NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

PŘÍBĚH SMRTI ŠÍPOVÉHO ODDA A KNÍŽETE OLEGA

8. září 2015 v 10:42 | Miky |  ZAMYŠLENÍ
Vždycky se mi líbila jména starých skandinávských králů a hrdinů, znějí tak trochu indiánsky, např. Erik Krvavá sekera, Sven Vidlí vous, Ragnar Huňatá nohavice, Harald Modrozub. Mnozí hrdinové nesli také jméno po nějakém silném zvířeti, například jméno slavného Beowulfa znamená Vlk včelám, tj. Medvěd. Hrdina, o kterém chci ale dnes mluvit především je syn Gríma Vousáče a sám je z legend znám jako Örvar - Oddr , Šípový Odd. Své jméno dostal podle kouzelných šípů z kamennými hroty, které zdědil po otci. Tyto šípy prý nikdy neminuly cíl.

Šípový Odd se proslavil řadou smělých kousků, asi nejznámějším z nich je bitva na Sámsey, kde se Odd společně se svým přítelem Hjálmarrem Odvážným utkal s dvanácti rozzuřenými berserkry. Stateční druzi všechny berserkry pobili, ale bitvu tenkrát nepřežil ani Hjálmarr. Popis tohoto boje najdeme nejen v Sáze o Šípovém Oddovi, ale také v Sáze o Hervaře.


Odd a umírající Hjálmarr.


Šípový Odd se sice celý život choval jako typický pohan, ale alespoň navenek se hlásil ke křesťanství. Tváří v tvář pohanské kněžce a čarodějce, která mu vyhrožuje pomstou boha Freye a Ásů, Šípový Odd říká: "Málo se hrozím Freyova hněvu, kterým mě děsíš, ďábelská ženo; Ásové snadno v plameni shoří, troll ať tě vezme, já věřím v boha." Ve skutečnosti, se ale Odd nekořil před žádným bohem a pěkně po seversku důvěřoval více svým svalům a zbraním, než magii nebo modlitbám. Kdyby se ovšem zamyslel nad otázkou té kněžky : "Kdopak tě tak hloupě vychoval, hochu, že nechceš Ódinu oběti nosit?" a víc důvěřoval magii svých otců, mohl možná padnout v boji, jak se na hrdinu sluší a ušetřit si svoji potupnou smrt po uštknutí hadem. Už na počátku své hrdinské dráhy se totiž Odd setkal s vědmou Heid, která mu prorokovala: "Stojí tu ve stáji kůň šedé barvy s ohnivou hřívou. A lebka toho koně Faxiho bude tvou zhoubou." A přestože byla vědma velmi konkrétní a prozradila Oddovi, že tou zhoubou bude jedovatá zmije, která z lebky vyleze a zatne do něj ostré zuby, nezabránilo to po mnoha letech nevěřícímu Oddovi v tom, aby se v lebce Faxiho šťoural kopím a dopadlo to přesně tak, jak to vědma řekla.

Podivuhodné je, že v podstatě stejný motiv hrdinovy smrti najedeme i v ruském Nestorově letopisu. Zde je tím hrdinou kníže Oleg, který se jednou volchvů a čarodějů přímo zeptal: "Jak mám zemřít?" Jeden z nich mu pak řekl, že příčinou jeho smrti bude kůň, kterého miluje a na němž jezdí. Oleg se toho zalekl a na koně pak už nikdy nevsedl. Když se potom po letech svých sloužících zeptal, kde jeho kůň je, dozvěděl se, že kůň už zemřel. Oleg se rozesmál a řekl: "Volchvové říkají nesmysly, všechno je to lež: kůň zemřel a já jsem živ." A pak se šel podívat na jeho kosti. Okázale si před ostatními stoupl na koňskou lebku a pronesl: "Tato lebka měla být příčinou mé smrti?", načež se z lebky vyplazil had, knížete uštknul a konec už znáte.

Shoda mezi tím jak zemřel Šípový Odd a ruský kníže Oleg je nepřehlédnutelná. Je zřejmé, že se zde nejedná o skutečný popis historických událostí, ale spíše o jakýsi mytologický motiv, který se do legendy o životě a smrti obou hrdinů promítá. Opakování tohoto motivu ve skandinávské a potom v ruské legendě je jedním z malých důkazů toho, jak se kultura starých seveřanů a východních Slovanů prolínala a často vzájemně ovlivňovala. Pro mě osobně jsou obě kultury, slovanská i skandinávská velmi inspirativní. Jsem samozřejmě Slovan, mluvím česky a rozhodně znám lépe jihočeské rybníky, než severské fjordy. Nesnažím se ze sebe dělat Vikinga, bylo by to marné, ale tu vzdálenou příbuznost obou kultur tu cítím a zřejmě nejsem sám. Svědčí o tom například každoroční velký festival vikinské a slovanské kultury v polském Wolinu i to, že mnoho dnešních slovanských pohanů zhusta používá Runy a další severskou symboliku. Někteří vážnější zájemci o "Sever" se dokonce učí i staré skandinávské jazyky. Umožňuje jim to lépe proniknout do původních textů a lépe tu kulturu jako celek pochopit. Já se ty jazyky neučím, ale rád si pak v češtině přečtu cokoli, na co tito badatelé přišli.

Nehledě na to, jestli je ta legenda o smrti způsobené hadem z koňské lebky skandinávská nebo slovanská, zaznívá mi z ní jedno poselství. "Nevysmívej se moci starých bohů a víře svých otců, protože bys na to mohl šeredně doplatit!"


Kníže Oleg u lebky svého koně.

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jitakkk Jitakkk | Web | 8. září 2015 v 11:54 | Reagovat

Děkuji

2 Miky Miky | 8. září 2015 v 12:08 | Reagovat

[1]: Reklama, jo? :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama