NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

NA OBŘAD V KROJI? A V JAKÉM?

11. září 2014 v 9:28 | Miky |  KNIHA STÍNŮ
Nedávno se na jedné pohanské facebookové skupině rozhořela debata o tom, jestli musí mít etnický pohan při obřadu kroj či nikoli. Zajímavé bylo, že zatímco všichni diskutující etničtí pohané zastávali stanovisko, že to nutné není, tak jeden následovník současného druidismu zapáleně tvrdil, že kdo nemá při obřadu kroj je houby etnický pohan. Abych byl spravedlivý musím ještě dodat, že nakonec náš druid poněkud vychladl a uznal, že se rozvášnil poněkud moc. Navíc je třeba říct, že jeho postoj zas až tak od věci nebyl. Pokud jsem etnickým pohanem a mám tedy svoji pohanskou víru svázanou s určitým etnikem, pak je samozřejmě docela logické, když svou sounáležitost s tradicí tohoto etnika vyjadřuji při obřadech i tím, co mám na sobě. Někteří etničtí pohané to přesně takhle cítí a účast na obřadech skutečně přísně podmiňují krojovaností. Tento postoj ale nepřevažuje, protože etnický pohan samozřejmě nemusí být automaticky rekostrukcionalista nebo příznivec tzv. living history. Mnoho etnických pohanů dokáže navazovat na víru svých předků i bez toho, že by museli nutně ustrnout někde v předminulém století nebo raném středověku. Proto můžeme na snímcích z velkých obřadů na Litvě, v Rusku apod. vidět vedle krojovaných účastníků i lidi v maskáčích nebo v normálním civilním oděvu, a nikoho to tam, zdá se, nevzrušuje. Krojovanost činí obřady jistě malebnějšími a pro spoustu lidí je tento projev sepjetí s předky určitě důležitý, ale vnitřní svoboda účastníků má prostě přednost.

Krojovanost dodá každému obřadu určitě na lesku.


Na obřadech etnických pohanů jsou běžně krojovaní i nekrojovaní účastníci. Chlapi na posledním snímku zvolili kompromis, současné tričko s tradičním potiskem.


Pokud už patříme mezi ty, kteří by při rituálu na sobě rádi nějaký obřadní oděv měli, staví nás to před složitou otázku, jaký. Mnoho z nás pochází z oblastí, kde je krojová tradice dávno mrtvá a mnoho z nás má navíc předky z různých koutů republiky, nebo dokonce i ze zahraničí. Jaký oděv tedy vybrat? Pokud zajdete do knihovny a půjčíte si nějaké knihy o našich národních krojích, budete jistě fascinováni tou neuvěřitelnou rozmanitostí a pestrostí. Co kraj to jiná pokrývka hlavy, jiná výšivka, jiný střih. Je třeba si ale uvědomit, že tahle pestrost je z velké části dílem 18.-19.století. Starší kroje jsou mnohem jednodušší a přeneseme-li se v čase až do období raného středověku, tedy doby prvních Slovanů na našem území, zjistíme, že lidový kroj byl velmi prostý a krajově se lišil jen málo. Mužský oděv se skládal z kalhot, košile a svrchního pláště. U žen to bylo podobné, jen s tím rozdílem, že košile byla delší, takže tvořila vlastně šaty a kalhot tedy nebylo zapotřebí. Všechno se šilo obyčejně v jednoduchém, pravoúhlém střihu. Materiálem byl hlavně len, konopí a vlna. Oděv měl nejčastěji bílou nebo našedlou barvu, ale občas, zejména u vyšších vrstev se objevovalo i barvení látek různými přírodními barvivy. Oděv mohl být doplněn sponami, opasky a šperky a někdy snad i nějakou tou výšivkou, rozhodně se svou reprezentativností nemohl rovnat např. dnešnímu kroji kyjovskému.


Pokud tedy nepocházíme z kraje, kde je krojová tradice dodnes živá a nevisí nám ve skříni nějaký místní parádní ohoz, bude určitě nejlepší a nejpraktičtější vrátit se k těm starým jednoduchých formám oděvu, ze kterých všechny pozdější kroje vzešly. Konec konců, ty staré formy přetrvaly velmi dlouho a i tam, kde se kroj vyvinul do krásy, se stále používaly alespoň jako všední pracovní oblečení. Navíc jsou ty staré kroje více spojeny s pohanskou tradici. Ušít si takové staré slovanské oblečení je velmi jednoduché, žádná věda. Já si svoji košili ušil ručně po večerech u televize asi za týden. Pokud netrváte na původních materiálech a vystačíte si s tím co seženete v sekáči, bude vás takový kroj stát jen pár korun. Já mám svoji košili ušitou ze starého prostěradla. Chystám se i na gatě, ale tam to bude chtít trochu pevnější materiál. Pro případné zájemce přikládám střihy. Košile je valašská, gatě horňácké, ale přesně takhle vypadal střih i u těch starých krojů.




Košili si můžete dozdobit výšivkou. Vzorů najdete na internetu spousty. Výšivka zdobí většinou lemy rukávů a rozhalenku u krku. Můžete vyšívat přímo na košili, ale bezpečnější je vyšít si ornament na zvláštní pruh látky a ten teprve potom na kroj našít. Předkové to dělali také tak. Já se pustil do křížkové výšivky podle valašského vzoru, protože to je asi jediná technika, kterou zvládám. Pokud patříte mezi ty, kteří nezvládnou ani to, můžete zainvestovat nějaké peníze a pořídit si od někoho šikovného třeba tradiční karetkovou lemovku. Záleží pouze na vás. Nejběžnější barvou výšivky je červená, etnologové ji interpretují jako barvu krve a života.
Přeji vám u vašeho šití a vyšívání mnoho úspěchů. :-)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Myslič Myslič | Web | 11. září 2014 v 14:48 | Reagovat

No, na tu diskusi si dobře vzpomínám... Tak si říkám, že vlastně "obřadní oděv" mám na sobě pořád :-D Ono to tetování, které vychází ze starých evropských motivů, nejde jen tak sundat :-D

2 ¨Satja ¨Satja | E-mail | Web | 21. září 2014 v 14:42 | Reagovat

Jsem spíše na straně onoho rozvášněného zastánce kroje při obřadech a rituálech. Prokazujeme tím i vlastně úctu nejenom svým bohům, ale i sami sobě. Nakolik si vážíme svojí víry a nakolik ji bereme vážně. Měla by to být slavnostní chvíle na kterou se všichni těšíme. Před každým programem se navíc osprchuji a obléknu si kroj a pak jdu na věc. Je to pak o něco lepší zážitek, než když to jenom odfláknu. Přeci jenom je to zvláštní chvíle, která se už nemusí opakovat.

3 ¨Satja ¨Satja | E-mail | Web | 21. září 2014 v 14:44 | Reagovat

Docela mne zaujal ten červenobílý kroj, než ta odhalená ramena. :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 21. září 2014 v 19:57 | Reagovat

[2]: Ano, to je další aspekt, který jsem v článku nezmínil. Když jdeme na svatbu, pohřeb, nebo na ples, připadá nám přirozené, že se k té zvláštní příležitosti i zvláštním způsobem oblečeme a oslava pohanského svátku je také zvláštní příležitostí. Přesto si ale myslím, že by to neměla být povinnost a že bychom neměli nikomu vyčítat, pokud to cítí jinak.

5 S. S. | 1. ledna 2015 v 22:40 | Reagovat

Jaký kraj, takový kroj. Když se tak dívám na ty rekonstrukce, nějak mi to připomíná indiány.:)

Halena toho blonďáka na posledním snímku vypadá hodně dobře, dala by se nosit i mimo pohanské slavnosti. Prodal by? :)

6 Miky Miky | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 8:06 | Reagovat

[5]: Tak to se budeš muset jet toho blonďáka zeptat do Ruska. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama