NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi 43.

24. února 2015 v 6:36 | Miky |  RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi
FREY



Vedle idolů Thora a Ódina stála v uppsalské svatyni také socha boha Freye. V klasické indoevropském trojfunkčním systému (Král/kněz - Válečník - Živitel), zastával Frey úlohu boha živitele. Byl to Frey, na koho se lidé obraceli v otázkách plodnosti polí i dobytka a byl to Frey, kdo bděl nad lidským štěstím, radostí a tělesným potěšením. V mladší Eddě se dozvídáme, že Frey je ze všech bohů nejprospěšnější, protože ovládá déšť a sluneční svit a tím i úrodu země a dává lidem mír a blahobyt.
Frey patří společně se svojí sestrou Freyou a s rodiči Njördem a Njördou ke starobylému božskému rodu Vanů. Zatímco Ásové vládnou hornímu nebeskému světu, Vanové jsou bytostně svázáni se světem středním, se zemi, s vodou, s vegetací, zvířaty a lidmi. Podle některých badatelů jsou Vanové původními bohy pravěkých Evropanů a byli v našem prostoru uctíváni dlouho před Ásy. Ti se na sever Evropy dostali teprve s vlnami příchozích Indoevropanů. Střet mezi oběma náboženskými systémy zachytila Edda jako válku mezi Ásy a Vany, která nakonec skončila usmířením a tím, že se bohové obou rodů promíchali. Njörd, Frey a Freya se stanou obyvateli Ásgardu a Mimir a Höd odcházejí k Vanům.
Podobně jako má Thor své kouzelné kladivo a Ódin své magické kopí, měl Frey kouzelný meč. Mladý bůh se ale těžce zamiloval do krásné bohyně Gerd a svůj magický meč, který dokázal sekat sám od sebe, jí věnoval jako zásnubní dar. Až nadejde ragnarök, bude se proto muset bít pouze ostrým jelením parohem. Kromě meče, má Frey ještě zvláštní loď Skídbladni, která má vždycky příznivý vítr a dá se zmenšit a složit do malého váčku a zlatého kance Gullinburstiho, na kterém se může pohybovat po zemi, vodou i vzduchem. Zlatý kanec pravděpodobně symbolizuje blahodárné slunce. Skládání přísah na obětního kance, zasvěceného Freyovi je totiž úzce spjaté se svátkem zimního slunovratu, který staří seveřané nazývali Jól. Během krátících se dní byl tento kanec, který symbolizoval "staré" slunce obětován a pak se zřejmě čekalo na okamžik slunovratu, kdy se objeví nově zrozené "sluneční zlaté prasátko". Nepřipomíná vám to něco?
Kromě kanců bývali Frejovi často zasvěcováni také koně. Hřebec byl totiž pro staré národy symbolem plodnosti. V Sáze o svatém Olafovi se dočteme rodině pohanského sedláka, která uctívala sušený, nabalzamovaný koňský falus. Tento předmět byl s největší pravděpodobností symbolem samotného boha Freye, jehož sochy, bývaly vždy také rovněž vybaveny mohutným pyjem.
Od Freye, jehož druhým jménem je Yngvi, odvozují svůj původ švédští králové. Snorri Sturluson, který se pokouší v Sáze o Ynglinzích vysvětlit všechny staré pohanské bohy jako zbožštělé lidi, popisuje Yngviho - Freye, jako dobrého krále, za jehož vlády byl ve Švédsku mír a blahobyt. Když prý tento král zemřel, lidé nosili k jeho mohyle obětní dary a období prosperity a míru trvalo dál. Tak se prý stal Yngvi - Frey v myslích lidí bohem.

Freyovy Runy : Freyovým znakem číslo jedna je bezesporu Runa Inguz, která je ze všech Run nejvíce spojena s mužskou plodností. Dalšími Freyovými Runami jsou ovšem i znaky Jera a Raido, které se týkají úrody a jízdy na voze a pak také Runa Wunjo, která je spojena s radostí a štěstím. Důležitou Freyovou Runou je znak Ehwaz, tj. Kůň.

Slované : Slovanským bohem, který odpovídá Freyově charakteristice je bůh známý v Bělorusku pod jménem Jarilo a v Pomoří jako Jarovít. Jarilo byl stejně jako Frey dárcem plodnosti a štěstí a stejně Frey byl zobrazován s velkým penisem. V lidové písni se dochoval text, který říká : "Po světě širém Jarilo chodil, na poli žito rodil, lidem děti plodil." Během Jarilova svátku bývala prý obřadně pochovávána dřevěná figurína boha s nadměrně velkým falem a svobodné dívky při tom k němu přiléhaly. Jestliže Adam Brémský zaznamenal, že seveřané při svatbách obětovali Freyovi, dá se předpokládat, že i Slované na svých svatbách vzývali Jarila. Naznačuje to ostatně ruský traktát Slovo svatého Grigorije a Slovo někojego christoljubca, revnitělja po pravoi věre, pocházející z 11-12.století, kde jsou zmínky o tom, že Slované na svatbách vkládají do věder a číší česnek a napodobeninu mužského údu a potom z nich pijí. I naše blahopřání k sňatku dodnes často obsahují přání, aby se novomanželům brzy narodily děti. V případě rituálu s dřevěným falem a nádobami s pitím šlo patrně o to, aby síla boha Jarila přešla do nápoje a požehnala novému páru plodností. Kompletní sada určená k tomuto slovanskému svatebnímu rituálu se nalezla v polské Leczyci.



Jarilo /Jarovít ovšem žehnal plodností nejen lidem, ale i polím, lesům a zvířatům. Z pomoří se nám zachoval text, který Jarovítovým jménem při jeho slavnostech říkal kněz : "Já jsem tvůj bůh, jsem ten, který odívá pole obilím a lesy listím, v mé moci jsou plody luk a stromů, plodnost stád a vše, co slouží k užitku člověku. To vše daruji těm, kteří mě ctí, a odnímám těm, kteří se ode mě odvracejí."


Baltové : Pruským "Freyem" byl Potrimppos, který byl zobrazován jako veselý mladý muž s obilným věncem ve vlasech, nebo jako stočený had.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frostík Frostík | 25. února 2015 v 15:40 | Reagovat

Ten se mi vždycky líbil.

2 Adonis Adonis | E-mail | 26. února 2015 v 8:49 | Reagovat

Sorry, ale nemá ten žalud narostlej obráceně? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama