NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

MOHOU SLOVANÉ VYZNÁVAT ÁSATRÚ?

28. října 2015 v 9:21 | Překlad polského článku |  ZAMYŠLENÍ
Překlad polského článku + můj vlastní doslov.

Oživená a obrozená etnická náboženství dnes tvoří pestrou mozaiku prvotní a přírodní spirituality, ve které se může laik snadno ztratit. Horší je, když ztratí orientaci i ten, kdo se zdánlivě v tématu vyzná.


Mezi příznivci etnických náboženství a na nich založených náboženských hnutí, často slyšíme, že právě jejich náboženské hnutí je tím "pravým" druhem spirituality, protože je přímo inspirováno domácí etnickou identitou a původní kulturou. A je těžké s tím nesouhlasit, i když jsou tato hnutí často východiskem pro nejrůznější druhy ideologické degenerace. Shodneme se sice, že nemůžeme souhlasit s cizorodým křesťanským náboženstvím, které potlačilo místní přirozenou povahu lidí, ale sami se možná hlásíme k víře … cizí. O čem to mluvím? Mluvím o různých druzích polského "Ásatrú", polských "Keltů", o helenistech apod.

Cože? Pohané by přece měli držet za jeden provaz a kritiku pohanství bychom měli přenechat katolíkům či jiným odpůrcům polyteismu. Ale řekněme si to otevřeně: pokud chceme apelovat na etnické náboženství, měli bychom se obracet k bohům našeho domorodého náboženství, k bohům etnické komunity, jejíž jsme od narození součástí. RODOVÉ nativní náboženství je velmi silný svazek, který nás spojuje s naším jazykem, kulturou, naší národní a etnickou identitou, a ovlivňuje naše vnímání světa i to, jak tento svět interpretujeme.

Etnické náboženství je RODOVÉ, právě proto, že jsme se NARODILI a vyrostli spolu s konkrétním lidem, a to i v případě, že toto náboženství prodělalo transformaci. Je dost legrační, když stejní lidé, kteří se rozhodnou např. vyznávat severské Ásatrú pak kritizují křesťanství jako náboženství kulturně a etnicky cizí. Vždyť sami přejímají cizí náboženství, a ke spokojenosti jim stačí, že není křesťanské.

Ásatrú je Slovanovi samozřejmě bližší než křesťanství a můžeme se i odvolávat na společné indoevropské kořeny, jak to dělá např. srovnávací religionistika, ale toto kombinování etnických tradic má nakonec blíže duchu katolicismu, který do sebe vstřebává všechny národní tradice, obřady, a dokonce i prvky lidového vnímání přírody, a tvoří z toho jakýsi mix. Dominantní náboženství v Polsku je sice křesťanství s kořeny na Blízkém východě, ale toto náboženství paradoxně obsahuje víc prvků, které jsou přímým pokračováním slovanské víry, než některé pohanské směry, které se naší rodné víry nedrží .

Ásatrú je pro Poláka cizí na několika klíčových úrovních. Například, všechny severské názvy bohů, názvy mytologických událostí a světů budou stále v mých slovanských ústech znít divně. Obřadnost a pohled na svět jsou u Ásatrú neodmyslitelně spjaté se severskou kulturní identitou a specifiky tamní přírody a pro Poláka budou tak navždy cizí. A konečně polský vyznavač Ásatrú bude pro Skandinávce vždy cizincem, a bude se jim zdát směšný. Osobně jsem se setkal s tím, jak si norský Ásatrú utahoval z Ásatruanů různého etnického původu a když jsem se s ním pak bavil, viděl to stejně jako já. Není se co divit, protože tito lidé si z etnických náboženství udělali další universalistickou zábavu pro každého, bez ohledu na kulturní zázemí a etnický původ. Toto je jen jeden, dnes dost rozšířený příklad, ale podobné úvahy platí i u našich stoupenců keltského náboženství nebo náboženství pocházejících ze Středomoří.

Slovanští vyznavači Ásatrú někdy argumentují působením Varjagů v Rusku, nebo skandinávsko-slovanskými posádkami některých vikinských lodí. Je to ale postačující základ pro přijetí severské spirituality?

Rodnověří, ať už je čímkoli, rozhodně není něčím, co se odvolává na "někoho", kdo "někde" žil. Rodnověří je napojení na víru našich vlastních předků. NAŠICH, ne těch, kdo mohl žít vedle nich, nebo u nich. To je přece jednoduché a logické. Připouštím, že všechny indoevropské etnické tradice mají společné kořeny. Ano, ta náboženství jsou navzájem spojena a jednotlivé aspekty se často překrývají. Slovanské rodnověří nachází styčné body s Ásatrú, hinduismem, zarathuštrismem a jakýmkoli jiným indoevropským náboženským proudem. Přirozená náboženství sousedících národů se mohla vzájemně ovlivňovat a půjčovat si od sebe různé prvky a všichni Indoevropané pocházejí ze stejné duchovní rodiny. Důležitá je i dnešní spolupráce a výměna zkušeností mezi stoupenci indoevropských náboženství z různých zemí - a to jak těch znovuzrozených, tak těch přeživších. Přesto jsem si ale nevšiml, že by se někdo v Polsku uchýlil k Védismu, víře starých Íránců, Arménů, nebo Dáků, snad jen několik málo výjimek se přiklonilo k duchovnosti Baltů. V Polsku si ale část pohanů volí jako svou cestu náboženství Helénské, Keltské a někteří také pop kulturou zpopularizované náboženství Severské. Je sice Polákům cizí a vzdálené - ale pořád je lépe zdokumentováno než Slovanství a vlivem pop kultury - se zdá být i zajímavější.

Takoví lidé, nebojím se to říct, jsou vlastně zrádci své vlastní kultury, podobně jako křesťané, které tak nenávidíme. Rozdíl je v tom, že křesťanství je masovou záležitostí a své síly dosáhlo skrze procesy, které začaly již před tisíci lety. Dnešní katolický Polák si v drtivé většině případů nezvolil svou duchovní cestu sám. Pocit náboženské identity přejal obvykle od svých otců a dědů, a zároveň, často nevědomky, pečuje o rituály, které byly v naší zemi praktikovány ještě před příchodem křesťanství. Ti, kdo se od této tradice odchýlí ve prospěch "pohanství" ve jménu jinak ušlechtilé myšlenky návratu k etnické víře a zvolí přitom jiné cizí přesvědčení vycházející z cizí kultury, jsou prostě zrádci. Říkám to s plnou odpovědností, protože tento jev je nejen nepříjemný, ale především - škodlivý.

Pojďme si to celé ještě jednou zopakovat: rodové etnické náboženství je založeno na vrozené povaze, vztahu s půdou s kulturou, krví a biologickou identitou, konkrétní etnické skupiny. Není zde nic jako jediná univerzální pohanská identita, jak by si někteří přáli. Nebudujme etnické náboženství po vzoru univerzalistické Wiccy. Pokud chceme po lidech aby opustili náboženství ze Středního východu a přitom jim nabízíme jiné cizokrajné náboženství, bylo by asi lepší se na to vykašlat a nechat lidi, aby se vykořenili po svém. Je snad nějaký zásadní rozdíl mezi tím jestli Slované vyznávají náboženství semitské nebo nordické? Stále se jedná jen o cizí víru.

Na závěr bych rád dodal, že nemám v úmyslu nikomu diktovat, v co má věřit. Spiritualita je osobní záležitost. Chtěl jsem jen upozornit na paradoxní situaci, že někteří lidé hlásící se k pohanství, hlasitě kritizují univerzalistická náboženství a přitom sami tahají do pohanství universalismus. A prosím nezlobte se, že jsem v tomto článku použil termín "zrádce". Chtěl jsem tímto způsobem, možná poněkud ironicky, vyburcovat některé lidi, kteří vyčítají křesťanům zradu domácí víry a přitom velmi podobně zrazují domácí tradici ve prospěch kulturně blízkého, přesto však také cizího náboženství.



Mikyho doslov :

Článek polského kolegy je velice podnětný a já mu v mnohém dávám za pravdu. Například v tom, že severské názvy bohů, mytologických událostí a světů znějí ve slovanských ústech divně. Zrovna včera mi psala Catalessi, která dělá poslední korektury na mojí knize o Runách, že se nepíše ve slově Müsplheim ü jako u müsli, nýbrž ú s čárkou, a přiznám se teď bez mučení, že ani při nejlepší snaze nedokážu správně vyslovit svůj norský facebookový pseudonym Skjaera. Smějící se Rodný jazyk je kód skrze nějž poznáváme svět a jen Slovan může např. ve slově Svět zaslechnout i souvislost se světlem či se svatostí, podobně jako jen rodilému Seveřanovi budou docházet některé spojitosti v severských jazycích.
Souhlasím také s tím, že rodové etnické náboženství je založeno na vrozené povaze, vztahu s půdou s kulturou, krví a biologickou identitou, konkrétní etnické skupiny. Autor článku ovšem opomíjí, že kultura do níž se rodíme nemusí být vždy etnicky úplně jednoznačná. Žiju v jižních Čechách, tedy v oblasti, ve které jsou hned po Moravě z celé naší vlasti možná stále nejvíce živé lidové tradice a folklor. Ten, kdo se o tyhle věci trochu zajímá, si ale záhy všimne, že jihočeské lidové kroje a místní tradice jsou velmi podobné krojům a tradicím v sousedním Rakousku a Německu. Slovanští hudebníci Žiarislav a Tomáš Kočko se nezávisle na sobě také shodují, že česká lidovka, na rozdíl od lidovky moravské či slovenské, zní daleko více germánsky než slovansky. A není čemu se divit. Tady není třeba se odvolávat na Marobudovu říši, Langobardy či Kvády, kteří před patnácti sty léty na našem území žili. Germánský vliv se u nás projevoval i ve stoletích, které následovaly a jistým způsobem se projevuje dodnes. V jihozápadních a severozápadních příhraničních oblastech naší republiky si odedávna Češi brali za manželky Němky, Němci Češky a naopak. Mezi mými českými pohanskými i nepohanskými přáteli je jich hned několik, kteří mají německou maminku či dědečka. Chápu sice dobře o čem náš polský kolega mluví, ale mají snad moji přátelé jedny své předky ctít a jiné zavrhnout? Nebyla by snad to, zrada předků?
Položme si tedy znovu tu otázku z titulku: Mohou Slované vyznávat Ásatrú? Podle mě mohou. Chápejte mě dobře, já neříkám, že se ten, kdo se narodil a vyrůstal v Malšicích nebo Prčicích může stát Skandinávcem. Samozřejmě, že nemůže, ale víra v Ásy nebyla pouze záležitostí Skandinávie. I ve střední Evropě lidé vzývali Ódina, Thora či Freju, jenom jim říkali Woden, Donar a Frija. Pokud jste tedy Čechy a tato božstva k vám promlouvají, nemusí to být jen nějaká trapná přejímka cizího náboženství, ale může to mít zcela reálný základ ve vaší krvi i v kultuře, ve které jste vyrůstali. Nehleďte ale přespříliž do zemí severských fjordů, milujte zemi, ve které jste se narodili, zkoumejte místní tradice a snažte se v nich pokračovat, protože tady jsme doma a svým předkům to dlužíme.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Myslič Myslič | Web | 28. října 2015 v 9:46 | Reagovat

Lajkl jsem Tvůj doslov, ne článek. Emotikona smile Myslet si, že v Polsku nezanechali svou genetickou germánské národy - to by snad mohl tvrdit jen člověk, který o hostorii Polska nic neví... Skoro čichám "slovanskoárijské védy" (zvláštní, že je autor nezmínil Emotikona grin ). V Polsku nepůsobili jen Jómští vikingové, ale také tam mnohem později působili Švédové a o německém Prusku asi není třeba psát. Pán to má hezky čistě nalajnované - to se pak nemůžeme divit, že se stále ozývají křivdy WW II. To je jako vyčítal Římanům, že jejich bohové sídlí na řeckém Olympu. Tímto bych rád všechny tyhle Überslovany poslal do háje. I ty místní a slovenské.

2 Zlatá hlava Perunova Zlatá hlava Perunova | 28. října 2015 v 13:19 | Reagovat

Stále se mi potvrzuje, že dnešní novopohané se zaobírají jen povrchními nesmysly viz tento článek. Doporučovat někomu jaké náboženství má vyznávat jen proto, že nějaké náboženství je vnímáno jako cizí (že určité cizí termíny "znějí ve slovanských ústech divně" i když je to jen síla zvyku) je příliš směšné, zvlášť když se jedná o prosazování náboženských tradic, které jsou z převážné části zaniklé nebo dávno zapomenuté. Na to si vzpomeňte, až budete uctívat ruského Peruna, ruskou Mokoš, lužickosrbského Radegasta..., ryze čeští bozi nejsou, jako nejsou dochovány žádné náboženské praktiky, žádná teologie, nic. Autor se zaobírá pouze povrchními pocity a vůbec nebere v potaz sílu náboženského cítění, že např. půvab a síla Ásatrú nespočívá ve vikinzích (tedy ani v případě Polaků těch Jómských, o jejichž pevnosti Jomsborg ani s jistotou nevíme, kde se u Baltického moře nacházela, jejich vliv je pouze domnělý), nýbrž o dochovaných mytologických pramenech, tj. básnických sbírkách zaznamenaných Islanďany, sice pozdějšího data (po christianizaci ostrova), přesto vědecky dokázáno, že některé básně jsou staršího původu, některé ze Švédska, Norska nebo jejich kořeny sahají až do dob Stěhování národů, ke germánským Gótům. Úplně je zavrhovat je nesmysl. Naproti tomu tady máme "svoje" rodové-slovanské náboženství, z nichž nám zůstalo jen několik málo nicneříkajících jmen a termínů, včetně jmen či přezdívek (cizích) východoslovanských a polabských bohů, o nichž máme jen pramálo informací, a také slovanský jazyk, kterému anonym v doslovu vystupující pod přezdívkou "Miky" přisuzuje náboženský význam(?), jenže řekněme si zcela upřímně, co má společného jazyk s náboženstvím? Dokonce i to křesťanství, o který se autor textu opakovaně otírá, toho může vyznavači nabídnout mnohem víc, než je jenom těch pár slovanských výrazů. Když chce někdo vyznávat Ásatrú, je to v pořádku. Když někdo vyznává křesťanství, je to také v pořádku. Když chce někdo vyznávat rodnověří, pak musím se pak ptát, zda to s náboženstvím skutečně myslí vážně, či zda mu nejde o něco úplně jiného. Přestaňte pracovat se svými fantaziemi a sny. Vykašlete se na WW II a Švédy v Prusku, bláboly s tím nemají nic společného. :-?

3 Miky Miky | 28. října 2015 v 15:14 | Reagovat

[2]: Díky za názor, anonyme pod přezdívkou "Zlatá hlava Perunova". ;-)

4 Tomislav Tomislav | 28. října 2015 v 16:12 | Reagovat

V Európe je pohantsvo záležitosť vnútorného pocitu, musím cítiť, že ku tej či onej tradícii patrím, že mám v nej predkov, kultúru, jazyk celkovo nejaké pojivo k nej. Ak si niekto dokáže zdôvodniť v strednej Európe hoci aj helénske náboženstvo nemám námietok. Mne osobne je viac tŕňom v oku tzv. pohanstvo americké, kde sa vedľa keltského pohantva, asátrú, a podobne častokrát uctievajú aj božstvá napr. čínske. To už skutočne s pohanstvom nemá nič spoločné. Bez napojenia na etnicitu to náboženstvo stráca svoju podstatu.

5 Miky Miky | 28. října 2015 v 17:11 | Reagovat

[4]: Souhlas. :-)

6 Vítoslav Vítoslav | E-mail | Web | 29. října 2015 v 14:00 | Reagovat

[2]: Zlatá hlavo Perunova, trochu se mi v tvém příspěvku nelíbí, že z něj cítím až přezíravost vůči těm, kteří se i přes relativní nedostatek pramenů rozhodli jít cestou slovanské tradice. Budu jedině rád, pokud jsem to špatně pochopil. Neříkám, že je to cesta snadná a bez překážek, ale snad tě příjemně překvapím, že existují i rodnověrci schopní kritického  a realistického pohledu na to, co dělají.

V souvislosti s tím článkem mohu zopakovat, co už jsem říkal mnohokrát: rozdíl mezi Slovany, Germány či Kelty nedí definován geneticky, ale jazykem a reflexí nějaké historické a kulturní tradice. Nevím, co je to čistý Slovan nebo čistý Germán, a nevím na základě čeho ho definovat ani pro současnost ani pro minulost. Nevím, co mám být ta "biologická identita". Vědomí jakékoliv etnické identity není ani v krvi ani v kostech, ale v hlavě. Z krve ani z kostí se národnost zjistit nedá. A v hlavě to každý můžeme mít trochu jinak. Zradit můžeme jen to, k čemu jsme se sami zavázali. Pokud se někdo jako Slovan necítí (nebo to prostě vnímá jinak), nemůže se dopustit žádné zrady tím, že vyznává víru jiné indoevropské větve. Kdo naopak svou identitu jako slovanskou vnímá, tak mu nikdo nemůže právo na vyznávání slovanské víry odpírat.

7 lomikel lomikel | E-mail | 30. října 2015 v 14:51 | Reagovat

ahoj miky :). Zajimavy vykop, ocenuji.

Vyznavat muze kazdy co chce, potvrzeno tim ze se tak deje. Kazdeho je to vec, ale ma to sve dusledky. Zadny rozdil neni mezi Asatru a Velkeho Ducha vyznavanym Cechem ( proc se bavit o polacich, ne ? :) nevidim. Ja pracuji s cimkoli k cemu necitim odpor, takze i z obema smery z predesle vety.

Jedina otazka zbyva, kod ma tu drzost rikat co je a co neni pohanstvi, co je prave a leve, co horsi a lepsi ?! ;o).

Si vzpominam na puristicke snahy PK a prijde mi to humorne ..

8 Frostík Frostík | 30. října 2015 v 16:50 | Reagovat

[7]: Puristické snahy PK? Není v kodexu PK tolerance k víře ostatních? Jen nejsme korektní a pokud s námi někdo debatuje, nebojíme se mu odporovat. Pokud nás přesvědčí o našem omylu, jsme jen rádi. Nikomu jsme nikdy nic nenutili, ani neurčovali v co má věřit a jak. To, že s někým nesouhlasíme a dáváme to najevo, neznamená, že je horší. Chceme jen nazývat věci pravými jmény. ;-)

9 lomikel lomikel | E-mail | 30. října 2015 v 18:22 | Reagovat

me taky .. ;)

ale tady nejde prece nekoho presvedcit, ne ? jednak to na webu neni mozne, a druhak uz vubec neni mozne presvedcit nekoho ze asatru jo a treba indiani ne, jedine co muzete/stejne jako ja je napsat svuj nazor.

Pak zas Hlava tady nahore napise je vse co ma knihu jo, co nema ne atd. K cemu to ?

Me dava smysl to ze kazdemu muze fungovat vse, pokud ma krapitek dispozic, nastuduje si metodiku a polozi se do paradigma (uveri, alespon na maly okamzik :). Fungovanim myslim aktivni komunikaci atd, ciste vereni na intelektualni/racionalni :)) rovine neresim.

Neni az tak podstatne jake paradigma to je, principy funguji stejne.

K Mikymu mluvil Hosp-odin ten hovori s Odinem :). Kontext paradigme je az faze 2., podstatne ale bez obecneho zakladu faze 1. k nicemu.

Takze jake lepsi, horsi, povolene, nepovolene. Drevni, plastove.

Spise co to prinasi, co bere, jak moc jsem blazen atd :).

10 Bert Bert | 30. října 2015 v 20:12 | Reagovat

Polákům ponechme jejich "starosti". Nicméně pokud se nás týče, tak bych určitý problém přece jen viděl. Samozřejmě, že každý si může vybrat, jestli bude skutečně etnický nebo jaksi "eklektický pohan", pokud se ale hovoří v jiné souvislosti o jakémsi "mixu", osobně se domnívám, že právě takovým mixem je také uctívání  bohů, které jsme nikdy neměli, dokonce na rozdíl od toho křes´tanství, které jsme měli a máme víc než tisíc let - a o tom, že by tu někdo někdy v minulosti uctíval Ódina, tedy není nic známo, bez ohledu na naše libovolné germánské předky - kdo kdy studoval srovnávacím způsobem starogermánské náboženství, zná dost podstatné rozdíly ve vztahu ke staroseverskému náboženství. Možno také potom klást otázku, když to jsou "příbuzní bohové", proč tedy nevyznávat třeba římské náboženství ? Tam jsou v tomto smyslu také příbuzní bohové... A Římané tu okrajově byli, na hranici , ba i za ní, Vikingové sotva.
Nevím, byl jsem dostatečně dlouho např. na Islandě a při nakonec dost přátelských půtkách  s kolegy, z nichž někteří byli přívrženci tamější obnovené pohanské víry, jsem jim sice "hrdě" vyprávěl, co tu také máme, ale brzy mé nadšení zchladili, opravdu jsem jim  nemohl vysvětlit, proč někteří naši "etničtí pohané" vyznávají zrovna Ásatrú, připadalo jim to nepochopitelné a nepřípadné, dokonce se zmínili i o "vykrádání cizí víry". Jak jsem osobně slyšel, tak píšu. Nedá se nic dělat, má-li být něco založeno aspoň určitým způsobem na tradici a na "našich předcích",nemůže to být otázkou jen nějakého "vnitřního pocitu" ani dost snadných formulací "jenom jim říkali jinak". :-D

11 lomikel lomikel | E-mail | 31. října 2015 v 5:26 | Reagovat

Bert- to jsou prave ty dusledky prijeti paradigma, ale je mozne na ne zvysoka prdet, tedy pokud ve me nehloda jiskricka pochybnosti esli je to dost rodove a drevni. To IMHO v Mikym hloda, tak postnul clanek, ktery vitam protoze o cem se mluvi o tom se alespon vi a je mozne s tim pracovat.

Kazdy si to nejak musi vnitrne uhladit, protoze jinak neni stotoznen s danym paradigma (neni ta vira) a pak to nefunguje az tak hezky, pro ten vnitrni odpor.

Ja si to uhladil tak ze co ke me prijde a s cim citim soulad to prijimam, pracuji jak v "indianskem" paradigma, tak v severskem i slovankym. S Bohy a Bytostmi jem tohle resil (s lidma to nema cenu, je jim do toho prd), zadny z nich nic proti nema, jen neprovadim spolecne ritualy na pric, jevi se mi to mene silne.

S cleny PK uz jsem vedl debatu na toto tema drive, zajimalo me jak dosli k zaveru ze jejich eklekticimsus je posveceny a eklekticismus nekoho jineho je spatny a predky urazejici :-D. Jak se jim podarilo najit tu tenkou cervenu linii.

12 lomikel lomikel | E-mail | 31. října 2015 v 5:31 | Reagovat

tusim ze to bylo nekde zde na webu. klicove bylo pochopeni jak koncptu predani nauky/tradice.

predani - je proces kdy nejake entita preda neco jine entite nebo skupine entit, osobne, knihou, pri cestovani do jinych svetu. Kdo co komu jak predal tezko rozhodnout u piva, neresitelne :).

13 lomikel lomikel | E-mail | 31. října 2015 v 5:32 | Reagovat

no a protoze to nekteri nechreli pochopit tak bylo treba rozvest:

modelovy pripad predani:
tady je predani vsem kdo to chteji shlednout uvodu do kruhu(kolo je konkretni cesty po kruhu prisedici to pletou) (mimoto je to zajimave same o sobe), doporucuji shlednout cele a soutredit se na paniHamm, prisedici se snazi v diskusi posunovat tema ale spis v tom delaji zmatky
http://www.cestyksobe.cz/medicine-wheel-ad1209/
http://aliciahamm.blackeye.cz/alicia-hamm.html
pani je z Argentiny, Mezi její učitele patřil Walace „Černý los“ (Wallace – Black Elk).
http://www.greatleap.org/blackelk/
pani z Argentiny byla prijata a ucena, sama uci, uci i skrze media. Zadny prostor pro diskuse o kradezi , ne ?
----
nebo ja :), mam vztah k silam Vychodu, Jihu, Zapadu a Severu. Modlim se k nim, kdyz je volam prijdou do meho kruhu. Tim ze prijdou souhlasi s tim ze se k nim obacim. Pivni diskuse na tom nic nezmeni :).
Berete vubec Sily a Bytosti jako realne, se svou vlastni individualitou a pravem si delat co chcou ?:)
---
takze to je ten problem ze konstruuje nejaky axiom o cistote tradice ktery neni aplikovatelny na te urovni detailisace diskuse ktera se tu vede.
Ma smysls se bavit o konkretnim cloveku, konretni oragnizaci, nema smysl se bavit obecne a snazit se to pouzivat jako klacik :).
To je principielne stejne hovadina( i kdyz samozdejme s mensim dopadem na nezucasnene postizene, a taky to tak neprozivate, doufam) jako ta afera s distancovanim se od pohanskych extremistu. Napadlo me kdyz koukam na bytosti v diskusi :)

14 lomikel lomikel | E-mail | 31. října 2015 v 5:33 | Reagovat

necely rok tomu: 30. ledna 2014
a ..
tema stale zive  :-)

15 Frostík Frostík | 31. října 2015 v 8:42 | Reagovat

[10]: Pokud čteš pozorně články na PK, mohl jsi si všimnout, že se posouváme dál na základě nových zkušeností. Sami mezi sebou o tom dost debatujeme.

16 Miky Miky | 31. října 2015 v 9:52 | Reagovat

[11]: Jak členové PK došli k závěru že jejich eklekticimsus je posvěcený a eklekticismus někoho jiného je špatný a předky urážející? :-)
Náš(PK) eklekticismus funguje v rámci indoevropské tradice. Na rozdíl od našeho polského kolegy a autora tohoto článku si uvědomujeme, že je dnes velmi těžké, ne-li nemožné, určovat kdo je Slovan, Germán, Kelt apod. Seveřani, Baltové, nebo Ukrajinci to mají s v tomto ohledu asi trochu lehčí, než my Češi, ale původní IE kmeny se mixovaly v podstatě v celé Evropě, a tady ve středu Evropy obzvlášť. Mnohem pravděpodobnější, než nějaký 100% Slovan, tu bude vždycky v různém poměru namixovaný člověk s předky z několika různých oblastí. Každý z nás tedy nakonec odvozuje svoji identitu z toho co ví o svých předcích, z místa kde žije apod. Jedno je ale jisté, všichni jsme bílí Evropané se společnými IE kořeny. Proto, tedy ten náš eklektismus. Tradice Afričanů, Malajců, Lakotů apod. do toho nemícháme, protože ti k našim předkům nenáleží. Je to prostě naše rozhodnutí a domníváme se, že je správné. Eklekticismus, jež zahrnuje celosvětový guláš všeho za správný nepovažujeme, ale nehodláme ho nikomu zakazovat. Je to tak, jak říká Frostík, neurčujeme nikomu v co má věřit, ale poctivě říkáme čemu věříme my a proč. To, že s někým vedeme o tématu diskusi, a že s ním nesouhlasíme, neznamená, že mu náš pohled vnucujeme. Je to podobné, jako když se bavím s některými křesťanskými přáteli, řeknu jim klidně (pokud je k tomu důvod) co se mi na jejich víře nelíbí, a proč to mám jinak, ale v žádném případě jim nechci jejich víru brát, nebo z nich dělat pohany. Bohůmžel existuje dost lidí, kteří si myslí, že jakmile s nimi v něčem nesouhlasím jsem jejich nepřítel, ale tak to není. :-)

17 Kojard Kojard | E-mail | 4. listopadu 2015 v 12:43 | Reagovat

Souhlasím s tím, že jména severských bohů a zvláště hrdinů divně znějí v ústech středoevropana. Jenže např. slovanské náboženství bylo křesťany dokonale zničeno. Takže pokud se chci něco dozvědět o pohanském způsobu myšlení, je pro mě Edda (Výroky Vysokého), nejucelenější pramen.

18 T T | E-mail | 8. listopadu 2015 v 16:57 | Reagovat

Ahoj Miky,
souhlasím s článkem i tvým doslovem. Podle mě by měl člověk inklinovat k božstvům svých předků. Ale pokud k tobě tvoji dědiční bohové nepromlouvají nebo dokonce škodí a obrací tvá přání v tvůj neprospěch, je lepší poděkovat a zkusit jiné. To je přesně můj případ. Slovanská božstva byla ke mně i mým prosbám a obětinám hluchá a Perunův amulet (sekera bradatice) mě neustále zraňoval a znesnadňoval mi běžné denní fungování natolik, že se na tvar a ostré hrany už nešlo vymlouvat. Proto jsem se obrátil k severským/germánským protějškům a ti byli štědřejší. Po nějaké době jsem si vybral konkrétně Týra za osobního patrona a ochránce a nemohu si ho vynachválit, velice mi pomohl a já jsem mu neskonale vděčný.

19 Malvaz Malvaz | E-mail | 11. listopadu 2015 v 14:52 | Reagovat

Kdybych měl volit náboženství podle svých předků, musel bych zvolit křesťanství, a to římskokatolické. O předcích, kteří tu byli před ním, naprosto nic nevím.

20 lomikel lomikel | E-mail | 11. listopadu 2015 v 16:59 | Reagovat

zeme je dost mala a lide ve svych predispozicich pro vstupovani do interakce s nehmotnym velmi podobni prez vsechny etnika.

rozdili jsou na konceptualizcni urovni, jak interpretuji to k cemu dochazi, doporucuji prostudovat (post)modermni teorie magie. podava dobrou _analyzu_ toho jak procesy funguji bez ohledu na sociokulturni paradigma.

nebo je mozne vyjit z _syntezi_ entografickych materialu a opet pomerne jesne videt zakladni procesy.

nabozenstvi je socialni nadstavba poradajici spolecnost, zda ma neco a co spolecneho s osobnim vstupem do zmenenych stavu vedomi, osobni prace, ci praxe je otazkou pripad od pripadu.

Me se jevi ucelnym rozlisovat mezin osobnim pristupem a spolecenskym pristupem. To co povazuji za pruchodne pro sebe nemusi byt pouzitelne, ci muze byt doknoce destrukticni pro spolecnost ve ktere ziji.

Ty spolecnske fce jsou vice orintovane na udrzeni, prohloubeni spolecenskeho konsensu, fixaci paradigma ktere umozni definovat a naplnit teziste pusobeni teto skupiny nez na osobni praci na sobe a v jinych svetech.
---

takze zpet k tematu,je kazdeho vec jake paradigma prime, ale ma to sociokulturni dopady.

21 Aith Aith | E-mail | 12. listopadu 2015 v 1:22 | Reagovat

Víra je něco jako /promiňte mi ten výraz/ bimbas. Každej nějakou má, ale trochu jinou. Nikdo nemůže nikomu říct, co je pro něj ta pravá víra. Pokud je někdo potomkem křesťanských předků, ale cítí, že má blíže k řeckým bohům, tak je blbost aby to potlačoval a modlil se k Ježíšovi. Já jsem z jihu Čech, rodiče taky, ale další předci jsou z Moravy, táta i matka "tak trochu" křesťani, předci z matčiny strany jsou nevěřící, od táty silný křesťani, bratr věří v boha bez vyznání a mě to zatáhlo k....? To je otázka..pohanství? Ásatrú? Řekl bych mrtvé víře, která znovu ožívá. Je pravda, že si jí každý upraví podle sebe, ale to je to, co jsem zmínil na začátku. Každej jí má, ale trochu jinou. Mám blízko k přírodě, k runám, druidům, a Odinovi a jeho famílii. Je tu ještě jedna podstatná věc, jestli člověk má víru v hlavě a pak se nazývá pohanem protože zná jména Odin, Thor, Lokki a pojem Thorovo kladivo, který zkomolí na Mojmir a nechá si na záda vytetovat znak Ásatrú, při čemž pije Radegast, ale jméno Perun je mu cizí. To není ta pravá víra, ale "moderní doplněk". Ovšem pokud člověk v něco věří, a cítí to tak nějak v srdci, pak je dle mého skromného úsudku správné, pokud si svojí víru "doladí" k tomu, co mu pomůže v životě.
PS: Ano, mám rád uvozovky.
PS2: Možná si mě ještě pamatujete, takže zdravím především Frostíka.

22 Frostík Frostík | 13. listopadu 2015 v 8:31 | Reagovat

[21]:Taky zdravím, ale nějak se v mé paměti nemůžu dopátrat. Omlouvám se.
Ono je to s dnešním pohanstvím složité. Jsme prostě jiný. Pozůstatek křesťanského myšlení, naše nové znalosti a možnosti nás prostě formovali jinak. Můžeme pochopit myšlení předků, ale budeme se chovat stejně? Těch 1200let vývoje je znát, nikdy už stejný nebudeme. Pohanský kruh se snaží s tímto vyrovnat.  Srdci jsme pohani, ale víme, že žijem v 21.století. V rámci kruhu jsme třeba, utvořili symboliku společnou všem členů vyznávající různé větve IE pohanství. Funguje to. ;-)

23 Aith Aith | E-mail | 13. listopadu 2015 v 10:22 | Reagovat

[22]:: V pohodě, nejsme stroje, abychom si pamatovali všechno a všechny. V podstatě jsi mi doplnil to co jsem chtěl říct, že celé pohanství a jeho odvětví se dalo ještě nedávno považovat pomalu za mrtvé a proto je dnes vcelku složitý a pracný dojít k naprosto "čisté" víře, pokud to vůbec možný je. A jak jsi napsal, tolik let vývoje a zapomnění různých příběhů, pravd i lží o pohanství ubylo, zapomnělo se na ně a proto dneska je těžké určit, kdo vyznává něco "správně".

24 VampireMajesty VampireMajesty | 20. února 2016 v 2:05 | Reagovat

U nás je s tou identitou přece jen trochu problém. Moji předkové byli křesťané, jestli čeští nebo počeštění, to už nevím. Navíc u mě, stejně jako u spousty ostatních Čechů, by se tam našli i nějací Židé. Máme sice slovanský jazyk, ale jak moc jsme ve skutečnosti Slované, tak úplně nevíme. Podle mě je Ásatrú ještě v pohodě, i když popravdě, těm "trú" Ásatrú budeme asi pořád spíš k smíchu. Smysluplnější by ale asi bylo zaměřit se na jižnější Germány, s kterými jsme přicházeli do styku pravidelněji, bojím se, že Ásatrú je u nás i v Polsku především o popularitě a exotice. Ale víceméně nejsem proti, náboženství by asi mělo být i o tom, co komu vyhovuje. V rámci Evropy to všechno k sobě má ještě poměrně blízko, to ti čeští buddhisté, hinduisté a muslimové jsou teprve ta pravá exotika. :)

Mimochodem, byla tu někde poznámka o těch lidovkách. Nedávno jsem něco takového taky řešila. Česká lidovka má blíže k západu, zatímco Morava už je víc směrem Slovensko a tak. A mně se ta "východní" hudba líbí daleko víc, a to už odmala, není to nějaký můj výmysl z dob, kdy jsem si hrála na vikinga, protože skandinávská a jiná exotika je pro mě stejně jako pro mnohé další někdy zajímavější než to, co máme doma (a protože jsem zrovna poslouchala Amon Amarth, no...) Tento jev pozoruju i jinde, takže se nedá říct, že jen Čecháčkovi nestačí Česko. České lidovky se mi neposlouchají tak dobře, je to pro mě tak nějak cizí, nezajímavé, nemá to pro mě to pravé kouzlo nebo jak to říct, zato když někde hraje něco "východního", Morava, Slovensko, Rusko... Nemálo se toho namluvilo o slovanské duši a když to opět vezmu z hlediska pop kultury a moderní hudby (nicméně s výraznými folkovými prvky), ruská Arkona rozhodně není pro každého. Pro některé je to moc ruské, moc slovanské, prostě to tam necítí, zatímco někteří jedinci, jako třeba já, omílají Slavsja, Rus pořád dokola. Takže podle těchto měřítek bych asi měla být ten Slovan. Problém je, že jsem se nedávno dost zakoukala do finského šamanismu. :D Ale ono se to třeba časem nějak přebere. ;)
Pozn: Nejsem praktikující pohan, víceméně se spíš o pohanství a folklor zajímám. Ale kdoví, jak to se mnou jednou dopadne. ;)

25 Miky Miky | 20. února 2016 v 17:19 | Reagovat

[24]: VampireMajesty, díky za příspěvek. Čeští vyznavači Ásatrú, alespoň tak, jak je znám, se samozřejmě o kontinentální Germány živě zajímají a zjišťují, že ačkoli je informací o víře kontinentálních germánských kmenů neskonale méně, než o těch skandinávských, sever i jih se v mnohém shoduje. Středoevropský Ásatrú si je tedy většinou vědom toho, že nepochází ze zemí fjordů a že existovala i řada krajových a kmenových zvláštností a odlišností, ale v zásadě byla ta víra stejná a hlavní bozi a způsoby zbožnosti se moc nelišily.
Já osobně se cítím jihočechem, mám vztah ke zdejší krajině a kultuře a rozpoznávám ní prvky slovanské i germánské. Mluvím česky a cítím se Slovanem, ale nedělá mi problém vidět Hromovládce Peruna i v germánském Donarovi. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama