NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

TAJEMNÁ NOČNÍ PANÍ

25. července 2012 v 20:34 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Se zájmem jsem shlédl první a třetí díl televizního dokumentu o čarodějnicích, který byl nedávno odvysílán v rámci cyklu Mýty a fakta historie. První díl nám připomenul případ, který se odehrál v roce 1384 v Miláně. Dvě ženy, Sibilla a Pierina, zde byly vyšetřovány inkvizicí, protože tvrdily, že se každou noc ze čtvrtka na pátek scházejí s jinými ženami a navštěvují pak domy bohatých lidí, kteří připravují hostinu pro Madonu Oriente a její společnost. Madona Oriente (Paní z východu), též Madona Giuoco (Paní Hry), nebo prostě jen Paní, byla líčena jako tajemná ženská postava, která žehnala domácnostem, které nalezla naklizené a čisté a vyučovala své stoupenkyně léčitelství, bylinkářství a věšteckému umění. Jejích shromáždění se neúčastnily pouze ženy, ale i muži, zvířata a duchové mrtvých. Když byly Sibilla s Pierinou inkvizitorem kárány, že podléhají mámení smyslů a že by se měly obrátit ke Kristu s prosbou o odpuštění, obě ženy řekly, že to není mámení ale skutečnost a že nedělají nic špatného. Ježíš je samozřejmě i jejich Pán, ale on že je v nebi, zatímco Madona Oriente je uprostřed svého společenství na zemi. Inkvizitor nakonec usoudil, že ženám přeskočilo a přiměl je aby se Madony Oriente zřekly a uložil jim ponižující pokání. O nedělích museli stát v hábitu se žlutým křížem na hrudi a na zádech před kostelem a veřejně se kát ze svých hříchů.
Ukázalo se však, že ženy se své Paní zřekly jen na oko a dál jí potají sloužily. O šest let později v roce 1390 byl proto jejich proces obnoven. Nový inkvizitor se nespokojil "s bláboly o Paní z Východu" a mučením ženy donutil, aby se přiznaly, že noční setkání svolává sám ďábel. Nakonec byly Sibilla a Pierina zaživa upáleny. Otázkou ovšem zůstává, kdo byla vlastně ta Paní, která měla podle obou žen moc křísit i mrtvé? Byl to opravdu jen výplod ďábelsky zmámené mysli obou žen? Nebo to bylo celé zinscenované inkvizicí a ženy se ve skutečnosti nesetkávaly ani s Paní Oriente, ani s Ďáblem? Nikoli. Mnohé další historické záznamy napovídají, že se v Milánském procesu setkáváme se starým ženským kultem, který má své kořeny hluboko v pohanských časech.
Skoro 1000 let před tím než byly Sibilla a Pierina upáleny se odehrál jiný příběh, který nám mnohé napovídá. Píše se rok 429 po Kristu a znavený biskup Germanus z Auxerre tluče na dveře u jednoho domu ve vsi uprostřed britských lesů a žádá o pohostinství. Venkované biskupa vlídně přijímají a pohostí ho kuřaty, čerstvým chlebem a vínem ze sudu. Ve chvíli, kdy se již biskup chystal na lože, začali jeho hostitelé opět prostírat stůl. Překvapený Germanus se táže, koho ještě v tuto pozdní hodinu čekají? Odpověď ho šokuje. Čekají prý návštěvu dobrých žen, které v noci létají po nebi. Vládkyně těchto žen, prý ochraňuje domy, které jsou v pořádku a pěkně naklizené a kde je pečlivě připraveno pohoštění. Biskup předstíral, že jde spát, ale potají pozoroval společnost, která se v domě sešla k hodům. Jeho křesťanská duše byla zděšena. Později prohlásil, že se zde sešli démoni, kteří předstírali, že jsou lidmi a prostřeli jim pohané, kteří předstírali, že jsou křesťany.
První příběh se odehrál na konci čtrnáctého století, ten druhý v polovině pátého, první se odehrál v Itálii a ten druhý na Britských ostrovech, a přesto zde nacházíme tentýž motiv. Tajemná Paní "přilétá" se svými družkami v noci do domu, kde je pro ni nachystaná hostina a odměňuje se domácnostem, které jsou čisté a naklizené.
Kult tajemné bohyně, která je v církevních spisech nazývána dominae nocturnae (Paní noci), byl podle mnohých záznamů rozšířen po celé Evropě a udržel se dlouho do středověku. Paní noci byla známá pod mnoha jmény, mezi kterými nechybí ani jméno římské bohyně Diany, germánské bohyně Holdy a biblické Herodiady, která byla podle lidové pověsti potrestána Bohem, za vinu na smrti svatého Jana Křtitele tak, že musí na věky létat noční oblohou. V písemnosti z 12.století, jejíž autorem je biskup John ze Salisbury například čteme : "Mnozí ujišťují, že takzvaná Noční žena nebo Herodiada svolává porady a shromáždění, kdy se bohatě hoduje, různé služby zařizují, a jednou se po zásluze trestá a jindy k zasloužené slávě povyšuje."
Z Canonu episcopi, který v roce 906 sepsal německý opat Regino von Prüm se zase dočteme toto : "Jsou zločinné ženštiny, které skrze předstírání a našeptávání Satana svedeny věří a přiznávají, že v noční době s pohanskou bohyní Dianou nebo Herodiadou a s nespočetným množstvím žen na jistých zvířatech jedou, přes mnohé země Boží potají a vší tichosti spěchají, Dianu coby svou paní poslouchají a za určitých nocí se do jejích služeb nabízejí."
Jiné záznamy naznačují, že se tyto noční lety děly za pomocí tzv. létacích mastí, které obsahovaly halucinogenní rostliny, jako např. rulík, blín, nebo durman. Máme tu tedy co dočinění s ženským kultem s kořeny v pohanských dobách v jehož středu stojí bohyně, která vládne živým i mrtvým a bdí nad dodržováním rodinného a domácího pořádku. Stoupenkyně kultu se uvádí do změněného stavu vědomí v němž se učí od své Paní léčit a věštit a pomáhají těmito službami tam, kde jsou zvány a pohoštěny.
Někteří spojují tuto tajemnou Noční Paní také s lidovou tradicí obchůzek tzv. Perchty (též Berchty), které se v Německu a také v Čechách konaly ještě v 19.století. V čase mezi Mikulášem a Vánocemi navštěvovala pod rouškou tmy domácnosti strašidelná maska Perchty, která hrozila rozpárat břicho nožem každému, kdo by v její svátek nejedl předepsané jídlo, kaši a ryby. Podle Otomara Dvořáka Perchta zosobňuje nemilosrdný soud nad odpadlíky a všemi, kdo porušují tradici, vytvořenou generacemi předků. Jednání Perchty opravdu trochu připomíná Noční ženu, která "jednou se po zásluze trestá a jindy k zasloužené slávě povyšuje", ale kdoví, tady už pouze spekulujeme.
Pravou identitu Noční Paní už dnes zřejmě nevypátráme. Pravdu bude mít asi spisovatelka Vanna de Angelis, která ve své knize Hon Na čarodějnice nejdřív vypočítává všechna její jména; Diana, Herodiada, Orienta, Abundia, Satia, Holle či Holda a potom říká, že se tu nejspíš smíchalo několik podobných kultů, kterým dominuje staré indoevropské ženské božstvo, ochránkyně porodů, tkadlen a rodinného krbu, paní mrtvých, ale též léčitelka a znalkyně rostlin. Myslím, že mnohé z těch vysmívaných a podceňovaných moderních čarodějek, tuto bohyni vlastně vědomě či nevědomě dodnes následují.


Let čarodějnic od Luise Ricarda Falera.





Zdroje :
Myty a fakta historie / Čarodějnice (ČT)
Vanna de Angelis / Hon na čarodějnice (Alpress 2004)
Otomar Dvořák / Podoby staroslovanských zvířecích démonů (Svět magie 3/2000)
RNDr. Vladimír Karpenko / Čarodějnické procesy (Sféra 12/09)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | 26. července 2012 v 8:46 | Reagovat

Júúú, nemůžu odolat a když sem nepíšu komentáře, musím pochválit nové záhlavíčko, je fakt překrásné. :-D

2 Satja Das Satja Das | 26. července 2012 v 16:23 | Reagovat

Ten seriál jsem také viděl. Četl jsem dokonce i knihu. Byla to hrůza, pro moji citlivou dušičku. Ještě štěstí, že tady nemáme toho Bobliga.

3 Miky Miky | E-mail | Web | 26. července 2012 v 19:30 | Reagovat

[1]: Ta fotografie pochází z mojí úterní cesty za posvátnými stromy, brzy o tom napíšu na blog.

[2]: Satjo, jakou knihu jsi četl? Hon na čarodějnice, Kladivo na čarodějnice?

4 Zdenka"ren" Zdenka"ren" | 26. července 2012 v 21:48 | Reagovat

Též jsem seriál viděla. Třetí díl mě trochu zklamal jednostranným zaměřením na  pohádky bří Grimmů,ale prvni dva díly byly velmi dobré. :-)

5 Fíba Fíba | 26. července 2012 v 23:09 | Reagovat

Krátce k těm obchůzkám s Perchtou... Co Lucka?
http://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid20/texty/0074-0148.htm

6 Tomas Tomas | 27. července 2012 v 6:33 | Reagovat

Na tohle téma je zajímavá kniha Benandanti od italského historika Carlo Ginzburga. Pojednává o čarodějnických kultech v severní Itálii. Je zajímavé, že benandanti sami sebe dle dobových svědectví označovali za dobré křesťany, kteří v podstatě svádí souboj za úrodu proti temným čarodějům. No tváří v tvář inkvizici, jim to moc platné nebylo :-)

7 Miky Miky | E-mail | Web | 27. července 2012 v 7:03 | Reagovat

[5]: Lucky jsem úmyslně vynechal. I o té Perchtě jsem se zmínil pouze okrajově. Mám totiž zato, že tyhle postavy s tou Paní Oriente, Herodiadou a spol. asi nesouvisí (i když kdo ví?). Obchůzky Perchty a zvláště Lucií souvisí s časem zimního slunovratu. Lucie jsou světlonošky, které vymetají z koutů tmu a bílí stěny v domech. Vím o tom, že u nás na jihu ještě dnes v některých vesnicích chodí. Pracoval jsem kdysi s jednou dívkou, která se obchůzek účastnila. Ve skandinávii jsou Lucie velikým svátkem http://svedske-listy.blog.cz/0901/vanoce-vanoce

8 Miky Miky | E-mail | Web | 27. července 2012 v 7:06 | Reagovat

[6]: Ano, to tvrdila Sibilla a Pierina také. Cítili se být dobrými křesťankami. Bylo to něco na styl haitského woodoo, tam je také každý woodooista dobrým katolíkem. ;-)

9 Miky Miky | E-mail | Web | 27. července 2012 v 7:08 | Reagovat

[4]: Zdenko, mě se ten třetí díl líbil. Bylo tam zajímavě pojednáno o tom, jak se o čarodějnice zajímali němečtí nacisté.

10 Fíba Fíba | 27. července 2012 v 10:09 | Reagovat

[7]: No vida :-)

Osobně se občas vracím k těmto knihám, pokud jde o toto téma (alespoň zčásti):
Víly, čarodějnice a vlkodlaci. Claude Lecouteux a
Trpaslíci a elfové ve středověku. Claude Lecouteux.

Nedávno jsem na youtube koukal na nějakou německou pohádku o Frau Holle. Pohádka se mi sice až tak nelíbila, co se mi ale zalíbilo bylo, že ona natřásá peřiny (sněží) z toho důvodu,že sníh pokryje zemi a tím jí chrání před mrazem. Takže i její sněžení vyznělo pozitivně.

11 Satja Das Satja Das | 28. července 2012 v 10:35 | Reagovat

[3]: Četl jsem Kladivo na čarodějnice. Film mně moc nenadchl, protože v něm Boblig vystupoval více méně jako kladná postava.

12 Naja Naja | 30. července 2012 v 19:20 | Reagovat

Miky, navnadil jsi mě. ;-) Na youtube jsou všechny tři díly, tak se jdu kouknout.

13 Miky Miky | E-mail | Web | 31. července 2012 v 6:41 | Reagovat

[12]: Tak to doufám, že mi pak nevynadáš, že to byla ztráta času. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama