NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

PERUN A ZMEJ

31. července 2012 v 15:18 | Miky |  BOHOVÉ A BÁJNÉ BYTOSTI


Mockrát už jsem hořekoval nad tím, že se nám nedochovala slovanská mytologie. To, že jsou příběhy o našich bozích zřejmě navždy ztraceny, mě opravdu moc mrzí. Přiznám se, že je pro mě dost obtížné komunikovat s bohy, o kterých nic nevím. Některým lidem to možná až tolik nevadí, ale pro mě je prostě znalost těch příběhů důležitá, znát pouze jména mi nestačí. I to je asi jeden z důvodů proč se obracím spíše k bohům germánským, o nichž toho víme přeci jen o něco více. Skvělé, nedávno mnou přečtené knihy, Mýty kmene Čechů od Dušana Třeštíka a Perun - bůh hromovládce od Michala Téry, povzbudili mou naději, že lze některé slovanské mýty přeci jen alespoň částečně rekonstruovat. Mnoho lze odvodit například z příběhů některých křesťanských světců, kteří v ranně christianizovaném slovanském prostředí převzali úlohu pohanských bohů. Na mnohých místech slovanského světa se v různých obměnách vypráví příběh, ve kterém hromovládce pronásleduje blesky svého nepřítele, který se před ním schovává na různá místa a nakonec nalezne útočiště v hlubinách vod. Hromovládce je v příběhu nazýván Pjarunem, ale častěji spíše Bohem, Hromem nebo svatým prorokem Iljou. Následující varianta příběhu pochází z Běloruska.

Hádal se Bůh s Nečistým :
Zabiju tě !
Jak mě zabiješ? Schovám se.
Kam?
Pod člověka!
Zabiju člověka, hříchy odpustím - a tebe zabiju.
Schovám se pod koně.
Tehdy zabiju koně, člověku to namístě nahradím - a tebe zabiju.
Ale já se schovám pod krávu.
Zabiju i krávu, hospodáři to namístě nahradím - a tebe zabiju.
Schovám se pod dům.
Dům spálím, člověku to namístě nahradím - a tebe zabiju.
Ale já se schovám pod strom, tam mě nezabiješ.
Strom rozbiju a tebe zabiju.
Ale já se schovám pod kámen.
Rozbiju i kámen - a tebe zabiju.
Tehdy já se schovám do vody, pod kmen, pod kládu.
Tam je tvoje místo, tam zůstaň.
Tak kde hrom udeří, tam Bůh bije nečistého.

Také slovanská lidová tradice dokládá, že bouře byla vnímána jako zápas hromovládce s démony. V Srbsku se při bouřkách říkávalo, že Ilja pronásleduje čerty. Nečisté síly se mohly schovat do stromu, domu nebo do člověka a proto hrozilo, že do těchto cílů Ilja bleskem udeří. Podle Bělorusů si hromovládce nejprve posvítí bleskem aby čerta viděl pak po něm udeří hromem. Hromovou zbraní, kterou Perun na démony vrhal, byla sekyra, kladivo nebo palice. Na Litvě lidé Perkunasovi pomáhali při bouři tak, že vyhazovali do vzduchu své sekyry. Věřili, že tak zároveň chrání svoje domy a pole před démonickým krupobitím.
Na mnoha místech Evropy, včetně České kotliny, se věřilo, že kamenné a pazourkové sekyry pocházející z neolitu, jsou nalezenými střelami hromovládce. Říkalo se jim hromové klíny, hromové střely nebo hromové kameny. Těmto kamenným nástrojům byla připisována velká magická moc. Dědily se z generace na generaci a věřilo se, že se jich nečisté síly bojí. Mohly ochránit dům před bleskem, neboť Perun neměl důvod udeřit tam, kam se zlý duch neodvážil a používaly se i při léčitelských rituálech, protože mohly vyhnat zlého ducha z těla. Podobnou moc jako hromové kameny měly v lidovém podání všechny předměty, například dřevo stromů, zasažených bleskem.



Hromový kámen z Třebíčska z knihy Narození a smrt v české lidové kultuře/ A. Navrátilová.


Perunův protivník se v různých verzích zmiňovaného příběhu jmenoval různě : čert, ďábel, drak, zmej, zmiuljan-car, zmej Gorynyč apod. Hadí nebo dračí podoba protivníka je častá. Podobně jako proti severskému hromovládci Thorovi, stoji i tedy proti slovanskému Perunovi jako hlavní protivník mýtický drak - had. Je pozoruhodné, že náš jediný jedovatý had si dodnes uchoval jméno Perunova protivníka Zmej, Zmiuljan - Zmije! Stejně jako Jörmungand, nalézá slovanský Zmej před hromovládným bohem své útočiště v hlubokých vodách. Aby však nebyla situace dnešních badatelů tak jednoduchá, setkáváme se na některých místech Srbska, či Makedonie s tím, že se jméno Zmej připisuje samotnému hromovládci.





Volně čerpáno z knihy Perun - bůh hromovládce/Michal Téra.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 1. srpna 2012 v 19:49 | Reagovat

Dobrá, začnu - jak se zdá je vše jeden veliký guláš v kterém je velice těžké se vyznat. Já se v něm nevyznám. Chci tady jenom napsat, že nakukuju do těchto knih:
Slované - Magdalena Beranová 1988
Encyklopedie  Slovanských bohů a mýtů - Profanová-Profant 2000
Středoasijští národové, zvláště v území Ruském - PhDr.Em.Fait 1910
Slovanský svět - Prof. Lubor Niederle 1909
Bájesloví Slovanské - Dr. J. Máchal 1907
Píši to jako podnět pro ty, co jsou v tomto oboru šťouravější než jsem já :D  [:tired:]  O_O  :-D  ;-)

2 Pavel Pavel | 1. srpna 2012 v 20:14 | Reagovat

No co já doma nenajdu - další tituly:
Život starých Slovanů 1 a 2 - L.Niederle 1911
Slovanů se to tak moc asi netýká ale zajímat by vás to mohlo: Náboženství národů nekulturních - PH. DR. Otakar Perthold 1925.
No a speciál pro Mysliče: Pověsti hellenské a římské 1875

Jsem zastánce toho, že více pravdy najdu v dílech nejstarších - neboť mají blíže k pravdě. V nové době je vše hodně překrucováno :-?  :-D

3 Pavel Pavel | 1. srpna 2012 v 20:16 | Reagovat

Mysliči - tu knihu sestavil Matouš Václavek :-)

4 Myslič Myslič | Web | 1. srpna 2012 v 20:44 | Reagovat

[3]: Jdu googlovat [:tired:]

5 Miky Miky | E-mail | Web | 1. srpna 2012 v 21:36 | Reagovat

[2]: Pavel : "Jsem zastánce toho, že více pravdy najdu v dílech nejstarších - neboť mají blíže k pravdě. V nové době je vše hodně překrucováno."

To si nemyslím. Pokud se tedy bavíme o solidních vědeckých knihách a ne o nějakých "esoterických výplodech", je to spíše naopak. Dnešní badatelé mají možnost pracovat s novými objevy a s mnohem větším množstvím materiálu, než jejich předchůdci. Staré výzkumy a teorie jsou navíc stále brány v úvahu, jsou doplňovány a znovu kriticky zkoumány. Mýty kmene Čechů a Perun - bůh hromovládce, jsou nové věci a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co jsem na toto téma četl.

6 Fíba Fíba | 1. srpna 2012 v 22:08 | Reagovat

A takto se to dělá dnes na té Litvě, pokud jde o zpěvy a rituál Perkunase. Pod videem je sepsaný text v litevštině a angličtině. Trochu netradiční je to zpívání do mikrofonu při rituálu - to jsem zatím u Romuvy nikdy neviděl. Asi to byla nějaká větší akce s širší veřejností.
http://www.youtube.com/watch?v=zNGahjrOySM

7 Fíba Fíba | 1. srpna 2012 v 22:21 | Reagovat

Jinak ten zvyk s hromovými klíny se týká i Germánů. Mám někde starý obrázek nějaké kamenného neolitického sekeromlatu a ten je dokonce druhotně porytý runami - pokud si dobře vzpomínám. Jinak v této souvislosti bych také upozornil na sekeru z doby bronzové z Gotlandu, která byla druhotně poryta nějakou spojenou runou. Zatím jsem se tímto nijak detailně nezabýval, i tak se mi to ale zdá zajímavé: http://nl.wikipedia.org/wiki/Bestand:Bronze_age_axe_with_a_runic_symbol_found_at_Gotland_Sweden.jpg
Možná bych neměl vykecávat témata, kterými se budeme zabývat i my sami :-)

8 Fíba Fíba | 1. srpna 2012 v 23:25 | Reagovat

Pavel i jiní. Staré knihy, kdo je nemá, nechce platit v antikvariátu a pod. se dají prohlížet i stahovat třeba zrovna zde v odkazu. Dal jsem to na toho zde zmíněného Niederleho:
http://archive.org/search.php?query=Lubor%20Niederle

9 Pavel Pavel | 2. srpna 2012 v 10:53 | Reagovat

[5]:Ano, spíš jsem měl napsat, že když jsem něco hledal, bylo to často v těch starých knihách a co víc - hlavně v době rudého teroru.
Knihy co zmiňuješ jsem nečetl, nevím tedy, jestli by mi něco dali :-)
Zmiňuješ se o solidních vědeckých knihách. - Abych dal příklad - Egypt a přeložení hieroglyfů . Jeden překlad od toho kdo umí hieroglyfy přečíst, druhý pak od toho kdo je nejenom umí přečíst ale ale ví hodně o duchovních záležitostech. Překlady budou úplně jinačí.
A to se přece stává v každém oboru (tzv. vědeckém) - pak jistá kniha může být pro jednoho solidní vědecká a pro jiného něco dost na nic [:tired:]
Staré výzkumy a teorie jsou stále brány v úvahu, píšeš - jistě - ale zase záleží na to kdo a co vezme v úvahu - zase budou rozdíly. Takže je to vlastně o tom, co si kdo z nác přečte a co mu vyhovuje :-D

10 Pavel Pavel | 2. srpna 2012 v 11:12 | Reagovat

[8]:No, mrknu se...
Ta kniha "Život starých Slovanů - já mám pouze díl I svazek 1 a 2. je v tom spousta kreseb - třeba ve svazku 2 str.547 jsou nakresleny sponky - jedna z Uher ve tvaru svastiky, tamtéž na str. 551 Jetelovitá sponka nordická - ta se mi moc líbí :-D

11 Fíba Fíba | 2. srpna 2012 v 15:52 | Reagovat

[10]: Já jsem v nějaké té knize listoval a našel tam sponku ve tvaru svastiky, která vypadala prakticky stejně jako ty římské spony z cca 1.-2. století co jsem viděl v německých muzeích. Nevím ale jestli myslíme tu samou: http://pohanstvi.wordpress.com/2010/08/22/muzeum-ve-straubingu/
Ta jetelovitá sponka by mě také docela zajímala, nemám už ale čas se tím zabývat, protože každou minutu odjíždím do Polska do Wolinu na Slovansko-vikinský festival, tak snad jindy :-)

12 Pavel Pavel | 2. srpna 2012 v 17:12 | Reagovat

[11]:Fíbo, můžeš mi tykat, stejně jako všichni... :-D
Ano vypadá jako ta svastika vlevo, jenom nemá ten křížek uprostřed ale má namalované - asi ouško - jako zezadu - je to kresba.

13 Miky Miky | E-mail | Web | 2. srpna 2012 v 18:50 | Reagovat

Před chvilkou jsem do článku doplnil fotografii hromového kamene z Třebíčska, kterou jsem našel v knize Narození a smrt v české lidové kultuře.

14 Jája Jája | Web | 5. srpna 2012 v 23:18 | Reagovat

[13]: ;-) a ta fotka Zmeje je tvoje? Parádní :-)

15 Miky Miky | E-mail | Web | 6. srpna 2012 v 6:19 | Reagovat

[14]: Jo jo, vlastnoručně focená. :-)

16 Alexej Alexej | 8. srpna 2012 v 18:27 | Reagovat

K dalšímu povzbuzení naděje doporučuji krásnou knihu Báje a mýty starých Slovanů od Ivana Hudce, Slovart 2008 (je to ale česky)

17 Miky Miky | E-mail | Web | 8. srpna 2012 v 19:35 | Reagovat

[16]: Díky za tip, kouknu se po ní. :-)

18 cifix cifix | 30. srpna 2012 v 17:23 | Reagovat

k hořekování nad tím, že se nám nedochovala slovanská mytologie: našel jsem rozepsané Slovanské Bohy, svátky, kalendář na www.vedy.sk

19 Miky Miky | E-mail | Web | 31. srpna 2012 v 7:34 | Reagovat

[18]: Cifixi, nakoukl jsem na ten odkaz a vypadá to na nějakou novodobou konstrukci, místy dost šílenou. Prostuduju to ale líp a třeba tam něco dobrého najdu, dík. ;-)

20 cifix cifix | 5. září 2012 v 11:36 | Reagovat

Prostuduj, budu rád za zhodnocení www.vedy.sk, otázka zda je to novodobá konstrukce nebo navazuje na skutečnou víru Slovanů mně dost zajímá. cifix.

21 MihaT MihaT | 8. září 2014 v 2:28 | Reagovat

[19]: [20]: Jen jsem tu na to narazila, tak ale dva roky sem, dva tam :-D
K Vedy.sk...
Co jsem slyšela a letmo i potvrdila prohlížením stránky, tak tato věc patří pod "ufoslovany" a vzešla z nějakého ruského hnutí.

Teda, jestli můžu bez svolení převyprávět, co nám říkal Žárislav? Snad jo :-) Prý měl kdysi v Rusku koncert a potkal se tam s budoucím autorem stránky, který za ním na koncert přijel. Tehdy si spolu celkem rozuměli, ale pak si je odchytla ta ruská skupina, toho kluka to hodně zaujalo a po návratu spustil tyhle stránky, což je vlastně slovenská obměna toho ruského hnutí. Při tom, jak se mají "rádi" je to celkem vtipné :-D Asi tak jako to, že Žárislavova stránka je www.ved.sk, což se bohůmžel některým snadno splete a pak jen valí oči :-D

Ale je jasné, že některé věci se i na vedy.sk dají vypíchnout jako použitelné. Prostě, myslím, že potřebují nějaké ty reálie, aby potvrdili své "slovanství".

22 Miky Miky | 8. září 2014 v 11:30 | Reagovat

[21]: Díky za komentář. Slovansko -Árijské Védy jsou šílené a kazí bohůmžel reputaci všem, kteří se Slovanstvím zabývají seriózně. Žiarislava mám celkem rád. :-)

23 - - | 17. března 2016 v 5:28 | Reagovat

Ad: "I to je asi jeden z důvodů proč se obracím spíše k bohům germánským": Tak se primo nabizi obracet se k indickym. Vedske nabozenstvi se povazuje za blizke slovanskemu a s etikou jsou na tom podstatne lepe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama