NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 9.díl

6. března 2012 v 20:37 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
GABRETA




Dnešní díl našeho seriálu o obřadních místech bude množstvím fotografií i textu zatím zcela bezkonkurenční. Fíba nám v něm představí krásný kamenný kruh, který je obřadním místem skupiny českých vyznavačů germánského pohanství. Každý kámen v tomto kruhu má svoji zvláštní úlohu a symboliku a já proto udělám nejlépe, když nechám mluvit Fíbu samotného :

Kruh se nejčastěji nazývá "Gabreta" případně "Na Gabretě", někdy také "Na Zlatce" (podle nedaleké Zlaté Koruny). Je tvořen středovým kamenem-oltářem s vytesaným symbolem Slunce, hvězdné oblohy a vlastně i cyklu jako takového. Tento symbol ornamentální svastiky je vytvořen pomocí čtyř spirál. Spirála sama o sobě může odkazovat k životu, případně k nesmrtelnosti, pokud jí budeme vnímat jako "slunečního hada omlazujícího se svlékáním kůže" (viz znak litevské Romuvy). Čtyři spirály takto provedené mohou odkazovat na sluneční svátky v roce, čtyři roční období a také na už zmíněnou hvězdnou oblohu, která se zdánlivě otáčí kolem hvězdy Polárky.







Tato symbolika (nejen) čtyřramenného kroužení je doložena i v lidovém kruhovém tanci. Jeden takovýto tanec z naší země popsal i Otomar Dvořák, kdy čtyři muži tanči do kruhu s holí a při každém třetím kroku pokleknou na koleno a udeří holí do středu kruhu. I ten Otomar Dvořák uznal, že tento tanec připomíná při pohledu z nadhledu točící se svastiku. Podobné dívčí kruhové tance se dodnes praktikují v Litvě a Lotyšsku a možná i jinde.








Kolem tohoto oltáře je 24 malých kamenů, na každém z těchto kamenů je vytesána jedna runa staršího Futharku. Runový kruh začíná na jihu (podle Nigela Pennicka), byly ale použity runy podle Bernarda Kinga z jeho knihy Runy.









Následuje další, druhý kruh tvořený osmi většími kameny (tak do půl pasu). Osm kamenů může odkazovat na kolo roku a jeho osm svátků v roce. Má ale také vztah k světovým stranám a slunečním svátkům. Podle Nigela Pennicka je každá světová strana symbolicky zasvěcena nějakému božstvu, existuje mužská i ženská část tohoto kruhu. Zde byl vytvořen kompromis mezi mužskou i ženskou částí, takže sever patří Wotanovi (Ódin), jih Donarovi (Thor), na východě je Frija (Frigg) a na západě Fraujo (Freyja).




Sever - Wotan.




Jih - Donar.



Východ - Frija.



A ještě jednou Frija.



Západ - Fraujo.



Mezi těmito kameny jsou další čtyři a to na severovýchodě Fruma sidus (starogermánsky "Dávný obyčej"), na jihovýchodě Thule (dle Pennicka ve významu zásvětí, případně někdy ve významu země na severu), na jihozápadě Germania (zeměpisný historický pojem) a na severozápadě Asatru Boiohaemum (Asatru, germánské pohanství. Boiohaemum, starý název země). Vzhledem k členitosti krajiny nelze přesně pozorovat sluneční svátky, dá se ale říci, že v době jarní a podzimní rovnodennosti vychází slunce na východě a západě, v době letního slunovratu se východ a západ posouvá směrem k severu, tedy ke kamenům Fruma Sidus a Asatru Boiohaemum. V době zimního slunovratu se východ a západ slunce posouvá směrem k jihu, tedy ke kamenům Thule a Germania. Dalo by se i říci, že do jisté míry významově kameny s božstvy vyjadřují mužské vlastnosti vztahující se k svrchovanosti a obecně Dumézilovu "bílému stavu brahmánů" - Wotan. Dále pak vztahující se k bojovníkům "rudý stav kšatrijů" - Donar. V ženské části bych mezi "bílou svrchovanost" zařadil Friju, coby partnerku Wotana a tedy nebeskou královnu a patronku rodiny. Naopak Fraujo, Freyja by spadala jako bohyně Vanů pod plodnost a tedy "modrý, černý, zelený stav - vaišjové". Atributy bohů na kamenech: Wotan: Dva havrani, dva vlci, valknut. Donar: Kladivo. Frija (Frigg) čáp - odtud české pohádky o tom, že čáp nosí děti. Čáp u této bohyně v její mateřské podobě symbolizuje ochránce dětské duše (nenosí je ale jak v té pohádce Dařbuján a Pandrhola!) Fraujo (Freyja): náhrdelník Brísingamen.



Severovýchod - Fruma sidus.



Jihovýchod - Thule.



Jihozápad - Germania.



Severozápad - Asatru Boiohaemum.



Jenom bych ještě doplnil, že třeba indoevropské souvislosti v duchu Dumézila nám v době vytváření kruhu nebyly ještě zcela známé, stejně jako souvislosti mezi obětním středovým kamenem a nebeskou oblohou. Těší mne ale, že lecos "sedí", tak jak se zvyšuje poznání.
Poslední třetí kruh je vytvořen zakopanými kameny poskládanými hned vedle sebe a má význam hlavně vymezující a ohraničující prostor pro úklid a údržbu místa.
Co lze v okolí najít: Na jaře dole u Vltavy petrklíče, později konvalinky na stráních nad Vltavou, jahody, na borovicích jmelí. Lesní pannu, což je ne moc známé jméno pro vemeník. Mateřídoušku. Z hub zde lze najít hřiba pravého, někdy i přímo v kruhu, křemenáče, kozáky, syrověnky, suchohřiby, bedly a kotrče. Roste zde hloh, kruh je mezi duby, z jedné strany je pole z druhé lesní stráň k Vltavě. V okolí převažuje borovice a buk, jsou zde ale také břízy. Na zoraném poli směrem ke Štěkři lze občas najít střep černé tuhové keramiky - ještě keltské a nebo pozdější? Tuhová keramika se prý vyráběla i později - nemám to ale ověřeno.
Na kruhu se občas pořádají setkání, dnes už sporadicky a v malém množství zúčastněných, dříve zde probíhala setkání "v době největší slávy Asatru" o dvaceti i více lidech (méně než třicet). To bývalo vždy v době dožínek (lughnasad) o víkendu na začátku srpna. Konaly se zde rituály vztahující se k tomuto období, tedy hrál se pomocí zúčastněných "herců" příběh z Eddy, kdy Freyjovo posel Skírni jede pro Gerdu. Na středovém kameni se potom ukládaly obětiny, což se děje i dnes, už ale ne v takovém množství. Večer probíhal Sumbel - pohanské kruhové připíjení z rohu s medovinou.

Vývoj kruhu: kruh začal vznikat na podzim v roce 1998. Nejdříve vůbec nebyl záměr stavět kruh, ale jenom postavit nějaký kamen. Později se postavily dva kameny naproti sobě. Potom čtyři kameny a ty se následně vyplnily menšími kameny do kruhu. Potom došlo k vyměnění menších kamenů tak aby souhlasil počet 24 a začalo první tesání run. Potom došlo k oddělení středového kruhu s runami od ostatních větších čtyř kamenů, byly přidány další čtyři kameny, takže vzniknul druhý kruh. Začalo tesání osmi kamenů, původně byly vytesány v severském stylu, později byly některé přetesány do domácího starogermánského stylu, ty kameny které byly vyměněny jsou v současnosti postaveny v okolí (ještě poinformuji). Doprostřed byl dovalen obětní kamen a vytesán výše popsaný symbol, do té doby byl uprostřed jenom malý vydlážděný prostor na úrovni země. Prostřední placák měl vytesaný kříž v kruhu. Tento placák byl později u ohně pod kruhem a někdo ho nakonec odnesl. První kameny byly dopravovány značně složitě a namáhavě převalováním. Později se už přesouvaly po kládách, jde to podstatně lépe. Nejdelší přesouvaný kamen zde byl asi ze vzdálenosti 100-150 metrů (dle mého odhadu). Jeden kamen zde ale není původní a to kamen s Donarem. Ten mi přivezli kolegové z práce ze Šumavy z míst u Volar. Líbil se mi, tak ho naložili na káru a protože to bylo na konci zimy a přilehlé pole bylo posekané, nezorané a sjízdné, dal se ten kamen dopravit až skoro do kruhu. Předposlední práce na kruhu bylo vytvoření třetího kruhu, toho vymezujícího a poslední práce byla oprava prvního runového kruhu, kdy jsem většinu kamenů vyměnil za trochu větší, runy jsem vytesal do větší hloubky a zároveň u starších vyměněných kamenů jsem ty staré runy odtesal, aby v okolí nepůsobily rušivě. V současnosti toto místo prochází pouhou údržbou.
K majetku: Původně jsme to neřešili, ale později nám to začalo vrtat v hlavě. Takže jsme si zjistili majitele pozemku a chtěli jsme si to užívání místa domluvit. Nakonec nás ale majitelka předběhla a přišla se na nás jednou o slunovratu (menší setkání mimo ty hlavní v srpnu) podívat. Přes počáteční nedůvěru se nakonec domluvilo, že tam můžeme zůstat, nejsme ale na svém - což je jistě chyba a pokud by zde z mého přičinění mělo vznikat nějaké další podobné místo, asi první co bych udělal by byla záležitost pozemku.

A na závěr Gabreta v různých ročních obdobích :











.


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Myslič Myslič | Web | 6. března 2012 v 20:45 | Reagovat

Co dodat? Prostě úchvatnost :-)

2 Ruis Ruis | E-mail | Web | 6. března 2012 v 20:51 | Reagovat

Již legenda která nemá obdoby :) ovšem ta technika vytesávání mi vrtá hlavou a zajímalo by mě čím přesně se to dělá

3 Barča Barča | 6. března 2012 v 20:59 | Reagovat

Dokonalé...

4 Fíba Fíba | E-mail | 6. března 2012 v 21:35 | Reagovat

[2]: Nejsem kameník,takže si vytvářím vlastní techniky a během práce se učím. Vytesaná drážka má tvar V. Dělal jsem to nakonec pomocí několika druhů nářadí. V první fázi jsem vytesal drážku nahrubo přibližně do U pomocí kladiva a normálního koupeného sekáče. Na druhou fázi jsem si vyrobil vlastní nářadí a to z tvrdého obdélníkového materiálu (velikost asi okolo 10 cm na délku,1,5 cm na šířku a asi 0,5 cm tloušťky)  ze kterého se vyrábí (vybrušují?) nože do soustruhu. Z tohoto jsem si na brusce vyrobil vlastní drobnější sekáčky se kterými se následně drážka prohlubuje a upravuje dotesáváním tak aby vytvořila požadovaný tvar do V. Vnitřek je potom barven hnědorudou barvou stejně jako některé staré runové kameny.

5 Moraea Moraea | E-mail | Web | 7. března 2012 v 6:58 | Reagovat

Vážně bezkonkurenční, spojitost se souhvězdím mě naprosto uzemnila - překrásné :o)

6 Talcern Talcern | E-mail | 7. března 2012 v 11:23 | Reagovat

Skutečně překrásné místo, plné síly, odhlodlání a preciznosti severského ducha. Potěšení jen pozorovat, natož být přítomen.

[4]: Nádherná práce kameníka, oceňuji tvůj mysl pro detail a ladnost kreseb.

Pěkné snímky vztyčených kamenů, poslední fotografie vyzařuje velmi harmonicky, klid zenové zahrady.

Smekám před "Duchem místa" a Vaší zručností. Nechť vás "Pradávní" provází labyrintem života a "Duch místa" vede vaše srdce, mysl a paže. ;-)

7 Ronr Ronr | Web | 7. března 2012 v 17:34 | Reagovat

Naprosto úchvatné, ty kameny to rozestavení podle souvězdí. Co dodat prostě nádhera. :-D  :D

8 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 7. března 2012 v 21:43 | Reagovat

Úžasná práce, obdivuji! :-) Celé to místo i z fotek působí silně a harmonicky.

9 Miky Miky | E-mail | Web | 8. března 2012 v 6:42 | Reagovat

Teď mi došlo, že jsem úplně zapomněl uvést, že fotku č.6 (Wotan) a č.8 (Frija) fotil Frostík, který před nedávnem kruh navštívil.

10 Ozzro Ozzro | Web | 8. března 2012 v 10:52 | Reagovat

Nádherné. Fantazie pracují na plné obrátky a tak to má být. A nejen fantazie, ale i odborné znalosti a to se mi líbí nejvíce. Klobouk dolu před tou tvrdou prací. Výsledek určitě majitele musí na 1000% uspokojovat.

11 Frostík Frostík | 8. března 2012 v 15:04 | Reagovat

[9]:Ani jsem si nevšiml. Ale těší mě, že jsem trošíčku přispěl. :-)

[10]: Jak jsem poznal Fíbu, tak úplně spokojenej nikdy nebude. Počase si řekne " Co kdydych tady něco malinko přidělal..."    A co na to Fíba? ;-)  :-)  :-D

12 Ozzro Ozzro | Web | 8. března 2012 v 17:50 | Reagovat

[11]: No, řeknu to takhle, ačkoliv to s tím vůbec nesouvisí, ale paralela je stejná. Tohle je stejné jako u spisovatelů, taky mi připadá, že moje povídka potřebuje upravit tohle a tamto a nakonec vlastně zjistím, že jsem to zkazil. Všeho moc škodí. Autor díla bude vždy nespokojen a taky bych své rituální místo zveleboval donekonečna. Raději ho nechávám takové jaké je.

13 Fíba Fíba | E-mail | 8. března 2012 v 21:32 | Reagovat

[11]: Tohle místo se už jenom udržuje, předělávky nejspíš nebudou. Je ale možné, že si někdy, někde v budoucnosti zase vytesám nějaký kamen. Lákají mne obrazové kameny z Gotlandu :-)

Vzkaz pro pána který mi v souvislosti s tímto článkem napsal na mail: Odepsal jsem Vám, ale odpověď se nedoručila a přišla mi zpátky. Nevím proč.

14 chere chere | 5. srpna 2012 v 7:30 | Reagovat

Nemám slov.Nádhera.Ať toto místo chrání všichni duchové.

15 Krei Krei | E-mail | 30. října 2013 v 21:55 | Reagovat

Po tři čtvrtě roce hledání, jsem místo nakonec našel a byl jsem jím naprosto ohromen.
Skládám poklonu všem, kteří se účastnili stavby a realizace. Opravdu se vám to povedlo a ta atmosféra tam je nepopsatelná(5 minut mi trvalo než jsem se odvážil přiblížit :) ).

16 Miky Miky | E-mail | 31. října 2013 v 7:24 | Reagovat

[15]: Naprosto souhlasím. :-)

17 Dave Dave | 2. března 2014 v 19:24 | Reagovat

Byl jsem tam včera. Také klobouk dolu před tím, kdo to vytesal, postavil a kdo to udržuje. Pěkné pro oko, ale méně už pro ducha. Myslel jsem, že to bude vhodné pro jakousi relaxaci, obnovu a očistu, ale mísí se tam negativní energie. Tolik můj postřeh.

18 Miky Miky | 4. března 2014 v 7:26 | Reagovat

[17]: On Fíba ten kruh nijak energeticky nepromýšlel. Prostě stavěl a tesal a šlo mu spíše o estetické než energetické působení.
Existují místa posvátná a místa obřadní. Posvátné místo většinou ani žádné naše zásahy a stavby nepotřebuje. Gabréta je spíš místem obřadním, tedy místem určeným k obřadům a posvátnosti mu dodávají hlavně ty obřady, které v kruhu proběhnou. Místo je to už velice známé a každý návštěvník sebou přináší své vlastní energie. Ne každý se k němu chová s úctou, takže se tam opravdu míchají různé vlivy. Z mého pohledu ale není žádný problém kruh vykouřit bylinami, očistit ho modlitbou a zarelaxovat si tam. :-)

19 Dave Dave | 14. března 2014 v 12:05 | Reagovat

Ano, asi tak nějak to bude, jelikož netuším, kdo tam byl přede mnou, nebo co přesně se tam odehrálo, možná nějaký rituál, možná tam někdo někoho rozzlobil a když jsem tam napochodoval já, tak to na mě sedlo. Setřás jsem to až večer. Místo jako takové většinou nic nedělá, někde to samozřejmě září víc, někde míň, někde vůbec. Každopádně poloha i místo je super, kamenická práce také na 1*

20 Miky Miky | 15. března 2014 v 17:34 | Reagovat

[19]: Skláním se před Fíbovým mistrovstvím. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama