NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi 46.

3. března 2015 v 7:05 | Miky |  RUNY - Cesta k Runám, cesta za starými bohy a pohanskými tradicemi
TYR



V nejstarších dobách býval Tyr pravděpodobně nejvýznamnějším germánským bohem. Etymologický základ jeho jména Tyr, Tiwaz, Ziu, Tiu, Tiw, ho spojuje s řeckým Diem, baltským Deivasem a s dalšími bohy evropských národů, kteří stáli na vrcholu svých panteonů a zastávali funkci hlavního nebeského boha. Všichni tito nebeští vládcové mají společný původ v praindoevropském bohu, kterým byl Djaus Pitar tj. Nebeský Otec. Ačkoli Tyrovo přední místo převzal později Ódin/Wódan a ještě později Thor, byl Tyr mezi Germány stále ctěným bohem spravedlnosti a války. Germánské kmeny ho znali i pod jmény Himlsgot (Pán nebe), Saxnot (Ten s mečem) a Thingus (Bůh sněmu). O Tyrově významu svědčí i to, že kontinentální Germáni, kteří přijali křesťanství, se při křtu museli jmenovitě zříkat Thunära tj.Thora, Wodena tj.Ódina a Saxnota tj.Tyra.
Tyr byl pravděpodobně totožný i s bohem Irminem, jehož posvátný sloup, tzv. Irminsul, nechal porazit císař Karel Veliký, když v roce 772 vytáhl se svou armádou proti Sasům, kteří tvrdošíjně odmítali přijmout Krista. Mnich a letopisec Rudolf Fuldský († 865), o Irminsulu píše : "Oni (Sasové) také uctívají pod širým nebem kolmo stojící kmen stromu značné velikosti, který se latinsky nazývá "columna universalis" a v jejich rodném jazyce Irminsul, který je podle nich nositelem všech věcí. " Irminsul byl tedy osou světa a středoevropským ekvivalentem severského kosmického stromu Yggdrasillu. Jeho pokácením chtěl Karel Veliký podetnout samotný základ, na kterém stála stará pohanská víra.


Při svých rituálech používám kopí, jehož hrot mi ukoval můj pohanský bratr Frostík. To kopí je pro mě symbolem Ódinovi magické zbraně, ale také osy světa. Když můj obřad začíná, zapíchnu kopí do země hrotem vzhůru a říkám : "Bez počátku i konce je Yggdrasill a posvátný Irminsul opět stojí!" Irminův sloup, který chtěl Karel Veliký jednou provždy smést z tváře země, dnes opět povstává v srdcích současných pohanů.


Irminsul.

Snímání Krista z kříže ze skalního obrazu v Externsteine.

Historický Irminsul stál na vrcholu vysokého skalního komplexu v německém Externsteine, který se nachází na jižním okraji Teutoburského lesa, nedaleko od místa, kde v roce 9.n.l. uštědřil germánský kmen Cherusků pod vedením Arminia drtivou porážku třem elitním římským legiím. Archeologické nálezy naznačují, že skalní útvar Externsteine byl ctěn jako posvátné místo pravděpodobně už v 11.století před n.l. Po vyvrácení Irminsulu zde křesťané do jedné ze skalních stěn vytesali reliéf znázorňující snímání Ježíše z kříže. Kristův kříž se zde vítězně tyčí nad ohnutým Irminsulem, na kterém stojí jedna z postav, podpírající ukřižovaného. Jen díky tomuto obrazu se nám vlastně podoba posvátného sloupu dochovala.
Tyr byl podobně jako Ódin bohem války. Germánští bojovníci si ho vážili pro jeho odvahu, sílu a spravedlnost a někteří z nich mu dávali před nevypočitatelným Ódinem přednost. Tyr je sice nedokázal obdařit zuřivým válečným zápalem berserků, ale na rozdíl od Ódina se u něj nemuseli obávat jeho náladovosti a intrik. Tyr je vzorem čestného válečníka, který se neváhá obětovat se pro druhé. Když z Lokiho potomka vlka Fenriho vyrostla obří zubatá bestie, která bohům do slova a do písmene přerostla přes hlavu, byl Tyr jediným bohem, který se odvážil chodit do Fenriho blízkosti a krmit ho. Bohové, kteří se vlčí obludy velice obávali, dali hlavy dohromady a vymysleli plán, jak ji zneškodnit. Napadlo je, že pod záminkou pouhé hry a zkoušky síly svážou Fenriho kouzelným trpasličím vláknem, které se nedá zpřetrhat. Jenže chyba lávky! Fenri, který nechtěl být za zbabělce sice souhlasil, ale protože nebyl hloupý vybídl bohy, aby mu některý z nich jako záruku fér hry vložil svou ruku mezi jeho ostré čelisti. Bohům spadlo srdce do kalhot a už to vypadalo, že jejich plán selhal. Situaci ale zachránil Tyr, který s ledovým klidem svou paži obětoval.
Bojovníci věřili, že Tyrovo jméno (popřípadě Tyrova Runa) posiluje jejich válečnou výzbroj a v duchu rady valkýry Sigdrífy : "Znej runy vítězství a v jilec je vryj, chceš-li vítězství vydobýt; jiné vryj na čepel a některé na hrot a třikrát jmenuj Týa." jím zhusta popisovali hroty svých zbraní. Jméno boha Tyra se tak objevuje na nálezu bronzové přilby z jihorakouského Negau a nápis "Tý, ať chrání toto kopí" si můžeme přečíst i na hrotu kopí nalezeném v Novelu na Ukrajině.

Tyrovy Runy : Tyrovi je připisována pouze jediná Runa, a totiž Teiwaz. Je to však Runa, která nese přímo Tyrovo jméno, a která je vůdčí Runou tzv. Tyrova aettu.

Baltové : Původní indoevropský vládce nebes ztrácel ve většině panteonů postupně na významu a byl nahrazován původně nižšími božstvy, která byla životu obyčejných lidí blíže. U Litevců si ale své výsadní postavení udržel, znali ho zde pod jménem Dievas. O trijádě pruských bohů Patollovi, Perkúnovi, Potrimppovi jsme se už zmiňovali, Litevci měli podobnou trijádu, Deivase, Perkúnase a Velniase. Deivas vystupuje v litevských pohádkách a písních jako Stvořitel a jako dárce úrody. Jeho souputníkem a často i protivníkem byl Velnias. Perkúnas byl zřejmě Deivasovým synem.

Slované : Slovanským nebeským vládcem byl Svarog. Jeho jméno má pravděpodobně původ v sanskrtském výrazu svarga, což znamená nebe. Odborníci se shodují, že hlavní Svarogova úloha skončila tím, že stvořil svět. Poté se stáhl do pozadí a přenechal vládu nad pozemskými záležitostmi svým potomkům.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama