NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

ROZJÍMÁNÍ NAD ÓDINEM

11. března 2012 v 13:28 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Bůh Ódin je pro mě stále záhadou. Ačkoli je často prezentován jako představitel vesmírného řádu v opozici vůči silám chaosu, málokterá postava germánské mytologie je tak rozporuplná a těžko uchopitelná jako on. Ódin sice stvořil se svými bratry náš svět, určil planetám jejich dráhy a vdechl život člověku, stále v něm ale zůstává cosi obřího, zlověstného. Ze starých severských ság víme, že Ódinova přízeň vůči lidem bývala vždycky vrtkavá. Hrdina Sigmund nejprve obdržel od Ódina podporu a darem magický meč, ale v závěrečné bitvě příběhu se Ódin proti svému oblíbenci postaví, svým kopím mu meč roztříští a nechá Sigmunda padnout. Také další bájný hrdina Hadding se dlouho těší Ódinově přízni. Vládce severského panteonu naučil Haddinga jak sešikovat vojsko k boji a v bitvě prý stál za Haddingovými zády a sám střílel proti jeho protivníkům deseti šípy najednou. Hrdina se však nakonec oběsí. Také dánského krále Haralda naučil válečné taktice a dlouho ho podporoval v boji, nakonec se však proti Haraldovi rovněž postavil, úmyslně vyvolal spor mezi ním a jeho synovcem Hringem a nechal ho v bitvě s ním zemřít.
Z pohledu dnešního člověka včetně mě samotného to nemá příliš logiku, ale je fakt, že pro Ódinova vyznavače byla zřejmě smrt v bitvě, nebo smrt oběšením důstojným koncem. Zasvětit se Ódinovi má svoje rizika i dnes. Diana L. Paxsonová v Základní knize germánského pohanství říká : "Avšak zrazuji od jeho (Ódinova) vzývání v případě, že vám jde pouze o vítězství a slávu. Ódin se velmi zajímá o budoucnost světa. Vezme si ty, kteří se mu zasvětili, a využije je, podobně jako své sebeobětování, pro vyšší dobro. Ti, co se s ním setkají, naleznou velmi silnou osobnost, která se někdy poněkud neočekávaně vkládá do lidských životů. Silácký přístup k Ódinovi může být bolestivý, a možná proto s ním mohou lépe komunikovat ženy a lidé spirituálně vnímaví než machističtí muži."
V souladu s tím vzpomíná druidská kněžka Emma Restall Orr na svého pohanského kolegu, který nabídl v rituálu svůj život Ódinovi a od toho dne byl jeho život roztrháván na kousky, za brutálních ztrát a bolestných zklamání všeho druhu.
Podle mínění některých historiků se Ódin (Wotan) dostal na vrchol germánského panteonu v dobách bojů s římany a expanze známé jako "stěhování národů" ,kdy se válčení začalo hrát důležitější roli, než tradiční zemědělství a pastevectví. Předtím patrně Ódin plnil jiné funkce a byl především bohem mrtvých a jakýmsi prašamanem. Některé indicie naznačují Ódinovu příbuznost se slovanským bohem Velesem. Také Veles byl bohem čarodějů a spravoval říši mrtvých. Jsou zde ale i rozdíly. Veles je například známý také jako bůh stád a to Ódin pravděpodobně nikdy nebyl. Na druhou stranu existuje záznam ze 16. stol. z Malé Litvy, kde u Velniasova pramene (Velnias je baltská obdoba Velese) muži obětovali své oko, aby dosáhli moudrosti a přesně to udělal u Mimirova pramene sám Ódin. Ódina tedy nemusíme vnímat pouze jako válečné božstvo, ale také jako šamanského poutníka, básníka, mudrce a vládce mrtvých, který je doprovázen svými totemovými zvířaty vlky a havrany.
Čtu teď knihu Totem vlka od Ťianga Žunga. Mongolský kmenový stařešina Bilig v knize opakovaně připomíná, že svou skvělou bojovou taktiku odkoukal Čingischán právě od vlků. Ve více než polovině zaznamenaných Čingischánových bitvách lze prý vlčí taktiku boje (lovu) vysledovat. Vzpomněl jsem si u čtení této knihy na Ódinovi vlky a na pověsti o tom, jak učil své oblíbené válečníky bojové taktice. Možná se staří seveřané učili podobně jako Čingischán také od vlků a v jejich očích tedy od samotného Ódina. A možná, že se Ódin nakonec proti těm válečníkům obrátil proto, že byl unaven tím, že po něm chtějí pořád jen vítězství v bitvách, když on je tu koneckonců i od jiných a možná důležitějších věcí. Možná. Kdo ví? Jak jsem řekl na začátku Ódin je pro mě stále záhadou a ono to tak asi má i být. Prochází prostě našimi životy ukrytý pod pláštěm a širokým kloboukem a jeho přítomnost u nás vzbuzuje mrazení v zádech a pocit tajemství.




.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Myslič Myslič | Web | 11. března 2012 v 13:52 | Reagovat

Teda, Miky, zrovna jsem chtěl sepsat pro Pohanský kruh článeček o tom samém! :-D A ty mi to takhle vifoukneš [:tired:]

No, co se dá dělat :-D . Odin je někdy nazýván "Zrádce válečníků", protože zařizuje smrt těch nejlepších v boji, protože si je ve Walhale křečkuje pro Ragnarök. A asi skutečně nebyl původní hlavou severského pantheonu. Tím byl podle všeho Tyr. Já osobně Odina moc neuctívám, je to totiž bůh aristokracie. Pro mě je důležitější Thor a Völund, nebot' to jsou ti správní "working class". :D

2 Elen Elen | Web | 11. března 2012 v 16:53 | Reagovat

Povedený článek :-)

3 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 11. března 2012 v 17:06 | Reagovat

Některé Bohy opravdu není snadné pochopit. Já měla dneska ve snu shodou okolností Lokiho a Thora, sice to nebyl tak dokonalý sen jako měla Elen o Odinovi, ale nějaké poselství tam bylo :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 11. března 2012 v 18:43 | Reagovat

[2]: Elen, když jsem četl u té Paxsonové, že s Ódinem lépe komunikují ženy, hned jsem si vzpomněl na tebe a tvé sny. ;-)  :-)

[3]: Sákryš ženský, vy máte štěstí, já jsem žádného boha ve snu ještě neměl, teda pokud se nějak nemaskoval. :-P

5 Miky Miky | E-mail | Web | 11. března 2012 v 18:47 | Reagovat

[1]: Mysliči, klidně to sepiš. Určitě to pojmeš trošku jinak a já si to rád přečtu.

S tou working class jsi mě dostal :-), takhle třídně jsem o tom ještě neuvažoval.

6 Květa-Liliana Květa-Liliana | Web | 11. března 2012 v 19:47 | Reagovat

[4]:: Já doteď asi také ne, jenom jsem si to přála. Tyhle sny byly docela vtipné (s Lokim byly vlastně dva), možná mi Bohové chtěli mimo jiné zvednout náladu :-)

7 Tomas Tomas | 11. března 2012 v 20:19 | Reagovat

Původním hlavním germánským bohem byl skutečně Tiw neboli Tyr.A Wotan opravdu prošel pravým šamanským zasvěcením, které je skoro ve všech kulturách na podobné bázi tj. oběšení,probodení a utopení nebo jiné formy, které mají ovšem stejnou podstatu. S tím válčením to vidím tak ,že je Wotanovi celkem jedno kdo zvítězí,jde mu spíš o samu podstatu boje.Z vlastní zkušenosti mohu říct že Wotan může hodně dát ale vždy to má nějaký háček :-)Jakoby člověka zkoušel...

8 Ozzro Ozzro | Web | 11. března 2012 v 20:44 | Reagovat

Na bozích je nejhorší to, že jejich příběhy jsou zmatečné díky prolínání různých pramenů i tím, že bohové cestovali spolu s lidmi. Mnoho pověstí a bájí různých národů se shoduje v podstatě globálně. Takže je lepší nad tím kolikrát nepřemýšlet. Ale článek je pěkný a pro mě nabitý novými informacemi.

9 Elen Elen | Web | 11. března 2012 v 21:12 | Reagovat

[4]: těch snů s Ódinem bylo vícero a vystupoval v nich spíše v roli šamana. Dělali jsme různá vizualizační cvičení na runy, chtěl, abych je pochopila jako celek. Nevím proč. Pokaždé jsem z něj cítila jistou "živočišnost?" a pokaždé mi dal najevo jak mnou pohrdá - metoda cukru a biče. Ale jsou to jen sny ;-)

10 Fíba Fíba | E-mail | 12. března 2012 v 10:49 | Reagovat

Když čtu tu Malou Litvu, ozývá se mi z toho trochu Sauilo :-)Sauilo se dá sehnat v PDF na slovenském Asatru, zde je onen zmíněný článek:
http://www.baihaimaz.com/78-indogermansky-duchovni-system
Zajímavé je, že Sasové snad až do svého pokřesťanštění uctívali jako hlavního boha Týra. Jejich Irminsul je vlastně Stromem Světa. Týrovo runa odkazuje také na nebesa a šipka nahoře je vlastně nebeská střecha. Stejný význam má trojúhelník jako symbol nebeské střechy lotyšského nebeského boha, ale pravděpodobně i trojúhelníky na halštatské keramice. Když se podíváte na domy Selského baroka a statky z první poloviny 20. století a odmyslíte si křesťanský nátěr, uvidíte opět indoevropskou nebeskou symboliku: někdy je ve štítu trojúhelník (zde už boží trojice), ale hlavně střecha sama má tvar trohjúhelníku. Takže pokud je ve štítu symbol slunce, je to pěkné vypodobnění nebeské střechy (trojúhelníkový štít domu) s plujícím Sluncem po obloze (kříž v kruhu, šestilistý květ).
http://pohanstvi.wordpress.com/2011/08/21/domy-v-branisove/
Týr má svůj předobraz v indoevropském hlavním bohu nebes Dyeusovi.
http://en.wikipedia.org/wiki/Dyeus
Což by znamenalo, že Sasové zůstali "konzervativní" pohané a neprošli stejným vývojem jako ostatní Germáni. Pokud se ve věci správně orientuju, vypadá to tak, že původně zde byla jakási indoevropská boží dvojnost: Dyajus,Týr,Mitra (denní obloha, pozitivní mírová svrchovanost)- Weles,Wotan, Waruna (noční obloha, spíše děsivá a konfliktní stránka). Proto má také Wotan svojí "divokou noční honbu". Je zajímavé, že k povýšení Wotana došlo patrně v době stěhování národů (plus-mínus), tedy v době všeobecného zmatku, chaosu a nekonečných válek. Postava Ódina je už podle mého opět dvojná - tedy potom co byl Dyajus,Týr "odstaven na vedlejší kolej" nahradila jedna postava Ódina tuto starou dvojnost "den-noc". Z toho důvodu je také už vikinský Ódin postavou rozporuplnou  dvojsmyslnou. V Tolkienovo příběhu se podle některých údajů zobrazila jak postava pozitivního Ódina (Gandalf), tak postava negativního Ódina (Sauron) Gandalf je samozřejmě eddické jméno (Gand, kouzelný - alf, elf. Kouzelný elf. To už je ale téma mimo.)

11 Miky Miky | E-mail | Web | 12. března 2012 v 17:35 | Reagovat

[10]: To Sauilo se ti z toho ozývá správně. Informaci o Velniasově prameni jsem ale původně zachytil v tomto článku : http://www.baihaimaz.com/853-litevske-pohanstvi . :-)

12 Fíba Fíba | E-mail | 12. března 2012 v 17:48 | Reagovat

Aha :-)
Dalreiks měl dobré články, je docela škoda, že se stáhnul do ústraní.

13 Myslič Myslič | Web | 12. března 2012 v 21:07 | Reagovat

[5]:Miky, já s Odinem moc nepeču. Bohů je naštěstí dost a každý z nich má nějakou specializaci. Pro mne, jako manuálně pracujícího, jsou asi lepší ti bohové, co jsou nějak spojení s prací, třeba ten Thor nebo Héfaistos. Ale v "Ullově háji" má Odin kámen ze všech největší, přeci jen, co kdyby... :D

14 Miky Miky | E-mail | Web | 13. března 2012 v 8:53 | Reagovat

[13]: Já Ódina ctím jako dárce Run a runové magie. Mnohem více je mi sympatická jeho role šamana, než role vládce panteonu. Každopádně můj osobní patron to také není.

15 Miky Miky | E-mail | Web | 13. března 2012 v 19:57 | Reagovat

[10]: Dneska jsem si v klidu a důkladně přečetl ten článek o indoevropském duchovním systému ze tvého odkazu a bylo to super. Hodně věcí mi to objasnilo. Díky, Fíbo. :-)

16 Catalessi Catalessi | E-mail | 19. března 2012 v 10:02 | Reagovat

Zdravím,
Já to vidím tak, že Ódhin je jak adeptem šamanské cesty, tak i té Západní, kde je vyžadován řád a posloupnost zasvěcení. Runy jsou věcí řádu a proto vždy nadzvihnu obočí, když mi někdo říká, že ásy nemusí, dělá např. vanatrú nebo rökkr a následně, když se ho zeptám, co vlastně dělá, tak říká, že runy... :-D
Jako inspiraci pro adepty soudobé Západní cesty jej vidím jako na jedné straně velice emotivní bytost (již jeho jméno, zuřivý), ale na druhé straně jako intelektuála (písemnictví) a boha sebekázně. Pouze intelektem a rutinou lze civilizovat divoké pudy a vášně, a přitom je nezabít a nezničit docela.
Proto ho, v rámci svého "saturnismu", považuji za svého patrona. 8-)

17 Catalessi Catalessi | 19. března 2012 v 13:58 | Reagovat

Ještě mne napadl bonmot, že "Ódhin není bohem vojáků, ale bojovníků."
Rozdíl je na první pohled patrný a vysvětluje to stav, kdy nechal O. prohrát v bitvě ty, kteří očekávali vítězství na stříbrném tácu, výměnou za modlitbičku...
Takže u Ódhinových ptáků, pro vojáky bych opravdu doporučovala spíše Týra, jinak ochrana, že k Ódhin je bohem žen dokáže odradit poměrně slušný počet "typanů"... ;-)

18 Miky Miky | E-mail | Web | 20. března 2012 v 6:20 | Reagovat

[16]: No jo, Ódin je bůh mnoha jmen a také mnoha tváří, je těžké se v něm vyznat. Platí o něm obojí co jsi napsala, je silně emotivní a přesto se dokáže soustředit a mít věci pod kontrolou. :-)

19 Catalessi Catalessi | 20. března 2012 v 14:21 | Reagovat

Jj, Miky, ono hodně záleží na tom, jak člověk ke každému bohu přistupuje.
Z jisté strany chápu lidi, kteří mají tendenci vidět runy oddělené od funkce v pantheonu, ale je možné také zastávat sjednocený postoj blízký mně, kdy základem jak run, tak i sociálně-politických vztahů, je strategické myšlení, které by mělo být přítomno i v magii. Vyžaduje to umět si věci rozvrhnout, plánovat dopředu, znát výsledky minulých operací (vzpomínka) a v rámci toho jednat také v přítomnosti. Doufám, že na základě tohoto mechanismu už Ódhinova povaha nezní až tak komplikovaně, jistým druhem strategie je i obyčejná selská logika. :-)

20 Miky Miky | E-mail | Web | 21. března 2012 v 6:17 | Reagovat

Catalessi, problém je v tom, že my asi málokdy chápeme, co přesně je tím Ódinovým cílem a jakou vlastně zvolil strategii. :-P

Runy lze uchopit různě. Mnoho lidí si například dnes někde přečte pouze jejich základní významy a už s nimi pracuje, aniž by měli sebemenší znalost severského pantheonu a ono to kupodivu funguje. Osobně ale cítím, že používání Run bez toho abych vzdal poctu Ódinovi a dalším germánským bohům je projev neúcty ke zdroji z něhož Runy vychází. Je to podobné, jakobychom například chtěli používat indiánskou obřadní dýmku a nevěděli nic o Bílé Bizoní Ženě a kultuře Lakotů.

21 Catalessi Catalessi | 22. března 2012 v 8:52 | Reagovat

No já vidím už samo používání run jako projev nejvyšší úcty k Ódhinovi, bohové, jak to cítím já, nechtějí ani tak materiální oběti, ale pozornost. Ale nebráním se krásným obětem, účelem slavnostně nachystaného stolu je však odnést si pěkný pocit a ne aby byla váza na stole :-D

22 Catalessi Catalessi | 22. března 2012 v 10:06 | Reagovat

Odeslalo se mi to dřív než jsem chtěla, vyskytla se nějaká chyba.
To co píšeš o Ódhinovi je problematika pantheistického pojetí boha - že neznáme jeho vůli a vše s čím se setkáváme je derivací jeho vůle. Osobně jsem přesvědčena, že Ódhina lze lépe chápat nikoliv jako boha zvenčí, ale jako archetyp, který člověka posiluje v sobě a který mu pomáhá strukturovat to co přichází z venčí, pomáhá mu tvořit onu strategii...

23 Miky Miky | E-mail | Web | 22. března 2012 v 16:10 | Reagovat

No ano, jak říkám, lze to uchopit různě. :-)

24 Miky Miky | E-mail | Web | 22. března 2012 v 16:24 | Reagovat

[21]: Mě ani tak nešlo o to, že by se musel před použitím Run dělat nějaký složitý rituál, ale spíš o to, že dnes existuje spousta knih o věštění, kde jsou vedle sebe ve zkratce nabídnuty různé způsoby divinace, jako je Tarot, I-ťing, Runy apod. a lidé mohou podle těchto návodů pracovat bez hlubších znalostí souvislostí, prostě jako s určitou technikou. Feoh = bohatství, Thurisaz = potíže, atd. Ono to těm Runám a asi ani bohům nevadí. Vadí to spíš mě :-P , mám prostě za to, že by se k Runám mělo přistupovat jako k daru od bohů s náležitou úctou, ale to je pouze můj problém. :-)

25 Catalessi Catalessi | 22. března 2012 v 20:49 | Reagovat

No ano, to New Age pojetí už je takové, ale zase má jistá plus, že lidé skočí přímo do praxe a mohou mít hned výsledky. To, že pak někde ustrnou a nevyvíjejí se dál je věc druhá. Stejně tak lze ustrnout v případě rekonstrukce a zůstat lapen ve vzpomínce na minulost.

Před výkladem run se mi osvědčilo požádat Ódhina, aby mi projevil svou moudrost skrze tyto runové karty/kameny/whatever...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama