NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

VÍRA NAŠICH OTCŮ

3. března 2015 v 14:10 | Miky |  JINÉ
Rozhovor Łukasze Piotrowicze s Ratomirem Wilkowskim, hlavním žrecem Rodné církve polské.


- Co je to Rodná církev polská, a jakou roli v ní plníte?

- Rodná církev polská je registrované náboženské sdružení, s odkazem navazujícím na domorodou víru starých Slovanů. Věříme ve svrchovaného Boha, který je totožný se světem kolem nás. Rovněž předpokládáme existenci menších božstev, kteří jsou správci jednotlivých aspektů povahy přírody, nebo které se prostřednictvím těchto aspektů projevují. Žerci slouží ve společenství jako kněží. Prvořadou povinností žerce je samozřejmě vést obřady. Žrec má také povinnost zachovávat památku dávných zvyků a tradic. Na rozdíl od katolických kněží nepracujeme za plat a vše děláme dobrovolně.

- O co opíráte svoji víru? Máte nějakou svatou knihu, nebo předpis dogmat?

- Nemáme svatou knihu, protože povaha našeho náboženství něco takového nepotřebuje. Síla rodnověří spočívá v tom, že to není náboženský systém, který vykazuje tendenci upadat do nekritického dogmatismu. Náboženství se dají rozdělit na ta přirozená a na ta zjevená, která někdo založil. Přirozené náboženství roste s určitou etnickou kulturní skupinou a je založené na pozorování světa kolem nás. Z tohoto důvodu není rodnověří jako přírodní náboženství v opozici vůči vědě. Monoteistická náboženství, založená na zjevení, stojí na trvalém základě, který se dostává často s vědou do konfliktu, a nedrží krok s vývojem civilizace.

- A etické normy?

- Existují určitá pravidla, která jsou společná většině kultur. Obsahuje je také Desatero. Počínaje od čtvrtého přikázání (podle katolického číslování) tu máme morální normy použitelné téměř ve všech známých lidských společnostech. Ctít svého otce a matku, nezabíjet, nekrást, nepodvádět. Před tyto univerzální principy společenského života staví ovšem křesťanská verze tři přikázání o poslušnosti jedinému Bohu, kterého uznává katolicismus, aby byl udržen náboženský monopol. V rodnověří je důležitým prvkem empatie. Katolická církev učí: nedělejte druhým to, co je vám samotným nepříjemné, ale od svého založení a převzetí moci pozabíjela tisíce lidí. Správný katolík, prosazuje tzv. boží pravdu za každou cenu, i za cenu vlastního života, tím spíše za cenu života jiných. Takže je "všechno v pořádku." Rodnověrci se snaží dodržovat zásadu: dělej, co chceš, pokud tím neublížíš druhým.

- Žijete v harmonii s přírodou a chráníte životní prostředí?

- Část rodnověrců ano, ale není to pravidlem. Pro nás, jako následovníky přírodního náboženství je vztah k přírodě samozřejmě velmi důležitý. Od nikoho ale například nevyžadujeme, aby nejedl maso, i když i vegetariáni mezi námi jsou. Respektujeme přírodu a staráme se o životní prostředí, neuznáváme biblickou zásadu podmanit si zemi. Člověk je součástí ekosystému a měl by dělat vše pro to, aby rovnováha v přírodě zůstala zachována. Z tohoto důvodu je většina rodnověrců proti drancování přírodních zdrojů. Příroda si poradí i bez lidí, my bez ní - v žádném případě.

- Přetrvává stereotypní představa rodnověrců, jako osob, které běhají nahé po lese a pálí ohně k poctě starověkých božstev. Jaká je to realita?

- Tohle je opravdu často se vyskytující stereotyp. Drtivá většina z nás skutečně ráda tráví čas v přírodě a v lese, ale ujišťuji vás, že jsme v průběhu našich obřadů vždy alespoň částečně oblečeni a nikdy jsme nevyvolali nějaký skandál! (Smích) Nelišíme se od zbytku společnosti oblečením. Dalším stereotypem je vnímat nás jako odnož satanistů. Je to zcela irelevantní, neboť Slované neměli žádnou entitu podobnou ďáblu, který je soupeřem všemohoucího Boha a nevěřili ani v peklo jakožto místo věčného trápení. Ztotožňovat nás se satanisty je typický trik, kterým se nás snaží katolické duchovenstvo diskreditovat v očích veřejnosti.

- Jak je rodnověří vnímáno společností? V Polsku převažují katolíci, prohlašují o vás, že jste kacíři?

- Záleží jak, kde. Lidé jsou různí, takže reakce jsou různé. Hodně záleží na vzdělání a povědomí o lidské společnosti. Čím více mají lidé otevřenou mysl, tím víc si s nimi rozumíme. Bohužel, mnoho lidí stále věří, že předtím, než byli Poláci christianizováni, tady nebylo nic.

- Když už mluvíme o polské christianizaci, tak katolická církev oslaví tento rok 1050. výročí této události. Vyvrcholení oslav se bude konat v roce 2016. Není to ten správný čas "vyjít mezi lidi" a připomenout jim předkřesťanské kořeny naší země?

- Ale to vlastně děláme celou dobu. Naším posláním je šířit o těchto věcech povědomí, ale Rodná církev polská, není misijní sdružení a nechce nikoho lámat silou. Jsme přesvědčeni, že ti, kdo se alespoň trochu seznámili s historií a tradicí, a chtějí prohloubit své znalosti, za námi dříve či později přijdou sami. Někteří si pak uvědomí, že slovanská víra je to, co hledají a co se vlastně shoduje s jejich stávajícím pohledem na svět.

- Jaké jsou způsoby získávání nových následovníků?

- Rodnověří je kromě víry i specifickou životní filozofií, která vychází z etnické kultury a ze spojení lidí s přírodní krajinou ve které žijí. Stává se, že lidé sami dospějí k tomuto pohledu na svět, aniž by si uvědomovali, že jsou vlastně stoupenci rodné víry. Když se s námi setkají, najednou se ukáže, že se jejich filozofie shoduje s názory naší víry. A nastává zde dokonce určitá změna, protože vyrůstá generace, která je schopna už otevřeně a pravdivě již říci, že jsou potomky rodnověrců. Naši protivníci se často snaží devalvovat rodnověří tvrzením, že zde neexistuje na víru starých Slovanů žádná návaznost. Podle tohoto názoru bylo Polsko roku 966 christianizováno a od té doby jsou všichni Poláci katolíky. To ale není pravda! Christianizace neproběhla v jediném okamžiku, ve skutečnosti je to stále trvající proces. Ani rodnověří nezmizelo náhle ze dne na den, a už vůbec ne snadno. Ještě v sedmnáctém i osmnáctém století duchovenstvo veřejně káralo z kazatelen "nevěřící", nebo spíše věrné svým kořenům, kvůli praktikování pohanských rituálů. Kontinuita tak byla částečně zachována.

- A dnes jste rovněž káráni z kazatelen?

- Ne, nezaznamenali jsme žádný výrazný útok proti rodnověrcům, protože církev nás zatím nevidí jako reálnou hrozbu. Je tomu tak hlavně proto, že nás je málo a neprovádíme žádnou agresivní misii. Jinými slovy, církev s námi nemusí bojovat o nadvládu nad dušemi. Katolická církev se zabývá více viditelnými konkurenty a odpůrci, kteří ohrožují jejich věrné. Více ji znepokojuje genderové hnutí, feministky, nebo svědkové Jehovovi. Pro katolickou církev je výhodnější předstírat, že neexistujeme, než s námi bojovat, a přiznat tak naší stálou kontinuální přítomnost. Rodnověří je polyteistický systém, silně ovlivněný panteismem, to není odloučená církev, se kterou může probíhat ekumenický dialog. Katolická politika je následující: dialog s jinými náboženstvími, které jsou podobně jako oni zástupci monoteistických systémů. Stoupenci mnohobožství nejsou pro křesťanské teology partnery k rozhovoru. Vzhledem k tomu, že naše původní bohy pasovali do rolí démonů a ďáblů, těžko s námi mohou o něčem jednat. Podle jejich názoru jsme stoupenci Satana a nikoli představitelé jejich vlastní, slovanské kultury, která má svou vlastní etnickou cestu jak se přiblížit nejvyššímu Bohu.

- Panuje přesvědčení, že se z kultury Slovanů dochovalo do naší doby jen málo. Je to pravda?

- Katolická církev se po staletí hodně snažila, abychom si toto mysleli. Naštěstí se jí to nepovedlo. Jak již jsem řekl, pohanství nezmizelo z těchto zemí s příchodem křesťanství. Mnoho původních slovanských prvků se zachovalo ve folklóru, o jiných podávají zprávy etnologové, a některé z těchto tradic paradoxně převzala sama katolická církev. Vezměme si vánoční mnohé zvyky, nebo velikonoční malování kraslic, to vše pochází ze slovanské (a nejen slovanské) pohanské tradice. Nebo letní slunovrat, který známe také jako svatojánskou noc, to byla původně noc Kupaly. Dále tu máme Dožínky a také Zádušnice (Dziady), které se dnes slaví jako "Dušičky", atd., atd.

- Slovo "pohanské" funguje v polštině skoro jako urážka. Jak říkáte sami sobě?

- Říkáme si rodnověrci. Přesněji řečeno - slovanští rodnověrci. Původně znamenalo slovo "pohan" prostě "venkovan", člověk, který žije někde v zapadlé horské vesnici. V těchto odlehlých místech totiž lidé nejdéle pokračovali ve víře předků. V průběhu času dostal tento termín pejorativní význam. Katolíci také vymysleli výraz " neopohani ", pod který se kromě rodnověří schovají také všechna náboženská hnutí, se kterými si kněží nevědí rady, a navíc to vyvolává představu, že tady neexistuje žádná kontinuita.

- Asi jste si všimli, že slovanské prvky se objevili i v popkultuře (např. skupina Donatana a Cleo na Eurovizi.). Přivedlo vám to nějaké sympatizanty?

Naš přístup se od přístupu popkultury samozřejmě liší. Popkultura vždy všechno degraduje a zjednodušuje a jde jí především o efekt. To se děje i v případě těch slovanských prvků. Tyto kapely nejdou k podstatě víry, půjčují si pouze prvky folklóru. I to však může samozřejmě dovést posluchače k hlubšímu zájmu o dané téma. Zvýšený zájem o kulturu a víru Slovanů, ale cítím. Prvky této kultury se objevují také v knihách současných spisovatelů, jako je například. Konrad T. Lewandowski a Witold Jablonski. Jejich čtenáři často začínají hledat dál a hlouběji. Skutečným problémem je absence slovanské tradice a kultury ve školních osnovách. Občas se sice někdo zmíní o Svantovítovi, nebo o Perunovi či Svarogovi, ale jinak se učíme více o mytologii Římanů, Řeků a dokonce i Semitů, která se vyučuje při katechismu, než vlastní rodné víře a bozích. Dobrou prací je "Slovanská mytologie" od A. Gieysztora, a "Slovanská lidová kultura" od K. Kolberga Moszyńskiho. Zde je vše důkladně vědecky popsáno, a ten, kdo si to přečte pozná, že není pravda, že by slovanské dědictví bylo ztraceno. Dalším krokem je dosáhnout toho, aby bylo rodnověří uznáno jako oficiální náboženská společnost.

- Rodná církev polská, ale není jediná, že?

- Ano, v současné době jsou v Polsku zaregistrovaná 4 sdružení tohoto typu, z nichž 3 jsou opravdu aktivní. Do jisté míry se však od sebe tyto společnosti odlišují. Existují rozdíly teologické i filozofické. Rodnověří je daleko od dogmatismu, proto jsou tyto rozdíly přirozené.

- Nevede silné zaměření na místní komunitu a její tradice nakonec k nacionalismu?

- Jsme zaměřeni na domácí tradici, ale nezdá si mi, že by členové Rodné církve polské vykazovali nějaké extrémistické tendence. Zaměřujeme se na víru, ne na politiku. Kdyby byla naší prioritou politika, založili bychom stranu, ne církev. Jsme přesvědčeni, že to je nejzdravější přístup. Manželství politiky a náboženství vždy končí špatně, a to zejména pro to ty druhé. Mezi dalšími rodnověrskými komunitami existují i jiné přístupy v této oblasti. Jsou i takové, jejichž členové mají radikálnější názory. Existují rodnověrská prostředí, ve kterých je vyhraněný nacionalismus skutečně viditelný, ale obecně to není hlavní trend v rodnověří. Procento extrémních nacionalistů je u nás určitě menší, než v odpovídajícím poměru mezi katolíky. Je důležité jasně rozlišovat mezi nacionalismem a vlastenectvím. Nacionalismus je negativní, a vlastenectví - pozitivní. Rodnověrci jsou bezpochyb patrioti, neboť mluvíme-li o rodnověří "slovanském", vyplývá postoj vlastenectví, úcty, lásky a oddanosti k své vlastní zemi, již z podstaty věci. Rodnověří se vyznačuje láskou a péči o národní tradice, kulturu a jazyk.

- Na konec se zeptám na "posledních věci". Jakou představu má rodnověří o posmrtném životě?

- Nejsnadnější bude, vysvětlit to srovnáním s katolickou naukou, která je asi nejznámější. Podle křesťanského dogmatu má lidské duše po smrti jen dvě možnosti, nebe nebo peklo. Katolíci sice mluví ještě o očistci, takže problém je trochu složitější, ale pro tuto chvíli na tom nezáleží. Slované věřili, že člověk se skládá z více než jednoho duchovního prvku. Po smrti jedna část duše přistála ve Wyraji, nebo-li v Horním světě, ale po nějakém čase se vrátila na zem a byla znovuzrozena. Jedná se tedy o formu reinkarnace. Druhá část duše se spojila s předky. Smrt je jako všechno v přírodě, takže je pro rodnověrce součástí širšího cyklu. V tomto ohledu máme sofistikovanější víru, než katolíci.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rushwolf Rushwolf | E-mail | 3. března 2015 v 14:53 | Reagovat

Pěkný rozhovor :-)  aA musím říct že popis  víry my není v principu vůbec cizí i když "svrchovaný bůh"  v mém případě je to něco co by se dalo nazvat tím profláknutým "velkým tajemstvím" ale defacto proncip asi stejný... síla, která je svá a asi s ní moc nejde pracovat "diskutova", zavděčit se jí... atd.  narozdíl od těch bůžků a tak :-)

2 Miky Miky | E-mail | Web | 3. března 2015 v 15:27 | Reagovat

Osobně vidím pár věcí malinko jinak než Wilkowski, ale celkově mi to připadá zajímavé.

3 Břéťa Břéťa | 3. března 2015 v 20:26 | Reagovat

Miky, díky za překlad, mám to podobně jako autor článku :-) :-)

4 Miky Miky | E-mail | Web | 3. března 2015 v 20:32 | Reagovat

[3]: Rádo se stalo. Jsem rád, že se to líbí. :-)

5 Brabi Brabi | 3. března 2015 v 22:46 | Reagovat

Zajímavý článek. Jen se mi víc líbí pohan než rodnověrec. Víc se to hnusí mojim křesťanským spolužákům. :-D ale naštěstí mám problém s tvrdohlavostí takže mi pohanství nikdo nerozmluví. Radši zemřu než bych byl křesťan :-D

6 Frostík Frostík | 3. března 2015 v 23:08 | Reagovat

S takovými se dá spolupracovat.

[5]: Nám taky. pohan jsem a pohan budu.

7 lomikel lomikel | E-mail | 4. března 2015 v 10:21 | Reagovat

:) jest ze uz nechodim do skoli, zlati ateisticke predplysakove skolstvi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama