NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

ZÁHADA HADA HOSPODÁŘÍČKA

17. března 2013 v 12:41 | Miky |  ZAMYŠLENÍ




Had Hospodáříček! Už si ani nepamatuji, kdy jsem o něm poprvé slyšel. Určitě to bylo ale někdy v době, kdy jsem se začal intenzivněji zajímat o víru starých Slovanů. Had Hospodář, nebo též Domovní had, býval podle pověstí dobrým ochranným duchem každé slovanské domácnosti. Bydlel prý pod prahem nebo v peci a přinášel obyvatelům domu štěstí a prosperitu. Lidé ho proto ctili a přinášeli mu obětinu ve formě mísy s mlékem. Pokud se někdy našel hlupák, který by domovního hada zabil, přineslo to rodině nějakou katastrofu. Mohl třeba vyhořet dům, nebo v rodině někdo zemřel. Někteří badatelé se domnívají, že Hospodáříček byl vlastně vtělením ducha některého z předků. Někdy se had objevoval pravidelně, jindy jen občas a jeho přítomnost prozrazovala pouze určitá znamení. Byl to například zvláštní hadí zápach, nebo tajemné zvuky podobné cinkání zvonečku.
Později jsem slyšel dva zajímavé příběhy. První mi vyprávěla moje babička. Vzpomínala, že když byla malá, tak jí jednoho dne volala její maminka, ať se jde rychle podívat do kamen, že se tam v plamenech svíjí had. Byli z toho obě paf a nakonec se shodli, že hada asi přinesli ze sklepa s uhlím. Já si u toho vyprávění vzpomněl na Hospodáříčka a myslel jsem si o tom své. Druhý příběh, který je ještě podivnější, mi vyprávěla kolegyně z bývalého zaměstnání. Říkala, že měli ve svém starém bytě s manželem záhadu. Občas se prý od někudy ozval zvuk "jako když o sebe cinknou dvě skleničky". Ať dělali, co dělali nemohli na zdroj divného zvuku přijít. Jednou, když už se chystali s manželem spát a povídali si v posteli s pohledem upřeným na strop. Přeplazil se jim prý po stropě bílý zářící had a někam zmizel. Obě historky, tahle i ta babičina, mě utvrzovaly v tom, že had hospodáříček je duchovní bytost. Jak by jinak mohl had žít v plamenech kamen, nebo se udržet na stropě a pak beze stopy zmizet?
Ještě později jsem však slyšel třetí příběh a ten mojí teorii o čistě duchovní bytosti rozbil na padrť. Vyprávěl mi ho soukmenovec z Pohanského Kruhu Shaman. Můj přítel pochází z Východního Slovenska a říkal mi, že mluvil s několika lidmi, kteří si domovní hady ještě pamatovali a viděli je na vlastní oči. Jedním z těch lidí byla Shamanova babička. Ta prý vzpomínala, jak byla kdysi na návštěvě u známých a oni se jí ptali, jestli chce vidět jejich hadího krále. Když přisvědčila tak vzal hospodář domu do rukou misku s mlékem a říkal :

"Hadí králi,
pojď k nám z dáli,
mlíčko bílý,
ať tě sílí."

V tu chvíli se prý odněkud z domu připlazil veliký takřka dvoumetrový had a začal pít mléko z misky. Shaman mě ubezpečoval, že to byl opravdový had a ne žádný duch. Byl jsem z toho naprosto šokován. Hadů, zejména užovek obojkových jsem se v životě už něco nachytal, ale přiznám se, že jsem si nebyl jist jestli hadi vůbec pijí. Měl jsem totiž zato, že přijímají vodu jen z potravy. Měli jsme doma kdysi asi rok terárko se dvěmi užovkami kostkovanými. V tom terárku měli naši hadi i velkou misku s vodou ve které občas plavali, ale nemohl jsem si vzpomenout, že bych je viděl někdy pít. Když jsem si ale pak zjišťoval jak to s těmi hady a pitím je, našel jsem na You Tube video, ve kterém ukázkově pije vodu užovka červená. Pokud tedy hadi pijí vodu, proč by jim nemohlo chutnat mléko?


Jedna z obojkovek, kterou jsem chytil u rybníčku na jedné jihočeské návsi.

Věděl jsem, že nejpravděpodobnějším kandidátem na hada Hospodáříčka je užovka stromová, která je u nás sice již vzácná, ale pořád ji můžeme asi na třech místech v republice potkat. Pustil jsem si o ní nedávno krásný dokumentární film Kráska v šupinách, který všem doporučuji a dnes jsem přesvědčen, že užovka stromová je skutečně tím hadem, kterého naši slovanští předkové chovali a uctívali. Dokument je o malé izolované oblasti výskytu tohoto hada v Poohří a opravdu stojí zato se na něj podívat. Dozvíte se v něm, že užovka stromová, lidi přímo vyhledává, nebojí se jich a neutíká před nimi. Ke kladení vajec používá komposty a hnojiště na lidských zahradách a často jde za lidmi až do domu. V chladnějším počasí jí můžete nalézt jak se hřeje stočená například pod dekou ve vaší posteli. Lidé z té oblasti v Poohří jsou na své hady zvyklí a nebojí se jich. Ženy a děti si je hladí a muži jim budují nová hnojiště. Pokud se do oblasti přistěhuje někdo nový, starousedlíci ho o hadech ihned informují, aby se jich nebál a neublížil jim. O tom všem je ten dokument. Byl jsem tím filmem přímo fascinován. Užovka stromová je na naše poměry obrovská a přesto v sobě má jakousi eleganci a krásu. Pohybuje se tak zvláštně klidně a rozvážně, že i při své velikosti vzbuzuje spíše důvěru, než strach. Řeknu vám, že bych se do Poohří nejradši rozjel a vyzkoušel, jestli by si ta hadí krasavice dala říct a přijala misku s mlékem.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čertík Čertík | 17. března 2013 v 18:57 | Reagovat

Opět moc zajímavý článek.Soužití hadů s člověkem je známé po celém světě a to i s kobrou.Zároveň,ale jsou i hadi duchovní bytosti a co se týká hadů Hospodáříčků,může se jednat jak o duchovní bytost,tak o skutečného hada či úžovku.

2 Pavel Pavel | 17. března 2013 v 20:11 | Reagovat

Miky, tak tohle jsem zhltnul opravdu s velikým zájmem. Četl jsem o hadech hospodáříčcích, ale je to nějakej pátek, dost možná i čtvrtek [:tired:]
Všechny tvoje informace jsou úžasné a osobně nemám kam bych to zařadit. tedy: nevím. :-(  :-)
Na film se mrknu.
A jsem moc rád, že se na tvých stránkám ledy s jarem hnuly :-D  ;-)

3 Elen Elen | 17. března 2013 v 20:22 | Reagovat

Jé, toho znám spíše jako Domovnika - Dědečka hospodáříčka - taky jednoho mám. Má rád mléko, solený chléb podávaný na bílém plátně. Taky pořádek v domě a když se mu něco nezdá, dělá naschvály, u nás schovává věci :D

4 Adonis Adonis | E-mail | 18. března 2013 v 13:01 | Reagovat

Ta baniččina vzpomínka se mi líbí. Benvenuto Cellini ve svém Životopise vzpomíná, že jako dítě viděl v krbu "salamandra" - spolu se svým otcem, který mu dal při té příležitosti pohlavek, aby si tuto událost naždy zapamatoval.....
Jinak, v Pompejích se dochoval domácí oltář Lárů - taky s hadem!

5 Adonis Adonis | E-mail | 18. března 2013 v 13:10 | Reagovat

a teď jsem si vzpomněl ještě na jednu věc - ve výběru středoasijských pohádek O kouzelném ptáku Zymyrykovi je jedna, v níž chudý vesničan objeví na své zahradě doupě draka; nosí mu misku mléka, kterou drak po vypití vždycky naplní zlatem. Nakonec chamtivý syn toho člověka na draka zaútočí, aby mu vzal všechno zalto - drak ho zabije a s vesničanem se rozloučí..... Bohužel, nevím, který národ si tu pohádku vyprávěl.

6 Adonis Adonis | E-mail | 18. března 2013 v 13:16 | Reagovat

A ještě - hada z misky krmí bohyně zdraví Hygieia!
Jej, tohle je krásné téma.....

7 Ilona Ilona | 18. března 2013 v 17:34 | Reagovat

Když jsem jezdila v dětství na Šumavu k babičce, sousedi měli pod prahem chlévu zmiji, lovila myši, dávali jí tam mléko, pila ho.

8 Miky Miky | E-mail | Web | 19. března 2013 v 21:38 | Reagovat

[4]:[5]:[6]: Adonisi, díky za zajímavé informace.

[7]: Ilono, dokonce i zmije? To teda koukám. O_O

9 Miky Miky | E-mail | Web | 19. března 2013 v 21:45 | Reagovat

A ještě jsem si vzpomněl na jednu věc. Shaman mluvil také o nějakém svém známém, který pochází z ještě z jiné oblasti na východě. Mluvili spolu o domovním hadovi a on Shamanovi říkal, že u nich říkají domovnímu hadu Už. Už bude mít asi hodně společného se slovem užovka a podle Shamana možná i s názvem města Užgorod. Gorod je rusky město. Užgorod by tedy mohlo být město Uže - domovního hada.

10 Pavel Pavel | 20. března 2013 v 8:24 | Reagovat

[9]:Ve Vikipedii stojí že město Užgorod se jmenuje podle řeky Uh ukrajinsky Už. Vodní toky se kroutí jako hadi - tak by byla spojitost i tady.
Domovní had Už a užovka, to by mi také sedělo.
Při hledání něčeho o hadovi hospodáříčkovi jsem ale narazil na pro mě zajímavou věc, potvrzující naše současné vědomosti. ...údaj z pověsti o praotci Čechovi a členech jeho průvodu, kteří "nesli své dědky na plecích". Odpovídá tomu srbská představa, že ochranný duch sedí každému na pravé pleci, anebo běloruský výraz "babki i dědky zaplečnyja", tj.duchové předků přebývající na plecích každého člověka, jakož i obecně doložený zvyk přenášet při stěhování obřadně domácího ducha s sebou do nového příbytku.
No a já tam toho ochranného ducha mám :-)
Tak se omlouvám, že jsem odskočil od tématu ;-)

11 Miky Miky | E-mail | Web | 20. března 2013 v 21:05 | Reagovat

[10]: No, mě se to zdá krásně k tématu. :-)

12 Vlko Vlko | 21. března 2013 v 20:15 | Reagovat

Tiez som z vychodneho Slovenska a tu sa bezne hovori o hadoch ktori ziju pod kazdym domom. Aj ked uz nie ako o ochrancovy domu. Prababka tiez rozpravala o škriatkovy zijucom v dome a vraj mal rovnaku farbu ako domaca mačka. Mal zvlastne meno, Erdzok (ak si dobre spominam)

13 Fíba Fíba | 22. března 2013 v 19:58 | Reagovat

Pár věcí k prozkoumání, bude-li někdo chtít:
Litva:
Eglé, královna hadů (lit. Eglė žalčių karalienė)

Hadí králové z pohádek obecně.

Symbolika hada na stromu světa - v monoteismu obráceno na zlo, původně snad ve smyslu "had podává jablko-poznání ze stromu světa (Joseph Campbell; Mýty Západu, kapitola hadí nevěsta).

Motiv hada v lidové výšivce Pobaltí, Slovanů a vlastně i u nás - jako symbol hada je interpretováno S. (někdy se uvádí, že S se spirálami na koncích, například v archeologii je rovněž symbolem hada). Lotyšský symbol hada (Zalktis) v podobě S na lidové výšivce například zde: http://valoda.ailab.lv/kultura/kultura/orn13.htm

14 Fíba Fíba | 22. března 2013 v 20:02 | Reagovat

A zmíněná litevská Eglé, královna hadů v kresleném podání ve videu (hudba je pohanská skupina Kulgrinda):
http://www.youtube.com/watch?v=k5lblO6TFKo

15 Pavel Pavel | 22. března 2013 v 20:39 | Reagovat

[14]:Ta hudba mě ohromně brala, ale dalo by se to "svést" i na to, že se mnou "chodí" astrál posvátného hada O_O  [:tired:]  :-D  ;-)

16 Fíba Fíba | 22. března 2013 v 21:58 | Reagovat

Koukněnte na tohle (obrázek):
http://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid18/texty/0122-0244.htm

Ještě jsem tam v tom Českém lidu našel jinde tento text:

"* Had »hospodáříček«. Had >hospodáříček< byla obyčejná neškodná užovka, jež v noci vylézala ze svého úkrytu a chytala myši. Někde ovšem prý také chodila na mléko do sklepa. Stavení, kde had ten byl pronásledován, stihlo neštěstí. Měli jsme při statku č. 33 v Bošíně pod špýchárkem také hada »hospodáříčka«, jenž vylézal ze svého úkrytu jen v noci. Jednou opustila ho obvyklá opatrnost a vylezl za dne. Pro-valoval se na sedátku pod hruškou, před okny. Zpozorovali jsme jej a z nerozumu ubili jsme ubožáka »hospodáříčka« hanebně. Po letech stihla nás pohroma. Statek, který rodina naše držela přes 150 let, byl prodán veřejnou dražbou. Had »hospodáříček«, jak lidé vykládali, byl pomstěn." (Časopis Český lid XVI)

17 Miky Miky | E-mail | Web | 23. března 2013 v 17:00 | Reagovat

[16]: Divné je, že ta užovka vylézala pouze v noci. Hadi jsou studenokrevní a rádi se vyhřívají na teplých kamenech a zídkách na slunci. Jsou sice někdy aktivní i v noci, ale to pouze když je horké léto a země je prohřátá i přes noc.

18 Miky Miky | E-mail | Web | 23. března 2013 v 17:08 | Reagovat

[14]: I když jsem ten příběh úplně nepochopil, tak musím uznat, že na mě ta hudba i animace měla naprosto podmanivý účinek. :-)

19 Miky Miky | E-mail | Web | 23. března 2013 v 17:14 | Reagovat

[13]: Hadí královna sídlí také na naší posvátné hoře Plešivci http://moje-kniha-stinu.blog.cz/0904/hora-plesivec . Úkryt má v tamnějších Krkavčích skalách a chodí se koupat do Smaragdového jezírka na úpatí hory. To jezírko je plné čolků, takže tam má hody. ;-)  :-P

20 Fíba Fíba | 23. března 2013 v 18:25 | Reagovat

[18]:
Je to stará litevská pohádka, ale existuje výklad, že se jedná o pozůstatek starého náboženského mýtu, který mimo jiné vysvětluje vznik některých stromů:
http://slavonie.org/2010/06/24/egle/

Jinak ten motiv svatby s hadím králem je podle mého názoru právě pozůstatek i toho náboženského systému, který se rozebírá v té mnou zmíněné knize Mýty Západu (kapitola hadí něvěsta).

21 Pavel Pavel | 23. března 2013 v 21:24 | Reagovat

[19]:Tzv. Hadí královna byla kněžka černého kultu v době asi + 400. Nějak ovládala hady. Při smrti proběhla jakási změna podoby na tu tzv. hadí královnu.
Vzhledem k tomu, že byla v místě nežádoucí, byla jaksi a kamsi "odeslána". Není tam od 14.8.2003...
kdo nevěří, ať tam běží [:tired:]  O_O  :-)  :-D  ;-)

22 kiki kiki | 23. března 2013 v 22:23 | Reagovat

[5]: tu pohádku si vyprávějí Tadžikové, mám tu knížku doma, tak jsem se šla hned zvědavě mrknout :-)

23 Fíba Fíba | 23. března 2013 v 23:12 | Reagovat

[21]: Možná by bylo prima udělat nějaký ucelený seznam kdo byl odkud, kam a kdy odeslán, abychom my ostatní zbytečně neudržovali v lidovém vyprávění už neplatné pověsti.

24 Pavel Pavel | 24. března 2013 v 7:22 | Reagovat

[23]:Myslím, že už vím pouze o jednom takovém případu. Jezerní démon v Černém jezeře na Šumavě už také není. Nejprve byl vypuzen v srpnu 2005. Pak se zjistilo, že je tam zas - jenže to nebyl ten původní z pověstí ale jinej, kterej se uchytil na dně v místě pro něj příznivém. Snad začal být i horší než ten původní. Byl vyhnán 8.10.2010. A i to místo bylo energeticky zpacifikováno aby nebyla další příležitost...A měl by tam být klid. - Kam odešel, to mě až tak nezajímá a nevím to. Jen je občas zapotřebí tady u nás v Čechách, zatrhnout típek některým bytostem, které škodí. A není to tak, že bych se já nějak rozhodl že to udělám. To nejde! Popud přichází od Duchovních bytostí... Já (nebo někdo další) jsme pouze nástroj.
Takže Branišovský les, Hadí královna na Plešivci a jezerní démon v Černém jezeře. Žádný další známý případ mne nenapadá :-)

25 Frostík Frostík | 24. března 2013 v 10:59 | Reagovat

[19]:Tak to tam ta Hadí královna není moc dlouho. Donedávna (120 let) bylo na Plešivci rušno. Skály na akropoli jsou z většiny odtěžené a dnešní Smaragdové jezírko je důlní jáma.

[24]: Když jsem byl na Černém jezeře  před r. 2010, tak mě tam prudil jen strážce parku, že si nesmím přinést na zádech kolo po stezce pro chodce. Nebyl pod vlivem toho astrálu? :-D

26 Frostík Frostík | 24. března 2013 v 11:05 | Reagovat

Takhle to dopadne, když vyháníte hospodaříčka. :-D

28 Pavel Pavel | 24. března 2013 v 16:37 | Reagovat

[25]:No spíš bych řekl že nebyl - ten Jezerní démon měl úřední hodiny ;-) po západu slunce a před jeho východem [:tired:]  :-D
Když jsem na něm "pracoval" - za dne -
musel jsem ho nejdřív "najít" a seděl skoro v té největší hloubce. Stál jsem tam a myšlenkově projížděl dno a najednou na mě koukali odporně zelené oči. A měl po hehe. ;-)

29 Frostík Frostík | 24. března 2013 v 18:31 | Reagovat

[28]:Tak to se tu jen zdržel a promeškal čas pro "okno". Proto byl schoulenej na dně. Protože: " Za dne, jenž dnem není, v čase, jenž časem není a na některých místech,jenž místem nejsou..." je to doba oslabení hranic mezi světy. Já taky provádím rituály v tyto úřední hodiny. Byl to nějakej interdimenzionální výletník. :-?

30 Adonis Adonis | E-mail | 25. března 2013 v 9:21 | Reagovat

[22]: Díky! Já ji mám u rodičů, kteří bydlí daleko. Tádžikové jsou Indouvropané, takže se potvrdilo, co jsem tušil.

31 Adonis Adonis | E-mail | 25. března 2013 v 9:27 | Reagovat

Bohužel tu knihu opět nemám po ruce, ale vzpomněl jsem si, že užovka - ochránkyně domu -  figuruje i v jedné z Ezopových bajek. A zas ten stejný příběh - hospodář ji zraní, štěstí od něj odejde. Pak se s ní usmíří, hospodáři se zase daří, ale užovka už mu tak docela nevěří (poučení: Kdo jednou zradí, marně slibuje věrnost)...
Vedle toho má ale Ezop ještě bajku, v níž se venkovan v zimě slitoval nad hadem a vzal ho domů - a ten mu, poté, co okřál, vše zkazil svým jedem.....

32 Adonis Adonis | E-mail | 25. března 2013 v 9:36 | Reagovat

[17]: V chlévě plném dobytka (kde se hospodáříčci obvykle zdržují) je celoročně teplo. A takový roubený špýchárek taky pěkně izoluje před zimou...

33 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 8:52 | Reagovat

[23]:Mimo "odvelení" :-D různých v tomto čase nehodících se bytostí, je možná i opačná varianta - totiž návrat některých astrálů zpět do Čech. A to takových, které jsou s Čechami hluboce spjati. Dva příklady bych měl.
V den svátku Sv.Václava v roce 2005 byl jistým rituálem přiveden zpět astrál Svatého Václava... Jsou dvě stálá místa kde pobývá - na Řípu a u Kouřimi. Tady nedaleko Libušina jezírka stojí kaple a u ní tři lípy - tak u ní.
Druhý případ jsou tzv. "Blaničtí rytíři"
kteří s rytířema mají hodně málo společného. Je to 13 druidů, kteří kdysi "odešli" tzv. změnou formy a teď při rituálu v den samhainu 2009 vystoupili zpět, ovšem v astrální podobě. Stalo se tak v místě přestupu - na Blaníku.
Kdo nevěří, ať tam běží [:tired:]  O_O  :-D  ;-) ...

34 Miky Miky | E-mail | Web | 27. března 2013 v 10:20 | Reagovat

[33]: No, to budou mít pohané radost, mnozí považují Václava za zrádce. ;-)  :-D
Blaničtí rytíři jsou jen jedni z mnoha. Keltové i Germáni věřili v tajemný národ mrtvých předků (Aes Sidhe, Álfové), kteří obývají staré mohyly a výrazné kopce. I u nás máme podle pověstí asi 40 hor, kde dávné vojsko spí.

35 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 10:45 | Reagovat

[34]:Aes Sídhe - byl jsem u těch mohyl - tady odešli změnou formy Tuatha de Danaan.
Stejnou formou odešli i Anasaziové, Mayové a pokud osobně bych mohl říci tak část Inků. A jsou určitě i další, kteří toto ovládali a z různých důvodů tak učinili.
Že by Svatý Václav byl zrádce - to pro mě nepřipadá do úvahy - ale každý má právo na svůj názor...

36 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 10:51 | Reagovat

[35]:Odchod změnou formy Tuatha de Danaan se konal v místě známém jako Loughcrew na SZ od Dublinu

37 Čertík Čertík | 27. března 2013 v 13:26 | Reagovat

Pokud je historie o sv. Václavovi taková jakou známe z klasického dějepisu a jakou nám léta předkládají tak sv.Václav zrádce vlasti je.A to hlavně proto,že zaprodal zemi křesťanům a křesťanství,a šel proti staré víře.
V takovém případě tahat sem jeho astrála by bylo krajně nevhodné.
Jde,ale o to zda skutečná historie knížete Václava nebyla ve skutečnosti jiná.Co když mu díky tomu,že někdo sfalšoval historii křivdíme a kníže Václav zůstal Pohanem až do své smrti.

38 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 13:58 | Reagovat

Když sem byl Sv.Václav rituálem "vrácen", není to z popudu nás lidí, ale z popudu Duchovního prostoru. Nikdo z nás, by nic takového z vlastního vědomí nedělal! Tím je řečeno vše.
K uvažování - karmická linie této bytosti: Král Artuš = Přemysl Oráč = Svatý Václav = František z Asissi = Císař Karel IV. :-)

39 Čertík Čertík | 27. března 2013 v 14:37 | Reagovat

[38]:Ano, v případě,že historie byla jinak souhlasím,že by si ti Duchovní prostor přál.Pokud se,ale historie nemílí je Václav vlastizrádce a rozhodně né svatý.A v tomto případě bych to viděj jako nepochopení Duchovního prostoru.

40 Miky Miky | E-mail | Web | 27. března 2013 v 18:56 | Reagovat

[38]: No, přiznám se, že tohle "odesílání" a navracení astrálů, karmické linie apod., jde tak nějak mimo mě. Vnímám tyhle věci asi hodně jinak. ;-)

41 Čertík Čertík | 27. března 2013 v 19:22 | Reagovat

[40]: Já o navrácení astrálů slyšel dneska prvně.Odesílání,to ano.Ale asi to jde a třeba v případě 13 Druidů to vidím jako vhodné.

42 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 20:17 | Reagovat

[39]:Vzhledem k tomu, Čertíku, že jsme tady díky Duchovnímu prostoru, protože jinak by tenhle hmotný svět nevznikl je doslova nemožné, aby to bylo nepochopením Duchovního Prostoru. Problém tedy bude někde jinde... ;-)

43 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 20:18 | Reagovat

[40]:O.K. proč ne Miky...

44 Pavel Pavel | 27. března 2013 v 20:22 | Reagovat

[41]:Všechno je jednou poprvé.

45 Čertík Čertík | 27. března 2013 v 21:11 | Reagovat

[42]:To.že jsme tu díky Duchovnímu prostoru je jisté,ale též je jisté,že člověk v lidském těle se může mýlit a přání Duchovního světa špatně pochopit či špatně interpretovat.
Ten kdo přivolal astrála Václava může říkat a může to i tak vnímat že to bylo přání Duchovního světa,ale může se i mýlit a přání Duchovního světa bylo jiné nebo žádné.

46 Pavel Pavel | 28. března 2013 v 7:11 | Reagovat

[45]:Máš pravdu. Mohlo by to tak být. :-)

47 Cheerokez.girl Cheerokez.girl | 29. března 2013 v 19:42 | Reagovat

Mít na statku, nebo ještě lépe v chalupě hada, je jako mít kočku. Chytá myši. Zabít ho je stejně hloupé, jako zabít pavouka. To je také užitečné zvíře. Proč dávali hadovi mléko, je jako ptát se, proč dávat kočce mléko. Šlo o naklonění si přízně dávičovi škůdců.
Dávat podobu mrtvého předka, děda, zakopeného v základech hadovi.. No tak had pravděpodobně bydlel v nějaké škvíře v základech, dost možná na tlejícím dědovi. Ale je mi divné, jak to, že stavení mělo jen jednoho hada. Přece se museli množit. Možná že byl vždycky spatřen jen jeden z nich. :-?

48 Miky Miky | E-mail | Web | 30. března 2013 v 6:20 | Reagovat

[47]: Ano, teď jsem zrovna viděl dokument o Podyjí, kde užovka stromová také žije a říkali v něm, že Římané chovali tyto užovky místo koček na lov myší. U Slovanů, kteří byli vždycky zemědělci a museli si chránit před hlodavci své zásoby obilí to mohlo být podobné. :-)

49 hwg hwg | E-mail | 6. dubna 2013 v 23:38 | Reagovat

Pěkný článek.

Kdysi jsem o hadu Hospodáříčkovi četl zhruba toto. Myslím, že to bylo v Utajených dějinách Čech (Česal, Mátl):

"Pro staré Slovany byl had posvátný. Nosili ho v proutěném koši s víkem. S hadem komunikovala rodová šamanka, zvaná bogyňa. Pokud se stařešinům zdálo, že místo je vhodné k osídlení (tj.  úrodná půda, pramenitá voda, závětří, slunce, a vůbec krajina vzbuzující pocit pohody a bezpečí), vyzvali bogyni ke zkoušce. Ta k hadovi promluvila tajemná slova, možná i zpívala, bubnovala či hrála na píšťalu. Často se stalo, že se had nenechal vylákat a nevylezl. To bylo znamení, že místo je k obývání nevhodné a možná i nebezpečné. Pokud však vylezl, všichni ho s napětím sledovali. Had prolezl okolí a kde se stočil, tam hned, po levé i pravé straně od něho, zapíchli kůly a prohlásili 'prág!'. Zde pak bylo postaveno obydlí, pod jehož práhem (chcete-li 'Prahem'   :-)   ) had sídlil a plnil funkci jakéhosi strážce domu."

Ještě prý v 19. stol. se na Moravě chodilo pro rady k "bogyním".

50 Miky Miky | E-mail | Web | 7. dubna 2013 v 4:33 | Reagovat

[49]: To jsem četl také. Tady je ovšem problém, protože autoři Utajených dějin neuvádějí odkud svou informaci o proutěných koších a rituálu s hadem mají. Já mám zato, že si to prostě vymysleli, neboť v jiných knihách jsem na něco takového nenarazil.

O těch moravských bogyních vyšla kniha s názvem Žítkovské bohyně. Pořád se chystám si ji přečíst.

51 Dáša Dáša | 7. dubna 2013 v 17:48 | Reagovat

Děkuji za hadí článek :) je to moje oblíbené zvířátko. Velmi oblíbené. S politováním přiznávám, že mužské osazenstvo mé domácnosti hadům moc nakloněno není..... :-D

52 vk vk | 27. října 2014 v 21:32 | Reagovat

Patři ji to ku..vě. škod ze v tom baraku taky nezdechla.
[27]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama