NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

HROMNICE

23. ledna 2015 v 10:46 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Hromnice jsme si zvykli v naší současné pohanské komunitě nazývat keltským jménem Imbolc. Čeští pohané (včetně mě) přejali automaticky tento název z anglo-saské wiccanské a novodruidské literatury a odtud pocházejícího kola roku s osmi hlavními pohanskými svátky. Dneska si myslím, že je to škoda, protože název Hromnice je v našem prostředí původní a navíc ryze pohanský. Křesťané slaví v tento den svátek Uvedení Páně do chrámu (Očišťování Panny Marie ). Jedná se o vzpomínku na událost, kdy Marie přinesla svého synka Ježíše čtyřicátý den po jeho narození do chrámu aby ho zasvětila jako prvorozeného Bohu, což nemá s hromy a blesky samozřejmě nic společného.
V předkřesťanském slovanském prostředí byl naopak tento den spojován s bohem Perunem, který se v tomto předjarním období poprvé ozve svým hromem a dotykem blesku probudí spící zemi. Josef Růžička ve své knize Mýty a báje starých Slovanů píše, že lidé dříve věnovali prvnímu zahřmění velkou pozornost a provázeli tento úkaz mnohými rituály. V Čechách prý při prvním jarním hřmění lidé klekali na zem a líbali ji. Ve světnicích přemísťovali židle a stoly, hýbali nádobami, na dvoře nadzvedávali vozy, mávali polním nářadím a před vraty zatínali do země sekery. To vše byly rituály na znamení toho, že je Perun svým hromem osvobozuje od zimního spánku.Tyto zvyklosti byly zaznamenány až do 19.století.(Jos.Růžička).
Probouzení přírody se v tomto čase projevuje i již znatelným přibýváním světla. Kdo by neznal pranostiku "Na Hromnice o hodinu více". Křesťané dokázali poněkud krkolomným způsobem tyto přírodní úkazy (hrom a denní světlo) do svého svátku absorbovat. Panna Marie se totiž v chrámu setkala se starým Simeonem, který, když spatřil malého Ježíše pronesl proroctví o tom, že dítě bude jednou spasením pro všechny národy a světlem (!) pro pohany. Ptáte se, kde nám zůstal hrom? Inu, v posvěcování svící "hromniček", které lidé zapalovali při bouřích, jako ochrannu před blesky. Tento zvyk má patrně také předkřesťanské kořeny, ale tím, že se nyní posvěcování dělo v kostele, stal se zvykem křesťanským.
Hromnička měla v lidové tradici ovšem mnohem širší uplatnění. Dávala se do rukou mrtvému, aby mu posvítila na cestu do zásvětí, obcházely se s ní úly, aby se včelám dařilo a byly zdravé, zapichovala se do bochníku chleba při hledání utopence atd., atd.
Podobný svátek zasvěcený Hromovládci jako máme my, slaví 2. února i Litevci. Říkají mu "Perkúno diena". Ačkoli Litevci patří k Baltům, nikoli ke Slovanům, také oni oslavují tento den hromovládce Perkúnase a probouzející se přírodu. Kromě svící posvěcují Litevci při tomto svátku ještě lněná vlákna, která symbolizují nesmrtelnost.

Litevský plakát k svátku Perkúno diena.

Tak mi tak nějak přijde líto, že jsme na naší původní tradici, která se váže k tomuto dni rezignovali a hledáme inspiraci spíše u Irů a jejich bohyně Brigit, která s námi mnoho společného nemá. Je to samozřejmě na svobodě a rozhodnutí každého jednotlivce, ale já osobně odteď opouštím pojmenování Imbolc a vracím se k českým Hromnicím.


Vypalování ochranného znaku do stropního trámu pomocí hromničky v Karpatech


.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Darik Darik | 23. ledna 2015 v 11:16 | Reagovat

Z Bohyní Brighid se pleteš, ta přišla do Irska s kontinentální Evropy, ne s Irska k nám. Brighid byla Bohyně která byla i na území České kotliny a Boiohaema. I původní název oppida Závist nesl od ní jméno Cassi Brigha-mocná hora. A od Brighid vzniklo postupně jméno Praha.

2 Miky Miky | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 11:50 | Reagovat

[1]: No, čekal jsem, že se ozveš. ;-) Ale, dokud nepodložíš svá tvrzení nějakými důkazy, nemohu je brát jinak, než jen jako vykonstruované teorie a zbožná přání milovníků Keltů. :-)

3 Frostík Frostík | 23. ledna 2015 v 12:26 | Reagovat

O tom jak oppidu na Závisti říkali Keltové, víme prd. Tohle je jen zpětná teorie vycházející z názvu Praha. Jiná podobnost není a týká se jen jednoho názvu, což je zarážející zrovna u mateřské bohyně. A i když irský kořen "brig" znamená vysoký - mocný, mohlo by to mít spojitost s Brighit? A jak moc byl jazyk Keltů z České kotliny podobný dnešnímu irskému? :-?

[2]: Jdu přepsat Knihu stínů. :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 12:34 | Reagovat

[3]: Blog přepisovat nebudu, jen chci od nynějška osloavovat ten "imbolc" více jako Čech a méně jako Ir. :-P

5 Darik Darik | 23. ledna 2015 v 13:09 | Reagovat

Anna Bauerová v knize Zlatý věk keltů v Čechách k názvu Praha uvádí, že dle některých badatelů lze předpokládat dávnější předslovanský původ jména Praha. Že by název byl od prahu je sice krásná pověst, ale nepravděpodobná.
O tom, že název je odvozen od Bohyně Brighid píše Josef Ryzec ve svých katalogách k výstavám Lughnasadh které pravidelně pořádá k tomuto svátku. Konkrétně o tom psal v katalogu z roku 2007 který byl Brighid věnován. Ještě v jiném o tom psal šířeji kde bylo uvedená celá postupná řada jak se jméno měnilo do současné podoby, ale ten jsem teď nenalezl abych ti to opsal.
Keltové na našem území stovky let žily a je jasné, že nám po nich hodně zůstalo. Takový dlouhý úsek nejde jen tak vymazat z historie.

6 Miky Miky | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 13:52 | Reagovat

[5]: To ano, ale to, že je jméno Prahy odvozené od Brigit je pouze jedna z teorií. Nikdo dnes s určitostí neví, kde vzalo naše hlavní město svoje jméno, těch teorií je víc, ale žádná z nich není tak průkazná, abychom si mohli být jisti. Je mi jasné, že příznivcům Keltů se ta teorie s Brigit líbí, ale ve skutečnosti není o nic průkaznější, než to s tím tesáním prahu. ;-)

7 Miky Miky | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 13:54 | Reagovat

[5]: Jinak je Zlatý věk země Bójů, moje oblíbena kniha.:-)

8 Darik Darik | 23. ledna 2015 v 14:21 | Reagovat

Průkazný to není, je to pravděpodobný.
Zlatý věk země Bójů je první vydání z roku 1988. 2 vydání 2004 má název Zlatý věk keltů v Čechách.

9 Miky Miky | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 14:39 | Reagovat

[8]: Pro někoho pravděpodobný pro někoho nepravděpodobný, o tom totiž všechny teorie jsou.:-)

10 Darik Darik | 23. ledna 2015 v 15:45 | Reagovat

Je to obestřeno tajemstvím a to je na tom to krásné.

11 Dadula Dadula | 7. února 2015 v 13:21 | Reagovat

Hehe, rozhodně Hromice. I když já mám Hromový den jako jeden z pohyblivých svátků, který není vázán na datum, ale na výskyt události, čímž se od předků neliším, že? Taky mám Duhový den, Den padajících hvězd... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama