NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

Listopad 2013

OBROVY HROBY

27. listopadu 2013 v 7:00 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA


Obrovy hroby, jež se nacházejí nedaleko obce Kučeř na Písecku, jsou místem, které si nelze pořádně prohlédnout jinak, než naživo. Čtverhranný val o rozměrech 65x68m je totiž hustě zarostlý mladým lesem, což návštěvníkovi znemožňuje udělat kloudnou fotografii. Podobné čtyřúhelníkové prostory vymezené příkopem a valem se nacházejí na mnoha místech Evropy. Mnohé z nich jsou archeologickými nálezy datovány do mladší doby železné a je jim přisuzována kultovní funkce. V případě Obrových hrobů, ke kterým se vztahuje místní pověst o pohřbu obří rodiny, nebyl zatím jejich keltský původ doložen. Nejstaršími zdejšími nálezy jsou střepy slovanské keramiky z 11. až 12. století. To však nic nedokazuje ani nepopírá a nelze vyloučit ani to, že by mohlo jít o stavbu z doby plně historické, např. o vojenský tábor.
Ten, kdo čte můj blog pravidelně, už určitě ví, že se v těchto věcech většinou stavím spíše na stranu skeptiků. Například o stromech, kde lidové pověsti hovoří o jejich tisíciletém stáří, si obvykle myslím, že jsou mnohem mladší a rozhodně mě nikdo nemůže obvinit z toho, že bych za každým kamenem či valem viděl Kelty nebo Druidy. Tady mi ale kupodivu moje intuice napovídá, že Obrovy hroby opravdu keltským místem jsou. Nepřímo tomu jednak nasvědčuje skutečnost, že v blízkém okolí Keltové a Protokeltové prokazatelně žili a pak tu jsou pocity, které jsem na místě měl a sen, který se mi v noci před jeho návštěvou zdál. Tohle jsou ale samozřejmě věci osobní a vědecky naprosto bezcenné, takže vás jimi nebudu zatěžovat. Ten sen mě ale vedl k tomu, že jsem na místo dovezl snítku šalvěje, kterou jsem tu zdejším duchům zapálil a obětoval, a to i přesto, že zde s námi byla moje maminka, která je praktikující křesťankou a před kterou takové věci obvykle nedělám.





Celou svatyni jsem si obešel po valu a podél něj.





Vnitřní plocha čtverce je dnes hustě zarostlá stromy.





Nádherný buk, který roste na jihovýchodním rohu valů u silnice, vypadá jako strážce místa.



.

OBŘADNÍ MÍSTA SOUČASNÝCH POHANŮ - 18.díl

19. listopadu 2013 v 8:13 | Miky |  POSVÁTNÁ MÍSTA
KROMLECH NA VĚTŘE



Před několika dny jsem na facebooku objevil fotografie další současné české pohanské svatyně. Požádal jsem autora snímků Zbyňka Milnera, zda-li bych mohl jeho obrázky použít pro další díl našeho seriálu o obřadních místech dnešních pohanů a on souhlasil. Zbyněk kráčí cestou pohanství zhruba posledních pět let. Ačkoli jsou mu nejbližší Slované, nehlásí se k žádné konkrétní tradici, ale věří, že pohanští bohové jsou v podstatě univerzální a můžeme je najít v podstatě všude. Zbyněk přímo říká : "Říkám si, že pokud bohové jsou Bohy - mají všechna jména a nemohou být lokální a malicherní. Moji Bohové jsou univerzální síly a ne nějaký hašteřivý pantheon polozapomenutých jmen, která jsou z velké části dílem přání neopohanů než historickou reálii. Jádrem mého kultu je uctívání Ducha, který stojí uprostřed všeho. Duch, který probouzí jako Syn element Vzduchu. Ten stejný duch jako Milenec probouzí element Ohně, aby jako Otec probudil Vodu. Vzduch, Oheň, Voda se spojí a povstane Země, která obsahuje vše - je to univerzální amalgám všeho. S touto Zemí se spojí Duch. Se Zemí - Pannou skrze kterou jsme byli počati, Matkou, skrze kterou vyrůstáme a Bábou ke které se všichni vracíme, abychom skrze ně (Ducha a Zemi) opět povstaly. Každý den ve své svatyni uctívám tento proces a uvědomuji si, že jsem jeho součástí, že jsem od Bohů neoddělený, že jsem to já kdo tak činí a oni tak činí skrze mne, že jejich kosmický milostný tanec kterým tvoří Světy tančíme i my ve světech našich. Žiji s přesvědčením, že Země je mým tělem, Voda mou krví, Vzduch je mým dechem a Oheň mou duší. Pokud bych měl dávat Bohům jména, je to těžké - protože pojmenováváme to, nebo ty, za které neseme odpovědnost a nebo nám patři. Pokud bych ale přeci jen směl tak pouze Zemi a to v jejím mateřském projevu. Říkal bych jí Matka Země Zemel."
Zbyněk se před časem spolu s přáteli rozhodl postavit kamenný obřadní kruh na místě zvaném Na Větře. Vzorem pro svatyni byly pravěké rondely a kromlechy, které se roztroušeně nacházejí po celé Evropě. Zbyněk říká, že do kruhu s přáteli vstupují s vděčností za to že jsou součástí Velkého dobrodružství Života a děkují za každé nadechnutí a za požehnání míru.

























Kromlech Na Větře v zimě.


Kromlech na jaře.




Oslava podzimní rovnodennosti.







.

NA PŘEDNÁŠCE O RUNÁCH

17. listopadu 2013 v 9:36 | Miky |  JINÉ
Bylo to vlastně poprvé v mém životě, kdy jsem do Prahy nevyrážel brzy ráno, ale až 14.07 po dobrém obědě. Přednáška o germánských runách, pořádaná Českou pohanskou společností, se konala až od 17.00 hodin, takže jsem si to mohl dovolit.
Když jsem do Prahy dorazil, bylo mým prvořadým úkolem najít čajovnu Šamanka, kde se akce konala. Úkol to byl ovšem natolik snadný, že jsem se na místě zjevil už více než hodinu před začátkem přednášky. Nebyl tu ještě ani soukmenovec Tomas, ani Myslič, a tak jsem se uvelebil v proutěném křesle a objednal jsem si svůj oblíbený čaj Pu-erh. Srkal jsem tedy horký čaj, prohlížel si knihy ve velkém regálu, který jsem měl po levici a kochal se příjemným prostředím čajovny.










Mezitím se začali scházet první účastníci akce, a tak jsem se i s Pu-erhem přemístil do přednáškové místnosti. Brzy se dostavil i Myslič a Šroub, ale Tomas si dával na čas. Bylo jasné, že do začátku přednášky už nedorazí.
Po krátkém Zahradově úvodu se chopila slova Šárka Catalessi Sedláková a runové povídání začalo. Šárka se věnuje magii už 20 let a vedle Thelémy jsou dlouhodobě jejím oborem právě runy. Již několik let je také členkou mezinárodní runové gildy, takže je jasné, že my posluchači, jsme měli před sebou odbornici na slovo vzatou.





První část přednášky věnovala Catalessi runové historii. Začala tím, jak se runy vyvinuly a jak se pak společně s přesuny germánských kmenů šířily po světě a skončila u současných mistrů runové tradice, jakými jsou např. Edred Thorsson, Freya Aswinn, nebo Nigel Pennick. Nevyhnula se ani zmínce o tom, jak v polovině 20.století využívali runy němečtí nacisté, ale připomněla zároveň, že vedle Hitlerových pohůnků pracovali v Německu s runami i jejich protivníci, jako např. Friedrich Marby, kterého Himmler neváhal poslat do koncentračního tábora v Dachau. První blok byl zakončen 15ti minutovou přestávkou, během které dorazil Tomas.








Po přestávce se Šárka věnovala runám a jejich použití v magii. Myslič Catalessi během přednášky neustále přerušoval a doplňoval. Tomas se na mě otočil a sykl : "Myslič zase narušuje." Já na to : "To už od začátku." Tomas se zašklebil a řekl : "Tak to tady budeme do půlnoci." A opravdu to tak vypadalo. Myslič to ale asi zaslechl, protože slíbil, že už "trollit" nebude a vážně své poznámky omezil na minimum.






Catalessi nás tedy v druhé části přednášky provedla všemi známými runovými magickými technikami, jako je např. zpívání galdrů, runové stadhy, nebo runová sigilizace. Představila nám nejrozšířenější runové magické formule jako je ALU, LAUKAZ, nebo AUJA a seznámila nás se severským pojetím mnohočetné duše a s devíti světy vikinské kosmologie. Posluchači ji na závěr odměnili bouřlivým potleskem. Nutno říct, že Šárka čas určený k přednášce opravdu využila a zahltila nás obrovským množstvím informací. U mnohých témat bychom se určitě, my posluchači, rádi zastavili déle, ale to holt časové parametry akce neumožňovaly. Dobrou zprávou, tedy alespoň pro brňáky je, že Šárka pro moravskou metropoli připravuje cosi, jako několikadílný runový kurz. My ostatní ale samozřejmě můžeme studovat sami. Máme přece k dispozici Eddy, severské ságy a knihy mnoha současných autorů. Navíc jsou tu staří bohové a runoví duchové, kteří jsou připraveni nám na naší cestě pomoc.









Poslední snímek jsem si bez dovolení dovolil vypůjčit z galerie od pořadatelů, abyste viděli, že jsem na akci opravdu byl.Smějící se



Děkuji pořadatelům i Šárce, za hezky prožitý večer.



PŘEDNÁŠKA O GERMÁNSKÝCH RUNÁCH

11. listopadu 2013 v 7:54 | Miky |  JINÉ


Přednáška o germánských runách, jejich významech a využití jak v kontextu Ásatrú tak mimo něj. Srovnání historicky doložených významů a využití run se současnou praxí. Přednáší Šárka Catalessi Sedláková. Témata, kterých se během přednášky dotkneme: Původ a historie run, dvě fáze runové obrody, vlivné osobnosti, vznik a současná podoba Ásatrú, významy run, kenningy vs. moderní aplikace, Bohové a jejich příslušné runy, způsoby používání run v lidové kultuře, ostatní symbolika, hexové obrázky, metody runové magie, runové talismany (taufr), sesílání run (galdr, stadhagaldr), specifika runové sigilizace, kolo roku a pohanské svátky dle Ásatrú, Ódhin a filosofie (severský Zen), tajemství Yggdrasilu, iniciace a šamanské putování.

Přednáška proběhne 16. 11. v seminární místnosti v čajovně Šamanka na adrese Hálkova 8, Praha 2.

Začátek : 17,00, předpokládaný konec: 20:00

Vstupné: 100 Kč
zlevněné vstupné (členové ČPS): 80 Kč

ROZHOVOR S MALÍŘEM JAROSLAVEM SKLENÁŘEM

7. listopadu 2013 v 8:05 | Miky |  JINÉ
Na webových stránkách Pohanského Kruhu byl zveřejněn můj rozhovor s brněnským malířem Jaroslavem Sklenářem v jehož tvorbě převažují pohanská témata. V současnosti mimo jiné pracuje na sadě originálních runových karet. Rozhovor si můžete přečíst zde : http://pohanskykruh.wordpress.com/2013/11/06/rozhovor-s-malirem-a-fotografem-jaroslavem-sklenarem/




.

SAMHAIN 2013

3. listopadu 2013 v 8:39 | Miky |  KOLO ROKU
Letošní samhainovou oslavu jsem opět prožil na mohylovém pohřebišti u Dražiček. Prožil jsem jí v pokojném a opravdu slavnostním duchu a jedinou vadou na kráse bylo, že proběhla už dopoledne a nikoli za soumraku. Nešlo to jinak. Večer už by mi z Dražiček nejel domů autobus, a taky se přiznám, že po událostech ze Samhainu 2010, bych se tady sám a za tmy docela bál.
O pravou samhainovskou atmosféru se ale postarala krásná ranní mlha, která tajemně zakrývala celé mohylové návrší. Nebylo možné si i toho nevzpomenout na slavný film Mlhy Avalonu.






Než jsem ale došel na pohřebiště mlha se rozplynula a pahorky v nichž odpočívají duchové předků krásně osvětlovaly sluneční paprsky prosvítající srze koruny stromů.






Obřad jsem vedl velmi uvolněně. Po mnohých návštěvách tohoto místa jsem si zde připadal už jako na návštěvě u dobrých přátel a z obětních darů, které jsem předkům připravil, jsem se dosyta najedl i napil. Hodoval jsem se zdejšími duchy tak, jak to dělali kdysi naši předci, nebo tak, jak to třeba dodnes o dušičkách dělají na hrobech svých příbuzných Mexičani.






Na kameném oltáři jsem nechal pomalu odhořívat svazek sušeného pelyňku, ale přinesl jsem sebou i celý balíček klasických asijských vonných tyčinek, který jsem naráz zapálil v plameni oltářní svíce a pak jsem je roznášel po pohřebišti a zapichoval je na mohylách a na pařezech, až byl celý mohylník prostoupen příjemným voňavým dýmem.





Byla to zatím asi ta nejpohodovější oslava Samhainu, kterou jsem zažil.