NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

SÁGA O HERVAŘE - Jan Kozák

30. prosince 2012 v 8:39 | Miky |  KNIHOVNIČKA



Jednou ze tří knih, které jsem letos našel pod vánočním stromkem je Sága o Hervaře. Kniha má 180 stran, ale pro obyčejného člověka je ke čtení prakticky jen každá druhá strana, neboť každá první obsahuje originální text ságy ve staroseverštině. I když netvrdím, že je bez zajímavosti občas do toho staroseverského textu nakouknout a porovnat některé české výrazy s těmi islandskými. Každopádně jsem těch pár stran českého textu za těch několik dní od Vánoc už přečetl a musím říct, že jsem nadšen. Jednak je Sága o Hervaře, podivuhodný a krásný příběh a pak je to také, podobně jako jiné ságy dávnověku, výborný materiál pro získání nových znalostí o reáliích staroseverského pohanského náboženství. V příběhu jsou zmínky o thursech, álfech a dísách a také o Ódinovi, Freyovi, obětních rituálech apod. Ne všechno se dá brát samozřejmě úplně vážně, protože ságy dávnověku se historických faktů drží jen velmi, velmi volně, ale i tak se toho o životě starých seveřanů a jejich zvycích dozvíte dost. Velmi jsem uvítal, že je kniha doplněna velkým množstvím poznámek českého překladatele. Tyto poznámky, které naleznete pod čarou prakticky na každé stránce, vysvětlují špatně srozumitelné pojmy, upozorňují na shody či neshody s ostatními ságami apod. Poznámky jsou tedy pro zájemce o severskou kulturu stejně cenné, jako sága samotná. Uvědomil jsem si díky nim spoustu věcí, které mi až doposud unikaly. Dám příklad. Na straně 43. se v sáze dočteme : "I stalo se, že jednoho večera o svátku Jólu skládali muži slavnostní přísahy u královského přípitku, jak bylo tehdy zvykem." V poznámkách jsem se dozvěděl, že svátek Jól, je oslavou zimního slunovratu a že jeho součástí byl např. průvod mladíku ve zvířecích maskách, kterým se říkalo jolesweinar. Kromě toho jsou v poznámkách vysvětleny i slavnostní přísahy a přípitky. Mě ale hlavně najednou došlo, proč Rusové říkají vánočnímu stromku jólka. Vychází to z názvu svátku Jól. Jólka je tedy vlastně strom zimního slunovratu! Uznávám, že mě to mohlo dojít už dříve, ale u známějšího a pohany často používaného výrazu Yule, mě to prostě netrklo.
Pokud si tedy myslíte, že by vás mohl zajímat příběh jehož hlavním tématem je magický a prokletý meč, který ukuli trpaslíci, příběh, ve kterém narazíte na mohylové duchy, berserky a bájné bitvy, určitě si knihu přečtěte. Pokud se tak rozhodnete, garantuji vám, že se k tomu nádavkem přiučíte i leccos o způsobu života a uvažování dávných severních Germánů.





.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett Anett | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 8:48 | Reagovat

Zajímavé

2 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 17:22 | Reagovat

Miky, to, co píšeš "o Hervaře" je celkem výstižné, navíc Sága je skutečně sugestivní, zejména když je člověk aspoň částečně schopen "uchopit" některé originální výrazy nebo věty, čímž se ovšem neholedbám (studoval jsem nordistiku žel jen krátce v Petrohradě) Chtěl jsem Ti však hlavně říci, že tento svazek má pokračování, vydané u stejného nakladatele o rok později a je to dost rozsáhlý komentář ! To si sežeň, zkus to např. u distribuční firmy Kosmas (podívám se Ti ještě, kde by se to dalo objednat), kniha se jmenuje S. o H., Komentář - a cituji některé kapitoly: Hádanky, runy a tajný jazyk skaldů, Panna a meč osudu, Mohylové plameny atd., budeš "řvát" nadšením. Přeji úspěch a počtení ! :-D

3 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 17:28 | Reagovat

Kosmas knihu má pod titulem S.o H. komentáře a všimni si tam, jak o ní rovněž sugestivně píší v noticce. Poštovné bude nejméně sto korun (na dobírku), ale jistě to stojí zato.

4 Miky Miky | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 18:44 | Reagovat

[3]: Sákryš, to mi Alexeji, nedělej. Já o té druhé knize vím, ale snažil jsem se jí zatím úspěšně ignorovat. Po tvé reklamě budu mít ale velké cuky si jí pořídit. ;-)  :-D

5 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 19:02 | Reagovat

Nesnáze Ti, Miky, rozhodně nechci způsobovat, ale jestli se Ti "první díl" líbí, tak musíš tu druhou knihu mít, opravdu. Ona přesahuje rozsahem, tedy přesněji řečeno záběrem témat obsah první a věř mi, že je skvělá ! Není o nic dražší a kdybys ji někde v jižních Čechách koupil, třeba v Budějovicích, ušetříš za dobírku, nebo Ti ji třeba mohou i objednat ! Neváhej, já Ti ji rozhodně nevnucuji, ale když celkem s nadšením píšeš o té první, mohl bys za čas litovat. Je to jako koupit texty v nějakém jazyce a ne gramatiku či (výkladový)slovník. Já jsem Ti chtěl způsobit radost a teď jsem v rozpacích, jako bych Ti šlápl na nohu ? :-D  ???

6 Čertík Čertík | 30. prosince 2012 v 19:08 | Reagovat

Když se najde kniha která má pro nás hodnotu zvláště tu duchovní nejsou to vyhozené peníze. Já mám knihy hodněmoc rád a nikdy jsem nelitoval, že jsem knihu či knihy koupil.

7 Miky Miky | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 19:11 | Reagovat

[5]: Ale to vůbec ne. :-) Jde o to, že bych rád koupil i Eddicu minoru, o které se tu nedávno zmiňovala Catalessi a obě knihy plus poštovné, budou jistě zásahem do našeho nevelkého rodinného rozpočtu. Jinak jsem za tvé doporučení rád, vážně jsi mě namlsal. :-)

8 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 21:04 | Reagovat

Opravdu nejsem pokušitel, ale ani obchodní agent, naposledy jsem pomáhal prodávat traktory, zmíněnou knihu lze ale objednat na bux.cz za pouhých 194 Kč a patrně osobně vyzvednout v KK Euromedia U černé věže v ČB.

9 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 21:06 | Reagovat

Eddica minora je tam rovněž za 194 Kč !
Jednodušší už to snad být nemůže a teď už po  n i c h  budu chtít procenta. :-D

10 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 21:08 | Reagovat

Omlouvám se, jsem poněkud roztěkaný, mají inventuru do 8.1. - a ovšem E.m. je skvělá, pochopitelně ji také mám.

11 Alexej Alexej | 30. prosince 2012 v 21:16 | Reagovat

Doufám, že s tím ještě nebudu protivný, všeho moc škodí, nicméně KK Euromedia máte v Táboře na ulici 9. května 2888. Vynasnažím se už sem dnes nic nepsat, leda by mě obě ty knihy praštily za chvíli do hlavy, jednu mám dost vysoko.

12 Miky Miky | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 22:33 | Reagovat

[11]: Alexeji, buď v pohodě, já to nějak zvládnu. ;-)  :-P

13 Catalessi Catalessi | 31. prosince 2012 v 9:28 | Reagovat

To už si člověk pak radši z finančního hlediska přeje, aby nic moc dalšího nevycházelo, že ? :-)
A to se navíc ještě chystá přepracované znovuvydání Marobuda...

14 Pavel Pavel | 31. prosince 2012 v 10:27 | Reagovat

Tak také já jsem navnaděn, co se týká této knihy či knih... Jak to ale dopadne to nevím, rozhodně se na ně podívám a zalistuji.
Neboť. Ten tvůj postřeh - svátek Jól na Islandu a Ruská Jolka mě tak nějak zapadá do mého bádání o Hyperboree.
Vypadá to, že se rozkládala v severní části Skandinávie a zabírala Dnešní Špicberky, Zemi Františka Josefa, Novou Zemi a Severní Zemi. To jsou dnes ostrovy. A také pobřežní pás Ruska až k té Skandinávii. Zanikla pravděpodobně kolem roku 13 000 před Kristem - tedy dřív než Atlantida, ale z části museli být současníky. Lidé nejspíš skutečně z Hyperboree odešli několika směry - přes Rusko do Indie, asi směr Kaspické a Černé moře, Skandinávií na jih a na Britské ostrovy. Zkáza země nastala posunutím Severního pólu, který byl někde u východního pobřeží ostrova Viktoria v Kanadě na současné místo. Tím vymřeli na Sibiři mamuti...
No a tak ten svátek Jól a stromeček Jolka mohou mít prvopočátek v té zemi na severu, z které mnoho nezbylo a zbytek je vlastně zaledněn.
No a nakonec hlásím, že důkazy pochopitelně pro nikoho hmatatelné nemám. :-D  ;-)

15 Miky Miky | E-mail | Web | 31. prosince 2012 v 10:34 | Reagovat

[13]: Myslíš Příběh o Marobudovi a jeho říši od Droberjara?

16 Miky Miky | E-mail | Web | 31. prosince 2012 v 10:36 | Reagovat

[14]: Pavle, to nevadí že nemáš důkazy. Já tomu co jsi napsal, stejně nerozumím ani za mák. ;-)  :-P

17 Catalessi Catalessi | 31. prosince 2012 v 11:05 | Reagovat

[15]: Zatím to ještě nevyšlo, ale podle toho co jsem zaslechla, a co se píše a spekuluje, bude to přepracované, asi něco jako komentáře k S. o H.
http://www.literama.sk/sk/knihy/74703/marobud-eduard-droberjar

18 Miky Miky | E-mail | Web | 31. prosince 2012 v 11:22 | Reagovat

[17]: Super! Těším se. :-)

19 Alexej Alexej | 31. prosince 2012 v 12:19 | Reagovat

Pavle, mne také Hyperboreja zajímá, četl jsem o tomto tématu zajímavé knihy ruského badatele Děmina, byl jsem na poloostrově Kola, kde jsou zajímavé prehistorické památky, možná právě hyperborejské. Byl jsem i na Nové Zemi, velmi pozoruhodná krajina (působivá arktická pustina), na Špicberky jsem se žel nedostal.

20 Pavel Pavel | 31. prosince 2012 v 16:34 | Reagovat

[16]:To máš tak, Miky, je velká pravděpodobnost, že v té zemi žili Bohové, které uctíváš...

21 Pavel Pavel | 31. prosince 2012 v 16:46 | Reagovat

[19]: Alexeji, vypadá to, že ještě i o něco jižněji než je poloostrov Kola byla Hyperborea. Nebyl jsem tam, ale vím že jsou tam balvany posazené na třech menších (oblast Linachamari) a vím že jsou to energetické věci stejně jako menhiry a další. Těmto balvanům na třech jiných jsem pracovně začal říkat "Hyperborea" a postavil jsem v Čechách již pět kousků. Jenom jsou to placky a ne valouny. V tom je ten rozdíl - energeticky rozdíl není.
No a mimo poloostrov Kola a nově i Čechy, vím pouze o dvou dalších kusech tohoto typu. Jeden je u Roque Bentaiga na Gran Canaria (ten tam dávali Tuatha de Danaan po odchodu z Atlanitdy) a ten druhý je na Skotském ostrově Cool...(sem se snad dostanu v září???)
Byl jsi, prosím u takovýchto kamenů? Máš nějaké další zajímavosti - fotky, které bys mi mohl případně poskytnout?
Zajímalo by mne to.

22 Miky Miky | E-mail | Web | 31. prosince 2012 v 17:15 | Reagovat

[20]: No, možné je všechno. Mě všechny ty věci kolem Atlantidy a Hyperborey znějí jako sci-fi a jde to nějak mimo mě. Ale nehádám se, nic o tom nevím. :-)

23 Elen Elen | Web | 31. prosince 2012 v 17:58 | Reagovat

V prosincovém National Geographic je celkem zajímavý článek o zaniklé zemi na severu. Vědci ji nazývají Doggerland a datují ji před 18 000lety. Spojovala Evropu s Británíí a Skandinávií, celkem dost velká země. Táním ledovců byla pojmuta mořem. Tam všude našli pod mořem archeologické důkazy. Možná to souvisí a možná jsem úplně mimo mísu ;-)
Každopádně tento díl doporučuju, je tam i krásný článek o sekvojovcích a pak další o šamanismu v Mongolsku :-)

24 Pavel Pavel | 1. ledna 2013 v 11:05 | Reagovat

[21]:Alexeji, právě jsem našel další místa a těm asi vévodí hora Vottovaara v Karelské republice. Mimo to další drobnosti, ale bude trvat než to dohledám a utřídím abych se v tom vyznal.

Fše dobré fšem!!! :-D  ;-)

25 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 8:38 | Reagovat

Úplně mě to nalákalo do světa Seveřanů... Takové knihy mám ráda - naučné se zajímavým příběhem :)

26 Alexej Alexej | 2. ledna 2013 v 13:59 | Reagovat

Pavle, ty "poskládané" kameny, pamatuji si, že  jich bývá i víc než tři nebo pět, to jsou seity Sámů, jejich posvátná místa, některé jsem tehdy spatřil,často jsou to však "jednoduché" kameny, jako malé menhiry.Jsou podle nich sídlem duší vážených mrtvých nebo představují síly místa. Slovo prý pochází (podle vědců) od severského seidr. Někteří ale tvrdí, že to bylo obráceně, protože Finové a Laponci byli vždy považováni Seveřany za mocné kouzelníky. Ruské legendy vyprávějí, že Čudové přišli z Agharty, Bělovodí je umísťováno za Altajem, ale i do Laponska, ostatně legendární význam Bílého moře je také znám. Úžasné místo v uvedené oblasti je také posvátné jezero Sejdozero - spatřil jsem i kamennou pyramidu na hoře Ninčurt (Chibiny. Je to již 9, 10 let, digitální fotoaparát jsem tehdy ještě neměl, zrcadlovku jsem do té pustiny netahal,pohyb v horské tundře žádá své, jeden z našich průvodců měl  ale kameru, sliboval nějaký "film", myslím, že mi ho ani neposlal. Podívám se ještě po nějakých materiálech, mám to v krabicích ve sklepě, jen co bude tepleji. :-D

27 Alexej Alexej | 2. ledna 2013 v 14:09 | Reagovat

Elen,mimo mísu to úplně není. Tyto výzkumy dost souvisejí s legendami starých Řeků, ale i Germánů o Jantarových ostrovech(Elektrida)a o Helgolandu jako zbytku severské Atlantidy. Někteří vědci potom spojují tento lid, zvaný také Haunebu, s invazemi tzv. mořských národů ve Středomoří. Zajímavé je také, že Haunebu měly být údajné létající talíře nacistických vědců a techniků, o kterých se opakovaně nyní tolik píše, ale to už jen na okraj.

28 Milan Milan | E-mail | Web | 2. ledna 2013 v 17:30 | Reagovat

Ahoj, máš úžasný web.
Nechtěla by jsi vyměnit bannery?
200x48?
Popř. PR článek nebo pouze ikonku 88x33?

Odpověď prosím do mejlíku. (vodysm@seznam.cz)
Díky

29 Pavel Pavel | 2. ledna 2013 v 18:07 | Reagovat

[26]:Zkusím se na ty "Seity" podívat, Alexeji.
Posílám odkaz na ty údajné startovací místa pro Haunebu - je to práve v oblasti Linachamari:
http://www.panoramio.com/photo/31164279
Jezero Seidozero a hora Ninčhurt s pyramidou?!!! [:tired:]  O_O
Kdybych nic nenašel, měl bych radost kdybys mi mohl popsat v které části (kolik zhruba km odkud a kterým směrem) jsou to jezero i hora.
Jdu hledat

30 Pavel Pavel | 2. ledna 2013 v 18:17 | Reagovat

[26]:Tohle jsem nemohl najít:
http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/5051-co-hledal-ernst-muldasev-na-poloostrove-kola/
jsou tu i ty kameny třech - abys měl představu... :-)

31 Pavel Pavel | 2. ledna 2013 v 19:55 | Reagovat

[26]:Jezero jsem našel, horu posléze také. Pyramidu Bohům žel ne. Škoda - z fotky se dá ledacos zjistit... No a ty Seity - nejsou to naši "mužici" - poskládané kameny na sebe do pyramidek - v Čechách bohužel mocný nešvar? Tím nechci říci, že tam na to místní nahlížejí úplně jinak.

32 Alexej Alexej | 2. ledna 2013 v 20:31 | Reagovat

Pavle, já se ještě podívám, co mám a zítra Ti napíšu. Na co tady odkazuješ, je také pozoruhodné, já jsem byl na okraji Karélie, ale asi jinde, toto jsem neviděl a vlastně ani ty "podložené" balvany. Seity jsou "menhirky", případně "poskládané" kameny.

33 Alexej Alexej | 5. ledna 2013 v 15:17 | Reagovat

Pavle, trochu jsem si to srovnal. Ty jsi myslel Liinachamari v murmanské oblasti, tam jsem nebyl, proto jsem ty balvany "na nožkách" neviděl ani ty kruhové stavby, které opravdu asi mohli používat i Němci, oblast patřila v letech 1920-1944 Finsku a v letech 1941-44 tam byli přímo Němci, poté to byla dlouho, ještě i po roce 199O uzavřená vojenská oblast SSSR. Výhledově se podívám do svých "zpustošených archivů", co bych ještě našel, příležitostně bych se ozval.

34 Pavel Pavel | E-mail | 5. ledna 2013 v 19:13 | Reagovat

[33]:Alexeji, nelam si se mnou hlavu :-D !
Fakt je, že ze všeho nejvíc mě zajímají fotky. Z nich se dá ledacos vyčíst. Tu pyramidu na hoře Ninčurt jsem nenašel. To je zvláštní, jestli tam něco takového je, něco by o tom asi někde bylo - jak je vidět běhá tam dost lidí! Tak mě napadlo, jestli jsi jí neviděl někde o kousek jinde, kam davy nepřijdou a věkama ;-) jsi to zařadil jinam. Je to možné?
No a ty "Seity" - na mnoha fotkách je tento název, a to v mnoha různých případech, různých uskupení, a velikostí kamenů. To je v pohodě. Z jejich pohledu a i mého bych to asi všeobecně nazval "místa síly" - no a označení takových míst je různé.
Kdybys časem měl něco zvláštního z těchto končin (hlavně fotky a nebo jména posvátných míst) Budu ti za ně vděčný. Můžeš psát na mail.

35 Alexej Alexej | 5. ledna 2013 v 22:42 | Reagovat

Pavle, tu pyramidku jsem viděl a mám ji na fotografii v Děminově knize, ale kniha má běžný ruský papír (ne křídový či polokřídový jako v jiných případech)a fotka je dost mizerná, poradím se, jak to okopírovat. Časem se podívám i po nějakých dalších místech. Názvy rozhodně budou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama