NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

BOŽÍ MUKA NA STARÝCH POHANSKÝCH MÍSTECH

31. října 2013 v 18:11 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
Možná se divíte proč se, já pohan, zajímám o nějaká boží muka. Odpověď je jednoduchá. Za prvé mě zajímá kulturní dědictví po našich předcích jako celek, křesťanskou éru nevyjímaje, a za druhé to, co se na první pohled jeví křesťansky, mívá často pohanský základ. Boží muka pak mají tento základ nepochybně. Budu-li čerpat ze zdrojů, které shromáždil pan Otomar Dvořák, pak Církev po staletí brojila ve svých zákazech proti dvěma druhům pohanských svatyní. Ten první druh nazývala slovem templa a zde se jednalo veliké pohanské chrámy ve stylu proslulé Arkony. Druhým typem byly svatyně nazývané fanis, o kterých badatelé soudí, dovolávajíc se zmínek v Bonifácových Epištolách, že mohlo jít o jednoduché přístřešky, chránící sošku, nebo pohanský oltář před nepřízní počasí. Takovýchto malých svatyní bylo po kraji rozeseto mnoho a zdá se, že malé církevní stavby, jako např. právě boží muka, postupně převzaly jejich funkci. Potvrzuje to i spis Alberta Chanovského ze 17.století*, ve kterém je vysvětleno, že boží muka u nás vznikala od dob knížete Boleslava II., a to z popudu sv.Vojtěcha a stavěla se hlavně na rozcestích, v místech, kde stávaly pohanské modly "aby tudy přetrženy byly všelijaké čáry, kouzla, ano i modlářství." Boží muka měla symbolizovat kůl, ke kterému byl připoután Kristus, když ho bičovali (odtud název) a svaté obrázky v jejich výklencích měly podle Chanovského sloužit pocestným a málo učeným lidem, aby patříce na všelijaké obrazy, ptali se jiných, co to znamená a křesťanské víře se tak dokonaleji učili. Boží muka se ale často stavěla i na místech, kde došlo k nějakému neštěstí či bitvě, někdy přímo v místech pohřbu, u cest, před městskými hradbami a branami "aby města křesťanská byla od pohanských rozeznána" (A.Chanovský), anebo prostě tam, kde jimi chtěl jejich stavitel vyjádřit svoji zbožnost. Dnes už jen u málokterých božích muk přesně víme, kdy a proč byla vystavěna. Z těch původních dřevěných muk (obr.1.), jež se stavěla za knížete Boleslava, se samozřejmě nedochovala žádná. Nejstarší naše boží muka jsou gotická - kamenná (obr.2.) a úplně nejčastěji v naší krajině potkáme boží muka barokní (obr.3.).






Z pohanského hlediska jsou jistě nejzajímavější ta boží muka, která stojí, jak již bylo řečeno, na rozcestích, což jsou tradiční magicko-rituální místa, a pak ta, která stojí přímo na pohřební mohyle. Uveďme jako příklad boží muka zvaná sv.Antoníček, která stojí na mohyle z doby železné u obce Mohelno na hranicíc Vysočiny a Jižní Moravy.



Zdroj : http://itras.cz/mohelenska-hadcova-step/galerie/762/ Foto: Vosátka Pavel



Nebo stavbu na pomezí božích muk a křížku, která se tyčí na velké mohyle s hrobem velmože z pozdní doby bronzové u Chotouně.



Zdroj : http://cestyapamatky.cz/kolinsko/chotoun/mohyla



Další boží muka, která snad také stojí na mohyle, jsem navštívil včera u obce Dírná. Přestože jsou to údajně nejhezčí boží muka v Jižních Čechách a nejsou ani moc daleko od mého bydliště, viděl jsem je na vlastní oči včera poprvé.









Konkrétní informace jsem k nim nikde nenašel, ale ten pahorek, na kterém stojí, přímo dráždí představivost. Jestli je to opravdu pravěká nebo ranně středověká mohyla nebo ne, to nevím. K nejbližšímu mohylovému pohřebišti to ale není daleko. Mohylník u Dobré Vody je odtud vzdušnou čarou sotva 15 km. Podle mého názoru to hrob je, ale netroufám si odhadnout, jak starý. Jisté je, že se jedná o uměle navršený kopec, který se z jedné strany poněkud táhne do boku. Není to tedy ukázkova homole, ale mohyla takovéhoto protáhlého tvaru není v našich krajích žádnou výjimkou. Ten kopeček je mnohem větší, než se z fotografií zdá a samotná boží muka jsou přímo gigantická. Když se pod ně postavíte, tyčí se nad vámi jak Irminsul. Jak jsem tam tak pod nimi stál a hleděl do oblak, všiml jsem si, že vysoko na nebi krouží dva velcí ptáci. Chvíli jsem byl na vážkách co vidím, ale pak mi to došlo. Kroužili nad námi dva orli. Na káňata měli přeci jen moc protáhlá, skoro až čapí křídla. Znamení? Nevím, ale zážitek teda rozhodně.













* Albert Chanovský / Správa křesťanská s krátkým výkladem podstatnějších věcí, které každému křesťanu věděti hodně a náležitě přísluší.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | 31. října 2013 v 19:47 | Reagovat

Ahoj Miky, zase počase... :-)
Asi trochu chaoticky - obr.č.1 jsem poznal -Černý sloup... U Božích muk u Mehelna jsem nebyl, zato v Chotouni několikrát. Koukal jsem na odkaz a vzhledem k tomu, že tam energie pohřbu není, jsem se kouknul na tvůj odkaz:
Mohyla zvaná Homole pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.), dosud však nebyla odborně prozkoumána. Proveden byl pouze částečný průzkum Václavem Krolmusem (1790 až 1861) v 19. století, po kterém zbyly na temeni mohyly pozůstatky obdélníkového výkopu.
Jak to čtu, tak teda nevím jak došel někdo k tomu že je tam někdo pochován, když soudí podle vědeckých výzkumů a píše se tu,že mohyla nebyla odborně prozkoumána..... :-?
Mohyla v Chotouni je koncový bod tzv. Čertovy brázdy - druhý je v Sázavě. Jako takový je signován pahorkem. Stejně tak ne všechny mohylky - hlavně ty kopečky z kamení... nejsou pohřební ale rituální. Ty když tzv. vědec = archeolog rozhrabe a nic nenajde, - nechá ostatní být a my máme radost, že se to dochovalo :-D
O Dírné jsem nikdy neslyšel a udělalo to na mě dojem O_O. Myslím ale, že ani tady není energie pohřbu - jenom nevím k čemu to je :-?
Dva orli říkáš - hm - to je dobré znamení!

2 Miky Miky | E-mail | 31. října 2013 v 20:02 | Reagovat

[1]: Já to chápu tak, že V Chotouni kopal tu mohylu Václav Kromulus, který tam také našel toho pohřbeného velmože. Kromulus byl ovšem amatér, taže z hlediska dnešní vědy, nebyla mohyla zkoumána odborně. Takže je divné, že tam energii pohřbu necítíš.
Co se týče Dírné, intuitivně bych ten pahorek zařadil spíše do doby třicetileté války, nebo ještě mladší. Mohl by to být hrob, anebo památník na nějakou, dnes už zapomenutou událost. Anebo se pletu a je to opravdu pravěk... :-|

3 Miky Miky | E-mail | 31. října 2013 v 20:08 | Reagovat

[1]: Černý sloup jsi poznal dobře. Jsou to jediná současná dřevěná boží muka, která znám.

4 Cancer Cancer | 31. října 2013 v 20:17 | Reagovat

Teď je zauvažovat, zda-li se předkům v mohylách líbí, že nad nimi byly vystavěny boží muka.
Jen škoda, že byla všechna pohanská místečka zlikvidována nebo přestavěna (nebo ne ?). Znáte někdo takové místo?

5 Pavel Pavel | 31. října 2013 v 20:55 | Reagovat

[4]:Myslím, že všechna tzv.pohanská místa být zlikvidována nemohla být neboť nejsou všechna signována viditelně, aby to trklo urputné reformátory ;-)
Dají se najít pouze energeticky - a to naštěstí ti borci víceméně neovládali.(a neovládají dodnes) :D  :-)

6 Miky Miky | E-mail | 31. října 2013 v 20:57 | Reagovat

[4]: Všechna ne. Mohylových pořebišť bez křížů a kaplí znám spoustu. ;-)

7 Cancer Cancer | 31. října 2013 v 21:03 | Reagovat

Omluva z mé strany, otázku jsem nezformuloval přesně. Myslím ta místečka u cest a rozcestí. ;-)

8 Miky Miky | E-mail | 31. října 2013 v 21:13 | Reagovat

[7]: Tak originální svatyně (typu fanis) se určitě žádná nedochovala. Ale dochovalo se dost čistě přírodních posvátných míst, kterým už naši pohanští předkové prokazovali svoji úctu. Např.viklan Velký Kosatín z tohohle článku : http://moje-kniha-stinu.blog.cz/1211/hradiste-hrad-u-cimelic

9 Baba Jagga Baba Jagga | E-mail | Web | 6. října 2015 v 1:52 | Reagovat

Není na první fotce Černý sloup z Branišáku? :-)

10 Miky Miky | 20. října 2015 v 20:33 | Reagovat

Je. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama