NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi 39.

15. února 2015 v 15:27 | Miky |  RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi
BOHOVÉ A BOHYNĚ



V poslední části knihy se budeme věnovat popisu několika nejdůležitějších germánských bohů. Když říkám "nejdůležitějších" je třeba to brát malinko s rezervou, neboť tu důležitost má každý pohan nastavenou trochu jinak. Je to tak dnes a bylo to tak vždycky. Víme například, že na vrcholu germánského panteonu se v průběhu času střídali bůh Týr s bohem Thorem a s bohem Ódinem. Ve Švédsku byl však svého času nejdůležitějším bohem Frey a Tacitus se zmiňuje o sedmi germánských kmenech, pro které byla začátkem 2.století n.l. hlavní bohyní Nerthus. Můj výběr bude tedy hodně subjektivní a představím vám v něm bohyně a bohy, kteří jsou něčím důležití především pro mě. Pokud tedy ve svém popisu vynechám boha, který je tím "nej" právě pro vás, pak mi to prosím odpusťte. Není v mých silách zmínit je všechny.
U každého z uvedených bohů naleznete i seznam runových znaků, se kterými je dané božstvo spojováno. Každá z Run z těchto seznamů se dotýká některého aspektu daného boha či bohyně a jejich používání může tyto bohy podnítit, aby vám věnovali svou pozornost.
Pokud to bude možné, uvedu u jednotlivých bohyní a bohů, také jejich baltský, nebo slovanský ekvivalent. Germánské, slovanské a baltské pohanství jsou jistě tři samostatné a svébytné tradice, které se od sebe v mnohém liší. Je tu ale také řada podobností a příbuzností, jež jsou dané jednak společným indoevropským základem a pak také vzájemným sousedským ovlivňováním.

S Balty toho máme, my Slované, společného mnoho. Jazykovědci mluví o období tzv. balto-slovanské jednoty (přibližně 3000 let dozadu), kdy Slované i Baltové tvořili jediný jazykový i kulturní celek. Pohanské náboženství starých Baltů proto vykazuje s náboženstvím starých Slovanů výrazné shody. Shod mezi Slovany a Germány je o něco méně a jsou především dědictvím vzájemného sousedského ovlivňování, přesto jsou to shody významné a nepřehlédnutelné. U Čechů a Poláků, docházelo k vzájemnému mísení a ovlivňování s jejich západními germánskými sousedy po celá staletí. Východní Slované byli zase silně formováni kulturou germánského severu. Vždyť u zrodu tzv. Kyjevské Rusi nestál nikdo jiný, než vikingové. Podle historiků dorazili do této oblasti po roce 862 švédští Varjagové a ujali se zde vlády nad několika znesvářenými slovanskými kmeny. Prvním Novgorodským knížetem se stal Varjag jménem Rurik. Po jeho smrti vládl jeho příbuzný Igor, který zároveň vychovával Rurikova nedospělého syna Olega. Poté, co se stal knížetem Oleg, zmocnili se Rurikovci také Kyjeva a položili tak základ prvního státního útvaru na území dnešního Ruska. V době po nástupu Rurikovců se kultura Východních Slovanů obohatila o mnohé prvky z prostředí Severních Germánů. Svědčí o tom například pohřeb ruského náčelníka na hořící lodi, kterého se v roce 922 účastnil arabský cestovatel Ibn Fadláh. Popis obřadu vykazuje značnou podobnost s pohřebními zvyky vikingů.
Kulturní výměna ovšem probíhala i opačným směrem. Vikingové sice Kyjevské Rusi vládli, ale byli v ní přeci jen menšinou, a tak se rychle přizpůsobovali slovanskému prostředí a kultuře. Rurikovským knížatům například nedělalo problém přísahat na Peruna a Velese, neboť v nich poznávali své bohy Thora a Ódina. Jména prvních vikinských vládců na Rusi byla ještě poslovanštělými jmény germánskými. Igor byl vlastně Yngvar, Oleg byl Helge a Vladimír byl Valdamar. Olegův syn už ale dostal typické slovanské jméno Svjatoslav. Skutečností je, že švédští Varjagové byli na Rusi během několika málo generací již dokonale asimilováni.
Alespoň tolik tedy zatím k podobnostem mezi germánskou, slovanskou a baltskou tradicí. Při zkoumání starých bohů však přichází člověku na mysl základní otázka, co jsou tyto bytosti vlastně zač? Pro nás, kteří pocházíme z prostředí, jež bylo po staletí ovlivňováno křesťanstvím, může být matoucí už samotný pojem bůh. Tento pojem jsme si totiž zvykli vnímat v souvislosti s věčnou a všemohoucí bytostí, která řídí celý vesmír. Z pohanského hlediska však nejsou bohové ani věční, ani všemohoucí. Jsou to jistě mocné a dlouhověké duchovní bytosti, za určitých podmínek ale mohou zemřít a možnosti jejich působení mají svoje meze. Věčné mládí a nesmrtelnost bohů severského panteonu závisí podle legendy na konzumaci zlatých jablek, které střeží bohyně Idunna. Když byla bohyně i s jablky unesena obrem Tjazim, začali bohové ihned stárnout a museli se hodně činit, aby dostali Idunnu i jablka zpět. Ani kouzelná jablka však nechrání bohy před zabitím a z eddické Vědminy písně víme, že při poslední bitvě zvané Ragnarök, jich mnoho zahyne.

Na otázku, co jsou bohové zač, jsme stále ale bezezbytku neodpověděli. Ono se na ní totiž ani pořádně odpovědět nedá. Pokud nepatříme mezi absolutní skeptiky a nepovažujeme všechny ty mytologické příběhy a prožitky pohanů za úplné nesmysly, pak si samozřejmě o podstatě bohů něco myslet musíme. Pohledů na tuto otázku existuje ale více, a kdo může rozsoudit, který je ten správný? Rozdíly v pojímání bohů existují i mezi jednotlivými praktikujícími pohany. Pro jedny jsou bohové pouze symbolicky vyjádřené přírodní síly. Thor je prostě personifikovanou silou hromu a blesku, Mani je personifikovanou silou Měsíce atd. Pro jiné jsou zase bohové aspekty naší vlastní psychiky, které lze vyvolat a využít pomocí rituálu. Podle tohoto pohledu má v sobě vlastně každý člověk svého Ódina v podobě běsnění, či básnění, každý má v sobě svého Freye v podobě sexuální vášně apod. A konečně poslední velká skupina pohanů pojímá bohy, jako skutečné živoucí a autonomní bytosti, s kterými lze navázat kontakt a smysluplný vztah. Mnozí z nás navíc věří, že všechny tři přístupy jsou v zásadě platné a svým způsobem i správné.

Další spornou otázkou je, zda můžeme například dávat rovnítko mezi bohy hromovládce, pocházející z odlišných tradic a panteonů, anebo zda se jedná o více odlišných bytostí, byť s podobnými atributy. I tady se mezi pohany postoje různí. Jedni jsou toho názoru, že bychom měli důsledně ctít rozdíly mezi jednotlivými tradicemi a neměli bychom zbytečně vytvářet nějaké prapodivné globalizované typy bohů. Jiní, ale říkají, že těch výrazných podobností mezi bohy indoevropských národů si nelze nevšimnout a že je nesmysl si myslet, že u nás vrhá blesky Perun, zatímco v Řecku docela jiná entita Zeus. Podíváme-li se do historie, tak staří pohané tuto otázku většinou nehrotili. Pokud byli doma mezi svými, drželi se svých názvů a svých tradic se všemi krajovými specialitami. Pokud ovšem navštívili vzdálenější sousedy, rychle se zorientovali a brzy věděli, jak se zde tomu, kterému jejich bohu říká a jakým způsobem je zde uctíván. Můžeme to vidět na příkladu vikingů na Rusi, i na příkladu Římanů, kteří, ať už si podmanili jakýkoli národ, všude si své bohy a bohyně dokázali s těmi místními identifikovat.

Osobně jsem toho názoru, že evropské panteony pohanských bohů vycházejí ze společného indoevropského základu, který ovšem na různých místech podléhal různým vlivům a rozdílnému vývoji. Různé proudy indoevropské tradice se v průběhu času rozcházely a znovu potkávaly a tak docházelo k tomu, že se někteří bohové rozštěpili do několika postav, které se, třeba už obohacené o nové atributy, později opět setkaly a v novém promíseném panteonu už vystupovaly jako oddělené osobnosti. Tento vývoj lze vysledovat například u bohyní Freyi a Frigg, které v Eddách poznáváme jako dvě různé bohyně, ale je mezi nimi tolik výrazných shod, že lze takřka s jistotou tvrdit, že původně byly bohyní jedinou. Myslím, že se tím nemusíme trápit. Frigg a Freyu můžeme uctívat každou zvlášť i jako jedinou bohyni. Podle mých zkušeností na sebe berou Bohové ochotně právě takovou podobu, jakou jim my lidé přisuzujeme.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama