NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

RAŠOVKOVÁNÍ - DEN DRUHÝ

18. října 2012 v 15:19 | Miky |  JINÉ
Po osmé hodině ráno jsme se všichni živí a zdraví probudili. Hned po probuzení jsem se zašel podívat na Frostíkův kruh, který je od chaty jen kousek, a který jsem si nestačil předešlého dne pořádně prohlédnout. Doprovázela mě Frostíkova Aida, která mě během celého toho víkendu opravovala názor na bulteriéry. Aida je neskutečně přátelská a hravá fenka, která se vám pořád plete pod nohy a nabízí vám klacek na hraní, nebo usíná s hlavou ve vašem klíně. Tedy žádný tupý zabiják. Jediné chvíle, kdy na vás zaštěká jsou okamžiky, kdy jí nevěnujete pozornost, například když si prohlížíte a fotíte Frostíkův kruh. ;-) Takže zase nic. Pořádně si s kameny popovídám zřejmě až někdy příště.










Zatímco jsem byl na kruhu, pustil se Frostík do smažení těch hub. Jako hostitel byl náš kamarád nepřekonatelný. Neustále se staral o to, abychom měli co jíst a pít, a aby bylo v chatičce teplo. Po snídani jsme si zabalili věci, naložili je do auta a vyrazili jsme přesně podle plánu na Hradišťský vrch. Pěší stoupání jsme začali na krásné louce, kde se mezi několika břízkami tyčil jeden z kamenů, který kdysi Frostík postavil. Bylo krásně jasno, obloha modrá a celé místo i s kamenem působilo překrásně. Když jsem se menhiru dotkl, cítil jsem v kameni zvláštní chvění i bez kyvadla.














Potom jsme postupovali k vrcholu kopce. Frostík nás ale nevedl přímo, nýbrž cestou, kterou šel kdysi se svými přáteli při samhainovém nočním rituálu. Součástí této stezky byl i průchod skalní puklinou, který symbolizoval přechod do zásvětí. Na vrcholu Hradištního kopce jsme si prohlédli zbytky valů a zajímavé novodobé obětiště. Povídali jsme si přitom o době bronzové, o archeologických nálezech apod.















Hradištní val.


Naší další zastávkou směrem k Českým Budějovicím, byla obec Doudleby. Tohle místo jsem chtěl vždycky vidět. Také Doudleby jsou bývalým hradištěm a mají naprosto senzační polohu na poloostrově vzniklém v meandru řeky Malše. O hradišti se říká, že je Přemyslovské, na cedulce turistického rozcestníku bylo uvedeno, že je Slavníkovské, ale jmenuje se to tu podle Doudlebů, takže nevím. Každopádně to bylo hradiště slovanské a jeho zakladatelé už asi byli křesťané. Důkazem přežívajícího pohanské myšlení je bezpochyby svatý pramen, který se nachází jen několik desítek metrů od hradištní akropole.



Letecký snímek Doudleb ze stránek http://www.legrestour.com










Poslední naší zastávkou bylo mohylové pohřebiště u Plava. Na prohlídku tohoto místa jsme měli už opravdu málo času, ale přesto jsme tu na chvilku zastavili. Ani ne tak proto, abychom si to zde důkladně prohlédli, jako spíše proto, abychom sem příště trefili. Měli jsme sebou Fíbu, který místo znal a toho se muselo využít. Zběžná prohlídka mě však spíše rozesmutnila, než potěšila. Veliké mohyly z doby bronzové a halštatské jsou ve velmi špatném stavu. Stručně řečeno, jeden výkop vedle druhého. Zbytek svíčky ve skleničce na jednom hrobě však napověděl, že sem chodí i lidé, kteří si místa váží.













Po několika minutách na mohylách jsme nasedli do auta a rozjeli se do Budějovic, kde se naše cesty rozešly. Do vlaku jsem si odnášel Náboženství pravěkých Evropanů, půjčené od Fíby a spoustu nových zážitků a námětů k přemýšlení. Kluci, děkuju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 18. října 2012 v 20:53 | Reagovat

Menhir u břízek je úžasnej, Frostíku, a velice silnej! To je dobré místo! Paráda!
Pod tím převisem je asi energetické místo.No a pohled na Doudleby z letadla bezvadnej. Tam bych se taky někdy rád podíval. :-D

2 Fíba Fíba | Web | 18. října 2012 v 22:11 | Reagovat

K těm mohylám u Plava z mé dřívější návštěvy. Zajímavá je ta informace o použití země (prsti)z mohyl do základů Národního divadla, to jsem tehdy vyčetl v jedné knize. Pod fotkami jsou potom staré nákresy nálezů z těchto mohyl:
http://pohanstvi.wordpress.com/2009/06/06/mohyly-u-plava/

3 Miky Miky | E-mail | Web | 19. října 2012 v 7:13 | Reagovat

[2]: Díky za ten odkaz. Původně jsem ho chtěl dát přímo do článku, ale zapomněl jsem. :-?
Úsměvné je, že vlastenci, kteří vkládali hlínu z Plava do základů ND, si zřejmě mysleli, že ty mohyly mají něco společného se Slovany. Ve skutečnosti by se s těmi Halštaty češtinou nedomluvili. :-P

4 Miky Miky | E-mail | Web | 19. října 2012 v 7:16 | Reagovat

[1]: Pavle, ten menhir je na velice dobrém místě! Znáš mě, já kyvadlo nepoužívám a nic neproměřuju, ale tady jsem cítil, že to do sebe zapadlo, jako klíč do zámku. :-)

5 Fíba Fíba | Web | 19. října 2012 v 8:33 | Reagovat

[3]:To možná trochu souvisí s tzv. autochtonní teorií o původu Slovanů. I Jindřich Wanklel si všiml, že geometrický styl halštatu je někdy podobný trvajícímu výzdobnému stylu slovanské lidové výšivky. Podobnosti lze nalézt i s Balty :-) Takže pokud tomu dobře rozumím, vycházelo jim z toho, že už halštat byl jakýsi (pra)slovanský, ten byl později převrstven keltskou laténskou invazí a následně převrstven další invazí Germánů. Takže když přicházeli historičtí Slované někdy v 6. století na naše území, přicházeli vlastně na území, kde už jejich dávní předci před staletími žili. Pokud přijmeme, že náš halštat mohl patřit indoevropskému národu Venedů (Venetů), kteří jsou někdy považováni za předky Slovanů, pak to i dává smysl :-)V Encyklopedii pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2002) se píše o našich halštatských kulturách: "Obyvatelstvo horákovské kultury patřilo, podobně jako lid platěnické kultury na Moravě a v Čechách, k indoevropským Venetům, obývající rovinné oblasti Polska."  Osobně si ale myslím, že to vypadalo nějak následovně: Na konci doby bronzové a na začátku halštatu začala jedna část indoevropského národa Venedů migrovat k jihu, procházela přes naše území a došla až do Itálie, kde se po nich dodnes jmenuje Venezia. Tyto Venedy (Venety) doby železné ale nelze vnímat jako jakési (pra)Slovany, ale jako Indoevropany. Ta část Venedů co migrovala k jihu se později rozplynula v následujících národech, na jihu v Římanech, u nás v laténských Keltech. Pokud někteří z Venedů měli opravdu vliv na utváření historických Slovanů, byli to nanejvýš tzv. Vislanští Venedové, tedy ti co zůstali "tam nahoře":
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vislan%C5%A1t%C3%AD_Venedov%C3%A9

6 Fíba Fíba | Web | 19. října 2012 v 8:43 | Reagovat

Pokud jde o jazyk, z mého amatérského hlediska :-) : jazyk se vyvíjí, takže je možné, že dříve si ty indoevropské jazykové větve byly o něco blíž.Přecejenom se vracíme o 2000-3000 let zpátky. Možná by si tedy občas rozumněli, pro srovnání chetitské "vádar" - voda, "nebiš" - nebe. (Podle Bedřicha Hrozného)

7 Pavel Pavel | 19. října 2012 v 20:26 | Reagovat

[5]:Fíbo, začínám mít vítr z tvé fundovanosti... [:tired:]  O_O  :-D  ;-)
Vypadá to, že víš, o čem mluvíš !!!

8 Pavel Pavel | 20. října 2012 v 18:17 | Reagovat

[4]:Jsem rád, že nás oba Frostíkovo místo oslovilo! Prakticky jsem přestal kyvadlo užívat. Co jsme se neviděli, tak se mi zlepšilo vnímání natolik, že ho vlastně ani neberu na cesty... :-) Zažil jsem v tomhle úžasný vzestup. :-)

9 Veleboj Veleboj | 25. října 2012 v 22:32 | Reagovat

Miky, plánujete být o Samhainu na Blaníku?

10 Miky Miky | E-mail | Web | 27. října 2012 v 19:07 | Reagovat

[9]: Kdepak, letos to nebude, jinak bych se ti ozval, jak jsem slíbil.

11 Péťa P. Ríová Péťa P. Ríová | Web | 21. listopadu 2012 v 17:42 | Reagovat

Musím podotknout, že kromě informací v článku mě zaujal pejsek. Krásná barva.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama