NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi 38.

10. února 2015 v 8:44 | Miky |  RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi
ŠAMANSKÁ CESTA

Cestování do duchovních světů je typickou dovedností každého šamana. Domorodí šamani z různých koutů světa znají mnoho rozličných způsobů, kterými si dokáží navodit tzv. změněný stav mysli a v něm potom putovat do spirituálního prostoru, aby se v něm setkali s duchy a nalezli lék, či odpovědi na své otázky. Mezi ty nejčastější způsoby patří požití rostlinné drogy, rytmické bubnování, chřestění, půst, tanec apod. Vikinští seiðmenni a seiðkony se do změněného stavu mysli často uváděli pomocí kouzelných písní. V Sáze o Eiríkovi Zrzavém se dočteme o seiðkoně, která byla pozvána do domu jistého sedláka Torkela, aby zde zodpověděla otázku, jak dlouho bude ještě trvat období hladu a strádání. Vědma požádala jednu z místních žen jménem Gudríd, aby zazpívala kouzelnou píseň zvanou Vardlokkur. Gudríd se do toho moc nechtělo, neboť byla křesťankou, ale nakonec se nechala přesvědčit a píseň zazpívala. Vědma jí poděkovala a pravila, že její zpěv přilákal mnoho duchů, kteří předtím nechtěli spolupracovat. Díky kouzelné písni mohla nyní vědma odpovědět na všechny otázky, které jí byly kladeny.
Další způsob, kterým se severogermánští šamani uváděli do transu naznačují možná Lokiho slova, kterými se posmívá Ódinovi : "Tys kouzla prováděl,v kámen Runy ryl, jak vědma jsi tloukl v tajemný nástroj…" Nevíme sice, jaký "tajemný nástroj" má Loki na mysli, ale vzhledem k tomu, že severský seidr byl podle badatelů v mnohém inspirován šamanismem sámských (tj. laponských) noidů, mohlo by se jednat o buben, který je pro sámské šamanství naprosto typický. Bubnování a chřestění patří k těm nejsnazším a nejbezpečnějším způsobům navozování pozměněného stavu mysli, a proto si tuto metodu oblíbili také hledači šamanské moudrosti z moderních západních zemí. Poslouchání monotónních úderů bubnu, nebo rytmického chřestění, skutečně dostane po chvíli naší mysl do jakéhosi snového stavu, ve kterém se pak můžeme pohybovat zvláštními světy a setkávát se zde s různými bytostmi. Vyzkoušel jsem opravdový buben i chřestidlo, zkusil jsem i nahrávku bubnování na CD a funguje to všechno. Nejpraktičtější se mi ovšem jeví chřestidlo. Šamanské putování s MP3 a sluchátky na uších mi dojem, z té jinak krásné archaické činnosti, poněkud kazí a opravdový buben je příliš hlasitý. Pokud bubnujete doma v paneláku, upozorňujete na sebe sousedy. Pokud bubnujete v lese, budíte pozornost, houbařů, turistů a myslivců. Chřestidlo vám slouží stejně dobře jako buben a jeho zvuk je přitom decentnější.
Ačkoli jsem řekl, že schopnost putovat duchovními světy je typickou šamanskou dovedností, neznamená to ještě, že každý kdo těmito světy putuje je skutečný šaman. Skutečný šaman si totiž nevolí svou roli sám, ale je k šamanské službě povolán duchy. Skutečný šaman se ze svého šamanství nemůže vyvázat, neboť odmítnutí této služby by pro něj, nebo jeho blízké mělo fatální důsledky. Skutečný šaman nenavštěvuje duchovní světy jen tak ze zvědavosti, ale svádí v nich často těžké zápasy, které ho mohou stát i život. Skutečné šamanství vyžaduje oběť. V tradičních společnostech o těžký úděl šamanství obyčejně téměř nikdo nestojí.
Naučíte se teď možná putovat světy a to, co tím získáte bude pro vás velmi cenné. Chraňte se ale toho, nazývat se proto šamany. Pokud jste nebyli k šamanství povoláni a pokud jste se plně nepoddali duchům, nemáte na tento titul žádné právo. Skutečný šaman je tu především proto, aby sloužil ostatním. Vaše cesty budou mít ale význam hlavně pro vás samé. Poznatky, které na svých cestách získáte, totiž nebudou něčím, co jste někde vyčetli, nebo něčím, co vám někdo řekl. Budou tím, co jste sami a na vlastní kůži zažili. A to už určitě stojí zato.


PRAVIDLA ŠAMANSKÉHO PUTOVÁNÍ

Existuje několik pravidel, které je dobré při šamanských cestách dodržet :

1/ PŘÍPRAVA MÍSTA
Dobře zvažte, kde svojí šamanskou cestu uskutečníte. Pokud budete putovat ze svého bytu, zajistěte si místnost, kde vás nebude nikdo rušit. Velmi pomáhá i zatemnění oken nebo šátek přes oči. Čím méně budete vnímat své okolí, tím více procítíte světy, které navštívíte.
Pokud cestu uskutečníte v přírodě, najděte si co nejodlehlejší místo, kde je málo pravděpodobné, že vás někdo překvapí. I zde můžete použít šátek přes oči.
Příprava místa obnáší i shromáždění všech věcí, které budete pro rituál a pro svou cestu potřebovat.

2/ VSTUPNÍ RITUÁL
Velmi vhodné je začít putování vstupním rituálem, ve kterém minimálně očistíte místo i sami sebe bylinným kouřem. Vytvoříte-li před začátkem vaší cesty magický kruh, bude to ideální.

3/ ZÁMĚR
U každé magické práce je velmi důležité ujasnit si nejprve cíl (záměr) svého konání a rozhodně to platí i u šamanského putování. Cesta, kterou podnikáte bez jasného cíle je nesmyslná. Šamanské cestování není turistika za krásami jiných světů, ale duchovní práce, která nás má někam posunout. Mám vyzkoušeno, že bez jasného záměru se cesta stává bezcílným bloumáním a mrháním času, které nám nic dobrého nepřinese. Stanovit si cíl, neznamená naplánovat si výsledek cesty, ten je mnohdy překvapením, znamená to, mít konkrétní otázku, na kterou chcete znát odpověď. Nemáte-li cíl, pak neputujte. Vaším prvním záměrem bude, najít svého duchovního spojence. O spojencích si ještě povíme.

4/ MÍSTO VSTUPU
Vyberte ve své mysli představu místa, kde budou všechny vaše cesty začínat. Může to být místo skutečné, nebo vymyšlené. Měl by tam být ale strom po jehož kmeni a větvích budete moci šplhat do Horního světa a nějaká díra do země, např. nora nebo jeskyně, která vám umožní vstup do Dolního světa.
Poté, co začnete bubnovat, nebo chřestit si toto své místo představte. Poprvé vám to bude možná chvíli trvat, ale nakonec se na svém místě určitě ocitnete. Začátek vaší cesty vyžaduje úmyslnou imaginaci, to co se bude dít dále, se bude podobat bdělému snu. Budete se svobodně rozhodovat, co na vašem místě uděláte a kam se vydáte, ale to, co uvidíte a potkáte pro vás bude překvapením.

5/ NÁVRAT
Návrat by měl proběhnout stejnou cestou, ale v opačném sledu. Začala-li vaše cesta v jeskyni, nebo u stromu, měla by zde i skončit.

6/ UKONČENÍ
Po návratu do bdělého stavu je třeba zakončit cestu rituálním poděkováním všem duchům, kteří vám při vašem putování pomáhali.

7/ ZÁPIS
Každou vaší cestu si po návratu ihned zapište. Pokud si průběh cesty nezapíšeme, mohou se nám z hlavy vykouřit důležité detaily, je to podobné jako u snů. Jak už bylo řečeno, necestujeme pro zábavu, ale za určitým cílem. Pokud jste dostali od duchů nějaké odpovědi poznamenejte si je a otestujte v praxi jejich platnost.



SPOJENCI A POMOCNÍCI

Duchovní světy, které hodláte navštívit, jsou pro každého nového šamanského poutníka neznámým prostředím. Budete proto nutně potřebovat průvodce, který vás s ním seznámí a pomůže vám překonat rozličné překážky. Nejdůležitějším spojencem a pomocníkem bývá člověku jeho totemové zvíře.


TOTEMOVÉ ZVÍŘE

Určitá část duše každého z nás, rezonuje s duší, nebo chcete-li energií nějakého konkrétního zvířete. Jsme touto svou částí určitému zvířeti natolik podobni, že se tu dá hovořit téměř o příbuzenství. Příslušníci přírodních národů berou toto příbuzenství často doslovně a totemové zvíře pokládají za svého předka. Šamanka Loren Crudenová k tomu říká : "Totem je vaším protějškem, je tím, čím byste byli, kdybyste měli čtyři nohy, ploutve, listy či křídla." V současném moderním světě můžeme prožít celý život, aniž bychom o svém totemovém zvířeti cokoli věděli a nic zvláštního z toho pro nás neplyne, pokud však chceme šamansky pracovat, je znalost našeho totemu nezbytná. Totemové zvíře je naším nejniternějším spojením se světem duchů a nepostradatelným pomocníkem na šamanských cestách.
Jak ale poznáme, které zvíře je naším totemem? Není to úplně snadné. Autoři různých populárních knih o šamanismu nám radí, abychom si všímali ke kterému zvířeti cítíme zvláštní sympatie, nebo které často potkáváme v každodenním životě. Toto je sice může být určitým vodítkem, ne však úplně spolehlivým. Ve skutečnosti se nám totiž zpočátku nemusí naše totemové zvíře vůbec líbit. Totemové zvíře si nevybíráme podle sympatií, vlastně si ho nevybíráme vůbec. Svazek s totemovým zvířetem není záležitostí výběru, ale spíše nalezení již existujícího niterného propojení. To, že jste si od malička vylepovali do sešitu obrázky koní, že často potkáváte sousedovic kočku, nebo že jste viděli pár super dokumentů o vlcích ještě neznamená, že je vaším zvířetem kůň, kočka, nebo vlk. Takto zjednodušeně uvažuje pouze moderní západní člověk, který ztratil spojení se svými kořeny a všechno chce zpátky snadno a hned. Tam, kde indián, nebo černoch usiluje o vizi, čeká na sen, podstupuje osamění, nebo se postí, my meditujeme o tom, které zvíře se nám líbí. Hledání totemového zvířete od nás ale obvykle vyžaduje určité úsilí. Meditace je jistě jednou z cest, neměli bychom ale předpokládat, že budeme hned napoprvé úspěšní. Pokud velmi chvátáme, snadno se stane, že si něco vsugerujeme a sami sebe obelžeme. Abychom nalezli svůj totem je nutné často opakovaně snít, meditovat, podnikat šamanské cesty a pátrat. Zásadní věcí při takovém pátrání je trpělivost a obezřetnost. Ne vše, co se prvoplánově nabízí, je to pravé. Mým totemovým zvířetem je lední medvěd. Trvalo mi ale docela dlouho, než jsem si s tím byl úplně jistý. Prvním vodítkem mi bylo několik zvláštních snů. Ve dvou z nich jsem přímo byl ledním medvědem. V tom prvním jsem byl medvídětem a společně se dvěma sourozenci a medvědí matkou jsme plavali v moři. V tom druhém jsem byl dospělým medvědem. Běžel jsem po silnici nějakou zasněženou krajinou. Při každém kroku jsem cítil otřesy svého velkého medvědího těla. Po levé i pravé straně běžel vedle mě vlk. Vlk, kterého jsem měl zleva na mě v jednu chvíli zaútočil a zahryzl se mi do levé přední tlapy. Rozmáchl jsem se a odhodil jsem toho vlka stranou. O půldruhého měsíce později jsem měl jiný sen. Tentokrát jsem byl ve své obvyklé lidské podobě. Procházel jsem se nějakou loukou na kraji města a zaujal mě shluk dětí, který se nad něčím skláněl. Přistoupil jsem blíž a s překvapením jsem zjistil, že děti si prohlíží velkou sovu, která se před nimi krčí v trávě. Sehnul jsem se a vzal jsem sovu do rukou. Ta se vyděsila a sevřela mi do pařátů dlaň levé ruky. Její drápy se mi bolestně zarývali do masa. Pokoušel jsem se ji setřást a nakonec se mi to podařilo. Sen s vlky a sen se sovou jsem si původně nijak nespojoval, ale zhruba o měsíc později jsem svou neopatrností strčil v práci levou ruku do lisu. Stroj jsem zastavil ve chvíli, kdy jsem měl už málem vylámané všechny prsty a nikdo nevěděl, jak mojí ruku z hrozného sevření vysvobodit. Zachránil mě můj kolega, který mi ruku ze stroje doslova vymlátil. Ruka byla zle zhmožděná a dodnes na ní mám památku v podobě jizvy mezi ukazováčkem a prostředníkem, ale jinak jsem vyvázl vlastně dobře. Později jsem si na oba sny vzpomněl a došel mi jejich prorocký rozměr.
Ani dva sny, ve kterých jsem vystupoval v roli medvěda, mě o mém totemovém zvířeti ještě nepřesvědčili. Brzy jsem měl ale další sen. Nacházel jsem se v něm v nějaké kopcovité krajině, plné terasovitých políček. Kousek ode mne bylo malé jezírko a v něm se koupal podivný růžový tvor. Byl to hroch, ale vypadal spíše jako zvíře z animované pohádky, než skutečné zvíře. Náhle jsem si uvědomil, že spím a že se mi to zdá. Vzpomněl jsem si na rady z šamanských knih a zavolal jsem na hrocha : "Hej, jsi moje totemové zvíře?" Hroch se na mě hloupě zazubil a horlivě přikyvoval. V tu chvíli se odněkud z řevem přihnal medvěd a hrocha roztrhal na kusy. Po tomto zážitku jsem si byl už se svým zvířetem téměř jistý. Kdybych tenkrát uměl šamansky putovat, mohl jsem si to ověřit. Bydleli jsme ale tehdy s manželkou a naší, ani ne roční holčičkou, v malém bytě u mých prarodičů a bubnování zde nepřipadalo v úvahu. Kdykoli jsem to zkoušel venku v přírodě, tak mě někdo vyrušil a když už se mi nějaké obrazy v mysli tvořily, nebyl jsem si nikdy jist, jestli si to nesugeruji. Než jsem poprvé svého medvěda na šamanské cestě potkal, uběhlo ještě hodně času. Nyní mě ale na každé mojí cestě do šamanských světů doprovází a mnohokrát mi tak říkajíc, vytrhl trn z paty. Na jedné své cestě jsem například putoval do podsvětní říše předků. Abych se tam dostal bylo za potřebí přeplout řeku mrtvých. Její černá voda se mi ale ani trochu nelíbila. Nebýt medvěda, který mě převezl na svém hřbetě, nikdy bych se tam nedostal.
Pokud máte pro šamanské cestování lepší podmínky, než jsem měl na svých začátcích já, určitě vám půjde všechno rychleji. Postupujte podle sedmi výše uvedených pravidel a úspěch se jistě dostaví. Až se za zvuku bubnu nebo chřestidla dostanete do jiné reality, bude vaším prvním úkolem pátrat po svých spojencích. Potkáte-li na své cestě nějaké zvíře, ptejte se zda je vaším totemem. Nebude to dlouho trvat a své zvíře naleznete, vždyť je vám vlastně stále velice blízko, je přece svým způsobem vaší součástí. Své pátrání po totemu přenášejte i do svých snů. Před spaním se vždy chvíli soustřeďte a poproste své zvíře, aby vás ve snu navštívilo. Všechno, co ve svých snech a na svých cestách zažijete si pečlivě zapisujte. přivolávat do svých snů a pokud na svých prvních o nitra. Až své zvíře naleznete, bude to jako když do zámku zapadne ten správný klíč.


BOHOVÉ A DUCHOVNÍ UČITELÉ

Totemové zvíře bude vaším prvním a základním spojencem, nikoli však jediným. Na svých cestách v této i jiné realitě se setkáte s mnoha dalšími duchy, kteří budou ochotni stát se vašimi pomocníky. Někteří vám pomohou jednorázově, jiní vás budou doprovázet častěji. Velkou pomocí jsou především učitelé, přicházející v lidské podobě. Vaším učitelem se může stát některý z vašich předků, duch člověka, který byl za svého života šamanem, nebo přímo některá bohyně nebo bůh. Nemám pro vás žádný návod, jak svého učitele z duchovního světa nalézt. Zde záleží spíše na samotném učiteli, než na vás. Někteří bohové, které jsem zkoušel kontaktovat, se mi nikdy neukázali. Jediná moje rada zní, buďte trpěliví. Dříve či později si vás duchové všimnou a váš učitel si vás najde.


PUTOVÁNÍ ZA RUNOVÝMI DUCHY

Až naleznete své totemové zvíře a svého duchovního učitele, bude možná vašim cílem dozvědět se metodou šamanského cestování něco více o Runách. Jednou z možností, jak to udělat je, pokusit se kontaktovat tzv. runové duchy, to znamená personifikovanou formu runových znaků. Přiznám se, že sám jsem touto cestou zdaleka ještě všechny runové duchy nekontaktoval. Těch několik málo zkušeností, které jsem na šamanských cestách s runovými duchy udělal, se ale podivuhodně shodovalo se zkušenostmi pohana a severského šamana Ravena Kaldery, který na toto téma napsal několik knih. Kaldera už mnohokrát navázal šamanský kontakt s každou jednotlivou Runou, a ty se mu zjevily v rozličných podobách. Runa Fehu se mu například ukázala jako bohatě oděná smyslná žena, milující pohodlí a luxus, Runa Thurisaz, jako vysoký, svalnatý a vousatý muž, kterým lomcuje vztek a Runu Ansuz poznal v podobě neposedného ptáka, nebo okřídleného člověka. Poslední dvě jmenované Runy jsem kontaktoval také. Thurisaz v mé vizi nebyl jen vysoký, ale byl to přímo obr, velký jak šestipatrový dům. Nepůsobil na mě vztekle, ale když jsem se ho zeptal, co umí, tak se zasmál a řekl : "To radši nechtěj vidět." A pak mě v sérii obrazů ukázal různé dopravní nehody, úrazy a nemoci, které dokáže na lidi uvalit. Runu Ansuz jsem kupodivu viděl také v podobě ptáka. Byl to však divný pták, rychle měnil své podoby, tak jako kdysi Ódin v jiné mé vizi a jeho formy byly fantaskní. Modrý roztřepený opeřenec, který mi připomínal jednoho pokémona, velký havran červené barvy apod. Kaldera také popisuje, v jakém z devíti světů, můžete toho, kterého z runových duchů nejčastěji potkat, jak k němu přistupovat apod. To všechno si ale můžete zjistit sami, vlastním experimentováním. I zde je ale třeba dodržovat zásady šamanského cestování, o kterých jsme si říkali a hlavně bych se do kontaktu s runovými duchy nepouštěl dříve, než objevíte své spojence a upevníte s nimi svůj vztah. Setkání s některými runovými duchy viz.Thurisaz, může být totiž nebezpečné. Vaši duchovní spojenci vám pomohou runové duchy nalézt a ochrání vás před rozličnými nástrahami, které vás mohou na vaší cestě potkat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama