NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 11.díl

31. března 2012 v 16:25 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA


V dnešním pokračování našeho seriálu o obřadních místech se podíváme na poslední sérii fotografií od Fíby. Místo, které dnes uvidíme je od kruhu Gabréta, co bychom kamenem dohodili, a to doslova. Prý jen asi 10-15 metrů směrem k poli. Jedná se o starý dub s nádherně propletenými větvemi, pod který Fíba umístil tři kameny. Uprostřed je kámen do kterého vytesal misku. Po levé straně kamenné misky stojí kámen s obrazem bohyně Frigg a po její pravé straně je kámen s obrazem Ódina. Oba tyto kameny stály původně v kruhu, ale později byly nahrazeny kameny sice s totožnými božstvy, avšak se jmény, které více odpovídají naší středoevropské oblasti. Odin má oštěp a jeho chybějící oko vzniklo přirozenou dírou v kameni. Na Odinově kameni je z boku napsáno runami ve staroseverštině toto: "Odinn helga we thetta ok hindra alla illska", což by v překladu mělo být přibližně toto: "Odine ochraňuj toto místo a nevpusť vše zlé". Ptal jsem se Fíby jestli má ta miska ve středovém kameni nějaký zvláštní účel a on mi napsal, že ne. Prý se jen občas umyje tou dešťovou vodou, která se v kameni drží, ale rituálem by to nenazval. V Polsku, pokud vím, se však kamenným miskám říkávalo sledoviky a údajně se zde věštilo z mraků, které se odrážely v jejich vodní hladině. Fíba si zase všiml, že vodou z kamenných misek se omývají i pohané v Litvě a poslal mi odkaz s ilustrační fotografií.
Kameny každopádně tvoří společně s dubem harmonický celek a i z fotografií je cítit, že to místo má úžasnou atmosféru.
















































Poslední dvě fotografie s Ódinem a Frigg mi poslal Frostík, který toto místo nedávno navštívil.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Frostík Frostík | 31. března 2012 v 17:12 | Reagovat

To se prostě musí vidět, první náštěva byla ve spěchu. Příště si to vychutnám a doufám, že Fíba bude se mnou. Nebo pojede i Miky s Lásečkou ? ;-)

2 Elen Elen | Web | 31. března 2012 v 21:00 | Reagovat

Fíbo, to je opravdu krása, přiznám se, že tohle místo je mi díky nádhernému dubu, bohům, kterým je místo zasvěceno a skromnějšímu pojetí z tvých posvátných míst nejbližší. :-)

3 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 31. března 2012 v 21:20 | Reagovat

Opravdu kouzelné místo! Znovu obdivuji tu kamenickou práci. Miska se mi moc líbí, také jsem někde četla, že se využívaly k věštění (na některých místech i ty přírodního původu).

4 Moraea Moraea | E-mail | Web | 1. dubna 2012 v 9:19 | Reagovat

[3]: Naprosto souhlasím. Ani si nedokáži představit, jakou práci musí dát do kamene vytesat pár symbolů natož takové kresby - je to nádherné :o) Co se týče těch misek, po ČR se jich nachází poměrně hodně. Před pár měsíci o tom byl článek tuším v Enigmě a je fakt, že měly všestranné využití :o)

5 Myslič Myslič | Web | 1. dubna 2012 v 11:16 | Reagovat

Z misek s vodou prý věštili i Etruskové, když v ní viděli odraz oblohy.

6 Miky Miky | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 20:45 | Reagovat

[1]: Frostíku, jednou se tam určitě podívám, ale kdy to bude to nemám zdání, zatím nám s Maruškou v práci ruší uspěšně jedno plánované volno za druhým. :-(

7 Miky Miky | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 20:49 | Reagovat

[2]: [3]: [4]: Je to nádherná svatyně, také se mi moc líbí její prostota a vyváženost. Voda, strom, kameny. :-)

8 Mars Mars | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 22:19 | Reagovat

Ohledně posvátných kamenů, v nichž se drží dešťová voda se lze dočít v přiloženém odkazu na straně 3. Zajímaly by mě blíže některé pověry a pověsti, které se s tím pojí...
Jinak je velmi zajímavá ona tradice Velniasových kamenů nebo Čertových kamenů obecně, mimo níže jmenovaných jedny máme například v Jizerských horách na Černém vrchu (pův. Teufelsstein).

http://kralsumavy.files.wordpress.com/2011/10/velnias_gimbutiene3.pdf

http://cs.wikipedia.org/wiki/Čertův_kámen

9 Ruis Ruis | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 22:42 | Reagovat

Musím navšťívit :-)

10 Calis, Sýkorka, Calis, Sýkorka, | Web | 3. dubna 2012 v 20:30 | Reagovat

Opravdu nádherné místo... Ty kameny jsou úžasné, autor si s nimi musel jistě dát dost práce... A ten runový nápis.. sálá z toho krásná energie. :-)

11 Fíba Fíba | E-mail | 3. dubna 2012 v 20:42 | Reagovat

[1]:Jo, jo. Někdy se můžeme domluvit.

Jenom bych upozornil, že kameny lze sice vytesat v jednom člověku, ale je také potřeba je dovalit a postavit. Takže to není jenom Fíbovina, ale dílo kolektivu. V tomto případě zčásti členů bývalého už zaniklého sdružení Heathen Hearts. Jinak toho mám na svědomí víc, kdysi jsem vytesal v pískovcových skalách někde u Litomyšle  hlavu Ostary s runovým nápisem Ostara a do skály u jednoho potoka celý Futhark, zapomněl jsem ale kde to bylo :-( Tohle kladivo v odkazu níž je také moje dílko, dnes už bych to ale udělal lépe, myslím si:
http://pohanstvi.wordpress.com/2011/10/03/vranovske-skaly/

12 barča barča | 3. dubna 2012 v 21:18 | Reagovat

Krásné místo. Klid a harmonie všeho.
Stromu, kamenů, duše.

13 Fíba Fíba | E-mail | 3. dubna 2012 v 21:31 | Reagovat

Mimochodem, kamarád kdysi na tomto místě fotil fotku inspirovanou naší lesní ženskou bytostí Swizou.
http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=643928&gal=photo

14 Satja Das Satja Das | 4. dubna 2012 v 10:34 | Reagovat

Opravdu pěkné místo, sám bych si podobné k meditacím vybral.

15 Miky Miky | E-mail | Web | 4. dubna 2012 v 16:01 | Reagovat

[8]: Marsi, díky za ten odkaz o Velniasovi, hezky jsem si početl a dozvěděl se pár nových zajímavých věcí. :-)

16 Miky Miky | E-mail | Web | 4. dubna 2012 v 16:04 | Reagovat

[13]: V Kašperských horách jsem byl na vandru celkem 3x. Ta legenda o Swizze mě fascinuje.

17 Mars Mars | 6. dubna 2012 v 17:38 | Reagovat

Jsem rád, že se článek líbil. V tom případě bych ještě rád doplnil, že spousty pohádek, v nichž vystupuje podsvětní car-kouzelník, tj. Veles, pocházejí od nás nebo ze slovan. prostředí. Na internetu je například k dohledání pohádka Noční tanec, která ovšem skončí pro princezny kupodivu šťastně. Ropucha (litevsky rupūže), která se v našich (a nejen našich) pohádkách mění v princeznu, je Velniasova ženská obdoba - Ragana, což v současné lit. zn. čarodějnice. Kdybyste narazil na nějaké pověry a pověsti o oněch "Velesových stopách" na kamenech, v nichž se držívá voda, nezapomeňte o nich napsat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama