NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

O ČERTOVÝCH KAMENECH

19. května 2013 v 10:58 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA

Včera jsme s Maruškou, Honzíkem a mými rodiči navštívili město Písek. Jeli jsme se mrknout na sochy z písku, které se zde každým rokem touto dobou staví na nábřeží Otavy v rámci místního festivalu Cipískoviště. Kromě toho jsme tu navštívili Prácheňské muzeum, které všem vřele doporučuji. Já byl samozřejmě nadšen hlavně z expozice Pravěk a doba slovanská, kde je k vidění hodně nálezů z jihočeských mohyl od doby bronzové až po ty Slovany. V muzeu je ale spoustu jiných zajímavých věcí, třeba ten koutní hrnec z mého předchozího příspěvku. Koupil jsem si zde také katalog k výstavě Poslední Germáni v Čechách z r.2007 a v místním knihkupectví jsem narazil na super knížečku o Čertových kamenech na Blatensku.




Knížka obsahuje popis a fotografie 22 kamenů s miskami, viklanů a přírodních dolmenů, které se v okolí Blatné nacházejí. Je v ní i mapka, kde lze který balvan najít, takže máme zase po čem pátrat. Mnoho z těch dvaadvaceti balvanů má název související s čertem ; čertův balvan, čertův kámen, čertovo kopyto, čertův náramek, čertův cestovní vak, čertova brána a čertův ranec. Jiné kameny rohatce v názvu nemají, ale místní pověst je s čertem přeci váže. Například kámen Šlapátka, ve kterém jsou údajně otištěny chodidla Panny Marie. Světice prý na balvanu stála právě ve chvíli, když vzdorovala čertu.
Zajímavé je že podobné čertovy kameny i podobné pověsti, které se k nim vážou najdeme snad po celé Evropě. V Německu se jim říká Taufelsteine v Rusku Чертов камень a v Polsku Diabelski Kamień. Všiml jsem si, že katoličtí Poláci své čertovy kameny rádi pacifikují znamením kříže (viz.obr.).



Jeden z polských čertových kamenů.


Ještě zajímavější je, že na Litvě jsou tyto kameny nazývány Velniasovými (pohanský bůh příbuzný našemu Velesovi a germánskému Wotanovi) a kamenné misky, které na těchto balvanech bývají nazývají Velnio pédos, tedy Velniasovy stopy. O těchto miskách toho už bylo napsáno mnoho. Obrozenci 19.století v čertových kamenech s nadšením spatřovali stará pohanská obětiště a v kamenných miskách nádoby do kterých byla zachycována obětní krev. 20.století pak odmítlo tyto hypotézy jako archeologický romantismus. Hlavním argumentem tehdy bylo, že misky nejsou vyhloubené uměle, ale vznikly přirozenou přírodní cestou. Archeolog a etnolog Lubor Niederle k tomu ovšem zcela správně poznamenává : Pravda bude asi uprostřed. Že valná, ba snad největší část těchto mís povstala přirozeným způsobem, o tom není pochyby. To však jistě neznačí, že by člověk nemohl i přirozeně utvořené mísy užíti ke svým účelům. Vědec a archeolog obvykle nepřizná žádnému kameni kultovní funkci, pokud není podepřena nějakým nálezem z jeho bezprostřední blízkosti, a mnohdy ani tehdy ne. Já si naopak myslím, že jen málokterý z těch mísových kamenů unikl pozornosti našich předků a kultovní funkci neplnil. A pokud jí neplnil kdysi, není důvod aby ji neplnil dnes.
V Čechách je takových kamenů mnoho a to nejenom na Blatensku. Několik jsem jich už navštívil a pokaždé to byl silný zážitek. V některých mísách už jsem své oběti nechal. Naposledy jsem navštívil před týdnem Čertův kámen u Melechova, loni skalku zvanou Čertovka u Humpolce a ještě před tím např. Čertovo břemeno u Cunkova, nebo Čertovy kanapíčka u Níkovic. Už se těším až budu prolézat okolí Blatné.















.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Victor Theodor Victor Theodor | Web | 19. května 2013 v 16:52 | Reagovat

ahoj zakládám nový blog koukněte

2 Pavel Pavel | 19. května 2013 v 21:32 | Reagovat

UF - ten polský kámen má dva kříže [:tired:]  O_O  :-D . Ale žádnou, ani zbytkovou energii čerta, ďábla či lucifera... ;-)

3 Miky Miky | E-mail | Web | 19. května 2013 v 21:46 | Reagovat

[2]: Ale kdepak. Má jen jeden kříž, to menší je elektrický sloup v pozadí. :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 19. května 2013 v 21:48 | Reagovat

[1]: Tak, ať se ti v blogování daří. :-)

5 Noiro Noiro | 20. května 2013 v 14:15 | Reagovat

Chtěl jsem se jenom ze zvědavosti zeptat, k čemu ty vyhloubené mísy asi sloužili, když ne k obětování? Já se naopak domnívám, že ani jedna není přírodního původu. Co vy na to? Také by mne zajímalo, proč se to všechno kolem pohanství nazývá čertovo. ;-)

6 Elen Elen | 20. května 2013 v 14:59 | Reagovat

Tvary misek jsou krásné a odrazy na vody v miskách, přímo kouzelné :-)

7 Čertík Čertík | 20. května 2013 v 19:10 | Reagovat

[5]:Některé mísy jsou přírodní, některé byly udělány,a i přírodní které byly upraveny.Nevím jest li se používali k obětování, ale vím,že se používali k věštění z mraků. Aspoň tedy za Keltů.

8 Pavel Pavel | 20. května 2013 v 20:39 | Reagovat

[5]:No, souhlasím s Čertíkem co se týká původu misek. Ohledně účelu bych řekl ze zkušenosti, že jak kde. Nejčastěji k věštění z vodní hladiny, méně oběti zvířecí , ale potkal jsem i takové, kde oběti byli lidské. A to dobrovolné i nedobrovolné.
Čertovo. Myslím, pokud se nepletu, že pouze na dvou místech, která jsem osobně navštívil, mělo místo společného cosi s čímsi "čertovským" Jinak si myslím, že tady působilo hodně křesťanských fanatiků, kteří zastrašovali lidi, aby neholdovali starým obyčejům a "malovali čerta na zeď". A ještě je možnost, že lidé neznalí věci, vše neobyčejné přisuzovali čertům.
Jinak na těch "čertovských" místech se dají zjistit stopy pohanských (keltských i jiných) rituálů.

9 Miky Miky | E-mail | 21. května 2013 v 8:44 | Reagovat

[5]: Většina misek vznikla přírodní cestou, geolog by nám to vysvětlil. Co se využití týče, mají Čertík a Pavel pravdu. Některé byly a jsou využívány jako obětní nádoby a některé sloužily a slouží k věštění z odrazu ve vodní hladině. Taky jsem někde četl o využívání misek ke kletbám. To se prý během čarování otáčelo v míse kulatým kamenem, který do ní rozměrově přesně zapadal. Bylo to etnograficky zaznamenáno, tuším že v Irsku. Ale nevím, už si to nepamatuju a nechci kecat.

10 Frostík Frostík | 21. května 2013 v 13:10 | Reagovat

Zvláštní je, že v některých miskách nezmizí voda ani v největších vedrech a jsou i takové, které odčerpáš (těžko vyleješ) a voda se v nich sama, bez deště, zkondenzuje a naplní se sami. Ta která se ani nekazí, se dál používá na léčení. Nebo i čarování? :-?

11 Pavel Pavel | 21. května 2013 v 19:17 | Reagovat

[3]: Jo, jasně - však si z toho dělám legraci :-D

[10]: Tesal jsem u nás misku - má asi 20cm v průměru a voda se v ní neudrží - vcucne se - myslím, že je to v ẗomto případě pórovitostí kamene.

12 Čertík Čertík | 21. května 2013 v 20:53 | Reagovat

[11]:Pavle,nezlob se,ale to vysvětlení,že je to pórovitostí kamene zní tak materialisticky.

13 Pavel Pavel | 21. května 2013 v 21:40 | Reagovat

[12]: U nás je dost kamenů hodně zvětralých. Nalil jsem misku plnou a za dvě hodiny byla půlka pryč. Nezapomeň že i kameny stárnou...
V případě "mojí" misky není důležité aby vodu udržela - má jiný účel, takže to nevadí :-D Nevěští se tu z hladiny. ;-)  :-D

14 Čertík Čertík | 21. května 2013 v 21:52 | Reagovat

[13]:Tohle bylo mé špatné pochopení,samozřejmě že když voda odteče je to pórovitostí.Já byl nějak mimo a myslel jsem,že Frostíkovi nevěříš a až teď mi došlo,že jsem to přetočil.

15 Pavel Pavel | 21. května 2013 v 21:58 | Reagovat
16 Noiro Noiro | 22. května 2013 v 20:40 | Reagovat

Čertík i Pavel mají asi pravdu. Věštění mne nenapadlo. Protože to není moje parketa. Mísy sloužili asi k oběma účelům. Také nemám rád materialistické vysvětlené. Protože je naprvní pohled zřejmé, že se jedná o duchovní rozměr. ;-)

17 Frostík Frostík | 23. května 2013 v 8:48 | Reagovat

[16]:Mě materiální vysvětlení nevadí, naopak věda může podpořit určitý fenomén. To, že neumí vysvětlit plno jevů, je známka toho, že má v poznání vztahů našeho časoprostoru značné mezery. A to k nám zasahují další. Vem si tak obyčejnou věc jako je lidský mozek. Jeho funkce se zná jen přibližně. Ten má zrovna při čtení z hladiny nejdůležitější funkci. Ostatek slouží na vyladění a připojení. Z praxe je nejsložitější otázka výkladu.

18 ardizone ardizone | Web | 28. září 2016 v 9:14 | Reagovat

půjčka na exekuce a dražbu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama