NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

LÍPA, MOHYLY A JALOVCE

10. března 2012 v 19:32 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Dnešek jsme s Maruškou prožili v lese. Ráno jsme se vlakem svezli do Sudoměřic u Bechyně, abychom zde chvilku pobyli v přítomnosti památné lípy, která podobně jako ta Ústějovská, ač vyvrácena a podepřena zídkou, roste a prospívá dál.












Naším dalším cílem bylo najít slovanské mohylové pohřebiště na Žluté hoře u Bechyňské Smolče. Do hledání jsme se pustili s klasickou turistickou mapou 1:50 000 a popisem cesty ze stránek Mystika.cz. Ať už ale máte popis cesty sebelepší, hledat mohyly je vždycky tak trochu sázka do loterie a šance, že je naleznete je obyčejně tak padesát na padesát. My jsme navíc nevyrazili ze Smolče jak nás návod nabádal, ale ze Sudoměřic, a tak byla šance, že sejdeme z cesty ještě o trošku větší. Nám to ale moc nevadilo. Na lesních pěšinách bylo krásně a my po týdnu perných směn lačně všemi póry nasávali z okolí psychické občerstvení. Kupodivu jsme však pohřebiště našli poměrně snadno. Došli jsme na návrší s názvem Žlutá hora (nebo Žluté hory) a hned jsme si vpravo od cesty všimli mladého borového porostu. Věděli jsme, že prostor pohřebiště byl v roce 2004 odlesněn a následně osázen a tak tak jsme se vrhli do hustého porostu a začali pátrat. Brzy jsme narazili na první mohyly. Byly poměrně veliké, zvláště do šířky, ale absolutně zarostlé mladými stromy. Zkusil jsem některé vyfotit, ale moc to nešlo. Malá část pohřebiště na západní straně zůstala naštěstí dosud takřka holá. Byly to vlastně úplně první mohyly, které jsme s Maruškou viděli někde jinde, než přímo v lese. Na návrší svítilo slunce a mohyly navršené z písčité křemičité půdy se bíle leskly v jeho paprscích. Nádherný pohled.
Na jednu z mohyl jsme položili oběti pro předky a zapálili zde vonné tyčinky. Pak jsme se na jinou mohylu usadili a zůstali zde v radostném rozjímání asi půl hodiny. V jednu chvíli se ozvalo zaskřehotání a nad pohřebištěm přeletěl veliký krkavec, prostě paráda.Mrkající



Pátrání začalo v takovéhle houštině.



Tady se fotit mohyly opravdu nedaly.


To už je výrazně lepší.



















Další fotky z pohřebiště zde.


Pak jsme se zvedli a vyrazili k poslednímu cíly naší výpravy k rezervaci Černýšovické jalovce. Začínal nás trochu tlačit čas. Chtěli jsme jalovce vidět, ale zároveň jsme potřebovali stihnout vlak, abychom byli včas doma u dětí. K jalovcům jsme dorazili úplně uštvaní. Prohlídka místa byla velmi krátká, ale přesto jsme i zde stihli položit oběti. Ačkoli jsme byli v jalovcovém hájku jen chvilku, zapůsobilo na mě tohle místo možná ještě víc než mohyly. Maruška měla z jalovců stejný dojem. Rozhodli jsme se, že se sem určitě někdy vrátíme. Mě by se možná líbilo v blízkosti jalovců i přenocovat. Je to místo velké síly.




























Další fotky jalovců zde.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frostík Frostík | 10. března 2012 v 20:10 | Reagovat

I já s psicí se toulal :-)

2 Frosík Frosík | 10. března 2012 v 20:14 | Reagovat

Bodejť by to místo s jalovci nebylo plné síly,  nad hlavou jste měli linku VVN 400KV. :-D  :-D  :-D

3 Elen Elen | Web | 10. března 2012 v 20:28 | Reagovat

To jsou překrásné stromy!
Dnes bylo opravdu krásně, taky jsem s dětmi vyrazila až tma nás vyhnala z lesa :-)

4 Myslič Myslič | Web | 10. března 2012 v 20:31 | Reagovat

Takhle vzrostlé jalovce, to se moc nevidí...

5 Miky Miky | E-mail | Web | 11. března 2012 v 8:12 | Reagovat

[2]: Ty jalovce zde rostou právě díky těm drátům. Dříve tu byla pastvina plná jalovců, pak vysadili les a vysoké stromy jalovce vystrnadily. Pod elektrickým vedením ale nesmí vysoké stromy růst a tak zde zbyl poslední ostrvůvek volného místa pro jalovce. :-)

6 Frostík Frostík | 11. března 2012 v 12:46 | Reagovat

[5]:Taky mě to napadlo. Připomíná mi to osud jedné šumavské kytičky. Když jí ochranáři našli na pastvině skotu, zakázali tam pastvu a vzácná kytička do dvou let zmizela. :-? Ono se jí nejlíp dařilo v otiscích stop při nízkém spaseném porostu.

7 Ruis Ruis | E-mail | Web | 11. března 2012 v 16:54 | Reagovat

Nádhera , i já včera vyrazil ovšem nalezl jsem skládku u nádherné skály tak zbude na mě jí zlikvidovat ... :-)

8 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 11. března 2012 v 16:59 | Reagovat

To jsou moc zajímavá místa, obě na mě z fotek zapůsobila.

9 Miky Miky | E-mail | Web | 11. března 2012 v 18:49 | Reagovat

[7]: Chápu, my jsme s Maruškou trošku uklízeli u té lípy. :-)

10 Miky Miky | E-mail | Web | 11. března 2012 v 19:01 | Reagovat

[8]: Na těch několika mohylách bylo fajn, že byly na volné pláni vystavené slunci. Mělo to úplně jinou atmosféru, než když jsou mohyly zastíněné vysokými stromy. Trochu nám to dávalo představu, jak ta pohřebiště vypadala v dobách, kdy se na nich ještě pohřbívalo.

Jalovce byly naprosto ohromující. Bál jsem se, že tamní idilku budou rušit ty el.dráty, ale vůbec mi nakonec nepřekáželi. Fakt to byla síla. Dokonce i ty staré a suché keře v sobě něco měly. Jen mít víc času, posedět, zabubnovat, zameditovat... Snad příště. :-)

11 Satja Das Satja Das | 14. března 2012 v 18:03 | Reagovat

Lípu v Sudoměřicích u Bechyně znám, bydím totiž nedaleko. Ale nikdy mne nenpadlo, že je tak vzácná.

12 Miky Miky | E-mail | Web | 14. března 2012 v 22:33 | Reagovat

[11]: Nevím jestli je vzácná, ale každopádně je krásná. :-)

13 Satja Das Satja Das | 15. března 2012 v 17:31 | Reagovat

No, když jsi kvůli ní vážil cestu až do Suďáku, tak na tom asi něco bude. Neměl jsem tušení, že jsme měli takovou návštěvu. Bydlím nedaleko a nejsem schopen se tam vypravit.

14 Alatka Alatka | Web | 10. června 2012 v 17:53 | Reagovat

U těch jalovců to musela být síla,  dokonce i orby na vašich fotografiích to dokumentují

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama