NOVINKY :
.
Kontaktní e-mail : mikyhorozumy@seznam.cz
Dopředu ovšem upozorňuji, že NEPOSKYTUJI MAGICKÉ SLUŽBY, ANI PORADENSTVÍ A NEBUDU NA PODOBNÉ ŽÁDOSTI REAGOVAT. Děkuji za pochopení - Miky. Usmívající se

Prosinec 2015

PŘEDNÁŠKA : ZAČÍNÁME S POHANSTVÍM - ÁSATRÚ

19. prosince 2015 v 15:56 | Miky |  JINÉ


Čépeeska (Česká pohanská společnost) letos během roku uspořádala pásmo přednášek s názvem Začínáme s pohanstvím. V sedmi různých setkáních tak byly začátečníkům i pokročilým představeny různé směry současné pohanské scény. Kdybych byl, nedej bozi, Pražákem, nebo měl více volného času, asi bych se jich zúčastnil skoro všech, ale jsem rád, že se mi podařilo dostat se alespoň na tu poslední přednášku z celého cyklu, která se věnovala germánskému pohanství, nebo chcete-li Ásatrú.




Přednášku vedl Managarm, kterého většina z nás poznala při jarním setkání ve Sluneční zátoce. Managarm stál kdysi u zrodu české germánské tradice a vyznavačem Ásů je již od konce devadesátých let, těžko bychom tedy hledali k tomuto tématu někoho vhodnějšího. Jeho úkol byl ovšem těžký, protože téma Ásatrú je obsáhlé a pokud měl vysvětlit o co se jedná i naprostým laikům bylo třeba začít od prvopočátků a ponořit se do hluboké historie. Nejprve jsme proto slyšeli něco o dějinách starých Germánů, o tom co byli zač, co o nich víme ze zpráv antických autorů apod. Dotkli jsme se i dnes tolik populárních vikingů a zde Managarm správně podotkl, že pokud někdo obdivuje národ vikingů, měl by si uvědomit, že žádný takový národ nikdy neexistoval, neboť slovo vikingové neoznačuje etnikum, ale řemeslo námořních nájezdníků a tomu se v tzv. době vikinské věnovali lidé různých národů severní Evropy, a já dodávám, že dokonce i někteří Slované.




Potom Managarm připomněl něco z historie germánského pohanství v České republice. Mluvil o společenství Fraternitas UlfaR, které se objevilo na konci devadesátých let, o tom jak se z něj v roce 2000 vyvinulo veliké společenství Heathen Hearts from Boiohaemum, slučující asi sedm samostatných klanů, a jak se později toto sdružení zase rozdrobilo. Managarm prohlásil, že ačkoli se někdy říká, že Heathen Hearts zanikli, občanské sdružení pořád existuje a některé klany stále fungují. Po jistém období, kdy se klany stáhly do ústraní se prý mezi germánskými pohany začíná objevovat touha znovu se více otevřít lidem zvenku.

Jako člena PK mě samozřejmě potěšilo, když pak Managarm zhodnotil českou pohanskou scénu slovy "Díky bohům za Pohanský kruh, protože kromě něj už tu máme jen samá sluníčka." Hned také vysvětlil co tím myslí a rozebral rozdíl mezi folkish (etnickými) pohany, kteří se snaží čerpat z domácích evropských tradic a pohany univerzalistickými, kteří domácí tradice doplňují a ředí prvky odjinud, až se v tom někdy to naše evropské pohanství skoro ztratí. Zároveň ale upozornil i na to, že někteří folkish pohané někdy zase sklouzávají do extrému, když např. tvrdí, že ten, kdo mluví slovanským jazykem a bydlí v Česku nemůže vyznávat jiné náboženství, než slovanské. Managarm řekl, že jazyk je samozřejmě velmi důležitý, ale kdyby byl rozhodující, museli bychom za Slovany mít třeba i Vietnamce, kteří u nás žijí už ve druhé či třetí generaci a od malička mluví česky. Také místo, kde žijeme je důležité, ale Managarm podotkl, že je třeba si uvědomit, že rodový strom každého z nás se v každém svém patře rozšiřuje více a více do šíře a že, i kdyby někteří z nás objevili jednu jeho větev, která sahá až někam do Dánska nebo Švédska, nedělá to z nás ještě jasného Skandinávce. Chápu to stejně. Každý z nás je výsledkem větší, či menší směsky různých evropských etnik a tak záleží vždy na tom, co o svém rodovém původu víme a k jakému z původních evropských náboženství nás to vnitřně více táhne. Myslím, že podobně jako většina našich germánských pohanů ctí i své slovanské předky, dokáží rozumní slovanští pohané mít v úctě i svého německého či řeckého dědu.




Hned na počátku nás Managarm upozornil, že téma přednášky je velmi široké a má-li se vejít do vymezeného času, bude se muset vyhnout složitějším záležitostem, jako jsou runy, nebo výklad mnohočetné duše, přesto trochu dotkl i témat jako je wyrd a orlog, tedy severské pojetí osudu a předurčenosti a já osobně jsem uvítal krásnou definici toho, jak je v Ásatrú chápána nesmrtelnost. Zapsal jsem si ji do svého notesu : "Nesmrtelnost chápe jako cíl, jehož se dá dosáhnout skrze potomky a skrze slávu vlastního jména." Tohle pojetí mi hodně sedne. Mám totiž za to, že naše představy o posmrtném životě v nějakém zásvětí či pohanském ráji stejně hodně kulhají za skutečností, ale tahle definice vychází z hmatatelné reality. Vy, kdo máte děti mi jistě dáte za pravdu, že člověk se v nich často vidí, a to doslova. Vidíte v nich rysy své podoby, vidíte v nich po vás zděděné vlastnosti. Vaše geny a vlastně část vás samých v nich opravdu přežívá a až tu jednou nebudete, ony vás v sobě ponesou dál. A sláva vašeho jména? I v tom je kus velké pravdy. Jak rychle je člověk zapomenut. Svojí prababičku ze Žďáru jsem nepoznal. Vzpomínka na ni žije už jen v mých rodičích, až odejdou oni, nikdo nebude vědět, že tu vůbec byla. Jenom výjimeční lidé, zůstávají ve vzpomínkách ostatních po celá desetiletí či staletí, jenom o nich se dál vyprávějí "ságy".

Managarm nám samozřejmě představil i některé germánské bohy, připomenul nám svátky, které germánští pohané slaví, vysvětlil nám co je to blót (oběť bohům) a sumbel (přípitky bohům) a lehce se dotkl toho, jak tyto věci provádí HH. Managarm upozornil i na rozdíl mezi tím, jak žili naši dávní předkové a jak žijeme my. Zatímco oni skutečně více žili a reálně prožívali, my často více studujeme a promýšlíme. Na hluboké intelektuální disputace neměli naši předkové většinou čas a dělali prostě to, co bylo praktické a fungovalo jim to. Naše současná pohanská praxe sice musí mít základ ve staré víře, ale měla by vycházet především z dnešních našich potřeb, proto je možné i některé staré věci trochu měnit a přizpůsobovat.

Celkově vzato byla přednáška pěkná, litovat můžeme jen dvou věcí. Za prvé toho, že se nepodařily v projektoru rozchodit doplňující obrázky a za druhé toho, že nebylo více času. Ke konci už musel Managarm hodně chvátat, ledacos jen naťukl a už jsme šli dál, nezbyl nám ani čas na diskusi a otázky. I tak si ale myslím, že opravdový zájemce měl dost možností dělat si poznámky a pak věci doma dohledat, nebo po skončení za Managarmem zajít a zeptat se na něco osobně.




Celá akce skončila tradičně v hospodě, takže ten kdo nechvátal domů si mohl u piva popovídat s přáteli nebo se seznámit s někým novým. My, čtyři účastníci z Pohanského kruhu tj. Jakub, Jirka, Myslič a já jsme samozřejmě nechvátali a v Šenkovně jsme patřili k těm, co se zdrželi skoro nejdéle. Jsem rád, že jsem měl možnost prohodit alespoň pár slov z Jakubem Achrerem z ČPS, a že jsem se seznámil i Radkem Wolfem a Agnarem Geirrodsonem z klanu Managarm, které jsem znal zatím pouze virtuálně.

Co říci na závěr? Jeden z nejmenovaných členů PK mi sdělil, že jestli se něco musí čépeesce uznat, tak je to, že mezi sebou mají pěkné holky. Já bych k tomu dodal, že se musí uznat i to, že ten přednáškový cyklus byl dobrý nápad a skvělý počin, který jistě pomohl mnoha nováčkům se zorientovat a nasměřovat jejich další kroky. Nám nenováčkům pomohl se aspoň sejít a pobavit se a možná se i inspirovat k tomu, že bychom podobné akce mohli začít dělat taky.




.