, který opravdu velmi pěkně ladí se svým okolím, postavila skupina lidí spřízněná s filosofií pana Pavla Kozáka, autora několika pěkných knih o energiích krajiny a tajemných místech. Kousek od kruhu stojí velká informační tabule, kde se může návštěvník dočíst jak byly kameny vybírány a k jakým účelům kromlech slouží. Pokud máte chuť, můžete si text přečíst na níže vložených fotografiích. Dočtete se zde o aktilitech (zářících kamenech), o jejich krystalické struktuře, která je schopná generovat léčivou energii, o jejich aktivaci apod. Kdykoli čtu podobné texty já, vždycky si uvědomím, že to co vypadá na první pohled stejně, není vždycky totéž. Vyhledáváme s Maruškou na našich cestách stejná místa, jako Pavel Kozák a jeho knihy nám v tom mohou být i pomocí, to co však na těchto místech hledáme a také nacházíme se od toho, co zde nachází pan Kozák dost liší. Postavíme-li se s Maruškou před kámen, starý strom, nebo pramen, nepřeměřujeme s virgulí v ruce intenzitu jeho energie, nekreslíme mapy linií, která toto místo pojí s místy jinými, ani nevytváříme teorie o tom, že se na tomto místě konaly obřady černé magie, nebo se zde zjevila kosmická bytost, náš přístup je mnohem prostší. Většinou se jen kocháme krásou toho místa a necháváme na sebe bez virgule působit jeho atmosféru. Strom, nebo kámen pro nás není objekt měření, ale živá bytost, které projevujeme modlitbou, nebo symbolickou obětí svou úctu. Na rozdíl od pana Kozáka, my neznáme kameny mrtvé, známe pouze spící. Pokud skládáme jednoduchý kamenný kruh ke svému obřadu, není pro nás důležitá krystalická struktura kamene, ale pouze to, jestli kámen se svým umístěním do kruhu souhlasí, či ne. Možná bychom nakonec intuitivně vybrali stejný kámen, jako pan Kozák, ale pro nás to není práce s energiemi, ale komunikace s duchy. V kromlechu pod Burkovákem by nás nikdy nenapadlo léčit se s přitisknutými zády u středového kamene a odměřovat přitom na stopkách 3 minuty. Kruh z kamenů ale vnímáme jako nádhernou archetypní přírodní svatyni a s vděčností jsme zde oslavili důležitý solární svátek. Ta vděčnost patřila samozřejmě nejen zdejším duchům, ale i stavitelům kruhu, protože ačkoli je náš náhled na některé věci rozdílný, jejich cestu plně respektujeme. Zásluhou Pavla Kozáka, Pavla Bartla, Veroniky Palukové a dalších podobných nadšenců bezesporu vznikají na různých místech naší země mimořádně krásné a silné, novodobé megalitické stavby. Vznikají navíc na místech, která jsou volně přístupná veřejnosti a jsou tedy jakýmsi darem nám ostatním, za to jim patří náš dík.














.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satja Das Satja Das | 21. března 2012 v 10:00 | Reagovat

Cítím to podobně. Někdy prostě stačí jen souznít s okolím a  vnořit se do ticha.

2 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 21. března 2012 v 15:15 | Reagovat

Kamenný kruh je opravdu pěkný. Ale jinak mi taková ta technická spiritualita také nesedí, dám vždycky raději na svoji intuici a pocity, protože co člověk, to jiná potřeba nebo vhled. Na každého mohou působit taková místa odlišně a probouzet v něm vize, které korespondují s jeho vírou nebo cestou. Pavel Kozák rád straší :-), pamatuji si, že třeba kopec Vladař (Tajemná místa Plzeňska) popisoval jako Mordor s temnými bytostmi a samozřejmě černomagickou svatyní, kde bychom rozhodně neměli meditovat, jinak nás napadnou. Já osobně jsem při návštěvě nic temného necítila (a to jsem byla na ty démony zvědavá) a, pokud vím, ani jiní pohané nic takového nehlásili. To místo má určitě silnou energii a působí trochu divoce, ale to se mi naopak líbí :-)

3 Barča Barča | 21. března 2012 v 19:57 | Reagovat

Myslím si, že každý si místo vybírá právě intuitivně(podobně jako se nám líbí barvy, kameny). Když se nám nějaké místo nelíbí, nebo cítíme divný pocit, instinktivně se tomu místu i vyhneme, aniž by jsme třeba rozumově věděli proč. Prostě to místo nám něčím nesedí.
A naopak jinému člověku to samé místo učaruje a cítí se v něm dobře. Myslím, že je dobré především dát na svůj osobní pocit.

4 Frostík Frostík | 21. března 2012 v 20:19 | Reagovat

Tohle téma je z mé praxe nejoblíbenější. Také jsem sjezdil plno energetický míst působení, dle pana Kozáka, postavil pár kromlechů a něco menhirů. A závěr z mého bádání? Stejně jak jsme navzájem odlišný, tak i různě vnímáme elektromagnetismus země a všech živých bytostí z různých časoprostorů. Správný výběr kamenů zajisté ovlivní směr vyzařování i akumulaci zemské energie, ale opět nejlíp pracuje podle (a pro) stavitele, protože jeho vnímání nastavuje parametry místa. Když stavím, nejdřív si jen sednu a otevřu se působením místa (jako Satja), intuice je nejlepší,  pak pomocí kyvadla si pokecám s místníma a výběr kamenů si nechávám schválit. Většinou je výsledek skvělý. ;-) Když ne, přibyde o jeden stojící šutr v české kotlině navíc.

[2]: Vladař mě nadchnul, nejvyšší bod přímo září. Odcházel jsem naplněn, s pocitem, že se musím určitě vrátit.

5 Frostík Frostík | 21. března 2012 v 20:24 | Reagovat

[3]: Perun !!!Barča tu myšlenku stihla napsat dřív :-D

6 Barča Barča | 21. března 2012 v 20:37 | Reagovat

[5]:Frostíku já jsem obyčejná holka, co má ráda přírodu. Vy všichni ostatní jste pohané a mě se zase líbí číst o tom, jak to cítíte Vy. :-) protože si myslím, že vaše intuice je na tyto věci citlivější, vnímavější a navíc na to máte různé metody - třeba to kyvadélko, rituál apd.

7 Frostík Frostík | 22. března 2012 v 6:07 | Reagovat

[6]:Nevím co si mám představit pod slovem obyčejný. Ty určitě nejsi, jsi vnímavá a vystihlas to přesně. ;-)

8 Miky Miky | E-mail | Web | 22. března 2012 v 8:12 | Reagovat

A ještě mě fascinuje jedna věc. Na stránkách Putujících (které mám mimochodem moc rád) jsem se dočetl, že na Burkováku byl ctěn bůh větru (zřejmě Esus) a kromě zmíněných keramických předmětů se tu na stromech houpávali i oběšenci. Je to tam napsáno jako hotová a nezpochybnitelná věc, ale hodnověrné podklady pro to samozřejmě neexistují. Se stejnou jistotou tvrdí lidé okolo Pana Kozáka například že Myslkovský "obětní kámen", byl opravdu kamenem obětním a že se tu prolévala i lidská krev apod. Ačkoli to tak skutečně mohlo být, ta bohorovná jistota se kterou o tom ti lidé mluví mě zneklidňuje. Podobnou sebejistotu totiž mají např. někteří křesťané, kteří tvrdí, že k nim mluví Duch Svatý, nebo různí blouznivci, kteří vyhlížejí vesmírnou flotilu Aštara Šerana.

9 Satja Das Satja Das | 22. března 2012 v 13:49 | Reagovat

Na těchto místech je obvykle velmi silná energie, která vyvěrá ze země a okolí. Snad to jsou ty známé geopatogenní zóny, v tom se moc nevyznám,které uměli naši předci tak skvěle odhalit. Jenom svojí vnitřní silou, bez měření a přístrojů. Obvykle zde stojí nějaký ten menhir, nebo stával. Později na jeho místě bývá vybudována kaplička. Někdy, když vstoupím do tohoto prostoru, zažívám příjemné harmonické stavy, jindy stavy negativní. Záleží asi na tom, jakému božstvu bylo místo obětováno. Barča by byla dobrý pohan, kdyby se například vydala lunární cestě, což je cesta ženy.

10 Myslič Myslič | Web | 22. března 2012 v 15:02 | Reagovat

[8]: Jo, hlasatelé Velkých pravd najdeš všude :-D

11 Miky Miky | E-mail | Web | 22. března 2012 v 16:06 | Reagovat

[10]: Ano, pokud jsou tyhle věci prezentovány jako osobní gnóze, nemám s nimi problém, pokud jsou ale předkládány jako pravda s velkým P, něco ve mě křičí "bacha!". :-P

12 Frostík Frostík | 22. března 2012 v 19:43 | Reagovat

[11]:Když mě dogmatik vnucuje svojí "víru", ozve se moje prudká letora a začnu schánět klacek :-P

13 Frostík Frostík | 22. března 2012 v 19:57 | Reagovat

[8]: :-D  :-D  :-D Říkal mi Duch Svatý, že Aštar Šeran nepřiletí, hrozně ožral a sluneční soustavu minul. Zkuzte mi to vyvrátit. ;-)

14 Miky Miky | E-mail | Web | 22. března 2012 v 20:27 | Reagovat

[13]: :-D  :-D  :-D

[12]: Nemyslím si ale, že by pan Kozák, nebo Putující svoji víru někomu vnucovali, to bychom jim určitě křivdili. Jen mi tam občas chybí takové to "domníváme se" či "podle našeho názoru".

15 Frostík Frostík | 23. března 2012 v 7:00 | Reagovat

[14]:Máš pravdu, rozumný člověk ví, že pravda založená na dnešním poznání nemusí zítra platit. Stačí mu vyměnit už neplatný kamínek ve své mozaice vnímání světa a přispůsobit mu vzor.

[14]: To neplatilo na Kozáka a spol. , jak jsem ho poznal, je schopnej o všem podebatovat a ukončit to, "že to tak cítí" ;-) a a a vo vo vo to tom to je! :-)

16 Pavel Pavel | 27. března 2012 v 23:08 | Reagovat

[2]:Květo-Liliano, jenom poznámka - Tajemná místa Plzeňska vyšla v roce 2005. V srpnu 2008 byl Vladař vyčištěn od všech negativních bytostí. Nejspíš jsi tam tedy byla až po tomto srpnu...(?)

17 Pavel Pavel | 28. března 2012 v 7:58 | Reagovat

[14]:Miki, - když potkáš mohylu - říkáš "já se domnívám" že je to mohyla, nebo "podle mého názoru" je to mohyla? Já bych si tipnul že řekneš "to je mohyla", protože víš že je to mohyla! Co když ten pan Kozák k tomu přistupuje se stejnou jistotou. Takže on ví že např. u tzv. Myslkovského dolmenu byly lidské oběti. Proč by tedy měl psát, že se domnívá...

18 Frostík Frostík | 28. března 2012 v 13:17 | Reagovat

[16]:No vidíš, já tam byl  v červenci 2001 a byl krásný sluneční den. Že by temnota přicházela po setmění? Jsem přesvětčen, co jedinec to jiný vnímání ;-)

[17]:S tou mohylou se ti moc nepovedlo. Ale jinak, opravdu ví, nebo to tak cítí? :-)

19 Miky Miky | E-mail | Web | 28. března 2012 v 18:28 | Reagovat

[17]: No, když potkám mohylu, tak si právě často nejsem moc jistý s tím, že je to opravdu mohyla. ;-)  :-D
Ale vím, jak to myslíš, když je tam třeba na stromě informační tabulka s nápisem "Mohyly", tak o tom nepochybuji. Prohlásit ale, že na té mohyle někdo před patnacti sty lety provedl černomagický rituál, nebo tu někoho obětoval, to je dost rozdíl. Neříkám že není možné to vycítit, říkám ale, že zde existuje poměrně významná možnost omylu, a to i u těch zkušenějších. Uvedu příklad. Ačkoli se už párkrát stalo, že různí psychotronici a věštci pomohli policii vyřešit svými schopnostmi případ, většinou jsou vedle, jak ta jedle. Proto si myslím, že slova "domnívám se" jsou na místě. Skálopevnou jistotu mívají většinou sektáři, zkus si někdy promluvit s Jehovistou, nebo letničním křesťanem. Ti se tváří, že vědí své a nad pochybami ostatních mávnou pohrdavě (nebo lítostivě) rukou.

20 Pavel Pavel | 28. března 2012 v 19:18 | Reagovat

No, já mám většinou problém s vyjádřením - raději makám než povídám. Tedy 2001 - v tom roce tam myslím ty silné negativní bytosti ještě nebyli a ty slabší se projevují jak víme po západu slunce.Ano, souhlasím, co jedinec, to jiné vnímání - hlavně na základě zkušeností - a ty mohou přicházet neustále! S tou mohylou - no snažil jsem se přirovnat...Jestli pan Kozák ví, nebo cítí? Co se ti změní když ti to napíšu - myslím že nic - nemáš zkušenost - na zkušenostech stavíme.  -  Miky dělá úžasné stránky - sleduju to. Vaše obřadní místa jsou moc hezká o rytinách ani nemluvě - to je úžasné - jen si myslím, že by mohli být silnější neboť některé kameny nejsou živé - podle vás spí - jenže živej funguje jinak než spící! Vlastně tady odpovídám i Mikymu - ani já nedám skoro na žádné psychotroniky a věštce ale na vlastní zkušenost. A zkušenost je poznání - ve chvíli kdy vím, tak vím čímž chci říci, že vědět a věřit je nebetyčný rozdíl - ale to víte taky. Lidi kolem Kozáka jsou taková zvláštní skupina na stejné vlně, by se dalo říci - stejně tak vy Pohané - myslím, že si tak říkáte jste skupina s určitým přístupem - plus mínus se shodnete na základních věcech a máte takovou nějakou stejnou míru vědění Stejně tak Putující... a jistě další...Přeji všem vše dobré.

21 Frostík Frostík | E-mail | 29. března 2012 v 9:01 | Reagovat

[20]: Jsem rád, že máš stejnej přístup, i my se učíme cestou pokusů a omylů. Jen už nás unavuje vysvětlovat, že nikdo nemá podklady pro absolutní pravdu. Třeba s tou mohylou. Pokuď je záznam o nálezu, víme - je to mohyla. Pak jsou jedinci, co prohlásí sejpy za mohylové pole a takovému přístupu se bráníme. ;-)  Stejně tak se má nahlížet na Myslkovský "obětní kámen". Pokud bys chtěl mýt jistotu, musel bys to porovnat s místy o kterých je zjištěno, že se na nich obětovalo. Nejvíc je jich z Knovízké kultury, přesto v nazvání " lidské oběti" jsou archeologové zdrženliví.
Prosím tě, o těch živých kamenech bych se nechal poučit. Třeba to dělám, akorát tomu říkám jinak.

22 Miky Miky | E-mail | Web | 30. března 2012 v 9:14 | Reagovat

[20]: "Vědět a věřit je nebetyčný rozdíl".
Otázka je, co to vlastně znamená "vědět"? Jsou určité věci, které ke mě přicházejí ve snech, vizích, na šamanských cestách. Věci, které tímto způsobem "vím", pro mě osobně mají veliký význam, ale netroufl bych si je předkládat jako obecně platné pravdy. Někdo jiný by mohl mé prožitky samozřejmě interpretovat úplně jinak, než já. Vizi světelné bytosti bude jeden člověk považovat za elfa, druhý za mimozemšťana a další třeba za anděla, nebo samotného Krista. Všem přitom tato vize a její zcela jedinečný výklad dobře zapadne do systému jejich víry. V těchto případech mohu používat i rádoby vědeckou terminologii jako např."aktilit", ale přesto je to stále pouze víra a osobní gnóze. Asi se v tom neshodneme, protože ty jsi Pavle zřejmě přesvědčen, že víš a ne že věříš, ale to nevadí, souhlasím s tebou, že jsme každý součástí skupiny s určitým mírně odlišným přístupem a také já přeji všem, vše dobré. :-)

23 Pavel Pavel | 30. března 2012 v 22:46 | Reagovat

[22]:Dobrá řeč Miky. Jenom bych u své osoby to vědění a víru ještě upřesnil. Jasně že o něčem mohu říci že vím a to vědění platí pro mě - je to mé poznání, můj zážitek, má skutečnost.Je toho také hodně, co nevím. Slovo víra ale nemám rád, snažím se mu vyhnout.

24 Pavel Pavel | 30. března 2012 v 22:48 | Reagovat

[23]: na začátku třetího řádku je správně: zkušenost - ne skutečnost...

25 Abaris Abaris | E-mail | 4. dubna 2012 v 23:28 | Reagovat

O tom všem by se dalo říci mnohé, nakonec tato síť názorů to docela pěkně zobrazuje, mám o tom rovněž své názory, které jsou docela souvislé s touto sítí a o Kozákovi si také myslím své, hanět ho rozhodně netřeba, ale je trochu ? jako ta ušlechtilá dáma paní Marta Foučková, která ve skupině deseti lidí najde cca pět převtělených faraónů, ale ani ji nechci zesměšňovat. Co považuji za nejdůležitější, jako určitý stařešina mezi Vámi mladými, že si pěkně povídáte a nenadávate si, jako např. na jiných stránkách, které se mi ani nechce jmenovat a které by takové nemusely být, tím spíše, že mají "ušlechtilé" názvy.

26 Pavel Pavel | 14. dubna 2012 v 9:39 | Reagovat

[25]:ABARIS - divotvorný věštec a žák boha Apollona. Zván byl též Aerobatem, poněvadž prý se dovedl pohybovati ve vzduchu, létaje na šípu, darovaném mu bohem Apollonem. Po léta vůbec nejedl. Nemoci léčil zaříkáváním. Město Spartu v Řecku tak zbavil moru. - dodnes jsem to jméno nepotkal. To je dobré! Irský nevidomý druid Mogh Ruith také létal.
No a k tomu stáří či mládí - znám dost třicetiletých na které moc lidí nemá...
a ani mnozí z těch co sem píší nemám za už nejmladší! Ať se ti daří Abarisi! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama